Příloha ke zprávě o pracovní úrazovosti v ČR v roce 2019 – rozšiřující a doplňující analytická studie

2. VÝVOJ PRACOVNÍ ÚRAZOVOSTI V ČR

2. VÝVOJ PRACOVNÍ ÚRAZOVOSTI V ČR

2.1 Hodnoty ukazatelů pracovní úrazovosti v ČR v roce 2019

Ukazatele pracovní úrazovosti se v roce 2019 vztahují ke 4,733 mil. nemocensky pojištěným osobám, které byly v rámci České republiky zahrnuty do statistického zjišťování pracovní neschopnosti.

V roce 2019 bylo v České republice nově hlášeno celkem 44 552 případů pracovní neschopnosti pro pracovní úrazy, z toho 14 484 pracovních úrazů utrpěly ženy. Tyto úrazy měly souhrnně za následek 2,533 mil. kalendářních dnů pracovní neschopnosti. Proti předcházejícímu roku došlo v roce 2019 k poklesu počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností o 3,6 %. Došlo také k poklesu absolutního počtu dnů pracovní neschopnosti pro pracovní úrazy, ale jen o 1,5 %.

Celkově 43 959 pracovních úrazů bylo spojeno s následnou pracovní neschopností delší než 3 dny. Z tohoto počtu se jich 14 296 událo ženám.

Pokud se týče relativních ukazatelů pracovní úrazovosti, došlo v roce 2019 k mírnému poklesu četnosti pracovních úrazů s pracovní neschopností na 100 pojištěnců z hodnoty 0,98 na hodnotu 0,94 (tj. o 4,1 %).

Průměrné procento pracovní neschopnosti pro pracovní úraz v roce 2019 mírně pokleslo (o 1,3 %), a to na hodnotu 0,147 %.

V roce 2019 stoupla průměrná délka trvání případu pracovní neschopnosti pro pracovní úraz z hodnoty 55,62 na hodnotu 56,85 kalendářních dnů, tj. o 2,2 %.

V důsledku pracovní neschopnosti pro pracovní úraz bylo denně v práci nepřítomno v průměru 6 939 osob, tj. o 104 osob méně než v roce 2018.

2.2 Hodnoty ukazatelů smrtelné pracovní úrazovosti v ČR v roce 2019

V roce 2019 bylo v systémech Státního úřadu inspekce práce (SÚIP) a Českého báňského úřadu (ČBÚ) registrováno celkem 95 smrtelných pracovních úrazů, vykazovaných za Českou republiku. Z toho bylo orgány SÚIP a ČBÚ registrováno:

• 92 smrtelných pracovních úrazů v podnicích podléhajících kontrolní činnosti SÚIP (šetří oblastní inspektoráty práce - OIP) a
• 3 smrtelné pracovní úrazy v podnicích podléhajících dozoru systému ČBÚ (šetří obvodní báňské úřady).

Počet smrtelných pracovních úrazů v roce 2019 klesl proti roku 2018 o 28 případů. Hodnota četnosti případů (u smrtelných pracovních úrazů počítána na 10 000 pojištěnců) tím také klesla z hodnoty 0,26 na 0,20, tj. o 23 %. Je třeba ale přihlédnout k tomu, že Český statistický úřad již od roku 2012 neprováděl statistické zjišťování NemÚr a tato změna se mohla do hodnot ukazatelů promítnout.

Podíl smrtelných pracovních úrazů na celkovém počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností klesl z hodnoty 0,27 na 0,21 %.

2.3 Vývoj ukazatelů pracovní úrazovosti v ČR

Vývoj počtu pracovních úrazů, ke kterým došlo v České republice v roce 2019, je dokumentován vývojem počtu nově hlášených případů pracovní neschopnosti pro pracovní úraz. V letech 2001 až 2011 se v rámci statistického zjišťování pracovní neschopnosti rovněž sledoval počet pracovních úrazů, u kterých pracovní neschopnost nevznikla. To umožňovalo stanovit celkový počet pracovních úrazů, tj. počet pracovních úrazů s pracovní neschopností i bez pracovní neschopnosti (graf č. 2.1 a tabulka č. 2.3).

Po mírném nárůstu počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností i četnosti v roce 2010 došlo v roce 2011 k poklesu počtu případů (o 8,8 %) i četnosti (o 6,7 %). Tento trend pokračoval i v roce 2012, kdy počet případů klesl o 6,4 % a četnost o 11,6 %. V roce 2013 počet případů klesl již jen o 2,7 % a četnost o 2,0 %. V dalších letech došlo k nárůstu hodnot těchto ukazatelů. V roce 2014 stoupl počet případů o 5,0 % a četnost o 4,1 % a v roce 2015 došlo k nárůstu počtu případů o 2,8 % a četnosti o 2,0 %. V roce 2016 stoupl počet případů o 2,3 % a četnost o 1,0 %. V roce 2017 počet případů stagnoval, ale četnost klesla o 1,9 % a v roce 2018 počet případů klesl stejně jako v roce 2013 o 2,7 % a současně četnost klesla o 3,9 %. V roce 2019 pokles těchto ukazatelů pokračoval. Počet případů klesl o 3,6 % a četnost o 4,1 % (graf č. 2.2).

V letech 2010 a 2011 byly naposled statisticky sledovány pracovní úrazy bez pracovní neschopnosti. Průměrné procento pracovní neschopnosti (graf č. 2.3) kleslo v roce 2012 a stejnou hodnotu vykazoval i rok 2013. Průměrná doba pracovní neschopnosti na jeden případ v roce 2019 (graf č. 2.4) extrémně vzrostla na 56,85 dne. Nárůst průměrné doby pracovní neschopnosti nebyl způsoben nárůstem závažnosti pracovních úrazů. V letech 2010 až 2013 pokračoval pokles počtu dnů pracovní neschopnosti pro pracovní úrazy a v letech 2014-2017 zase narůstal. Průměrná doba trvání jednoho případu v roce 2010 klesla, v letech 2011 a 2012 vzrostla a v roce 2013 dosáhla 55,72 dne. V roce 2014 klesla, v roce 2015 tato hodnota stoupla na 55,44 dne a v roce 2016 a 2017 potom opět klesla. V roce 2018 dosáhla již hodnoty 55,62 dne a v roce 2019 dosáhla maxima (56,85 dne). Vývoj pracovní  neschopnosti v důsledku nemocí a mimopracovních úrazů v České republice měl jiný průběh. Zatímco počet nových případů pracovní neschopnosti v důsledku všech úrazů a nemocí od roku 2010 postupně vzrostl o 44,5 %, průměrná doba pracovní neschopnosti na jeden případ klesla v těchto třech důvodech pracovní neschopnosti souhrnně o 2,3 dne (o 5,1 %) na hodnotu 42,4 dne. Pracovní úrazy přitom zaznamenaly v posledních deseti letech nárůst tohoto ukazatele o 4,8 dne (o 9,1 %). Příčinou tohoto obecného trendu nebyl vzrůst pracovních rizik nebo zhoršování zdravotního stavu obyvatelstva, ale především organizace zdravotní péče a dostatečně nemotivující nemocenské pojištění.

V grafu č. 2.5 je znázorněn vývoj hodnot jednotlivých ukazatelů pracovní úrazovosti bazickými indexy. Průměrná doba trvání jednoho případu v roce 2013 dosáhla hodnoty 55,72 dne. V roce 2019 hodnota tohoto ukazatele dosáhla maxima (56,85). Počet pojištěnců v roce 2019 stoupl od roku 2010 o 10 % a doba trvání případu o 9 %. Četnost a počet případů naopak klesly od roku 2010 o 22 % a o 14 %.

2.4 Vývoj ukazatelů smrtelné pracovní úrazovosti v ČR

V grafech č. 2.6 a 2.7 je znázorněn vývoj počtu a četnosti smrtelných pracovních úrazů. V roce 2011 došlo k nárůstu počtu případů a v roce 2012 zase k poklesu hodnot těchto ukazatelů. V roce 2013 byly zaznamenány shodné hodnoty s rokem 2012. V roce 2015 byl zaznamenán nárůst obou ukazatelů, a to stejný jako v roce 2010, kdy počet vzrostl o 16 případů a četnost o 0,03. V roce 2017 dosáhl počet případů historického minima, stejně jako v roce 2019. V letech 2015 a 2018 byl evidován vyšší počet případů vlivem hromadných úrazů. V grafu č. 2.8 je vývoj hodnot jednotlivých ukazatelů smrtelné pracovní úrazovosti vyjádřen bazickými indexy. V grafu č. 2.9 je dokumentován obdobný trend vývoje četností pracovních úrazů s pracovní neschopností a smrtelných pracovních úrazů.