Pracovní úrazovost v České republice v roce 2008

Příčiny pracovních úrazů s pracovní neschopností nad 3 dny

Příčiny pracovních úrazů s pracovní neschopností nad 3 dny

Nejčastější příčinou těchto pracovních úrazů uváděnou zaměstnavateli v roce 2008 bylo „Špatně nebo nedostatečně odhadnuté riziko“. Tato příčina byla uváděna u 80,1 % případů (tab. č. 7.1).

Na druhém místě byly označeny „Nedostatky osobních předpokladů k řádnému pracovnímu výkonu (chybějící tělesné předpoklady, smyslové nedostatky, nepříznivé osobní vlastnosti a okamžité psychofyziologické stavy) a riziko práce“ (12,7 %).

Jako třetí nejčastější příčinou bylo označeno „Ohrožení zvířaty a přírodními živly“ (2,0 %). Mezi další významné příčiny podle jejich podílu na všech příčinách náleží:

„Používáni nebezpečných postupů nebo způsobů práce vč. jednání bez oprávnění, proti zákazu, prodlévání v ohroženém prostoru“ – 1,6 %,
„Vadný nebo nepříznivý stav zdroje úrazu (nikoli pracoviště)“ – 1,5 %,
“Ohrožení jinými osobami (odvedení pozornosti při práci, žerty, hádky a jiná nesprávná či nebezpečná jednání druhých osob)“ – 1,4 %.

Ostatní příčiny se na celkovém počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností nad 3 dny podílejí 0,1 % nebo méně. U 0,3 % těchto pracovních úrazů nebyla příčina zjištěna.

Představu o příčinách pracovních úrazů s pracovní neschopností delší než 3 dny poskytují údaje zpracované podle metodiky evropské statistiky, které přinášejí informaci, k jaké došlo odchylce od normálního průběhu pracovní činnosti, jejímž důsledkem byl tento pracovní úraz (tab. č. 7.2 a 7.3). Tyto údaje jsou k dispozici ze zpracování za roky 2003 - 2007, lze však předpokládat, že se zjištěné údaje v posledních po sobě jdoucích letech výrazně neliší. Významnější změny se mohou očekávat až v delším časovém rozmezí. Nejčastější nežádoucí událostí v roce 2007 byla zjištěna „Neovladatelnost - ztráta kontroly (částečná nebo úplná): strojů, dopravních a manipulačních prostředků, ručního nářadí, předmětů, zvířat“ (35,5 %), přičemž se nejčastěji jednalo o ztrátu kontroly nad manipulovanými předměty (17,0 %), nad ručním nářadím, popř. jím opracovávaným materiálem (8,5 %) nebo nad strojem (5,7 %).

Z podrobného členění nežádoucích událostí vyplývá, že dalšími velmi častými nežádoucími událostmi jsou uklouznutí nebo klopýtnutí s pádem (13,0 %), špatné došlápnutí bez pádu (10,0 %) a zachycení nebo odtažení těla zraněného (7,9 %). Součet těchto šesti nejčastějších podskupin nežádoucích událostí, při kterých byl úraz způsoben různými typy ztráty kontroly, špatným došlápnutím, zachycením nebo pádem činí 62,1 % případu z celku.

U této skupiny pracovních úrazů, které tvoří převážnou většinu, je nutno hledat příčiny spíše v úrovni pracovního prostředí, pracovních podmínek, uspořádání pracovišť, v úrovni pracovní pohody nebo stresu, v organizaci práce a celkové úrovni řízení bezpečnosti práce v podniku. Prevenci úrazů je třeba zaměřit na systémové změny, které postihnou i nejčastěji uváděné příčiny („Špatně nebo nedostatečně odhadnuté riziko“ a „Nedostatky osobních předpokladů…“), které se podílí na vzniku pracovních úrazů v 92,8 % případů.

U 13,9 % nežádoucích událostí lze konkrétněji určit jaká ustanovení bezpečnostních předpisů byla pravděpodobně porušena a jaká konkrétní organizační, technická nebo výchovná opatření by měl zaměstnavatel přijímat, popřípadě na co by se měly zaměřit kontroly bezpečnosti práce, aby bylo riziko odstraněno nebo minimalizováno u jeho zdroje. Jsou to úrazy vzniklé vlivem bezprostředních příčin, např. elektrickým proudem, požárem, výbuchem, destrukcí materiálu, technickou závadou, únikem látek, napadením, apod.