Pracovní úrazovost v ČR v roce 2012

Část 13. Pracovní úrazovost žen a mladistvých

Část 13. Pracovní úrazovost žen a mladistvých

6 Pracovní úrazovost žen a mladistvých

Ve sledovaném období došlo k vyššímu výskytu počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností u žen v roce 2006 (graf č. 6.1, tabulka č. 6.2). V letech 2004 - 2006 počet těchto úrazů rostl jen mírně, což bylo způsobeno vzrůstem počtu zaměstnaných žen (četnost stagnovala). V roce 2007 a 2008 došlo k významnému poklesu obou ukazatelů, počet případů o 6,5 % a 4,6 %, četnost o 9,0 % a 4,3 %. Hodnota četnosti pracovních úrazů s pracovní neschopností u žen v letech 2003 – 2008 dosahovala přibližně 55 % hodnoty celorepublikového průměru. V letech 2009 – 2012  tato hodnota činila 59 % hodnoty celorepublikového průměru. V tabulce č. 6.3 je uvedena četnost případů (na 100 nemocensky pojištěných žen) v odvětvích. Ve většině odvětví měly ženy hodnotu tohoto ukazatele nižší než všichni zranění, kromě odvětví Vzdělávání (P.). V rizikových odvětvích, jako je Stavebnictví (F.) nebo Těžba a dobývání (B.), měly ženy podstatně nižší četnost případů než všichni pojištěnci, protože zde nevykonávaly právě ty činnosti (riskantní) pro odvětví typické.

Z celkového počtu 40 608 záznamů o úrazu s pracovní neschopností delší než tři kalendářní dny (ke dni 26. 4. 2013), které inspektorátům zaslaly podniky podléhající kontrolní činnosti SÚIP, se jich 11 937 (tj. 29,4 %) událo ženám. Tato skupina úrazů obsahovala 1 457 (tj. 3,6 % ze 40 608) pracovních úrazů závažných (s hospitalizací nad 5 dní), z nichž se 267 přihodilo ženám. Z grafu 6.3 je patrné, že od roku 2003 došlo k nárůstu počtu pojištěných žen o 6 %, ale k poklesu pracovních úrazů s pracovní neschopností (o 39 %) i četnosti (o 42 %).

Počet smrtelných pracovních úrazů žen v období 2003 – 2012 byl charakterizován tak nízkým počtem případů, že nelze hovořit o nějakém dalším trendu, ale spíše o nahodilých událostech. V roce 2006 klesl jen na pouhé 4 případy, v roce 2005 bylo evidováno případů 13. K převážné většině smrtelných pracovních úrazů žen došlo při dopravních nehodách a začaly se již objevovat i případy při dopravních nehodách leteckých. Dalšími úrazovými ději byly pády osob a materiálu, exploze a otrava plyny. V roce 2011 se jednalo zejména o pády zaměstnanců nebo předmětů na zaměstnance a dopravní nehody. V roce 2012 byly evidovány pouhé dva případy a to autonehody.

Od roku 2004 absolutní počet pracovních úrazů s pracovní neschopností mladistvých pojištěnců (do 18 let) vykázal vzestup. V letech 2009 a 2010 došlo k prudkému poklesu počtu těchto případů, v dalších dvou letech pak byl zaznamenám opět nárůst. V grafu č. 6.1 jsou uvedeny počty případů mladistvých a žen na osách s rozdílnými měřítky.

Četnost v letech 2003 – 2006 nevykazovala žádný významný trend (tabulka č. 6.1). V roce 2007 došlo k poklesu četnosti, neboť počet mladistvých pojištěnců meziročně vzrostl o 41 %. Pokles četnosti těchto pracovních úrazů na 100 mladistvých byl v posledních 20 letech významný. Ještě v roce 1994 měl tento ukazatel hodnotu 6,61, přičemž celorepublikový průměr činil 2,19. V roce 2002 klesla jeho hodnota (1,95) pod celorepublikový průměr (2,03) a v roce 2007 se jeho hodnota (0,93) těsně přiblížila četnosti pracovních úrazů žen (0,92). V letech 2008 a 2009 došlo opět k vzestupu hodnoty tohoto ukazetele, přibližně na hodnotu roku 2003 (1,49) a byla tedy vyšší než za ČR (1,18) V roce 2010 klesl tento ukazatel dosud nejníže (0,73) a opět se těsně přiblížil četnosti pracovních úrazů žen (0,72) v tomto roce. V letech 2011 a 2012 došlo opět k vzestupu četnosti nad celorepublikový průměr.

Smrtelný pracovní úraz mladistvých zaměstnanců nebyl v posledních 10 letech zaznamenán žádný.

V grafech č. 6.3 a 6.4 je znázorněn vývoj počtu pojištěných osob, pracovních úrazů s pracovní neschopností a četnosti v letech 2003 – 2012 odděleně pro ženy a muže (bázické indexy). Za uvedené období došlo u pojištěných mužů ke snížení o 4 % zatímco u žen ke zvýšení o 6 %. Dohromady za ČR tento ukazatel vykázal nárůst o 1 % (graf č. 2.5).

Poměr počtu pojištěných žen ku mužům v roce 2003 činil 46,6 % : 53,4 %. Tento poměr se do roku 2012 postupně změnil na 49,0 % : 51,0 % (o 2,4 %). Znamená to tedy, že v pracovním procesu byli muži postupně nahrazováni ženami, které mají nižší četnost pracovních úrazů.

Také poměr počtu pracovních úrazů žen a mužů se za 10 posledních let změnil. Kromě případů smrtelných došlo k nárůstu procentního poměru u žen na úkor mužů. Tento poměr v roce 2003 činil 25,0 % : 75,0 % a v roce 2012 již 28,7 % : 71,3 %, změna o 3,7 % u případů s pracovní nechopností, v roce 2003 činil 24,5 % : 75,5 % a v roce 2012 již 29,4 % : 70,6 %, změna o 4,4 % u případů s pracovní nechopností delší než 3 dny, v roce 2003 činil 11,6 % : 88,4 % a v roce 2012 již 18,3 % : 81,7 %, změna o 4,5 % u případů závažných.

U případů smrtelných nelze hovořit o trendu, došlo zde ke změně opačným směrem. Poměr v roce 2003 činil 5,0 % : 95,0 % a v roce 2012 jen 1,8 % : 98,2 % (změna o 3,2 %).

V tabulkách č. 6.6 a 6.7 jsou uvedeny počty a procentní podíl pracovních úrazů (všechny druhy) a pojištěnců, odděleně pro ženy a muže za posledních 10 let.

V grafu č. 6.6 je uveden poměr počtu pracovních úrazů žen a mužů podle závažnosti. Z grafu je patrné, že se stoupající závažností případu roste podíl mužů na počtech případů. Použity byly počty za rok 2012, jen u případů bez pracovní neschopnosti za rok 2011.