Pracovní úrazovost v ČR v roce 2012

Zdroj: 

V roce 2012 došlo k poklesu počtu i četnosti pracovních úrazů s pracovní neschopností proti roku 2011. Pracovní úrazy bez pracovní neschopnosti a smrtelné pracovní úrazy nebyly již statisticky sledovány (NemÚr - ČSÚ). Pracovní úrazovosti v ČR v roce 2012 se podrobně věnujeme v tomto Tématu BOZPinfo.

V roce 2012 došlo k poklesu počtu i četnosti pracovních úrazů s pracovní neschopností proti roku 2011. Pracovní úrazy bez pracovní neschopnosti a smrtelné pracovní úrazy nebyly již statisticky sledovány (NemÚr - ČSÚ). V letech 2003 – 2012 došlo u pojištěných mužů ke snížení počtu o 4 %, zatímco u žen naopak ke zvýšení o 6 %. Pojištěné osoby v roce 2012 byly tak již evidovány v poměru ženy 49 % - muži 51 %.

Pracovní úrazovost se v České republice v roce 2012 vyznačovala shodným vývojem celkové pracovní úrazovosti a smrtelné pracovní úrazovosti. Hodnoty ukazatelů celkové pracovní úrazovosti a smrtelné pracovní úrazovosti meziročně klesly.

V roce 2012 bylo vykázáno 113 smrtelných pracovních úrazů, což je o 12 případů méně než v roce 2011. Četnost smrtelných pracovních úrazů na 10 000 pojištěnců se tím meziročně snížila o 16,7 %.

K poklesu počtu případů i četnosti došlo v Zásobování vodou a činnosti s odpady (E.), ve Zpracovatelském průmyslu (C.), ve Stavebnictví (F.), ve Velkoobchodě, malobchodě, opravách motorových vozidel (G.), v Dopravě a skladování (H.) a v Administrativních a podpůrných činnostech (N.). K nárůstu došlo v Zemědělství, lesnictví, rybářství (A.), v Ubytování, stravování a pohostinství (I.), v Činnostech v oblasti nemovitostí (L.) a v Profesních, vědeckých a technických činnostech (M.). Počet smrtelných pracovních úrazů klesl zejména ve skupině zdrojů úrazu „Materiály, břemena, výrobky, strojní součásti“ a „Nebezpečné látky“ a vzrostl zejména ve skupině „Systémy pro dopravu manipulaci a skladování“..

Absolutní počet pracovních úrazů s následnou pracovní neschopností klesl proti roku 2011 o 6,4 %. Počet pojištěnců naopak meziročně stoupl o 6,2 %. To se promítlo do četnosti těchto pracovních úrazů výrazným poklesem tohoto ukazatele o 11,6 %. Snížil se i počet kalendářních dnů pracovní neschopnosti pro pracovní úrazy (o 6,5 %) a tím i průměrný denní stav práce neschopných (o 6,8 %). Vzrůst počtu pojištěnců a pokles počtu dnů pracovní neschopnosti pro pracovní úrazy způsobily výrazný pokles průměrného procenta pracovní neschopnosti (o 12,4 %) obdobně jako u četnosti.

Průměrná doba trvání jednoho případu dosáhla v roce 2009 již 55,2 kalendářních dnů na jeden případ. V roce 2010 zaznamenal tento ukazatel pokles o 5,5 %, ale v roce 2011 opět narostl o 5,6 % a  v roce 2012 tento ukazatel stagnoval (-0,2 %).

Nejčastějším zdrojem pracovních úrazů s pracovní neschopností nad 3 dny byla v roce 2012 skupina „Materiály, břemena, výrobky, strojní součásti“ (34 %). U závažných pracovních úrazů to byla skupina „Budovy, konstrukce, povrchy nad úrovní země“ (38 %) a u smrtelných pracovních úrazů skupina “Pozemní vozidla“ (35 %). Obdobné rozložení zdrojů pracovních úrazů podle typu (závažnosti) úrazu bylo evidováno i v letech minulých, malé rozdíly byly jen v procentním zastoupení.

Nejčastější příčinou u všech typů pracovních úrazů v roce 2012 bylo „Špatně nebo nedostatečně odhadnuté riziko“. Tato příčina byla uvedena zaměstnavateli na záznamu o úrazu a proto zcela převládá a to i v letech minulých. U pracovních úrazů s pracovní neschopností nad 3 dny byla uvedena v 80 % případů, u pracovních úrazů závažných pak činila 69 % a u pracovních úrazů smrtelných 44 %.

2.1 Hodnoty ukazatelů pracovní úrazovosti v ČR v roce 2012

Ukazatele pracovní úrazovosti se v roce 2012 vztahují ke 4,472 mil. nemocensky pojištěným osobám, které byly v rámci České republiky zahrnuty do statistického zjišťování pracovní neschopnosti.

V roce 2012 bylo v České republice nově hlášeno celkem 44 108 případů pracovní neschopnosti pro pracovní úrazy, z toho 12 653 pracovních úrazů utrpěly ženy. Tyto úrazy měly souhrnně za následek 2,423 mil. kalendářních dnů pracovní neschopnosti. Proti předcházejícímu roku došlo v roce 2012 k poklesu počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností (o 6,4 %) a také ke snížení absolutního počtu dnů pracovní neschopnosti pro pracovní úrazy o 6,5 %. To způsobilo, že průměrná délka trvání jednoho případu se téměř nezměnila.

Celkově 43 543 pracovních úrazů bylo spojeno s následnou pracovní neschopností delší než 3 dny. Z tohoto počtu se jich 12 524 událo ženám.

Pokud se týče relativních ukazatelů pracovní úrazovosti, došlo v roce 2012 k poklesu četnosti pracovních úrazů s pracovní neschopností na 100 pojištěnců z hodnoty 1,12 na hodnotu 0,99 (tj. o 11,6 %). Jedná se o historické minimum.

Průměrné procento pracovní neschopnosti pro pracovní úraz v roce 2012 opět kleslo z hodnoty 0,169 % na hodnotu 0,148 %.

V roce 2012 nepatrně klesla průměrná délka trvání případu pracovní neschopnosti pro pracovní úraz z hodnoty 55,03 na hodnotu 54,94 kalendářních dnů, tj. o 0,2 %. To je přibližně stejná hodnota jako v roce 2009, která byla historickým maximem (55,16).

V důsledku pracovní neschopnosti pro pracovní úraz bylo denně v práci nepřítomno v průměru 6 620 osob, tj. o 483 osob méně než v roce 2011.

2.2    Hodnoty ukazatelů smrtelné pracovní úrazovosti v ČR v roce 2012

V roce 2012 bylo v systémech Státního úřadu inspekce práce (SÚIP) a Českého báňského úřadu (ČBÚ) registrováno celkem 113 smrtelných pracovních úrazů, vykazovaných za Českou republiku. Z toho bylo orgány SÚIP a ČBÚ registrováno:

  • 105 smrtelných pracovních úrazů v podnicích podléhajících kontrolní činnosti SÚIP (šetří oblastní inspektoráty práce - OIP) a
  • 8 smrtelných pracovních úrazů v podnicích podléhajících dozoru systému ČBÚ (šetří obvodní báňské úřady).

Počet smrtelných pracovních úrazů v roce 2012 klesl proti roku 2011 o 12 případů (ze 125 na 113), což představuje snížení o 9,6 %. Tyto změny ovlivnily četnost smrtelných pracovních úrazů na 10 000 pojištěnců. Hodnota tohoto ukazatele se v ČR snížila proti předešlému roku z hodnoty 0,30 na 0,25 (pokles o 16,7 %). Hodnota četnosti se dá považovat za historické minimum, které bylo vykázáno také v roce 2009. Je třeba ale přihlédnout k tomu, že Český statistický úřad již v roce 2012 neprováděl statistické zjišťování NemÚr a tato změna se mohla do hodnot ukazatelů promítnout.

Podíl smrtelných pracovních úrazů na celkovém počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností zůstal shodný s hodnotou roku předchozího (0,26 %).

2.3 Vývoj ukazatelů pracovní úrazovosti v ČR

Vývoj počtu pracovních úrazů, ke kterým došlo v České republice v roce 2012, je dokumentován vývojem počtu nově hlášených případů pracovní neschopnosti pro pracovní úraz. V letech 2001 až 2011 se v rámci statistického zjišťování pracovní neschopnosti rovněž sledoval počet pracovních úrazů, u kterých pracovní neschopnost nevznikla. To umožňovalo stanovit celkový počet pracovních úrazů, tj. počet pracovních úrazů s pracovní neschopností i bez pracovní neschopnosti (graf č. 2.1 a tabulka č. 2.3).

Z vývoje celkového počtu pracovních úrazů je patrné, že takto vykazovaný počet úrazů v roce  2004 mírně poklesl a v letech 2005 a 2006 opět mírně vzrostl. Mírný vzrůst absolutního počtu pracovních úrazů v letech 2005 a 2006 neovlivnil negativně četnost (na 100 pojištěnců) pracovních úrazů s pracovní neschopností díky relativně rychlejšímu vzrůstu celkového počtu pojištěnců v národním hospodářství (graf č. 2.2). V důsledku toho se četnost pracovních úrazů i v roce 2006 mírně snížila. V roce 2007 byl zaznamenám pokles počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností o 6,2 % a pokračoval nárůst počtu pojištěnců, což vedlo k výraznému snížení četnosti (o 8,2 %). Stejný trend pokračoval i v roce 2008, počet pracovních úrazů s pracovní neschopností klesl o 7,7 % a v roce 2009 dokonce až o 29,6 %. V roce 2010 došlo k mírnému nárůstu těchto ukazatelů. V roce 2011 došlo pak k poklesu počtu případů (o 8,8 %) i četnosti (o 6,7 %). Tento trend pokračoval i v roce 2012. Počet případů klesl o 6,4 % a četnost o 11,6 %.

Pracovní úrazovost 2013

Pracovní úrazovost 2013

S poklesem počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností v letech 2007 – 2009 došlo i k poklesu počtu dnů pracovní neschopnosti pro pracovní úrazy, což se projevilo poklesem průměrného procenta pracovní neschopnosti (graf č. 2.3) a současně  pokračoval vzrůst průměrné doby pracovní neschopnosti na jeden případ (graf  č. 2.4). Nárůst průměrné doby pracovní neschopnosti nebyl způsoben nárůstem závažnosti pracovních úrazů. V letech 2010 až 2012 pokračoval pokles počtu dnů pracovní neschopnosti pro pracovní úrazy i průměrného procenta pracovní neschopnosti. Průměrná doba trvání jednoho případu v roce 2010 klesla, ale v letech 2011 a 2012 se zase vrátila téměř na hodnotu roku 2009.

Obdobný trend nárůstu průměrné doby trvání pracovní neschopnosti provázel v České republice i vývoj pracovní  neschopnosti v důsledku nemocí a mimopracovních úrazů. Zatímco počet nových případů pracovní neschopnosti v důsledku všech úrazů a nemocí od roku 2003 postupně klesl o 66,1 %, průměrná doba pracovní neschopnosti na jeden případ vzrostla ve všech oblastech souhrnně o 15,6 dne na hodnotu 46,0 dne. Pracovní úrazy přitom zaznamenaly v posledních deseti letech nárůst tohoto ukazatele o 11,6 dne (tj. o 26,7 %) na průměrnou hodnotu 54,9 dne. Příčinou tohoto obecného trendu nebyl vzrůst pracovních rizik nebo zhoršování zdravotního stavu obyvatelstva, ale především organizace zdravotní péče a dostatečně nemotivující nemocenské pojištění.

Pracovní úrazovost 2013

Pracovní úrazovost 2013

V grafu č. 2.5 je znázorněn vývoj hodnot jednotlivých ukazatelů pracovní úrazovosti bázickými indexy. Z grafu je patrné, že průměrná doba trvání jednoho případu zůstala v roce 2012 na svém maximu, stejně jako v letech 2009 a 2011. Od roku 2003 tato hodnota vzrostla  o 27 %. Počet pojištěnců byl v roce 2012 přibližně na hodnotě roku 2003 (nárůst o 1 %). Ostatní ukazatele klesaly. Četnost a počet případů klesly od roku 2003 shodně o 47 %.

Pracovní úrazovost 2013

2.4 Vývoj ukazatelů smrtelné pracovní úrazovosti v ČR

Pokles absolutního počtu i četnosti smrtelných pracovních úrazů (graf č. 2.6 a 2.7) se po letech 2008 a 2009 zastavil a v letech 2010 a 2011 došlo k nárůstu těchto ukazatelů a v roce 2012 došlo opět k poklesu (tabulka č. 2.4). V grafu č. 2.8 je vývoj hodnot jednotlivých ukazatelů smrtelné pracovní úrazovosti vyjádřen bázickými indexy. Počet smrtelných pracovních úrazů klesl od roku 2003 o 43 % a četnost o 44 %.

V grafu č. 2.9 je dokumentován obdobný trend vývoje četností pracovních úrazů s pracovní neschopností a smrtelných pracovních úrazů.

Pracovní úrazovost 2013

Pracovní úrazovost 2013

Pracovní úrazovost 2013

Pracovní úrazovost 2013

Na počet pracovních úrazů v krajích mají vliv především následující faktory:

•    Počet pojištěnců v jednotlivých krajích

Rozložení počtu pojištěnců podle krajů je znázorněno v grafu č. 3.3 (tabulka č. 3.1). Na jeden kraj připadalo v roce 2012 průměrně cca 319,4 tis. pojištěnců z celkového počtu za ČR. Ve čtyřech krajích bylo vykázáno víc pojištěnců než tato průměrná hodnota, v deseti krajích bylo vykázáno méně pojištěnců než průměrná hodnota. Nejvíce pojištěnců vykázalo Hlavní město Praha (třiapůlnásobek průměru), nejméně Karlovarský kraj (třetinu průměru). Tato skutečnost ovlivňuje hodnocení absolutního počtu pracovních úrazů.

•    Struktura odvětví v jednotlivých krajích

Graf č. 3 znázorňuje strukturu odvětví v jednotlivých krajích vyjádřenou počtem pojištěnců. V krajích s větším podílem odvětví, která vykázala nadprůměrnou četnost pracovních úrazů, došlo k celkově většímu počtu pracovních úrazů a naopak. (Rizikovost jednotlivých odvětví v rámci ČR je charakterizována grafem č. 4.3.2). Z tohoto pohledu se od průměru nejvíce odlišuje Hlavní město Praha, které vykázalo nejnižší podíl rizikových odvětví. Na druhé straně nejrizikovější strukturu odvětví měla Vysočina.

Pracovní úrazovost 2011

3.1   Pracovní úrazovost v roce 2012 v krajích

Rozložení počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností v jednotlivých krajích je znázorněno v grafu č. 3.1 (tabulka č. 3.1). Z porovnání četností případů v jednotlivých krajích a v ČR vyplývá, že:

  • výrazně vyšší četnost než je republikový průměr (0,99) vykázaly kraje: Plzeňský (1,55), Jihočeský (1,46), Vysočina (1,42), Ústecký (1,31), Královéhradecký (1,30), Karlovarský (1,25) a
  • přibližně stejné hodnoty jako republikový průměr vykázaly kraje: Pardubický (1,11), Liberecký (1,09), Středočeský (1,08), Zlínský (1,05), Olomoucký (0,96) a
  • nižší hodnoty tohoto ukazatele než je republikový průměr vykázaly kraje: Moravskoslezský (0,92), Jihomoravský (0,88) a Hl. m. Praha (0,55), viz graf č. 3.3.2.

Pracovní úrazovost 2013

3.2 Smrtelná pracovní úrazovost v roce 2012 v krajích

V následujícím grafu č. 3.2 je znázorněn podíl počtu smrtelných pracovních úrazů v ČR v jednotlivých krajích v roce 2012 (tabulka č. 3.2).

Z porovnání četností smrtelných pracovních úrazů v jednotlivých krajích a v ČR vyplývá, že

  • výrazně vyšší hodnoty tohoto ukazatele než je republikový průměr (0,25) vykázaly kraje: Jihočeský (0,35), Olomoucký (0,33), Moravskoslezský (0,32), Jihomoravský (0,31) a
  • přibližně stejné hodnoty jako republikový průměr vykázaly kraje: Středočeský  (0,29), Pardubický (0,26), Ústecký (0,24), Karlovarský (0,22), Hl. m. Praha (0,22) a
  • nižší hodnoty tohoto ukazatele než je republikový průměr vykázaly kraje: Liberecký (0,20), Zlínský (0,18), Plzeňský (0,18), Vysočina (0,17) a Královéhradecký (0,15), viz graf č. 3.4.2.

Pracovní úrazovost 2013Pracovní úrazovost 2013

Porovnání pracovní úrazovosti se smrtelnou pracovní úrazovostí v krajích

V grafech č. 3.1, 3.2 a 3.3 jsou znázorněny podíly počtů pojištěnců, pracovních úrazů s pracovní neschopností a smrtelných pracovních úrazů v jednotlivých krajích ČR. Vzájemným porovnáním těchto grafů zjistíme pro každý kraj váhu smrtelné a celkové pracovní úrazovosti.

3.3 Vývoj pracovní úrazovosti v krajích

Z grafu č. 3.3.1 je patrné, že na poklesu počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností v ČR (o 6,4 %) se podílely téměř všechny kraje ČR. Výjimku tvořil kraj Ústecký (vzrůst o 20,3 %). Největší pokles byl zaznamenám v kraji Jihomoravském (o 16,0 %), dále pak v Hlavním městě Praze (o 12,6 %) a v kraji Jihočeském (o 9,9 %).

Z grafu č. 3.3.2 je patrné, že i četnost pracovních úrazů s pracovní neschopností obdobně klesla v souvislosti s poklesem absolutního počtu těchto pracovních úrazů ve většině krajů ČR, kromě kraje Ústeckého. Největší pokles byl zaznamenám v Hlavním městě Praze (o 22,5 %), dále v kraji Jihomoravském (o 17,8 %) a v kraji Libereckém (o 12,8 %). Celkem došlo v ČR poklesu četnosti o 11,6 %.

Průměrné procento pracovní neschopnosti při meziročním porovnání hodnot v roce 2011 a 2012 kleslo v ČR o 12,4 % (graf č. 3.3.3). Pokles byl zaznamenán ve většině krajů ČR, kromě kraje Ústeckého. Největší pokles byl zaznamenám v Hlavním městě Praze (o 24,1 %), dále v kraji Jihomoravském (o 17,9 %) a v kraji Libereckém (o 15,3 %).

Průměrná doba trvání pracovní neschopnosti v důsledku pracovních úrazů se meziročně zvýšila v kraji Ústeckém (o 6,9 %), Karlovarském, Královéhradeckém, Zlínském, Olomouckém a Jihomoravském. V ostatním krajích byl zaznamenán pokles tohoto ukazatele. Celkem došlo v ČR k poklesu o 0,2 %. Viz graf č. 3.3.4.

Hodnoty ukazatelů v letech 2008 – 2012 jsou uvedeny v tabulce č. 3.3.

3.4  Vývoj smrtelné pracovní úrazovosti v krajích

Z grafů č. 3.4.1 a 3.4.2 je patrné, že ve většině krajů (9) došlo k poklesu počtu smrtelných pracovních úrazů. Ve třech krajích došlo k nárůstu tohoto ukazatele a ve dvou krajích ke změně nedošlo. Výrazný pokles počtu případů byl zaznamenán v kraji Jihočeském, Ústeckém a Moravskoslezském.

Hodnoty ukazatelů v letech 2008 – 2012 jsou uvedeny v tabulce č. 3.4

Pracovní úrazovost 2013

Pracovní úrazovost 2013

Grafy č. 3.4.1 Smrtené pracovní úrazy v krajích v letech 2003 - 2012

Pracovní úrazovost 2013

Grafy č. 3.4.2 Četnost smrtelných pracovních úrazů v krajích v letech 2003 - 2012

Pracovní úrazovost 2013

Pracovní úrazovost 2013

4 Pracovní úrazovost v odvětvích

Ukazatele pracovní úrazovosti v roce 2012 jsou uspořádány podle převažující ekonomické činnosti a prezentovány podle Klasifikace ekonomických činností (dále jen CZ-NACE).

Poznámka: Pro větší přehlednost grafů byla některá odvětví sloučena do jediného (ostatní odvětví):  Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klim. vzduchu (D.), Informační a komunikační činnosti (J.), Peněžnictví a pojišťovnictví (K.), Činnosti v oblasti nemovitostí (L.),  Profesní, vědecké a technické činnosti (M.), Veřejná správa a obrana, povinné sociální zabezpečení (O.), Vzdělávání (P.), Zdravotní a sociální péče (Q.), Kulturní, zábavní a rekreační činnosti (R.), Ostatní činnosti (S.), Činnosti exteritoriálních organizací (U.) a nezjištěno. Údaje jsou uvedeny v příslušných tabulkách.

4.1   Pracovní úrazovost v roce 2012 v odvětvích

V grafu č. 4.1 je uveden podíl počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností, ke kterým došlo v jednotlivých odvětvích v roce 2012. Nejvíce těchto pracovních úrazů vzniklo ve Zpracovatelském průmyslu (C.), a to 42,3 %. Je ale nutno upozornit, že toto odvětví zahrnuje 26,1 % pojištěnců (viz graf č. 4.3). Viz tabulka č. 4.1.2.

Pracovní úrazovost 2013

4.2   Smrtelná pracovní úrazovost v roce 2012 v odvětvích

V grafu č. 4.2 je uveden podíl počtu smrtelných pracovních úrazů v roce 2012 v odvětvích (viz tabulka č. 4.4.1). Nejvíce případů (22, tj. 19,5, %) vzniklo v roce 2012 ve Stavebnictví (F.). Ve Zpracovatelském průmyslu (C.) došlo k 21 případům (18,6 %), ale protože v něm byl evidován několikanásobně vyšší počet pojištěnců, vykázal Zpracovatelský průmysl (C.) nižší četnost než ČR. Narozdíl Stavebnictví (F.) vykázalo četnost více než třikrát vyšší než ČR. Nejvyšší četnost byla evidována v odvětví Těžba a dobývání (B.) a to 1,66. Na druhém místě pak bylo Zemědělství, lesnictví, rybářství (A.) s hodnotou četnosti 1,40.

Pracovní úrazovost 2013

Pracovní úrazovost 2013

4.3 Vývoj pracovní úrazovosti v odvětvích

Pracovní úrazovost 2013Pracovní úrazovost 2013

Pracovní úrazovost 2013

Pracovní úrazovost 2013

Vývoj ukazatelů pracovní úrazovosti v letech 2008 - 2012 v ČR ve vybraných odvětvích je znázorněn v grafech, z nichž některé jsou doplněny vývojem hodnot tohoto ukazatele za celou ČR. Za rok 2008 byly použity hodnoty ukazatelů podle OKEČ, které pak od roku 2009 navazují podle CZ-NACE (tabulka č. 4.3, zdroj ČSÚ).

V grafu č. 4.3.1 (logaritmická stupnice) je zaznamenán vývoj počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností. Významný pokles byl zaznamenán v odvětví Vzdělávání (P.) a to o 20,0 %. Pokles počtu případů byl zaznamenán u většiny odvětví. V odvětví Ubytování, stravování a pohostinství (I.) byl zaznamenám vzestup o 3,8 %.

Graf č. 4.3.2 dokumentuje vývoj četnosti pracovních úrazů s pracovní neschopností na 100 pojištěnců. Obdobně jako u počtu případů došlo k poklesu četnosti v odvětví Vzdělávání (P.) a to o 25,0 %. V odvětví Výroba a rozvod elektrické aj. energie (D.), Zásobování vodou, činnost s odpady (E.) a Doprava a skladování (H.) došlo k meziročnímu poklesu četnosti přibližně o 15 %.

V grafu č. 4.3.3 je zaznamenán vývoj průměrného procenta pracovní neschopnosti pro pracovní úraz. Pokles byl zaznamenán ve všech uvedených odvětvích, zejména v odvětví Vzdělávání (P.) a to o 25,0 %.

V grafu č. 4.3.4 je uveden vývoj průměrné doby trvání pracovní neschopnosti pro pracovní úraz. Po historickému poklesu tohoto ukazatele v roce 2010 tento ukazatel za ČR mezi roky 2011 a 2012 stagnoval. Nárůst hodnoty ukazatele vykázala odvětví: Zpracovatelský průmysl (C.), Výroba a rozvod elektrické aj. energie (D.), Zásobování vodou, činnost s odpady (E.), Stavebnictví (F.) a Velkoobchod, maloobchod, opravy motorových vozidel (G.).

4.4 Vývoj smrtelné pracovní úrazovosti v odvětvích

V následujících grafech je znázorněn vývoj ukazatelů smrtelné pracovní úrazovosti  v ČR ve vybraných odvětvích. Hodnoty jsou uvedeny v tabulce č. 4.4.1. V tabulce č. 4.4.2 je uveden vývoj počtu smrtelných pracovních úrazů v jednotlivých odvětvích.

Pracovní úrazovost 2013

Vzájemné poměry hodnot ukazatelů smrtelné pracovní úrazovosti v jednotlivých odvětvích a tendence jejich vývoje jsou patrné z grafů č. 4.4.1 a 4.4.2. Největší počet smrtelných pracovních úrazů vykázala odvětví: Stavebnictví (F.), Zpracovatelský průmysl (C.) a Doprava a skladování (H.). Počet případů meziročně vzrostl v Zemědělství, lesnictví, rybářství (A.). Ostatní odvětví zobrazená v grafu vykázala pokles počtu případů nebo stagnaci.

V grafu 4.4.2 jsou patrná odvětví, která vykázala četnost smrtelných pracovních úrazů výrazně vyšší než činí republikový průměr (graf je doplněn vývojem hodnot tohoto ukazatele za celou ČR). Jsou to: Těžba a dobývání (B.), Stavebnictví (F.), Zemědělství, lesnictví, rybářství (A.), Doprava a skladování (H.) a Zásobování vodou a činnost s odpady (E.). Na smrtelných pracovních úrazech mají dlouhodobě velký podíl pozemní vozidla a ostatní dopravní prostředky. Těžba a dobývání (B.) vykázala nejvyšší četnost případů (1,66). V odvětví Zemědělství, lesnictví, rybářství (A.) došlo k vzestupu četnosti na hodnotu 1,40. Ostatní odvětví zobrazená v grafu vykázala pokles četnosti případů nebo stagnaci.

Pracovní úrazovost 2013

5 Zdroje pracovních úrazů v roce 2012

Podkladem k informacím o zdrojích pracovních úrazů, k nimž došlo v roce 2012, byla data o pracovních úrazech pořízená oblastními inspektoráty práce a uložená v bázi dat SÚIP. Klasifikace zdrojů úrazů byla provedena podle metodiky ESAW. Soubor dat z roku 2012 obsahoval data připravená ze 40 608  záznamů o úrazu s pracovní neschopností delší než tři kalendářní dny, které inspektorátům zaslaly podniky podléhající kontrolní činnosti SÚIP.  Z toho bylo 1 457 pracovních úrazů závažných, tj. s hospitalizací nad 5 dní. Do přehledu smrtelných pracovních úrazů bylo zahrnuto 113 případů, tj. včetně případů, které podléhají dozoru systému ČBÚ. Smrtelné pracovní úrazy nepodléhaly již v roce 2012 statistickému zjišťování (ČSÚ). V grafech č. 5.1, 5.0 a 5.2 je znázorněn podíl počtu pracovních úrazů (smrtelných, závažných a s pracovní neschopností delší než tři kalendářní dny) v základních skupinách zdrojů úrazu.

5.1    Zdroje pracovních úrazů s pracovní neschopností delší než tři kalendářní dny v roce 2012

Pracovní úrazovost 2013

Z grafů č. 5.1 a 5. 0 je patrné zastoupení nejvýznamnějších skupin zdrojů úrazů s pracovní neschopností delší než tři kalendářní dny a úrazů závažných:

  • Materiál, břemena, výrobky, strojní součásti  33,8 %
  • Budovy, konstrukce, povrchy 30,3 %
  • Ruční nářadí 10,1 %
  • Budovy, konstrukce, povrchy 38,2 %
  • Materiál, břemena, výrobky, strojní součásti 17,2 %
  • Pozemní vozidla, ostatní dopravní prostředky 15,7 %

Pracovní úrazovost 2013

5.2    Zdroje smrtelných pracovních úrazů v roce 2012

Z grafu č. 5.2 je patrné zastoupení nejvýznamnějších skupin zdrojů úrazů:

  • Pozemní vozidla, ostatní dopravní prostředky 34,5 %
  • Budovy, konstrukce, povrchy 22,1 %
  • Materiál, břemena, výrobky, strojní součásti 9,7 %

Pracovní úrazovost 2013

5.3 Vybrané podskupiny zdrojů pracovní úrazovosti

Ve skupinách zdrojů úrazů byly zaznamenány některé významné podskupiny.

U pracovních úrazů s pracovní neschopností delší než tři kalendářní dny to byly podskupiny:

Ve skupině Budovy, konstrukce, povrchy:

  • Budovy, konstrukce, povrchy v úrovni země, nespec. 9,1 %
  • Budovy, konstrukce, povrchy nad úrovní země, nespec. 7,0 %

Ve skupině Ruční nářadí:

  • Ruční nářadí nepoháněné pro řezání, oddělování 3,1 %

Ve skupině Materiály, předměty, výrobky, součásti strojů a vozidel:

  • Materiály, předměty, výrobky, součásti strojů a vozidel, úlomky, prach, nespec. 22,8 %

Ve skupině Stroje a zařízení mobilní a stabilní:

  • Obráběcí stroje (pro hoblování, frézování, soustružení, broušení, vrtání, leštění) 1,2 %

U pracovních úrazů smrtelných to byly podskupiny:

Ve skupině Pozemní vozidla, ostatní dopravní prostředky:

  • Lehká vozidla osobní i nákladní 18,4 %

Ve skupině Budovy, konstrukce, povrchy:

  • Části budov nad úrovní země – pevné 6,1 %

Ve skupině Materiál, břemena, výrobky, strojní součásti:

  • Materiály, předměty, výrobky, části strojů ostatní a nespecifikováno 6,2 %

V ostatních skupinách to byly:

  • Systémy pro dopravu, manipulaci a skladování 5,1 %
  • Ostatní fyzikální jevy a přírodní živly 4,1 %

5.4   Skupiny zdrojů pracovních úrazů v letech 2008 - 2012

V letech 2008 – 2012 byla nejčastěji zastoupenou skupinou zdrojů pracovních úrazů:

s pracovní neschopností nad 3 dny

skupina „Materiály, břemena, výrobky, strojní součásti

2012 - 34 %,    2011 – 36 %,    2010 – 35 %,    2009 – 35 %,    2008 – 40 %

závažných

skupina „Budovy, konstrukce, povrchy nad úrovní země

2012 - 38 %,    2011 – 24 %,    2010 – 40 %,    2009 – 37 %,    2008 – 34 %

smrtelných

skupina “Pozemní vozidla

2012 - 35 %,    2011 – 28 %,    2010 – 38 %,    2009 – 39 %,    2008 – 41 %

5.5   Podíl zdrojů úrazu na závažnosti pracovních úrazů

Vzájemným porovnáním grafů č. 5.0, 5.1 a 5.2 zjistíme, jak byly jednotlivé zdroje úrazu v zastoupeny v pracovních úrazech různé závažnosti.

Nejmenší podíl na pracovních úrazech s pracovní neschopností nad tři dny a největší na smrtelných

Pozemní vozidla, ostatní dopravní prostředky měly podíl na případech:

s pracovní neschopností nad 3 dny 4,3 %, na závažných 15,7 % a na smrtelných 34,5 %.

Systémy pro dopravu, manipulaci a skladování měly podíl na případech:

s pracovní neschopností nad tři dny 3,5 %, na závažných 3,4 % a na smrtelných 7,1 %.

Největší podíl na pracovních úrazech s pracovní neschopností nad tři dny a nejmenší na smrtelných

Ruční nářadí měla podíl na případech:

s pracovní neschopností nad tři dny 10,1 %, na závažných 1,6 % a na smrtelných 0,0 %.

Největší podíl na pracovních úrazech závažných

Budovy, konstrukce, povrchy se podílely nejvíce na případech závažných, a to 38,2 %. U ostatních typů úrazu se podílely také zásadním způsobem (30,3 % a 22,1 %).

Stroje a zřízení mobilní a stabilní se podílely nejvíce na případech závažných, a to 8,8 %. U ostatních typů úrazu se podílely 7,5 % a 8,0 %.

Nebezpečné látky se podílely nejvíce na případech závažných, a to 5,8 %. U ostatních typů úrazu se podílely 3,1 % a 2,7 %.

6 Pracovní úrazovost žen a mladistvých

Ve sledovaném období došlo k vyššímu výskytu počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností u žen v roce 2006 (graf č. 6.1, tabulka č. 6.2). V letech 2004 - 2006 počet těchto úrazů rostl jen mírně, což bylo způsobeno vzrůstem počtu zaměstnaných žen (četnost stagnovala). V roce 2007 a 2008 došlo k významnému poklesu obou ukazatelů, počet případů o 6,5 % a 4,6 %, četnost o 9,0 % a 4,3 %. Hodnota četnosti pracovních úrazů s pracovní neschopností u žen v letech 2003 – 2008 dosahovala přibližně 55 % hodnoty celorepublikového průměru. V letech 2009 – 2012  tato hodnota činila 59 % hodnoty celorepublikového průměru. V tabulce č. 6.3 je uvedena četnost případů (na 100 nemocensky pojištěných žen) v odvětvích. Ve většině odvětví měly ženy hodnotu tohoto ukazatele nižší než všichni zranění, kromě odvětví Vzdělávání (P.). V rizikových odvětvích, jako je Stavebnictví (F.) nebo Těžba a dobývání (B.), měly ženy podstatně nižší četnost případů než všichni pojištěnci, protože zde nevykonávaly právě ty činnosti (riskantní) pro odvětví typické.

Z celkového počtu 40 608 záznamů o úrazu s pracovní neschopností delší než tři kalendářní dny (ke dni 26. 4. 2013), které inspektorátům zaslaly podniky podléhající kontrolní činnosti SÚIP, se jich 11 937 (tj. 29,4 %) událo ženám. Tato skupina úrazů obsahovala 1 457 (tj. 3,6 % ze 40 608) pracovních úrazů závažných (s hospitalizací nad 5 dní), z nichž se 267 přihodilo ženám. Z grafu 6.3 je patrné, že od roku 2003 došlo k nárůstu počtu pojištěných žen o 6 %, ale k poklesu pracovních úrazů s pracovní neschopností (o 39 %) i četnosti (o 42 %).

Pracovní úrazovost 2013

Počet smrtelných pracovních úrazů žen v období 2003 – 2012 byl charakterizován tak nízkým počtem případů, že nelze hovořit o nějakém dalším trendu, ale spíše o nahodilých událostech. V roce 2006 klesl jen na pouhé 4 případy, v roce 2005 bylo evidováno případů 13. K převážné většině smrtelných pracovních úrazů žen došlo při dopravních nehodách a začaly se již objevovat i případy při dopravních nehodách leteckých. Dalšími úrazovými ději byly pády osob a materiálu, exploze a otrava plyny. V roce 2011 se jednalo zejména o pády zaměstnanců nebo předmětů na zaměstnance a dopravní nehody. V roce 2012 byly evidovány pouhé dva případy a to autonehody.

Od roku 2004 absolutní počet pracovních úrazů s pracovní neschopností mladistvých pojištěnců (do 18 let) vykázal vzestup. V letech 2009 a 2010 došlo k prudkému poklesu počtu těchto případů, v dalších dvou letech pak byl zaznamenám opět nárůst. V grafu č. 6.1 jsou uvedeny počty případů mladistvých a žen na osách s rozdílnými měřítky.

Četnost v letech 2003 – 2006 nevykazovala žádný významný trend (tabulka č. 6.1). V roce 2007 došlo k poklesu četnosti, neboť počet mladistvých pojištěnců meziročně vzrostl o 41 %. Pokles četnosti těchto pracovních úrazů na 100 mladistvých byl v posledních 20 letech významný. Ještě v roce 1994 měl tento ukazatel hodnotu 6,61, přičemž celorepublikový průměr činil 2,19. V roce 2002 klesla jeho hodnota (1,95) pod celorepublikový průměr (2,03) a v roce 2007 se jeho hodnota (0,93) těsně přiblížila četnosti pracovních úrazů žen (0,92). V letech 2008 a 2009 došlo opět k vzestupu hodnoty tohoto ukazetele, přibližně na hodnotu roku 2003 (1,49) a byla tedy vyšší než za ČR (1,18) V roce 2010 klesl tento ukazatel dosud nejníže (0,73) a opět se těsně přiblížil četnosti pracovních úrazů žen (0,72) v tomto roce. V letech 2011 a 2012 došlo opět k vzestupu četnosti nad celorepublikový průměr.

Smrtelný pracovní úraz mladistvých zaměstnanců nebyl v posledních 10 letech zaznamenán žádný.

Pracovní úrazovost 2013

V grafech č. 6.3 a 6.4 je znázorněn vývoj počtu pojištěných osob, pracovních úrazů s pracovní neschopností a četnosti v letech 2003 – 2012 odděleně pro ženy a muže (bázické indexy). Za uvedené období došlo u pojištěných mužů ke snížení o 4 % zatímco u žen ke zvýšení o 6 %. Dohromady za ČR tento ukazatel vykázal nárůst o 1 % (graf č. 2.5).

Poměr počtu pojištěných žen ku mužům v roce 2003 činil 46,6 % : 53,4 %. Tento poměr se do roku 2012 postupně změnil na 49,0 % : 51,0 % (o 2,4 %). Znamená to tedy, že v pracovním procesu byli muži postupně nahrazováni ženami, které mají nižší četnost pracovních úrazů.

Pracovní úrazovost 2013

Pracovní úrazovost 2013

Také poměr počtu pracovních úrazů žen a mužů se za 10 posledních let změnil. Kromě případů smrtelných došlo k nárůstu procentního poměru u žen na úkor mužů. Tento poměr v roce 2003 činil 25,0 % : 75,0 % a v roce 2012 již 28,7 % : 71,3 %, změna o 3,7 % u případů s pracovní nechopností, v roce 2003 činil 24,5 % : 75,5 % a v roce 2012 již 29,4 % : 70,6 %, změna o 4,4 % u případů s pracovní nechopností delší než 3 dny, v roce 2003 činil 11,6 % : 88,4 % a v roce 2012 již 18,3 % : 81,7 %, změna o 4,5 % u případů závažných.

U případů smrtelných nelze hovořit o trendu, došlo zde ke změně opačným směrem. Poměr v roce 2003 činil 5,0 % : 95,0 % a v roce 2012 jen 1,8 % : 98,2 % (změna o 3,2 %).

V tabulkách č. 6.6 a 6.7 jsou uvedeny počty a procentní podíl pracovních úrazů (všechny druhy) a pojištěnců, odděleně pro ženy a muže za posledních 10 let.

V grafu č. 6.6 je uveden poměr počtu pracovních úrazů žen a mužů podle závažnosti. Z grafu je patrné, že se stoupající závažností případu roste podíl mužů na počtech případů. Použity byly počty za rok 2012, jen u případů bez pracovní neschopnosti za rok 2011.

Pracovní úrazovost 2013

Činnosti

K největšímu počtu závažných pracovních úrazů žen (98 z 267, tj. 36,7 %) došlo při chůzi a to nejčastěji pádem, především na rovině, např. vlivem namrzlého nebo mokrého povrchu. K 25 případům došlo při manipulaci a zpracování hmotných věcí a stejný počet byl zaznamenám při dopravních nehodách (tabulka č. 6.8). K dalším případům došlo při činnostech: přemisťování, koupě a prodej zboží (15 případů), ostatní manipulace a zpracování hmotných věcí (14 případů) a čištění a mytí, desinfekce, zametení, proplachování, praní, máchání a otírání (10 případů). Těchto 187 případů představuje dohromady 70,0 % z 267 případů.

Chůze

Protože se při obyčejné chůzi závažně zranilo nejvíce žen (98), jeví se tato činnost u žen jako nejnebezpečnější. Z tohoto množství bylo registrováno 87 pádů (nežádoucí událost) a 85 případů, kdy zdrojem úrazu byly budovy, konstrukce a povrchy.

Nežádoucí událost

  • pád na rovině blíže nespecifikovaný 45 případů
  • pád na rovině na sněhu 12 případů
  • pád na rovině na mokru 8 případů
  • pád na schodech 18 případů
  • pád ze žebříku 3 případy
  • pád ze židle 1 případ
  • sražení chodce vysokozdvižným vozíkem 5 případů
  • sražení chodce automobilem 3 případy
  • sražení chodce jízdním kolem 1 případ
  • kousnutí psem při chůzi 1 případ
  • opaření čajem při chůzi 1 případ

Zdroje úrazu

  • budovy, stavební konstrukce, povrchy v úrovni země 34 případů
  • povrchy v úrovni země 31 případů
  • budovy, stavební konstrukce, povrchy nad úrovní země 13 případů
  • části budov nad úrovní země 3 případy
  • konstrukce a povrchy nad úrovní země 1 případ
  • ostatní známé budovy, konstrukce, povrchy nad úrovní země 3 případy

Průměrný věk závažně zraněných žen byl při pádech 52 let.

V grafu č. 6.5 je uvedeno zastoupení nejvýznamnějších skupin zdrojů úrazů s pracovní neschopností delší než tři kalendářní dny v roce 2012 žen. Počty případů jsou uvedeny v tabulce č. 6.5. V grafu jsou patrné tři nejvýznamnější skupiny zdrojů úrazů s pracovní neschopností delší než tři kalendářní dny:

  • Budovy, konstrukce, povrchy 38,5 %
  • Materiál, břemena, výrobky, strojní součásti 23,5 %
  • Ruční nářadí 10,1 %

Pracovní úrazovost 2013

7 Příčiny pracovních úrazů

Příčiny pracovních úrazů s pracovní neschopností nad 3 dny

Nejčastější příčinou těchto pracovních úrazů uváděnou zaměstnavateli v roce 2012 bylo „Špatně nebo nedostatečně odhadnuté riziko“. Tato příčina byla uváděna u 80,2 % případů.

Na druhém místě byly označeny „Nedostatky osobních předpokladů k řádnému pracovnímu výkonu (chybějící tělesné předpoklady, smyslové nedostatky, nepříznivé osobní vlastnosti a okamžité psychofyziologické stavy) a riziko práce“ (13,2 %).

Jako třetí nejčastější příčinou bylo označeno „Používání nebezpečných postupů nebo způsobů práce vč. jednání bez oprávnění, proti zákazu, prodlévání v ohroženém prostoru“ (1,7 %). Údaje jsou uvedeny v tabulce č. 7.1.

Mezi další významné příčiny podle jejich podílu na všech příčinách náleží:

„Ohrožení jinými osobami“ – 1,4 %,

„Ohrožení zvířaty a přírodními živly“ – 1,4 %.

Ostatní příčiny se na celkovém počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností nad 3 dny podílejí méně než 1,4 %. U 0,2 % těchto pracovních úrazů nebyla příčina zjištěna.

Představu o příčinách pracovních úrazů s pracovní neschopností delší než 3 dny dále poskytují údaje zpracované podle metodiky evropské statistiky, které přinášejí informaci, k jaké došlo odchylce od normálního průběhu pracovní činnosti, jejímž důsledkem byl tento pracovní úraz (tab. č. 7.2). Tyto údaje jsou k dispozici ze zpracování jen za roky 2003 - 2010, od roku 2011 se nesleduje.

Nejčastější nežádoucí událostí v letech 2003 – 2009 byla zjištěna „Neovladatelnost, ztráta kontroly strojů, dopravních manipulačních prostředků, ručního nářadí, předmětů, zvířat“ a  v roce 2010 „Uklouznutí, klopýtnutí, pád osob“.

Na druhém místě to byl  v letech 2003 – 2009 „Uklouznutí, klopýtnutí, pád osob“  a v roce 2010 „Pohyb těla bez fyzického zatížení.

Na třetím místě byl v letech 2003 – 2009 evidován „Pohyb těla pod fyzickým zatížením“ a v roce 2010 „Neovladatelnost, ztráta kontroly strojů, dopravních a manipulačních prostředků, ručního nářadí, předmětů, zvířat“.

Příčiny závažných pracovních úrazů

Nejčastější příčinou závažných pracovních úrazů uváděnou zaměstnavateli v roce 2012 bylo „Špatně nebo nedostatečně odhadnuté riziko“. Tato příčina byla uváděna u 69,0 % případů.

Na druhém místě bylo „Používání nebezpečných postupů nebo způsobů práce vč. jednání bez oprávnění, proti zákazu, prodlévání v ohroženém prostoru“ (8,4 %).

Jako třetí byly označeny „Nedostatky osobních předpokladů k řádnému pracovnímu výkonu (chybějící tělesné předpoklady, smyslové nedostatky, nepříznivé osobní vlastnosti a okamžité psychofyziologické stavy) a riziko práce“ (7,2 %). Dále to bylo “Ohrožení jinými osobami (odvedení pozornosti při práci, žerty, hádky a jiná nesprávná či nebezpečná jednání druhých osob)“ 3,5 % a „Vadný nebo nepříznivý stav zdroje úrazu (nikoli pracoviště)“ (2,3 %).

U 2,6 % případů příčina nebyla zjištěna.

Příčiny smrtelných pracovních úrazů

Nejčastější příčinou u smrtelných pracovních úrazů uváděnou zaměstnavateli v roce 2012 bylo „Špatně nebo nedostatečně odhadnuté riziko“ (44,2 %), potom „Používání nebezpečných postupů nebo způsobů práce vč. jednání bez oprávnění, proti zákazu, prodlévání v ohroženém prostoru“ (14,2 %). U 8,8 % případů příčina nebyla zjištěna, zpravidla z důvodu dosud probíhajícího šetření. Dále to byly “Chybějící nebo nedostatečná ochranná zařízení a zajištění“ a  „Ohrožení jinými osobami“ (obě příčiny 7,1 %).

Podstatnější informace o příčinách pracovních úrazů přinášejí údaje o porušených předpisech, které byly v souvislosti s pracovním úrazem porušeny. Tyto informace poskytují data o smrtelných pracovních úrazech, které zpravidla vyplývají z nezávislého šetření pracovních úrazů prováděného OIP a OBÚ. Příčiny a porušené předpisy u smrtelných pracovních úrazů způsobených dopravními nehodami šetří policie. V následujícím přehledu jsou uvedeny nejčastěji porušené předpisy a zjištěné závady BOZP v letech 2007 – 2011 (za rok 2012 nejsou zatím k dispozici). Porušení předpisů bylo zaznamenáno zejména na straně zaměstnavatelů a zaměstnanců, v malé míře pak i jinou osobou.

Nejčastěji porušené předpisy v uplynulých letech:

  • zákon č. 262/2006 Sb., (zákoník práce),
  • zákon č. 361/2000 Sb., (silniční zákon),
  • zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky BOZP,
  • nařízení vlády č. 362/2005 Sb., o bližších požadavcích na BOZP na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky a do hloubky,
  • nařízení vlády č. 101/2005 Sb., o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí,
  • nařízení vlády č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na BOZP na staveništích,
  • nařízení vlády č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci,
  • vyhlášky ČBÚ č. 22/1989 Sb., o ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti prováděné hornickým způsobem v podzemí a č. 26/1989 Sb., o ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a při činnosti prováděné hornickým způsobem na povrchu.

Nejčastěji zjištěné závady BOZP v uplynulých letech:

  • používání nebezpečných postupů nebo způsobů práce, vč. jednání bez oprávnění, proti zákazu, prodlévání v nebezpečném prostoru (zaměstnanec),
  • nepoužívání předepsaných a přidělených OOPP (zaměstnanec),
  • nesprávná organizace práce, neinformovanost mezi zaměstnavateli (zaměstnavatel),
  • nezpracovaný pracovní postup, nevyhledaná všechna rizika (zaměstnavatel),
  • chybějící nebo nedostatečná ochranná zařízení a zajištění (zaměstnavnatel),
  • používání nebezpečných postupů nebo způsobů práce, vč. jednání bez oprávnění, proti zákazu, prodlévání v nebezpečném prostoru (jiná osoba).

8 Zranění zaměstnanci, místo a činnost

8.1 Zranění zaměstnanci

Zaměstnání

Nejvíce pracovních úrazů s pracovní neschopností delší než 3 dny bylo v roce 2012 evidováno v třídě KZAM (č. 72) „kvalifikovaní kovodělníci a strojírenští dělníci" a to 7 444 případů. Z nich nejvíce zastoupená byla pak skupina (č. 722) „kováři, nástrojáři, zámečníci a pracovníci v příbuzných oborech“, vykázáno bylo 3 862 případů. Dále to byla třída (č. 82) „obsluha stacionárních zařízení a montážní dělníci“, v níž bylo evidováno 3 282 případů. Ve skupině (č. 832) „řidiči motorových vozidel“ se odehrálo 2 618 případů. V hlavní třídě (č. 9) „pomocní a nekvalifikovaní pracovníci“ (7 089 případů) byla nejpočetněji zastoupena skupina (č. 932) „pomocní pracovníci v průmyslu“, kde došlo ke 3 061 případům. Podrobné počty jsou uvedeny v tabulce č. 8.1. První část tabulky uvádí počty v hlavních třídách a třídách KZAM, ve druhé části tabulky jsou počty v některých vybraných skupinách KZAM z hlavních tříd č. 4 až 9.

Pracovní úrazovost 2013

Věk

V grafu č. 8 je uveden podíl počtu pracovních úrazů závažných a ostatních v závislosti na věku zraněného zaměstnance od 30 do 80 let. Graf znázorňuje, jak stoupá podíl (%) závažných případů se stoupajícím věkem. Od 55. roku věku zraněného zaměstnance byly následky úrazu větší, závažných případů bylo v tomto věku přibližně 5 % a jejich podíl se pak s rostoucím věkem stále zvětšoval.

8.2  Místo a činnost při pracovním úrazu

Činnost

Nejvíce pracovních úrazů s pracovní neschopností delší než 3 dny bylo v roce 2012 vykázáno při činnosti „zacházení, manipulace a zpracování hmotných věcí, živých rostlin a živočichů“ (nespecifikováno a ostatní) a to celkem 11 467 případů. Na druhém místě to byla „chůze“, kde bylo evidováno 7 482 případů. Dále to byla činnost „řezání“ a to 1 895 případů. Dohromady tyto tři činnosti zaznamenaly 51,3 % případů. V tabulce č. 8.2.1 je uvedeno 90,0 % případů z celku, činnosti jsou řazeny podle počtu případů a procentního podílu a doplněna o sumarizovaná procenta.

Místo

Nejvíce případů se událo v roce 2012 v místě úrazu „výrobní hala, továrna, dílna“ a to 14 406. Na druhém místě byl evidován „průmyslový, výrobní prostor“ s 5 008 případy. Na třetím místě to pak byla „místa ostatní“, kde bylo zaznamenáno 3 209 případů. V tabulce č. 8.2.2 je uvedeno 94,0 % případů z celku, místa úrazu jsou řazena také podle počtu případů i procentního podílu a doplněna o sumarizovaná procenta.

Při činnosti „zacházení, manipulace a zpracování hmotných věcí, živých rostlin a živočichů“ bylo zaznamenáno na místě úrazu:

  • výrobní hala, továrna, dílna 5 614 případů
  • prostor pro skladování, nakládku, vykládku 1 075 případů
  • průmyslový, výrobní prostor 698 případů

Při činnosti „chůze“ bylo zaznamenáno na místě úrazu:

  • výrobní hala, továrna, dílna 1 308 případů
  • průmyslový, výrobní prostor 908 případů
  • veřejně přístupné dopravní prostory 658 případů
  • prostor pro skladování, nakládku, vykládku 340 případů

9 Přehled ukazatelů

V tabulkách jsou uváděny absolutní ukazatele pracovní úrazovosti vykazované v pololetním výkazu Nem Úr 1-02 a definované v Metodických vysvětlivkách k tomuto výkazu a dále relativní ukazatele, jejichž způsob výpočtu je uveden v Metodických poznámkách k publikacím Pracovní neschopnost pro nemoc a úraz v České republice za běžný rok.

Pokud je to nutné, jsou v tabulkách, grafech a vzorcích z důvodů úspory místa používány zkrácené názvy ukazatelů.

9.1  Absolutní ukazatele

Absolutní ukazatele vyjadřují ekonomický dosah absence plynoucí z pracovních úrazů a je možné z nich vypočítat relativní ukazatele. Obsahové vymezení jednotlivých ukazatelů je uvedeno níže.

Průměrný počet nemocensky pojištěných (pojištěnci)

Ukazatel zahrnuje průměrný počet osob, které jsou nemocensky pojištěny podle § 2 zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů a osoby samostatně výdělečně činné pojištěné podle § 145a až 145f zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení v úplném znění.

Do průměrného počtu nemocensky pojištěných nejsou zahrnovány ženy na mateřské dovolené a vojáci základní vojenské služby.

Počet nově hlášených případů pracovní neschopnosti pro pracovní úraz (pracovní úrazy s pracovní neschopností)

Ukazatel zahrnuje pracovní úrazy, za něž jsou považovány ty úrazy, které se staly zaměstnancům při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s nimi podle § 25 nařízení vlády ČR č. 108/1994 Sb., kterým se provádí zákoník práce a některé další zákony, nebo které zaměstnanec utrpěl pro plnění pracovních úkolů, jimiž byla způsobena smrt nebo pracovní neschopnost jak delší než 3 kalendářní dny mimo den, kdy k úrazu došlo (§ 105 odst. 3 zákoníku práce), tak i kratší než 3 kalendářní dny.

Počet kalendářních dnů pracovní neschopnosti pro pracovní úrazy (dny pracovní neschopnosti)

Ukazatel vykazuje souhrnný počet kalendářních dnů, po které byli v daném období (roce) nemocensky pojištění práce neschopni pro pracovní úraz, zjištěný na základě předložených hlášení o počátku a ukončení pracovní neschopnosti.

Počet smrtelných pracovních úrazů

Ukazatel zahrnuje pracovní úrazy, které způsobily nemocensky pojištěným smrt, a to ihned nebo kdykoliv později ve sledovaném období (roce) nebo případy, kdy ve sledovaném období došlo k úmrtí pojištěnce, které bylo podle lékařského posudku důsledkem pracovního úrazu, který pojištěnec utrpěl v kterémkoliv předcházejícím období. Neomezené období platilo až do konce roku 2001. Počínaje rokem 2002 se pro účely hlášení úrazu za smrtelný pracovní úraz počítá ten případ, u nějž nastala smrt pojištěnce nejpozději do jednoho roku po vzniku pracovního úrazu (nařízení vlády č. 201/2010 Sb.).

9.2  Relativní ukazatele

Relativní ukazatele vznikají srovnáním dvou nebo více absolutních ukazatelů. Slouží k porovnávání úrovně bezpečnosti v různých oblastech (regionech, odvětvových ekonomických činnostech, skupinách zaměstnanců, létech, druzích událostí apod.). Definice a způsoby jejich výpočtu jsou uvedeny níže. Jde o tyto ukazatele:

Četnost případů pracovní neschopnosti pro pracovní úraz na 100 nemocensky pojištěných (četnost případů na 100 pojištěnců)

Ukazatel vyjadřuje počet nově hlášených případů pracovní neschopnosti pro pracovní úraz, které připadají v průměru na 100 nemocensky pojištěných. Vypočítá se ze vztahu:

četnost případů na 100 pojištěnců = pracovní úrazy s pracovní neschopností × 100 / pojištěnci

Průměrná délka trvání případu pracovní neschopnosti pro pracovní úraz v kalendářních dnech (průměrná délka trvání případu)

Ukazatel vyjadřuje, kolik kalendářních dnů pracovní neschopnosti v průměru připadá na jeden nově hlášený případ pracovní neschopnosti pro pracovní úraz. Vypočítá se ze vztahu:

průměrná délka trvání případu = dny pracovní neschopnosti / pracovní úrazy s pracovní neschopností

Průměrné procento pracovní neschopnosti pro pracovní úrazy (průměrné procento pracovní neschopnosti)

Ukazatel vyjadřuje podíl kalendářních dnů pracovní neschopnosti pro pracovní úraz na celkovém kalendářním fondu pojištěnců ve sledovaném období (roce) vyjádřený v procentech. Vypočítá se ze vztahu:

průměrné procento = dny pracovní neschopnosti × 100 / (pojištěnci × 365)

nebo také:

průměrné procento = četnost případů na 100 pojištěnců × průměrná délka trvání případu / počet kalendářních dnů ve vykazovaném období

Průměrný denní stav práce neschopných pro pracovní úraz (průměrný denní stav práce neschopných)

Představuje počet nemocensky pojištěných, kteří byli ve sledovaném období (roce) průměrně denně nepřítomni v práci z důvodů pracovní neschopnosti pro pracovní úraz. Vypočítá se ze vztahu:

průměrný denní stav práce neschopných = dny pracovní neschopnosti /365

Četnost smrtelných pracovních úrazů na 10 000 nemocensky pojištěných (smrtelné úrazy na 10 000 pojištěnců)

Ukazatel vyjadřuje, kolik pojištěnců z 10 000 nemocensky pojištěných ve sledovaném období zemřelo na následky pracovních úrazů. Vypočítá se ze vztahu:

smrtelné úrazy na 10 000 pojištěnců = smrtelné úrazy × 10 000 / pojištěnci

Procento smrtelných pracovních úrazů z nově hlášených případů pracovních úrazů (procento z pracovních úrazů s pracovní neschopností)

Ukazatel stanoví, kolik procent z případů pracovních úrazů vykazovaných ve sledovaném období končilo smrtí postižených v důsledku pracovních úrazů. Vypočítá se ze vztahu:

procento z pracovních úrazů = smrtelné úrazy × 100 / pracovní úrazy s pracovní neschopností

  1. Databáze ze statistického zjišťování „Pracovní neschopnost pro nemoc a úraz v ČR“  prováděného Českým statistickým úřadem.
  2. Databáze z informačního systému o pracovních úrazech Státního úřadu inspekce práce zpracovaná ze záznamů o úrazech.
  3. Databáze z informačního systému Výzkumného ústavu bezpečnosti práce, v. v. i., o smrtelných pracovních úrazech a o pracovních úrazech podle metodiky evropské statistiky o pracovních úrazech (ESAW) za roky 2003 - 2010.

Tabulky - Pracovní úrazovost 2012 (PDF; 473 kB)

Tabulka č. 9  Zdroje dat pracovní úrazovosti v roce 2012

zdroj dat podniky pojištěnci PU bez PN PU s PN  do 3 dnů PU s PN nad 3 dny smrtelné PU velikost podniku
SÚIP 13 tis. x x x 41 tis. 0,1 tis. všechny
ČBÚ 0,1 tis. x x x 1 tis. 0,0 tis. všechnyvšechny
ČSÚ 412 tis. 4 472 tis. x 0,6 tis. 43,5 tis. x. všechny
Autor článku: 

Komentáře

Důvěryhodnost statistiky

22.08.2013 - 11:17 Radoslav Vlasák
Nechci vůbec zpochybňovat zveřejněné statistické údaje - ostatně prý už W. Churchill tvrdil, že věří jenom té statistice, kterou si "upraví" sám. Otázkou spíš je, kolik pracovních úrazů zůstalo mimo tato čísla (zlí jazykové tvrdí, že něco mezi 15 - 20 %). A co je snad nejvíc zarážející, je prakticky trvalý nárůst průměrné pracovní neschopnosti (PN) na 1 pracovní úraz. Pokud si dobře pamatuji, kolem roku 1990 to bylo cca 20 dnů - dnes se toto číslo pohybuje už kolem 55 a u některých rezortů šplhá ještě výš. Dřív se tvrdilo, že za to "mohou" lékaři s ohledem na bodový systém, ale nárůst se nezastavil ani po zavedení kapitačního systému. A dost těžko si - při dnešní míře nezaměstnanosti - představím zaměstnance, který se snaží "marodit" s pracovním úrazem co nejdéle. Nejenom že by tím zhoršoval míru pracovní úrazovosti u zaměstnavatele (a mohl tak "přispět" k následným sankcím ), ale nejspíš by se také vystavoval riziku ztráty zaměstnání, protože jeho zaměstnavatel by musel déletrvající absenci nějakým (většinou nákladnějším)způsobem nahradit. Logický závěr (aspoň pro mne)? Vysoká průměrná PN na 1 pracovní úraz s velkou pravděpodobností svědčí o zvyšující se závažnosti následků pracovních úrazů a tedy i potřebě podstatně delšího léčení (a to i při nových poznatcích lékařské vědy a techniky). A je s podivem, že kompetentní instituce se často holedbají snižujícím se (či aspoň stagnujícím) počtem pracovních úrazů, ale výše uvedené je nechává klidnými.

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Nové příspěvky publikované na informačním serveru BOZPinfo.cz

Kde nás najdete

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1
+420 221 015 844
X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail