Pracovní úrazovost v ČR v roce 2012

Zdroj: 

V roce 2012 došlo k poklesu počtu i četnosti pracovních úrazů s pracovní neschopností proti roku 2011. Pracovní úrazy bez pracovní neschopnosti a smrtelné pracovní úrazy nebyly již statisticky sledovány (NemÚr - ČSÚ). Pracovní úrazovosti v ČR v roce 2012 se podrobně věnujeme v tomto Tématu BOZPinfo.

Část 1. Úvod

Část 1. Úvod

V roce 2012 došlo k poklesu počtu i četnosti pracovních úrazů s pracovní neschopností proti roku 2011. Pracovní úrazy bez pracovní neschopnosti a smrtelné pracovní úrazy nebyly již statisticky sledovány (NemÚr - ČSÚ). V letech 2003 – 2012 došlo u pojištěných mužů ke snížení počtu o 4 %, zatímco u žen naopak ke zvýšení o 6 %. Pojištěné osoby v roce 2012 byly tak již evidovány v poměru ženy 49 % - muži 51 %.

Pracovní úrazovost se v České republice v roce 2012 vyznačovala shodným vývojem celkové pracovní úrazovosti a smrtelné pracovní úrazovosti. Hodnoty ukazatelů celkové pracovní úrazovosti a smrtelné pracovní úrazovosti meziročně klesly.

V roce 2012 bylo vykázáno 113 smrtelných pracovních úrazů, což je o 12 případů méně než v roce 2011. Četnost smrtelných pracovních úrazů na 10 000 pojištěnců se tím meziročně snížila o 16,7 %.

K poklesu počtu případů i četnosti došlo v Zásobování vodou a činnosti s odpady (E.), ve Zpracovatelském průmyslu (C.), ve Stavebnictví (F.), ve Velkoobchodě, malobchodě, opravách motorových vozidel (G.), v Dopravě a skladování (H.) a v Administrativních a podpůrných činnostech (N.). K nárůstu došlo v Zemědělství, lesnictví, rybářství (A.), v Ubytování, stravování a pohostinství (I.), v Činnostech v oblasti nemovitostí (L.) a v Profesních, vědeckých a technických činnostech (M.). Počet smrtelných pracovních úrazů klesl zejména ve skupině zdrojů úrazu „Materiály, břemena, výrobky, strojní součásti“ a „Nebezpečné látky“ a vzrostl zejména ve skupině „Systémy pro dopravu manipulaci a skladování“..

Absolutní počet pracovních úrazů s následnou pracovní neschopností klesl proti roku 2011 o 6,4 %. Počet pojištěnců naopak meziročně stoupl o 6,2 %. To se promítlo do četnosti těchto pracovních úrazů výrazným poklesem tohoto ukazatele o 11,6 %. Snížil se i počet kalendářních dnů pracovní neschopnosti pro pracovní úrazy (o 6,5 %) a tím i průměrný denní stav práce neschopných (o 6,8 %). Vzrůst počtu pojištěnců a pokles počtu dnů pracovní neschopnosti pro pracovní úrazy způsobily výrazný pokles průměrného procenta pracovní neschopnosti (o 12,4 %) obdobně jako u četnosti.

Průměrná doba trvání jednoho případu dosáhla v roce 2009 již 55,2 kalendářních dnů na jeden případ. V roce 2010 zaznamenal tento ukazatel pokles o 5,5 %, ale v roce 2011 opět narostl o 5,6 % a  v roce 2012 tento ukazatel stagnoval (-0,2 %).

Nejčastějším zdrojem pracovních úrazů s pracovní neschopností nad 3 dny byla v roce 2012 skupina „Materiály, břemena, výrobky, strojní součásti“ (34 %). U závažných pracovních úrazů to byla skupina „Budovy, konstrukce, povrchy nad úrovní země“ (38 %) a u smrtelných pracovních úrazů skupina “Pozemní vozidla“ (35 %). Obdobné rozložení zdrojů pracovních úrazů podle typu (závažnosti) úrazu bylo evidováno i v letech minulých, malé rozdíly byly jen v procentním zastoupení.

Nejčastější příčinou u všech typů pracovních úrazů v roce 2012 bylo „Špatně nebo nedostatečně odhadnuté riziko“. Tato příčina byla uvedena zaměstnavateli na záznamu o úrazu a proto zcela převládá a to i v letech minulých. U pracovních úrazů s pracovní neschopností nad 3 dny byla uvedena v 80 % případů, u pracovních úrazů závažných pak činila 69 % a u pracovních úrazů smrtelných 44 %.

Autor článku: 

Komentáře

Důvěryhodnost statistiky

22.08.2013 - 11:17 Radoslav Vlasák
Nechci vůbec zpochybňovat zveřejněné statistické údaje - ostatně prý už W. Churchill tvrdil, že věří jenom té statistice, kterou si "upraví" sám. Otázkou spíš je, kolik pracovních úrazů zůstalo mimo tato čísla (zlí jazykové tvrdí, že něco mezi 15 - 20 %). A co je snad nejvíc zarážející, je prakticky trvalý nárůst průměrné pracovní neschopnosti (PN) na 1 pracovní úraz. Pokud si dobře pamatuji, kolem roku 1990 to bylo cca 20 dnů - dnes se toto číslo pohybuje už kolem 55 a u některých rezortů šplhá ještě výš. Dřív se tvrdilo, že za to "mohou" lékaři s ohledem na bodový systém, ale nárůst se nezastavil ani po zavedení kapitačního systému. A dost těžko si - při dnešní míře nezaměstnanosti - představím zaměstnance, který se snaží "marodit" s pracovním úrazem co nejdéle. Nejenom že by tím zhoršoval míru pracovní úrazovosti u zaměstnavatele (a mohl tak "přispět" k následným sankcím ), ale nejspíš by se také vystavoval riziku ztráty zaměstnání, protože jeho zaměstnavatel by musel déletrvající absenci nějakým (většinou nákladnějším)způsobem nahradit. Logický závěr (aspoň pro mne)? Vysoká průměrná PN na 1 pracovní úraz s velkou pravděpodobností svědčí o zvyšující se závažnosti následků pracovních úrazů a tedy i potřebě podstatně delšího léčení (a to i při nových poznatcích lékařské vědy a techniky). A je s podivem, že kompetentní instituce se často holedbají snižujícím se (či aspoň stagnujícím) počtem pracovních úrazů, ale výše uvedené je nechává klidnými.

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Přehled příspěvků publikovaných na oborovém portálu BOZPinfo zasílaný každý pátek odpoledne

Kde nás najdete

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1
+420 221 015 844
X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail