Příloha ke zprávě o pracovní úrazovosti v ČR v roce 2019 – rozšiřující a doplňující analytická studie

Zdroj: 

Tuto přílohu zpracovává Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i., na základě pověření ze strany Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV), a to na základě poskytnutých dat ze Státního úřadu inspekce práce (SÚIP), Českého báňského úřadu (ČBÚ) a Českého statistického úřadu. Příloha je součástí zprávy o pracovní úrazovosti v ČR, kterou zpracovává SÚIP. Najdete zde podrobné informace o pracovní úrazovosti v ČR v roce 2019 včetně tabulkové části v příloze.

7. PŘÍČINY PRACOVNÍCH ÚRAZŮ

7. PŘÍČINY PRACOVNÍCH ÚRAZŮ

Příčiny pracovních úrazů s pracovní neschopností nad 3 dny

Nejčastější příčinou těchto pracovních úrazů uváděnou zaměstnavateli v roce 2019 bylo „Špatně nebo nedostatečně odhadnuté riziko“. Tato příčina byla uváděna u 80,8 % případů.

Na druhém místě byly označeny „Nedostatky osobních předpokladů k řádnému pracovnímu výkonu (chybějící tělesné předpoklady, smyslové nedostatky, nepříznivé osobní vlastnosti a okamžité psychofyziologické stavy) a riziko práce“ (9,5 %).

Pomineme-li případy, kdy příčina nebyla zjištěna (5,0 %), pak jako třetí nejčastější příčinou bylo označeno „Používání nebezpečných postupů nebo způsobů práce, včetně jednání bez oprávnění, proti zákazu, prodlévání v ohroženém prostoru“ (2,1 %). Údaje jsou uvedeny v tabulce č. 7.1.

Mezi další významné příčiny náleží:

  • Vadný nebo nepříznivý stav zdroje úrazu (nikoli pracoviště) – 1,0 %.
  • Ostatní příčiny se na celkovém počtu těchto pracovních úrazů podílely méně než 0,5 %.

Představu o příčinách pracovních úrazů s pracovní neschopností delší než 3 dny dále poskytují údaje zpracované podle metodiky evropské statistiky, které přinášejí informaci, k jaké došlo odchylce od normálního průběhu pracovní činnosti, jejímž důsledkem byl tento pracovní úraz (tab. č. 7.2). Tyto údaje jsou k dispozici ze zpracování jen za roky 2003‑2010, od roku 2011 se nesledují.

Nejčastější nežádoucí událostí v letech 2003‑2009 byla zjištěna „Neovladatelnost, ztráta kontroly strojů, dopravních manipulačních prostředků, ručního nářadí, předmětů, zvířat“ a v roce 2010 „Uklouznutí, klopýtnutí, pád osob“.

Na druhém místě to bylo v letech 2003‑2009 „Uklouznutí, klopýtnutí, pád osob“ a v roce 2010 „Pohyb těla bez fyzického zatížení“.

Na třetím místě byl v letech 2003‑2009 evidován „Pohyb těla pod fyzickým zatížením“ a v roce 2010 „Neovladatelnost, ztráta kontroly strojů, dopravních a manipulačních prostředků, ručního nářadí, předmětů, zvířat“.

Příčiny závažných pracovních úrazů

Nejčastější příčinou závažných pracovních úrazů uváděnou zaměstnavateli v roce 2019 bylo „Špatně nebo nedostatečně odhadnuté riziko“. Tato příčina byla uváděna u 66,5 % případů.

Pomineme-li případy, kdy příčina nebyla zjištěna (8,9 %), pak jako druhé bylo označeno „Používání nebezpečných postupů nebo způsobů práce vč. jednání bez oprávnění, proti zákazu, prodlévání v ohroženém prostoru“ (7,9 %).

Na třetím místě to byly „Nedostatky osobních předpokladů k řádnému pracovnímu výkonu (chybějící tělesné předpoklady, smyslové nedostatky, nepříznivé osobní vlastnosti a okamžité psychofyziologické stavy) a riziko práce“ (5,6 %).

Dále to byla příčina „Nesprávná organizace práce“ 2,2 %, „Chybějící nebo nedostatečná ochranná zařízení a zajištění“ 1,9 % a také „Nepoužívání předepsaných a přidělených OOPP“ 1,6 %.  Údaje jsou uvedeny v tabulce č. 7.0.

Příčiny smrtelných pracovních úrazů

Nejčastější příčinou u smrtelných pracovních úrazů uváděnou zaměstnavateli v roce 2019 bylo „Špatně nebo nedostatečně odhadnuté riziko“ (62,1 %), potom „Používání nebezpečných postupů nebo způsobů práce, vč. jednání bez oprávnění, proti zákazu, prodlévání v ohroženém prostoru“ (11,6 %). U 14,7 % případů příčina nebyla zjištěna, zpravidla z důvodu dosud probíhajícího šetření. Dále to byla příčina „Ohrožení jinými osobami“ (3,2 %).

Podstatnější informace o příčinách pracovních úrazů přinášejí údaje o porušených předpisech, které byly v souvislosti s pracovním úrazem porušeny. Tyto informace poskytují data o smrtelných pracovních úrazech, která zpravidla vyplývají z nezávislého šetření pracovních úrazů prováděného OIP a OBÚ. Příčiny a porušené předpisy u případů způsobených dopravními nehodami šetří policie. V následujícím přehledu jsou uvedeny nejčastěji porušené předpisy a zjištěné závady BOZP v letech 2010‑2018 (za rok 2019 nejsou zatím k dispozici). Porušení předpisů bylo zaznamenáno zejména na straně zaměstnavatelů a zaměstnanců, v malé míře pak i jinou osobou.

Nejčastěji porušené předpisy v uplynulých letech:

  • zákon č. 262/2006 Sb., (zákoník práce),
  • zákon č. 361/2000 Sb., (silniční zákon),
  • zákon č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek BOZP,
  • nařízení vlády č. 362/2005 Sb., o bližších požadavcích na BOZP na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky a do hloubky,
  • nařízení vlády č. 101/2005 Sb., o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí,
  • nařízení vlády č. 201/2010 Sb., o způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu,
  • nařízení vlády č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na BOZP na staveništích,
  • nařízení vlády č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí,
  • vyhlášky ČBÚ č. 22/1989 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti prováděné hornickým způsobem v podzemí a č. 26/1989 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a při činnosti prováděné hornickým způsobem na povrchu.

Nejčastěji zjištěné závady BOZP v letech 2009-2018:

na straně zaměstnance:

  • používání nebezpečných postupů nebo způsobů práce, vč. jednání bez oprávnění, proti zákazu, prodlévání v nebezpečném prostoru,
  • nedostatky osobních předpokladů k řádnému pracovnímu výkonu,
  • nepoužívání předepsaných a přidělených OOPP,

na straně zaměstnavatele:

  • nesprávná organizace práce, neinformovanost mezi zaměstnavateli,
  • nezpracovaný pracovní postup, nevyhledaná všechna rizika,
  • neprovedené školení zaměstnance, chybějící pravidelná lékařská prohlídka,
  • chybějící nebo nedostatečná ochranná zařízení a zajištění,

na straně jiné osoby:

  • používání nebezpečných postupů nebo způsobů práce, vč. jednání bez oprávnění, proti zákazu, prodlévání v nebezpečném prostoru,

ostatní:

  • selhání techniky, vada materiálu, ohrožení přírodními živly.
Autor článku: 

Soubory ke stažení

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Přehled příspěvků publikovaných na oborovém portálu BOZPinfo zasílaný každý pátek odpoledne

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1

Sociální sítě VÚBP

facebook linkedin instagram buzzsprout twitter youtubepinterest

Kde nás najdete

X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail