Pracovní úrazovost v ČR v roce 2012

Zdroj: 

V roce 2012 došlo k poklesu počtu i četnosti pracovních úrazů s pracovní neschopností proti roku 2011. Pracovní úrazy bez pracovní neschopnosti a smrtelné pracovní úrazy nebyly již statisticky sledovány (NemÚr - ČSÚ). Pracovní úrazovosti v ČR v roce 2012 se podrobně věnujeme v tomto Tématu BOZPinfo.

Část 16. Zranění zaměstnanci, místo a činnost

Část 16. Zranění zaměstnanci, místo a činnost

8 Zranění zaměstnanci, místo a činnost

8.1 Zranění zaměstnanci

Zaměstnání

Nejvíce pracovních úrazů s pracovní neschopností delší než 3 dny bylo v roce 2012 evidováno v třídě KZAM (č. 72) „kvalifikovaní kovodělníci a strojírenští dělníci" a to 7 444 případů. Z nich nejvíce zastoupená byla pak skupina (č. 722) „kováři, nástrojáři, zámečníci a pracovníci v příbuzných oborech“, vykázáno bylo 3 862 případů. Dále to byla třída (č. 82) „obsluha stacionárních zařízení a montážní dělníci“, v níž bylo evidováno 3 282 případů. Ve skupině (č. 832) „řidiči motorových vozidel“ se odehrálo 2 618 případů. V hlavní třídě (č. 9) „pomocní a nekvalifikovaní pracovníci“ (7 089 případů) byla nejpočetněji zastoupena skupina (č. 932) „pomocní pracovníci v průmyslu“, kde došlo ke 3 061 případům. Podrobné počty jsou uvedeny v tabulce č. 8.1. První část tabulky uvádí počty v hlavních třídách a třídách KZAM, ve druhé části tabulky jsou počty v některých vybraných skupinách KZAM z hlavních tříd č. 4 až 9.

Pracovní úrazovost 2013

Věk

V grafu č. 8 je uveden podíl počtu pracovních úrazů závažných a ostatních v závislosti na věku zraněného zaměstnance od 30 do 80 let. Graf znázorňuje, jak stoupá podíl (%) závažných případů se stoupajícím věkem. Od 55. roku věku zraněného zaměstnance byly následky úrazu větší, závažných případů bylo v tomto věku přibližně 5 % a jejich podíl se pak s rostoucím věkem stále zvětšoval.

8.2  Místo a činnost při pracovním úrazu

Činnost

Nejvíce pracovních úrazů s pracovní neschopností delší než 3 dny bylo v roce 2012 vykázáno při činnosti „zacházení, manipulace a zpracování hmotných věcí, živých rostlin a živočichů“ (nespecifikováno a ostatní) a to celkem 11 467 případů. Na druhém místě to byla „chůze“, kde bylo evidováno 7 482 případů. Dále to byla činnost „řezání“ a to 1 895 případů. Dohromady tyto tři činnosti zaznamenaly 51,3 % případů. V tabulce č. 8.2.1 je uvedeno 90,0 % případů z celku, činnosti jsou řazeny podle počtu případů a procentního podílu a doplněna o sumarizovaná procenta.

Místo

Nejvíce případů se událo v roce 2012 v místě úrazu „výrobní hala, továrna, dílna“ a to 14 406. Na druhém místě byl evidován „průmyslový, výrobní prostor“ s 5 008 případy. Na třetím místě to pak byla „místa ostatní“, kde bylo zaznamenáno 3 209 případů. V tabulce č. 8.2.2 je uvedeno 94,0 % případů z celku, místa úrazu jsou řazena také podle počtu případů i procentního podílu a doplněna o sumarizovaná procenta.

Při činnosti „zacházení, manipulace a zpracování hmotných věcí, živých rostlin a živočichů“ bylo zaznamenáno na místě úrazu:

  • výrobní hala, továrna, dílna 5 614 případů
  • prostor pro skladování, nakládku, vykládku 1 075 případů
  • průmyslový, výrobní prostor 698 případů

Při činnosti „chůze“ bylo zaznamenáno na místě úrazu:

  • výrobní hala, továrna, dílna 1 308 případů
  • průmyslový, výrobní prostor 908 případů
  • veřejně přístupné dopravní prostory 658 případů
  • prostor pro skladování, nakládku, vykládku 340 případů

Autor článku: 

Komentáře

Důvěryhodnost statistiky

22.08.2013 - 11:17 Radoslav Vlasák
Nechci vůbec zpochybňovat zveřejněné statistické údaje - ostatně prý už W. Churchill tvrdil, že věří jenom té statistice, kterou si "upraví" sám. Otázkou spíš je, kolik pracovních úrazů zůstalo mimo tato čísla (zlí jazykové tvrdí, že něco mezi 15 - 20 %). A co je snad nejvíc zarážející, je prakticky trvalý nárůst průměrné pracovní neschopnosti (PN) na 1 pracovní úraz. Pokud si dobře pamatuji, kolem roku 1990 to bylo cca 20 dnů - dnes se toto číslo pohybuje už kolem 55 a u některých rezortů šplhá ještě výš. Dřív se tvrdilo, že za to "mohou" lékaři s ohledem na bodový systém, ale nárůst se nezastavil ani po zavedení kapitačního systému. A dost těžko si - při dnešní míře nezaměstnanosti - představím zaměstnance, který se snaží "marodit" s pracovním úrazem co nejdéle. Nejenom že by tím zhoršoval míru pracovní úrazovosti u zaměstnavatele (a mohl tak "přispět" k následným sankcím ), ale nejspíš by se také vystavoval riziku ztráty zaměstnání, protože jeho zaměstnavatel by musel déletrvající absenci nějakým (většinou nákladnějším)způsobem nahradit. Logický závěr (aspoň pro mne)? Vysoká průměrná PN na 1 pracovní úraz s velkou pravděpodobností svědčí o zvyšující se závažnosti následků pracovních úrazů a tedy i potřebě podstatně delšího léčení (a to i při nových poznatcích lékařské vědy a techniky). A je s podivem, že kompetentní instituce se často holedbají snižujícím se (či aspoň stagnujícím) počtem pracovních úrazů, ale výše uvedené je nechává klidnými.

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Přehled příspěvků publikovaných na oborovém portálu BOZPinfo zasílaný každý pátek odpoledne

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1

Sociální sítě VÚBP

facebook linkedin instagram buzzsprout twitter youtubepinterest

Kde nás najdete

X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail