Příloha ke zprávě o pracovní úrazovosti v ČR v roce 2019 – rozšiřující a doplňující analytická studie

3.  PRACOVNÍ ÚRAZOVOST V KRAJÍCH

3. PRACOVNÍ ÚRAZOVOST V KRAJÍCH

Na počet pracovních úrazů v krajích mají vliv především následující faktory:

• Počet pojištěnců v jednotlivých krajích

Rozložení počtu pojištěnců podle krajů je znázorněno v grafu č. 3.3 a v tabulce č. 3.1. Na jeden kraj připadalo v roce 2019 průměrně cca 338 tis. pojištěnců z celkového počtu za ČR. Ve čtyřech krajích bylo vykázáno více pojištěnců než tato průměrná hodnota a v deseti krajích bylo vykázáno pojištěnců méně. Nejvíce pojištěnců vykázalo Hlavní město Praha (téměř čtyřnásobek průměru), nejméně Karlovarský kraj (cca čtvrtinu průměru). Tato skutečnost ovlivňuje hodnocení absolutního počtu pracovních úrazů.

• Struktura odvětví v jednotlivých krajích

Graf č. 3 znázorňuje strukturu odvětví v jednotlivých krajích vyjádřenou počtem pojištěnců. V krajích s větším podílem odvětví, která vykázala nadprůměrnou četnost pracovních úrazů, došlo k celkově většímu počtu pracovních úrazů a naopak. (Rizikovost jednotlivých odvětví v rámci ČR je charakterizována grafem č. 4.3.2). Z tohoto pohledu se od průměru nejvíce odlišuje Hlavní město Praha, které vykázalo nejnižší podíl rizikových odvětví. Na druhé straně nejrizikovější strukturu odvětví měla Vysočina.

3.1 Pracovní úrazovost v roce 2019 v krajích

Rozložení počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností v jednotlivých krajích je znázorněno v grafu č. 3.1 (tabulka č. 3.1). Z porovnání četností případů v jednotlivých krajích a v ČR vyplývá, že:

• výrazně vyšší četnost, než je republikový průměr (0,94), vykázaly kraje: Vysočina (1,43), Jihočeský (1,41), Plzeňský (1,32), Ústecký (1,24), Královéhradecký (1,23), Karlovarský (1,20),
• přibližně stejné hodnoty jako republikový průměr vykázaly kraje: Pardubický (1,12), Zlínský (1,04), Liberecký (1,02), Olomoucký (0,99), Středočeský (0,96), Moravskoslezský (0,93) a
• nižší hodnoty tohoto ukazatele, než je republikový průměr, vykázaly kraje: Jihomoravský (0,85) a Hl. m. Praha (0,55), viz graf č. 3.3.2.

Pořadí krajů v žebříčku četností pracovních úrazů s pracovní neschopností zůstalo podobné s roky předchozími.

3.2 Smrtelná pracovní úrazovost v roce 2019 v krajích

V následujícím grafu č. 3.2 je znázorněn podíl počtu smrtelných pracovních úrazů v ČR v jednotlivých krajích v roce 2019 (tabulka č. 3.2).

Z porovnání četností smrtelných pracovních úrazů v jednotlivých krajích a v ČR vyplývá, že:

• vyšší hodnoty tohoto ukazatele, než je republikový průměr (0,20), vykázaly kraje: Karlovarský (0,47), Liberecký (0,45), Vysočina (0,39), Královéhradecký (0,35), Středočeský  (0,33) a
• přibližně stejné hodnoty jako republikový průměr vykázaly kraje: Jihočeský (0,26), Jihomoravský (0,22), Ústecký (0,21), Pardubický (0,20), Plzeňský (0,18) a
• nižší hodnoty tohoto ukazatele, než je republikový průměr, vykázaly kraje: Zlínský (0,13), Olomoucký (0,13), Moravskoslezský (0,10) a Hl. m. Praha (0,08), viz graf č. 3.4.2.

Porovnání pracovní úrazovosti se smrtelnou pracovní úrazovostí v krajích

V grafech č. 3.1, 3.2 a 3.3 jsou znázorněny podíly počtů pojištěnců, pracovních úrazů s pracovní neschopností a smrtelných pracovních úrazů v jednotlivých krajích ČR. Vzájemným porovnáním těchto grafů zjistíme pro každý kraj váhu smrtelné a celkové pracovní úrazovosti.

3.3 Vývoj pracovní úrazovosti v krajích

Z grafu č. 3.3.1 je patrné, že na poklesu počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností v ČR (o 3,6 %) se podílelo 12 krajů. Největší pokles byl zaznamenán v kraji Plzeňském (o 7,3 %) a Ústeckém (o 6,9 %). Nárůst počtu případů byl zaznamenán největší v kraji Karlovarském, a to o 3,7 %.

Z grafu č. 3.3.2 je patrné, že četnost pracovních úrazů s pracovní neschopností klesla v 11 krajích. Největší pokles četnosti byl zaznamenán v kraji Plzeňském (o 7,0 %) a nárůst v kraji Karlovarském (o 5,3 %). V kraji Středočeském a Zlínském četnost stagnovala. Celkem byl zaznamenán v ČR pokles četnosti případů o 4,1 %.

Průměrné procento pracovní neschopnosti s meziročním porovnáním hodnot ukazatele je zaznamenáno v grafu č. 3.3.3. Největší pokles v posledním roce byl zaznamenán v kraji Plzeňském (o 7,4 %). Největší nárůst byl evidován v kraji Karlovarském (o 5,4 %).

Průměrná doba trvání pracovní neschopnosti v důsledku pracovních úrazů meziročně stoupla ve většině krajů ČR, nejvíce v kraji Moravskoslezském (8,3 %). Naopak pokles byl zaznamenán jen ve dvou krajích, největší v kraji Zlínském (o 2,46 kalendářního dne, tedy o 4,4 %). Celkem došlo v ČR k nárůstu hodnoty tohoto ukazatele o 2,2 %, viz graf č. 3.3.4.

Grafy uvádějí hodnoty ukazatelů v letech 2010‑2019, z toho hodnoty ukazatelů v letech 2015‑2019 jsou uvedeny v tabulce č. 3.3.

3.4 Vývoj smrtelné pracovní úrazovosti v krajích

Z grafů č. 3.4.1 a 3.4.2 je patrné, že ve 3 krajích došlo k nárůstu počtu smrtelných pracovních úrazů a v 8 krajích naopak k poklesu počtu případů proti roku 2018. Velký nárůst počtu případů byl evidován v kraji Libereckém a Královéhradeckém a naopak velký pokles v kraji Moravskoslezském a Ústeckém. Shodný vývoj jako počet případů měla i četnost případů v jednotlivých krajích.

Grafy uvádějí hodnoty ukazatelů v letech 2010‑2019, z toho hodnoty ukazatelů v letech 2015‑2019 jsou uvedeny v tabulce č. 3.4.

Grafy č. 3.4.1 Smrtelné pracovní úrazy v krajích v letech 2010-2019

Grafy č. 3.4.2 Četnost smrtelných pracovních úrazů v krajích v letech 2010-2019