Příloha ke zprávě o pracovní úrazovosti v ČR v roce 2019 – rozšiřující a doplňující analytická studie

13.07.2020

Zdroj:

Tuto přílohu zpracovává Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i., na základě pověření ze strany Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV), a to na základě poskytnutých dat ze Státního úřadu inspekce práce (SÚIP), Českého báňského úřadu (ČBÚ) a Českého statistického úřadu. Příloha je součástí zprávy o pracovní úrazovosti v ČR, kterou zpracovává SÚIP. Najdete zde podrobné informace o pracovní úrazovosti v ČR v roce 2019 včetně tabulkové části v příloze.

pracovní úrazovost

pracovní úrazy

statistiky

5. ZDROJE PRACOVNÍCH ÚRAZŮ V ROCE 2019

Podkladem k informacím o zdrojích pracovních úrazů, k nimž došlo v roce 2019, byla data o pracovních úrazech pořízená oblastními inspektoráty práce a uložená v databázi SÚIP a ČBÚ. Klasifikace zdrojů úrazů byla od roku 2011 provedena podle metodiky ESAW a z důvodu dodržení kontinuity časových řad sloučena do tvaru původního národního číselníku. Soubor dat z roku 2019 obsahoval data připravená ze 42 341 záznamů o úrazu s pracovní neschopností delší než tři kalendářní dny, které inspektorátům zaslaly podniky podléhající kontrolní činnosti SÚIP a ČBÚ, z toho bylo 1 007 případů závažných (s hospitalizací nad 5 dní). Do přehledu smrtelných pracovních úrazů bylo zahrnuto 95 případů, tj. včetně případů evidovaných ČBÚ. Smrtelné pracovní úrazy nepodléhaly již od roku 2012 statistickému zjišťování (ČSÚ). V grafech č. 5.0, 5.1 a 5.2 je znázorněn podíl počtu pracovních úrazů (smrtelných, závažných a s pracovní neschopností delší než tři kalendářní dny) v základních skupinách zdrojů úrazu. V tabulkách č. 5.1.3 – 5.2.4 jsou uvedeny případy podle zdrojů úrazu v krajích ČR podle kraje, kde k úrazu došlo, nebo kraje sídla firmy (smrtelné případy). Zdroje pracovních úrazů žen jsou uvedeny v kapitole č. 6.

5.1 Zdroje pracovních úrazů s pracovní neschopností delší než tři kalendářní dny v roce 2019

Z grafů č. 5.1 (tab. č. 5.1.1) a 5.0 je patrné zastoupení nejvýznamnějších skupin zdrojů úrazů s pracovní neschopností delší než tři kalendářní dny a úrazů závažných:

Materiál, břemena, výrobky, strojní součásti - 33,8 %
Budovy, konstrukce, povrchy - 27,5 %
Ruční nářadí - 9,6 %

Budovy, konstrukce, povrchy - 35,4 %
Pozemní vozidla, ostatní dopravní prostředky - 14,1 %
Materiál, břemena, výrobky, strojní součásti - 13,6 %

5.2 Zdroje smrtelných pracovních úrazů v roce 2019

Z grafu č. 5.2 (tab. č. 5.2.4) je patrné zastoupení nejvýznamnějších skupin zdrojů úrazů:

Pozemní vozidla, ostatní dopravní prostředky - 34,7 %
Živé organismy, fyzikální jevy, přírodní živly - 18,9 %
Materiál, břemena, výrobky, strojní součásti - 11,6 %

5.3 Nejčastější skupiny zdrojů úrazu podle závažnosti v letech 2011-2019

V letech 2011-2019 byla nejčastěji zastoupenou skupinou zdrojů pracovních úrazů:

s pracovní neschopností nad 3 dny

skupina „Materiály, předměty, výrobky, strojní součásti“ (ESAW)

rok	2019	2018	2017	2016	2015	2014	2013	2012	2011
podíl	34 %	33 %	34 %	34 %	32 %	30 %	31 %	34 %	36 %

závažných

skupina „Budovy, konstrukce, povrchy“ (ESAW)

rok	2019	2018	2017	2016	2015	2014	2013	2012	2011
podíl	35 %	35 %	33 %	35 %	34 %	34 %	41 %	38 %	39 %

smrtelných

skupina „Pozemní vozidla, ostatní dopravní prostředky“ (ESAW)

rok	2019	2018	2017	2016	2015	2014	2013	2012	2011
podíl	35 %	29 %	33 %	45 %	31 %	41 %	31 %	35 %	32 %

5.4 Podíl zdrojů úrazu na závažnosti pracovních úrazů v letech 2011-2019

Největší podíl na pracovních úrazech s pracovní neschopností nad tři dny a zároveň nejmenší podíl na pracovních úrazech smrtelných

Ruční nářadí (ESAW) měla podíl na případech:

rok	s pracovní neschopností nad 3 dny	závažných	smrtelných
2019	9,6 %	1,5 %	0,0 %
2018	9,2 %	1,4 %	0,0 %
2017	9,3 %	1,7 %	0,0 %
2016	9,2 %	2,2 %	0,0 %
2015	10,0 %	3,1 %	0,0 %
2014	10,2 %	2,2 %	0,0 %
2013	9,9 %	2,4 %	0,0 %
2012	10,1 %	1,6 %	0,0 %
2011	10,0 %	1,5 %	0,0 %

Nejmenší podíl na pracovních úrazech s pracovní neschopností nad tři dny a zároveň největší podíl na pracovních úrazech smrtelných

Pozemní vozidla, ostatní dopravní prostředky (ESAW) měly podíl na případech:

rok	s pracovní neschopností nad 3 dny	závažných	smrtelných
2019	3,4 %	14,1 %	34,7 %
2018	3,4 %	15,2 %	28,5 %
2017	3,4 %	14,4 %	34,7 %
2016	3,3 %	14,8 %	45,2 %
2015	3,4 %	14,1 %	31,1 %
2014	3,9 %	15,2 %	40,5 %
2013	4,7 %	15,7 %	31,0 %
2012	4,3 %	15,7 %	35,7 %
2011	4,8 %	16,9 %	31,6 %

Menší podíl na pracovních úrazech s pracovní neschopností nad tři dny a zároveň větší podíl na pracovních úrazech závažných

Nebezpečné látky (ESAW) měly podíl na případech:

rok	s pracovní neschopností nad 3 dny	závažných	smrtelných
2019	2,8 %	5,3 %	2,1 %
2018	3,1 %	5,6 %	8,9 %
2017	3,1 %	5,3 %	4,2 %
2016	2,9 %	4,9 %	4,8 %
2015	2,9 %	5,3 %	7,6 %
2014	2,8 %	5,2 %	0,9 %
2013	2,9 %	4,2 %	6,2 %
2012	3,1 %	5,8 %	3,1 %
2011	3,4 %	5,7 %	7,5 %

Vzájemným porovnáním grafů č. 5.0, 5.1 a 5.2 zjistíme, jak byly jednotlivé zdroje úrazu zastoupeny v pracovních úrazech různé závažnosti v roce 2019.

5.5 Vývoj zdrojů úrazu u pracovních úrazů v letech 2010-2019

V grafu č. 5.5.1 je znázorněn vývoj počtu závažných pracovních úrazů bazickými indexy podle zdrojů úrazu. V letech 2009 a 2010 byl zaznamenán nízký počet případů, který činil méně než 1000 za rok. Od roku 2011 pak počty těchto případů dramaticky vzrostly (o 61 %). Nejvyšší hodnoty indexu byly zaznamenány zejména v letech 2014‑2018 u zdroje úrazu Systémy pro dopravu, manipulaci a skladování (až 346 % v roce 2018). U většiny zdrojů úrazu došlo do roku 2019 k postupnému poklesu indexu.

U pracovních úrazů s pracovní neschopností delší než 3 dny (graf č. 5.5.2) zaznamenaly bazické indexy v letech 2010‑2019 nárůst u čtyř zdrojů úrazu. K největšímu poklesu v těchto letech došlo u zdroje úrazu Pozemní vozidla a ostatní dopravní prostředky (o 29 %). Systémy pro dopravu, manipulaci a skladování zaznamenaly od roku 2010 nárůst indexu, v letech 2012‑2019 extrémní, a to až na hodnotu 501 % (v grafu nezobrazeno).