Pracovní úrazovost v ČR v roce 2012

Zdroj: 

V roce 2012 došlo k poklesu počtu i četnosti pracovních úrazů s pracovní neschopností proti roku 2011. Pracovní úrazy bez pracovní neschopnosti a smrtelné pracovní úrazy nebyly již statisticky sledovány (NemÚr - ČSÚ). Pracovní úrazovosti v ČR v roce 2012 se podrobně věnujeme v tomto Tématu BOZPinfo.

Část 10. Vývoj smrtelné pracovní úrazovosti v odvětvích

Část 10. Vývoj smrtelné pracovní úrazovosti v odvětvích

4.4 Vývoj smrtelné pracovní úrazovosti v odvětvích

V následujících grafech je znázorněn vývoj ukazatelů smrtelné pracovní úrazovosti  v ČR ve vybraných odvětvích. Hodnoty jsou uvedeny v tabulce č. 4.4.1. V tabulce č. 4.4.2 je uveden vývoj počtu smrtelných pracovních úrazů v jednotlivých odvětvích.

Pracovní úrazovost 2013

Vzájemné poměry hodnot ukazatelů smrtelné pracovní úrazovosti v jednotlivých odvětvích a tendence jejich vývoje jsou patrné z grafů č. 4.4.1 a 4.4.2. Největší počet smrtelných pracovních úrazů vykázala odvětví: Stavebnictví (F.), Zpracovatelský průmysl (C.) a Doprava a skladování (H.). Počet případů meziročně vzrostl v Zemědělství, lesnictví, rybářství (A.). Ostatní odvětví zobrazená v grafu vykázala pokles počtu případů nebo stagnaci.

V grafu 4.4.2 jsou patrná odvětví, která vykázala četnost smrtelných pracovních úrazů výrazně vyšší než činí republikový průměr (graf je doplněn vývojem hodnot tohoto ukazatele za celou ČR). Jsou to: Těžba a dobývání (B.), Stavebnictví (F.), Zemědělství, lesnictví, rybářství (A.), Doprava a skladování (H.) a Zásobování vodou a činnost s odpady (E.). Na smrtelných pracovních úrazech mají dlouhodobě velký podíl pozemní vozidla a ostatní dopravní prostředky. Těžba a dobývání (B.) vykázala nejvyšší četnost případů (1,66). V odvětví Zemědělství, lesnictví, rybářství (A.) došlo k vzestupu četnosti na hodnotu 1,40. Ostatní odvětví zobrazená v grafu vykázala pokles četnosti případů nebo stagnaci.

Pracovní úrazovost 2013

Autor článku: 

Komentáře

Důvěryhodnost statistiky

22.08.2013 - 11:17 Radoslav Vlasák
Nechci vůbec zpochybňovat zveřejněné statistické údaje - ostatně prý už W. Churchill tvrdil, že věří jenom té statistice, kterou si "upraví" sám. Otázkou spíš je, kolik pracovních úrazů zůstalo mimo tato čísla (zlí jazykové tvrdí, že něco mezi 15 - 20 %). A co je snad nejvíc zarážející, je prakticky trvalý nárůst průměrné pracovní neschopnosti (PN) na 1 pracovní úraz. Pokud si dobře pamatuji, kolem roku 1990 to bylo cca 20 dnů - dnes se toto číslo pohybuje už kolem 55 a u některých rezortů šplhá ještě výš. Dřív se tvrdilo, že za to "mohou" lékaři s ohledem na bodový systém, ale nárůst se nezastavil ani po zavedení kapitačního systému. A dost těžko si - při dnešní míře nezaměstnanosti - představím zaměstnance, který se snaží "marodit" s pracovním úrazem co nejdéle. Nejenom že by tím zhoršoval míru pracovní úrazovosti u zaměstnavatele (a mohl tak "přispět" k následným sankcím ), ale nejspíš by se také vystavoval riziku ztráty zaměstnání, protože jeho zaměstnavatel by musel déletrvající absenci nějakým (většinou nákladnějším)způsobem nahradit. Logický závěr (aspoň pro mne)? Vysoká průměrná PN na 1 pracovní úraz s velkou pravděpodobností svědčí o zvyšující se závažnosti následků pracovních úrazů a tedy i potřebě podstatně delšího léčení (a to i při nových poznatcích lékařské vědy a techniky). A je s podivem, že kompetentní instituce se často holedbají snižujícím se (či aspoň stagnujícím) počtem pracovních úrazů, ale výše uvedené je nechává klidnými.

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Přehled příspěvků publikovaných na oborovém portálu BOZPinfo zasílaný každý pátek odpoledne

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1

Sociální sítě VÚBP

facebook linkedin instagram buzzsprout twitter youtubepinterest

Kde nás najdete

X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail