Pracovní úrazovost v České republice v roce 2008

V roce 2008 došlo k výraznému poklesu počtu i četnosti pracovních úrazů s pracovní neschopností. Počet pracovních úrazů bez pracovní neschopnosti poklesl rovněž, ale nepatrně. Pracovní úrazovost se v České republice v roce 2008 vyznačovala podobným vývojem celkové pracovní úrazovosti a smrtelné pracovní úrazovosti.

 

V roce 2008 došlo k výraznému poklesu počtu i četnosti pracovních úrazů s pracovní  neschopností. Počet pracovních úrazů bez pracovní neschopnosti poklesl rovněž, ale nepatrně. Pracovní úrazovost se v České republice v roce 2008 vyznačovala podobným vývojem celkové pracovní úrazovosti a smrtelné pracovní úrazovosti. Hodnoty všech ukazatelů pracovní úrazovosti (kromě průměrné doby trvání jednoho případu) proti roku 2007 klesly. V roce 2008 bylo statisticky vykázáno 174 smrtelných pracovních úrazů, což je o 14 případů méně než v roce 2007. Četnost smrtelných pracovních úrazů na 10 000 pojištěnců se meziročně snížila o 7,3 %.

V roce 2008 pokračoval dál pozitivní vývoj smrtelné pracovní úrazovosti z let 2002 až 2006 přerušený nepříznivým rokem 2007. Příznivý vývoj byl zaznamenán v odvětví Zemědělství, myslivost, lesnictví, Stavebnictví, Doprava, skladování, spoje a Činnosti v oblasti nemovitostí, výzkum a vývoj. Nepříznivý vývoj byl zaznamenán v odvětví Obchod, opravy motorových vozidel a výrobků, Finanční zprostředkování a pojišťovnictví a Veřejná správa a obrana, povinné sociální zabezpečení. V odvětví Těžba nerostných surovin nedošlo k žádné vážné důlní nehodě. Počet smrtelných pracovních úrazů stoupl zejména ve skupinách zdrojů úrazu: „Dopravní prostředky“, dále pak „Materiál, břemena, předměty (kontakt s osobou při  manipulaci a pády na osobu)“ a také „Pracovní, cestovní dopravní prostory jako zdroje pádů  osob“. Naopak pokles případů byl zaznamenán ve skupinách zdrojů úrazu „Zdvihadla a  dopravníky“, „Průmyslové škodliviny“, „Elektřina“ a „Lidé, zvířata, živly“.  Absolutní počet pracovních úrazů s následnou pracovní neschopností klesl proti roku 2007 o  7,7 %. Počet pojištěnců meziročně klesl jen nepatrně (o 2,2 %, tj. o 25 tisíc). To se promítlo do četnosti těchto pracovních úrazů, pokles byl zaznamenán obdobný (o 7,1 %). Snížil se počet kalendářních dnů pracovní neschopnosti pro pracovní úrazy (o 1,5 %) a tím i průměrný denní stav práce neschopných (o 1,7 %) a také průměrné procento pracovní neschopnosti (o 1,4 %).

Jediný relativní ukazatel, který dlouhodobě vykazuje trend pozvolného růstu, je průměrná doba trvání jednoho případu. V roce 2008 to bylo již 49,8 kalendářních dnů na jeden případ. Neboť počet pracovních úrazů s pracovní neschopností klesl meziročně dynamičtěji než počet dnů této pracovní neschopnosti, došlo k rekordnímu nárůstu tohoto ukazatele a to již o 6,8 %. Do vývoje vykazované pracovní úrazovosti se tedy i v roce 2008 promítl pokračující technický vývoj a kontrolní činnost inspekce práce. Trend hospodářského oživení se koncem loňského roku zpomalil.

Nejčastějším zdrojem pracovních úrazů s pracovní neschopností nad 3 dny byla v roce 2008  skupina „Materiál, břemena a předměty“ (40 %). U závažných pracovních úrazů to byla skupina „Pracovní, cestovní dopravní prostory jako zdroje pádů osob“ (34 %) a u smrtelných pracovních úrazů skupina “Dopravní prostředky“ (41 %). Nejčastější příčinou pracovních úrazů s pracovní neschopností nad 3 dny bylo v roce 2008 „Špatně nebo nedostatečně odhadnuté riziko“ (80 %). U smrtelných pracovních úrazů to bylo „Používání nebezpečných postupů nebo způsobů práce vč. jednání bez oprávnění, proti zákazu, prodlévání v ohroženém prostoru“.

 

Ukazatele pracovní úrazovosti se v roce 2008 vztahují ke 4,572 mil. nemocensky pojištěným osobám, které byly v rámci České republiky zahrnuty do statistického zjišťování pracovní neschopnosti.

V roce 2008 bylo v České republice nově hlášeno celkem 71 281 případů pracovní neschopnosti pro pracovní úrazy, z toho 18 995 pracovních úrazů utrpěly ženy. Tyto úrazy měly souhrnně za následek 3,548 mil. kalendářních dnů pracovní neschopnosti. Proti předcházejícímu roku došlo v roce 2008 k významnému snížení počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností (o 5 952 případů) a také ke snížení absolutního počtu dnů pracovní neschopnosti pro pracovní úrazy o 1,5 %. Celkově 69 243 pracovních úrazů bylo spojeno s následnou pracovní neschopností delší než 3 dny. Bez následné pracovní neschopnosti bylo vykázáno celkem 28 650 pracovních úrazů.

Pokud se týče relativních ukazatelů pracovní úrazovosti, došlo v roce 2008 k velkému poklesu četnosti pracovních úrazů s pracovní neschopností na 100 pojištěnců z hodnoty 1,68 na hodnotu 1,56. Také průměrné procento pracovní neschopnosti pro pracovní úraz proti roku 2007 kleslo z hodnoty 0,215 % na hodnotu 0,212 %.

V roce 2008 významně vzrostla průměrná délka trvání případu pracovní neschopnosti pro pracovní úraz z hodnoty 46,62 na hodnotu 49,78 kalendářních dnů, tj. o 3,16 dne. To byl největší nárůst za posledních minimálně 20 let a překonal tím i nárůst z roku 1993 ve výši 2,99 dne. V důsledku pracovní neschopnosti pro pracovní úraz bylo denně v práci nepřítomno v průměru 9 695 osob, o 170 osob méně než v roce 2007. Hodnoty ukazatelů smrtelné pracovní úrazovosti v ČR v roce 2008

V roce 2008 bylo v  systémech Státního úřadu inspekce práce (SÚIP), Českého báňského úřadu (ČBÚ) a Českého statistického úřadu (ČSÚ) registrováno celkem 203 smrtelných pracovních úrazů, z nichž podléhá statistickému zjišťování ČSÚ 174 případů vykazovaných za Českou republiku. Z toho bylo orgány SÚIP a ČBÚ šetřeno:

  • 191 smrtelných pracovních úrazů v podnicích podléhajících kontrolní činnosti SÚIP (šetří oblastní inspektoráty práce - OIP), z nichž 164 případů podléhá statistickému zjišťování ČSÚ a 
  • 12 smrtelných pracovních úrazů v podnicích podléhajících dozoru systému ČBÚ (šetří obvodní báňské úřady), z nichž statistickému zjišťování podléhá 10 případů.

Počet smrtelných pracovních úrazů v roce 2008 klesl proti roku 2007 o 14 případů (ze 188 na 174), což představuje pokles o 7,4 %. Tyto změny ovlivnily četnost smrtelných pracovních úrazů na 10 000 pojištěnců. Hodnota tohoto ukazatele se v ČR snížila proti předešlému roku z hodnoty 0,41 na 0,38. Podíl smrtelných pracovních úrazů na celkovém počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností (0,24 %) se proti předcházejícímu roku nezměnil.

 

Vývoj počtu pracovních úrazů, ke kterým došlo v České republice v roce 2008, je dokumentován vývojem počtu nově hlášených případů pracovní neschopnosti pro pracovní úraz (graf č. 2.1).

 

Od roku 2001 se v rámci statistického zjišťování pracovní neschopnosti rovněž sleduje počet pracovních úrazů, u kterých nevznikla pracovní neschopnost. To umožňuje stanovit celkový počet pracovních úrazů, tj. počet pracovních úrazů s pracovní neschopností i bez pracovní neschopnosti (tabulka č. 2.3). Z vývoje celkového počtu pracovních úrazů je patrné, že takto vykazovaný počet úrazů v období 2001 až 2002 mírně vzrůstal, v roce 2003 poklesl o 7,4 %, v roce 2004 poklesl jen mírně a v letech 2005 a 2006 mírně vzrostl. Mírný vzrůst absolutního počtu pracovních úrazů v letech 2005 a 2006 neovlivnil negativně četnost pracovních úrazů s pracovní neschopností na 100 pojištěnců díky relativně rychlejšímu vzrůstu celkového počtu pojištěnců v národním hospodářství (graf č. 2.2). V důsledku toho se četnost pracovních úrazů i v roce 2006 mírně snížila. V roce 2007 byl zaznamenám pokles počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností o 6,2 % a pokračoval nárůst počtu pojištěnců, což vedlo k výraznému snížení četnosti (o 8,2 %). Stejný trend pokračoval i v roce 2008, počet pracovních úrazů s pracovní neschopností klesl o 7,7 % a vlivem mírného poklesu počtu pojištěnců se i pokles četnosti od této hodnoty příliš nelišil (7,1 %).

Klikněte pro zvětšení

Klikněte pro zvětšení

Došlo jen k mírnému poklesu počtu dnů pracovní neschopnosti pro pracovní úrazy, což se projevilo poklesem průměrného procenta pracovní neschopnosti o 1,4 % z hodnoty 0,215 % na hodnotu 0,212 % (graf č. 2.3). Pokračoval vzrůst průměrné doby pracovní neschopnosti na jeden případ (graf  č. 2.4). Tento trvalý nárůst průměrné doby pracovní neschopnosti není způsoben nárůstem závažnosti pracovních úrazů.

Obdobný trend nárůstu průměrné doby trvání pracovní neschopnosti provází v České republice i vývoj pracovní  neschopnosti v důsledku nemocí a mimopracovních úrazů. Zatímco počet nových případů pracovní neschopnosti v důsledku úrazů a nemocí od roku 1999 postupně klesl o 41,7 %, průměrná doba pracovní neschopnosti na jeden případ vzrostla ve všech oblastech souhrnně o 13,0 dne na hodnotu 39,0 dne. Pracovní úrazy přitom zaznamenaly v posledních deseti letech nárůst tohoto ukazatele o 10,4 dne (tj. o 26,4 %) na průměrnou hodnotu 49,8 dne. Příčinou tohoto obecného trendu nebyl vzrůst pracovních rizik nebo zhoršování zdravotního stavu obyvatelstva, ale především organizace zdravotní péče a dostatečně nemotivující nemocenské pojištění.

Klikněte pro zvětšení

Klikněte pro zvětšení

V grafu č. 2.5 je znázorněn vývoj hodnot jednotlivých ukazatelů pracovní úrazovosti bázickými indexy. Z grafu je patrné, že v roce 2008 došlo k poklesu většiny ukazatelů pracovní úrazovosti, kromě průměrné doby trvání jednoho případu. Tento pokles je způsoben poklesem počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností a počtu dnů následné pracovní neschopnosti

Klikněte pro zvětšení

 

Pokles absolutního počtu smrtelných pracovních úrazů (graf č. 2.6) v roce 2008 se projevil i poklesem četnosti těchto úrazů (graf č. 2.7 a tabulka č. 2.4). V grafu č. 2.8 je vývoj hodnot jednotlivých ukazatelů smrtelné pracovní úrazovosti vyjádřen bázickými indexy. V roce 2008 klesla četnost smrtelné pracovní úrazovosti shodně s počtem případů, neboť počet pojištěnců téměř stagnoval (pokles jen o 0,5 %). V grafu č. 2.9 je dokumentován rozdílný trend vývoje četností pracovních úrazů s pracovní neschopností a smrtelných pracovních úrazů, zejména v letech 2000 a 2007.

Klikněte pro zvětšení
Klikněte pro zvětšení
Klikněte pro zvětšení
Klikněte pro zvětšení

 

Na počet pracovních úrazů v krajích mají vliv především následující faktory:

  • Počet pojištěnců v jednotlivých krajích

Rozložení počtu pojištěnců podle krajů je znázorněno v grafu č. 3.3 (tabulka č. 3.1). Na jeden kraj připadalo v roce 2008 průměrně cca 326,6 tis. pojištěnců z celkového počtu za ČR. Čtyři kraje jsou nad touto průměrnou hodnotou, deset krajů je pod touto hodnotou. Nejvíce pojištěnců vykázalo Hlavní město Praha (trojnásobek průměru), nejméně Karlovarský kraj (třetinu průměru). Tato skutečnost ovlivňuje hodnocení absolutního počtu pracovních úrazů.

  •  Struktura odvětví v jednotlivých krajích

Graf č. 3 znázorňuje strukturu odvětví v jednotlivých krajích vyjádřenou počtem pojištěnců. V krajích s větším podílem odvětví, která vykázala nadprůměrnou četnost pracovních úrazů, došlo k celkově většímu počtu pracovních úrazů a naopak. (Rizikovost jednotlivých odvětví v rámci ČR je charakterizována grafem č. 4.3.2). Z tohoto pohledu se od průměru nejvíce odlišuje Hlavní město Praha, které vykázalo nejnižší podíl rizikových odvětví. Na druhé straně nejrizikovější strukturu odvětví měla Vysočina.

Klikněte pro zvětšení

Rozložení počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností v jednotlivých krajích je znázorněno v grafu č. 3.1 (tabulka č. 3.1). Z porovnání četností případů v jednotlivých krajích a v ČR vyplývá, že:

  •  výrazně vyšší četnost než je republikový průměr (1,56) vykázaly kraje: Plzeňský (2,34), Vysočina (2,17), Jihočeský (2,15), Královéhradecký (1,91), Karlovarský (1,82) Pardubický (1,78) a Liberecký (1,79),
  • přibližně stejné hodnoty jako republikový průměr vykázaly kraje: Ústecký (1,71), Olomoucký (1,64), Středočeský (1,59) a Zlínský (1,57) a 
  • nižší hodnoty tohoto ukazatele než je republikový průměr vykázaly kraje: Moravskoslezský (1,44), Jihomoravský (1,43) a hl. m. Praha (0,98), viz graf 3.3.2.

Klikněte pro zvětšení

 

V následujícím grafu č. 3.2 je znázorněn podíl počtu smrtelných pracovních úrazů v ČR v jednotlivých krajích v roce 2008 (tabulka č. 3.2).
 
Z porovnání četností smrtelných pracovních úrazů v jednotlivých krajích a v ČR vyplývá, že:

 

  • výrazně vyšší hodnoty tohoto ukazatele než je republikový průměr (0,38) vykázaly
  • přibližně stejné hodnoty jako republikový průměr vykázaly kraje: Vysočina (0,36) Plzeňský (0,34), Jihomoravský (0,34), Olomoucký (0,31), Středočeský  (0,31) Královéhradecký (0,28), hl. m. Praha (0,26) a 
  • nižší hodnoty tohoto ukazatele než je republikový průměr vykázaly kraje: Karlovarský (0,19), Zlínský (0,13), Liberecký (0,12), viz graf 3.4.2.

Klikněte pro zvětšení
Klikněte pro zvětšení

Porovnání pracovní úrazovosti se smrtelnou pracovní úrazovostí v krajích

V grafech č. 3.1, 3.2 a 3.3 jsou znázorněny podíly počtů pojištěnců, pracovních úrazů s pracovní neschopností a smrtelných pracovních úrazů v jednotlivých krajích ČR. Vzájemným porovnáním těchto grafů zjistíme pro každý kraj váhu smrtelné a celkové pracovní úrazovosti.

 

Z grafu č. 3.3.1 je patrné, že na poklesu počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností v ČR (o 7,7 %) se podílí všechny kraje ČR. Největší pokles byl zaznamenám v kraji Královéhradeckém (o 12,4 %), dále pak na Vysočině (o 11,1 %) a v kraji Středočeském (o 10,4 %). Nejmenší pokles byl zaznamenám v Hlavním městě Praze (o 3,1 %).

Z grafu č. 3.3.2 je patrné, že četnost pracovních úrazů s pracovní neschopností klesla v souvislosti s poklesem absolutního počtu pracovních úrazů ve všech krajích ČR. Největší a nejmenší pokles byl zaznamenám ve stejných krajích jako pokles počtu pracovních úrazů (viz předchozí odstavec). Meziroční pokles četnosti v ČR byl zaznamenán o 7,1 %.

Průměrné procento pracovní neschopnosti při meziročním porovnání hodnot v roce 2007 a 2008 kleslo v ČR jen o 1,4 % (graf č. 3.3.3). V pěti krajích tento ukazatel vzrostl, nejvíce v kraji Karlovarském (o 5,4 %), a v osmi krajích naopak klesl, nejvíce v kraji Moravskoslezském (o 8,0 %). V kraji Jihomoravském tento ukazatel stagnoval.Průměrná doba trvání pracovní neschopnosti v důsledku pracovních úrazů vzrostla u všech krajů a tím i celkově v ČR (o 6,8 %). Největší nárůst byl zaznamenán v kraji Zlínském (o 11,8 %), dále pak na Vysočině (o 10,4 %) a v kraji Středočeském (o 9,7 %). Nejmenší nárůst byl zaznamenám v kraji Moravskoslezském (o 1,1 %).

 

Z grafů č. 3.4.1 a 3.4.2 je patrné, že ve většině krajů (8) došlo k poklesu počtu a četnosti smrtelných pracovních úrazů (na 10 000 pojištěnců). Ve Středočeském kraji zůstali ukazatele na stejných hodnotách. Jen v pěti krajích došlo k nárůstu těchto ukazatelů; největší nárůst byl zaznamenán v kraji Ústeckém a to o 125 % (počet případů), který tím dosáhl svého osmiletého maxima. Celkově došlo v ČR k poklesu počtu i četnosti smrtelných pracovních úrazů.

Hodnoty ukazatelů v letech 2004 – 2008 jsou uvedeny v tabulce č. 3.4


Klikněte pro zvětšení

Klikněte pro zvětšení
Klikněte pro zvětšení
Klikněte pro zvětšení
Klikněte pro zvětšení
Klikněte pro zvětšení

 

 

Ukazatele pracovní úrazovosti v roce 2008 jsou uspořádány podle převažující ekonomické činnosti a prezentovány podle Odvětvové klasifikace ekonomických činností (dále jen OKEČ).

Poznámka: Pro větší přehlednost grafů byla některá odvětví sloučena do jediného (ostatní kategorie) nebo byla vynechána, např: Rybolov a chov ryb (B), Ubytování a stravování (H), Finanční zprostředkování a pojišťovnictví (J), Veřejná správa a obrana, povinné sociální zabezpečení (L), Vzdělávání (M) a Zdravotnictví, sociální péče a veterinární činnosti (N), atd. Údaje jsou uvedeny v příslušných tabulkách.

V grafu č. 4.1 je uveden podíl počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností, ke kterým došlo v jednotlivých odvětvích v roce 2008. Nejvíce těchto pracovních úrazů vzniklo ve Zpracovatelském průmyslu (D), a to 46,0 %. Je ale nutno upozornit, že toto odvětví zahrnuje 28,5 % pojištěnců (viz graf č. 4.3). Viz tabulka č. 4.1.2.

Klikněte pro zvětšení

 

V grafu č. 4.2 je uveden podíl počtu smrtelných pracovních úrazů v roce 2008 v odvětvích (viz tabulka č. 4.4.1). Nejvíce případů (49, tj. 28,2 %) vzniklo v roce 2008 ve Zpracovatelském průmyslu (D). Protože v něm byl evidován i obdobný počet pojištěnců, byla četnost případů shodná s četností v ČR (0,38). Ve Stavebnictví (F) došlo jen ke 46 případům (tj. 26,4 %), ale toto odvětví mělo prvenství v četnosti případů (1,53) na 100 pojištěnců.

Klikněte pro zvětšení
Klikněte pro zvětšení

 

Klikněte pro zvětšení
Klikněte pro zvětšení
Klikněte pro zvětšení
Klikněte pro zvětšení

Vývoj ukazatelů pracovní úrazovosti (2004 - 2008) v ČR ve vybraných odvětvích je znázorněn v grafech, z nichž některé jsou doplněny vývojem hodnot tohoto ukazatele za celou ČR. Za roky 2004 – 2007 byly použity hodnoty ukazatelů „korigované“, neboť jsou porovnatelné s hodnotami roku 2008, které uvádí ČSÚ (tabulka č. 4.3).

V grafu č. 4.3.1 (logaritmická stupnice na ose hodnot) je zaznamenán vývoj počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností. Pokles byl zaznamenán ve všech významných odvětvích, tj. především ve Zpracovatelském průmyslu (D), dále pak v Obchodu a opravách motorových vozidel a výrobků (G), v Zemědělství, myslivosti a lesnictví (A), v Těžbě nerostných surovin (C), ve Stavebnictví (F) a ve Výrobě a rozvodu elektřiny, plynu a vody (E).

Graf č. 4.3.2 dokumentuje vývoj četnosti pracovních úrazů s pracovní neschopností na 100 pojištěnců. Obdobně jako u počtu případů došlo i k poklesu četnosti v uvedených odvětvích.

V grafu č. 4.3.3 je zaznamenán vývoj průměrného procenta pracovní neschopnosti pro pracovní úraz. Pokles byl zaznamenán zejména v odvětví Těžba nerostných surovin (C), v Dopravě, skladování a spojích (I), v Zemědělství, myslivosti a lesnictví (A), ve Stavebnictví (F) a ve Výrobě a rozvodu elektřiny, plynu a vody (E).

V grafu č. 4.3.4 je uveden vývoj průměrné doby trvání pracovní neschopnosti pro pracovní úraz. Nárůst vykázala většina odvětví kromě Těžby nerostných surovin (C), Vzdělávání (M) a Výroby a rozvodu elektřiny, plynu a vody (E). Těžba nerostných surovin má však v tomto ukazateli dlouhodobě prvenství.

 

V následujících grafech je znázorněn vývoj ukazatelů smrtelné pracovní úrazovosti  v ČR ve vybraných odvětvích. Hodnoty jsou uvedeny v tabulce č. 4.4.1. V tabulce č. 4.4.2 je uveden vývoj počtu smrtelných pracovních úrazů v jednotlivých oddílech odvětví.

Klikněte pro zvětšení

Vzájemné poměry hodnot ukazatelů smrtelné pracovní úrazovosti v jednotlivých odvětvích a tendence jejich vývoje jsou patrné z grafů č. 4.4.1 a 4.4.2. Největší počet smrtelných pracovních úrazů vykázala odvětví: Zpracovatelský průmysl (D), Stavebnictví (F) a Doprava, skladování a spoje (I). V odvětvích Obchod, opravy motorových vozidel a výrobků (G), Finanční zprostředkování a pojišťovníctví (J) a Veřejná správa a obrana, povinné sociální zabezpečení (L) počet případů v roce 2008 významně vzrostl. Naproti tomu výrazný pokles byl zaznamenán v odvětvích: Činnosti v oblasti nemovitostí, výzkum a vývoj (K), Doprava, skladování a spoje (I), Zemědělství, myslivosti a lesnictví (A) a Stavebnictví (F). Celkově v ČR počet smrtelných pracovních úrazů meziročně klesl.

V grafu 4.4.2 jsou patrná odvětví, která vykázala četnost smrtelných pracovních úrazů výrazně vyšší než činí republikový průměr (graf je doplněn vývojem hodnot tohoto ukazatele za celou ČR). Jsou to: Stavebnictví (F), Těžba nerostných surovin (C), Zemědělství, myslivost a lesnictví (A) a Doprava, skladování a spoje (I). Na smrtelných pracovních úrazech mají velký podíl dopravní prostředky (40,8 %). Smrtelné pracovní úrazy, ke kterým došlo v souvislosti s dopravními prostředky, se vyskytly ve většině odvětví a nejvíce ovlivnily smrtelnou pracovní úrazovost v odvětvích Finanční zprostředkování a pojišťovnictví (J) (100 %) a Doprava, skladování a spoje (I) (88 %). V odvětvích Obchod, opravy motorových vozidel a výrobků (G), Veřejná správa a obrana, povinné sociální zabezpečení (L) a Ostatní veřejné, sociální a ostatní služby (O) bylo toto ovlivnění přibližně 50 %. V Zemědělství, myslivosti a lesnictví (A) nedošlo v souvislosti s dopravními prostředky k případu žádnému.

Klikněte pro zvětšení

 

Podkladem k informacím o zdrojích pracovních úrazů, k nimž došlo v roce 2008, byla data o pracovních úrazech pořízená oblastními inspektoráty práce a uložená v bázi dat SÚIP. Klasifikace zdrojů úrazů byla provedena z důvodů zachování časových řad podle klasifikačního schéma zdrojů úrazu obsaženého v příloze III., nyní již neplatné vyhlášky ČÚBP a ČBÚ č. 274/1990 Sb. Soubor dat z roku 2008 obsahoval data připravená ze 60 861  záznamů o úrazu s pracovní neschopností delší než tři kalendářní dny, které inspektorátům zaslaly podniky podléhající kontrolní činnosti SÚIP . Z toho bylo 1 083 pracovních úrazů závažných, tj. s hospitalizací nad 5 dní. Do přehledu smrtelných pracovních úrazů bylo zahrnuto 191 případů, tj. včetně těch případů, které nepodléhají statistickému zjišťování. Smrtelné pracovní úrazy podléhající dozoru systému ČBÚ (12 případů) zahrnuty nebyly. V grafech č. 5.1, 5.0 a 5.2 je znázorněn podíl počtu pracovních úrazů (smrtelných, závažných a s pracovní neschopností delší než tři kalendářní dny) v základních skupinách zdrojů. Zdroje pracovních úrazů s pracovní neschopností delší než tři kalendářní dny v roce 2008.

Klikněte pro zvětšení

Z grafů č. 5.1 (tab. č. 5.1.1) a 5. 0 je patrné zastoupení nejvýznamnějších skupin zdrojů úrazů s pracovní neschopností delší než tři kalendářní dny a úrazů závažných:

  • V. Materiál, břemena, předměty                 39,8 %
  • IV. Pracovní, cestovní dopravní prostory jako zdroje pádů osob  28,2 %
  • VI. Nářadí, náčiní, nástroje, ručně ovládané strojky a přístroje     9,5 %
  • IV. Pracovní, cestovní dopravní prostory jako zdroje pádů osob 33,5 %
  • I. Dopravní prostředky                20,0 %
  • V. Materiál, břemena, předměty             17,9 %

Klikněte pro zvětšení

 

Z grafu č. 5.2 (tab. č. 5.2.1) je patrné zastoupení nejvýznamnějších skupin zdrojů úrazů:

  • I. Dopravní prostředky                40,8 %
  • IV. Pracovní, cestovní dopravní prostory jako zdroje pádů osob 26,2 %
  • V. Materiál, břemena, předměty       14,7 %

Klikněte pro zvětšení

 

Nejčastějšími podskupinami zdrojů úrazů z celkového počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností delší než tři kalendářní dny podle klasifikačního schéma zdrojů úrazu byly:

Ve skupině I. Dopravní prostředky:

  • Motorové silniční dopravní prostředky ….…………........…1,9 %

Ve skupině III. Stroje:

  •  Stroje (hnací, pomocné, obráběcí) nespecifikováno……2,0 %

Ve skupině IV. Pracovní, příp. cestovní dopravní prostory jako zdroje pádů osob:

  • Vnitropodniková pracoviště …….…………………….…...............11,1 %
  • Schody, žebříky, výstupy – pády osob na nich a z nich ................. 7,3 %
  • Silnice, cesty ap, vč. dopravních a pracovních prostorů kolejových drah  (pracovní komunikační prostory) veřejného charakteru – pády osob na rovině ….…. 4,8 %
  • Pracovní, příp. cestovní dopravní prostory jako zdroje pádů osob – nespec. .. 3,2 %
  • Ostatní zvýšená pracoviště – pády osob z výše .……………................................ 1,3 %

Ve skupině V. Materiál, břemena, předměty:

  • Ostatní materiál, předměty, výrobky – pád předmětů …………………………....12,0 %
  • Břemena (materiál, předměty přemisťované/manipulované), úrazy břemeny .11,0 %
  • Materiál, předměty – působení ostrými hranami ….……………………………... 8,7 %
  • Materiál, břemena, předměty – nespecifikováno …….…..………………....……..5,6 %
  • Drobné úlomky z materiálů nebo z nástrojů odlétnuvší ……..…………………....2,2 %

Ve skupině VI. Nářadí, nástroje, ručně ovládané strojky a zařízení:

  • Nástroje ruční (řezné, sekací, krájecí, dlabací a probíjecí) ……….…… 5,2 %
  • Pomocné ruční nářadí (náčiní), bicí, utahovací, přidržovací …….……... 2,1 %
  • Ručně ovládané stroje a přístroje ……….………………………………... 1,4 %

Ve skupině VII. Průmyslové škodliviny, horké látky, oheň a výbušniny:

  • Horké látky tekuté a plynné ……….………………………………………....1,4 %

Ve skupině X. Lidé, zvířata a přírodní živly:

  • Zvířata ……….……………………………………………………………….... 2,1 %
  • Úmyslné i neúmyslné poškození, násilí, zranění druhou osobou ….….1,2 %

Ostatní zdroje úrazů byly zastoupeny méně než 1,2 %.

 

Ve skupině I. Dopravní prostředky:

  • Motorové silniční dopravní prostředky .…………………………………… 30,4 %

Ve skupině IV. Pracovní, příp. cestovní dopravní prostory jako zdroje pádů osob:

  • Ostatní zvýšená pracoviště – pády osob z výše …………………………  23,0 %

Ve skupině V. Materiál, břemena, předměty:

  • Břemena (materiál, předměty přemisťované/manipulované), úrazy břemeny... 5,8 %

Ostatní zdroje úrazu jsou uvedeny v tabulce č. 5.4.

Podíl zdrojů úrazu na závažnosti pracovních úrazů

Vzájemným porovnáním grafů č. 5.0, 5.1 a 5.2 zjistíme, jak byly jednotlivé zdroje úrazu v zastoupeny v pracovních úrazech různé závažnosti.

Nejmenší podíl na pracovních úrazech s pracovní neschopností nad tři dny a největší na smrtelných

I. Dopravní prostředky měly podíl na případech:
s pracovní neschopností nad tři dny  4,3 %, na závažných 20,0 % a na smrtelných 40,8 %.
IX Elektřina měla celkově malý podíl na případech:
s pracovní neschopností nad tři dny 0 %, na závažných 1,5 % a na smrtelných 2,6 %.

Největší podíl na pracovních úrazech s pracovní neschopností nad tři dny a nejmenší na smrtelných

V. Materiál, břemena, předměty měly podíl na případech:
s pracovní neschopností nad tři dny  39,8 %, na závažných 17,9 % a na smrtelných 14,7 %.
VI. Nářadí, nástroje, ručně ovládané strojky a zařízení měly podíl na případech:
s pracovní neschopností nad tři dny 9,5 %, na závažných 1,5 % a na smrtelných 0 %.
X. Lidé, zvířata a přírodní živly měly podíl na případech:
s pracovní neschopností nad tři dny  3,6 %, na závažných 2,7 % a na smrtelných 1,0 %.

Další zdroje

IV. Pracovní, příp. cestovní dopravní prostory jako zdroje pádů osob se podílely nejvíce na případech závažných, a to 33,5 %. U ostatních typů úrazu se podílely také zásadním způsobem (26,2 % a 28,2 %).
III. Stroje se nacházely na čtvrtém místě ve všech typech pracovních úrazů a měly vyrovnaný podíl výskytu (od 7,9 % do 10,7 %).

 

V posledním desetiletém období došlo k vyššímu výskytu počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností u žen v letech 2001 a 2002. Obdobně tomu bylo i s četností (tabulka č. 6.2). V letech 2004 - 2006 počet těchto úrazů rostl jen mírně, což bylo způsobeno vzrůstem počtu zaměstnaných žen (četnost stagnovala). V roce 2007 a 2008 došlo k významnému poklesu obou ukazatelů, počet případů o 6,5 % a 4,6 %, četnost o 9,0 % a 4,3 %. Hodnota četnosti pracovních úrazů s pracovní neschopností u žen v letech 1999 – 2008 dosahovala zhruba poloviční hodnoty než činil celorepublikový průměr. V tabulce č. 6.3 je uvedena četnost případů (na 100 nemocensky pojištěných žen) v odvětvích. Ve všech odvětvích měly ženy hodnotu tohoto ukazatele nižší než všichni zranění, jenom v odvětví Zemědělství, myslivost, lesnictví ji měly vyšší. V rizikových odvětvích jako je Stavebnictví nebo Těžba nerostných surovin měly ženy podstatně nižší četnost případů než všichni pojištěnci, protože zde nevykonávaly právě ty činnosti (riskantní) pro odvětví typické.

Z celkového počtu 60 861 záznamů o úrazu s pracovní neschopností delší než tři kalendářní dny, které inspektorátům zaslaly podniky podléhající kontrolní činnosti SÚIP, se jich 16 071 (tj. 26,4 %) událo ženám. Tato skupina úrazů obsahovala 1 083 (tj. 1,8 % z 60 861) pracovních úrazů závažných (s hospitalizací nad 5 dní), z nichž se 151 přihodilo ženám. K největšímu počtu případů v roce 2008 došlo ve Zpracovatelském průmyslu (71).

Počet smrtelných pracovních úrazů žen v období 1999 – 2008 byl charakterizován tak nízkým počtem případů, že nelze hovořit o nějakém dalším trendu, ale spíše o nahodilých událostech. V roce 2006 klesl dokonce jen na pouhé 4 případy, v roce 2005 bylo evidováno případů 13. K převážné většině smrtelných pracovních úrazů žen došlo při dopravních nehodách a začaly se již objevovat i případy při dopravních nehodách leteckých. Dalšími častými úrazovými ději byly pády, vraždy a kontakt s živočichem. K největšímu počtu případů v roce 2008 došlo v odvětví Doprava, skladování a spoje.

Klikněte pro zvětšení

V letech 2001 - 2004 klesal absolutní počet pracovních úrazů s pracovní neschopností mladistvých pojištěnců (do 18 let), zejména díky výraznému poklesu počtu těchto pojištěnců. Četnost v letech 2003 – 2006 nevykazovala žádný významný trend (tabulka č. 6.1). V roce 2007 došlo k poklesu četnosti, neboť počet mladistvých pojištěnců vzrostl (o 41 %).

Významný je pokles četnosti těchto pracovních úrazů na 100 mladistvých. Ještě v roce 1994 měl tento ukazatel hodnotu 6,61, přičemž celorepublikový průměr činil 2,19. V roce 2002 klesla jeho hodnota (1,95) pod celorepublikový průměr (2,03) a v roce 2007 dosáhla svého minima (0,93). V roce 2008 došlo k mírmému vzestupu hodnoty tohoto ukazetele na 1,18.

Smrtelné pracovní úrazy mladistvých zaměstnanců jsou výjimečné, v posledních 10 letech nebyl zaznamenán žádný případ.

Klikněte pro zvětšení

 

Nejčastější příčinou těchto pracovních úrazů uváděnou zaměstnavateli v roce 2008 bylo „Špatně nebo nedostatečně odhadnuté riziko“. Tato příčina byla uváděna u 80,1 % případů (tab. č. 7.1).

Na druhém místě byly označeny „Nedostatky osobních předpokladů k řádnému pracovnímu výkonu (chybějící tělesné předpoklady, smyslové nedostatky, nepříznivé osobní vlastnosti a okamžité psychofyziologické stavy) a riziko práce“ (12,7 %).

Jako třetí nejčastější příčinou bylo označeno „Ohrožení zvířaty a přírodními živly“ (2,0 %). Mezi další významné příčiny podle jejich podílu na všech příčinách náleží:

„Používáni nebezpečných postupů nebo způsobů práce vč. jednání bez oprávnění, proti zákazu, prodlévání v ohroženém prostoru“ – 1,6 %,
„Vadný nebo nepříznivý stav zdroje úrazu (nikoli pracoviště)“ – 1,5 %,
“Ohrožení jinými osobami (odvedení pozornosti při práci, žerty, hádky a jiná nesprávná či nebezpečná jednání druhých osob)“ – 1,4 %.

Ostatní příčiny se na celkovém počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností nad 3 dny podílejí 0,1 % nebo méně. U 0,3 % těchto pracovních úrazů nebyla příčina zjištěna.

Představu o příčinách pracovních úrazů s pracovní neschopností delší než 3 dny poskytují údaje zpracované podle metodiky evropské statistiky, které přinášejí informaci, k jaké došlo odchylce od normálního průběhu pracovní činnosti, jejímž důsledkem byl tento pracovní úraz (tab. č. 7.2 a 7.3). Tyto údaje jsou k dispozici ze zpracování za roky 2003 - 2007, lze však předpokládat, že se zjištěné údaje v posledních po sobě jdoucích letech výrazně neliší. Významnější změny se mohou očekávat až v delším časovém rozmezí. Nejčastější nežádoucí událostí v roce 2007 byla zjištěna „Neovladatelnost - ztráta kontroly (částečná nebo úplná): strojů, dopravních a manipulačních prostředků, ručního nářadí, předmětů, zvířat“ (35,5 %), přičemž se nejčastěji jednalo o ztrátu kontroly nad manipulovanými předměty (17,0 %), nad ručním nářadím, popř. jím opracovávaným materiálem (8,5 %) nebo nad strojem (5,7 %).

Z podrobného členění nežádoucích událostí vyplývá, že dalšími velmi častými nežádoucími událostmi jsou uklouznutí nebo klopýtnutí s pádem (13,0 %), špatné došlápnutí bez pádu (10,0 %) a zachycení nebo odtažení těla zraněného (7,9 %). Součet těchto šesti nejčastějších podskupin nežádoucích událostí, při kterých byl úraz způsoben různými typy ztráty kontroly, špatným došlápnutím, zachycením nebo pádem činí 62,1 % případu z celku.

U této skupiny pracovních úrazů, které tvoří převážnou většinu, je nutno hledat příčiny spíše v úrovni pracovního prostředí, pracovních podmínek, uspořádání pracovišť, v úrovni pracovní pohody nebo stresu, v organizaci práce a celkové úrovni řízení bezpečnosti práce v podniku. Prevenci úrazů je třeba zaměřit na systémové změny, které postihnou i nejčastěji uváděné příčiny („Špatně nebo nedostatečně odhadnuté riziko“ a „Nedostatky osobních předpokladů…“), které se podílí na vzniku pracovních úrazů v 92,8 % případů.

U 13,9 % nežádoucích událostí lze konkrétněji určit jaká ustanovení bezpečnostních předpisů byla pravděpodobně porušena a jaká konkrétní organizační, technická nebo výchovná opatření by měl zaměstnavatel přijímat, popřípadě na co by se měly zaměřit kontroly bezpečnosti práce, aby bylo riziko odstraněno nebo minimalizováno u jeho zdroje. Jsou to úrazy vzniklé vlivem bezprostředních příčin, např. elektrickým proudem, požárem, výbuchem, destrukcí materiálu, technickou závadou, únikem látek, napadením, apod.

 

Nejčastější příčinou u smrtelných pracovních úrazů uváděnou zaměstnavateli v roce 2008 bylo „Používání nebezpečných postupů nebo způsobů práce vč. jednání bez oprávnění, proti zákazu, prodlévání v ohroženém prostoru“ a to 21,5 %,

Na druhém místě bylo „Špatně nebo nedostatečně odhadnuté riziko“ (20,9 % případů). Dále pak “Ohrožení jinými osobami (odvedení pozornosti při práci, žerty, hádky a jiná nesprávná či nebezpečná jednáni druhých osob)“, zde se jednalo převážně o dopravní nehody. Tato příčina je uváděna u 13,1 % případů. „Chybějící nebo nedostatečná ochranná zařízení a zajištění“ byla jako příčina uvedena v 11,5 % případů.

Podstatnější informace o příčinách pracovních úrazů přinášejí údaje o porušených předpisech, které byly v souvislosti s pracovním úrazem porušeny. Tyto informace poskytují data o smrtelných pracovních úrazech, které zpravidla vyplývají z nezávislého šetření pracovních úrazů prováděného OIP a OBÚ. Příčiny a porušené předpisy u smrtelných pracovních úrazů způsobených dopravními nehodami šetří policie. V dosud uzavřených případech (69) smrtelných pracovních úrazů byly předpisy porušeny následovně:

Porušené předpisy u smrtelných pracovních úrazů

Z celkového počtu 174 smrtelných pracovních úrazů, byl nejčastěji porušován:

  • zákon č. 262/2006 Sb. (zákoník práce)  ve 101 případech
  • zákon č. 309/2006 Sb.      v   37 případech
  • NV   č.  362/2005 Sb.     v   11 případech

Další porušené předpisy:

zákon č. 361/2000 Sb, vyhláška ČÚBP a ČBÚ č. 324/1990 Sb., nařízení vlády: č. 101/2005 Sb, 27/2002 Sb, 28/2002 Sb, 378/2001 Sb, 406/2004 Sb, 591/2006 Sb.

Porušení zák. č. 262/2006 Sb. (zákoník práce) ze strany zaměstnance 42 případů

Nejčastěji se jedná o § 106, odst. 4) „zaměstnanec je povinen“

  • písm. c) „dodržovat právní a ostatní předpisy…“      15 případů
  • písm. d) „dodržovat při práci stanovené pracovní postupy…“    10 případů
  • písm. e) „nepožívat alkoholické nápoje…“         7 případů
  • písm. f) „oznamovat závady na pracovišti…“        3 případy
  • „dbát o svou vlastní bezpečnost…“        7 případů

Porušení zák. č. 262/2006 Sb. (zákoník práce) ze strany zaměstnavatele 59 případů:

  • § 101 „zaměstnavatel je povinen zajistit bezpečnost…“     11 případů
  • § 102 „zaměstnavatel je povinen vytvářet bezpečné pracovní prostředí…“ 27 případů
  • § 103 „zaměstnavatel je povinen nepřipustit…“     16 případů
  • § 104 Osobní ochranné pracovní prostředky…       4 případy
  • § 105 Povinnosti zaměstnavatele při pracovních úrazech…     1 případ

Porušení zák. č. 262/2006 Sb. (zákoník práce) ze strany jiné osoby/firmy:

 Nejčastěji se jednalo o § 101, § 102, § 103 a §106.

 

V tabulkách jsou uváděny absolutní ukazatele pracovní úrazovosti vykazované v pololetním výkazu Nem Úr 1-02 a definované v Metodických vysvětlivkách k tomuto výkazu a dále relativní ukazatele, jejichž způsob výpočtu je uveden v Metodických poznámkách k publikacím Pracovní neschopnost pro nemoc a úraz v České republice za běžný rok.

Pokud je to nutné, jsou v tabulkách, grafech a vzorcích z důvodů úspory místa používány zkrácené názvy ukazatelů.

Absolutní ukazatele

Absolutní ukazatele vyjadřují ekonomický dosah absence plynoucí z pracovních úrazů a je možné z nich vypočítat relativní ukazatele. Obsahové vymezení jednotlivých ukazatelů je uvedeno níže. 

Průměrný počet nemocensky pojištěných (pojištěnci)

Ukazatel zahrnuje průměrný počet osob, které jsou nemocensky pojištěny podle § 2 zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů a osoby samostatně výdělečně činné pojištěné podle § 145a až 145f zákona č.100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení v úplném znění. Do průměrného počtu nemocensky pojištěných nejsou zahrnovány ženy na mateřské dovolené a vojáci základní vojenské služby.

Počet nově hlášených případů pracovní neschopnosti pro pracovní úraz (pracovní úrazy s pracovní neschopností)

Ukazatel zahrnuje pracovní úrazy, za něž jsou považovány ty úrazy, které se staly zaměstnancům při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s nimi podle § 25 nařízení vlády ČR č. 108/1994 Sb., kterým se provádí zákoník práce a některé další zákony, nebo které zaměstnanec utrpěl pro plnění pracovních úkolů, jimiž byla způsobena smrt nebo pracovní neschopnost jak delší než 3 kalendářní dny mimo den, kdy k úrazu došlo (§ 105 odst. 3 zákoníku práce), tak i kratší než 3 kalendářní dny.

Počet kalendářních dnů pracovní neschopnosti pro pracovní úrazy (dny pracovní neschopnosti)

Ukazatel vykazuje souhrnný počet kalendářních dnů, po které byli v daném období (roce) nemocensky pojištění práce neschopni pro pracovní úraz, zjištěný na základě předložených hlášení o počátku a ukončení pracovní neschopnosti.

Počet smrtelných pracovních úrazů

Ukazatel zahrnuje pracovní úrazy, které způsobily nemocensky pojištěným smrt, a to ihned nebo kdykoliv později ve sledovaném období (roce) nebo případy, kdy ve sledovaném období došlo k úmrtí pojištěnce, které bylo podle lékařského posudku důsledkem pracovního úrazu, který pojištěnec utrpěl v kterémkoliv předcházejícím období. Neomezené období platilo až do konce roku 2001. Počínaje rokem 2002 se pro účely hlášení úrazu za smrtelný pracovní úraz počítá ten případ, u nějž nastala smrt pojištěnce nejpozději do jednoho roku po vzniku pracovního úrazu (nařízení vlády č. 494/2001 Sb.).

Relativní ukazatele

Relativní ukazatele vznikají srovnáním dvou nebo více absolutních ukazatelů. Slouží k porovnávání úrovně bezpečnosti v různých oblastech (regionech, odvětvových ekonomických činnostech, skupinách zaměstnanců, létech, druzích událostí apod.). Definice a způsoby jejich výpočtu jsou uvedeny níže. Jde o tyto ukazatele: 

Četnost případů pracovní neschopnosti pro pracovní úraz na 100 nemocensky pojištěných (četnost případů na 100 pojištěnců)

Ukazatel vyjadřuje počet nově hlášených případů pracovní neschopnosti pro pracovní úraz, které připadají v průměru na 100 nemocensky pojištěných. Vypočítá se ze vztahu: četnost případů na 100 pojištěnců = pracovní úrazy s pracovní neschopností × 100 / pojištěnci

Průměrná délka trvání případu pracovní neschopnosti pro pracovní úraz v kalendářních dnech (průměrná délka trvání případu)

Ukazatel vyjadřuje, kolik kalendářních dnů pracovní neschopnosti v průměru připadá na jeden nově hlášený případ pracovní neschopnosti pro pracovní úraz. Vypočítá se ze vztahu: průměrná délka trvání případu = dny pracovní neschopnosti / pracovní úrazy s pracovní neschopností

Průměrné procento pracovní neschopnosti pro pracovní úrazy (průměrné procento pracovní neschopnosti)

Ukazatel vyjadřuje podíl kalendářních dnů pracovní neschopnosti pro pracovní úraz na celkovém kalendářním fondu pojištěnců ve sledovaném období (roce) vyjádřený v procentech. Vypočítá se ze vztahu: průměrné procento = dny pracovní neschopnosti × 100 / (pojištěnci × 365) nebo také: průměrné procento = četnost případů na 100 pojištěnců × průměrná délka trvání případu / počet kalendářních dnů ve vykazovaném období

Průměrný denní stav práce neschopných pro pracovní úraz (průměrný denní stav práce neschopných)

Představuje počet nemocensky pojištěných, kteří byli ve sledovaném období (roce) průměrně denně nepřítomni v práci z důvodů pracovní neschopnosti pro pracovní úraz. Vypočítá se ze vztahu:   průměrný denní stav práce neschopných = dny pracovní neschopnosti / 365

Četnost smrtelných pracovních úrazů na 10 000 nemocensky pojištěných (smrtelné úrazy na 10 000 pojištěnců)

Ukazatel vyjadřuje, kolik pojištěnců z 10 000 nemocensky pojištěných ve sledovaném období zemřelo na následky pracovních úrazů. Vypočítá se ze vztahu:
smrtelné úrazy na 10 000 pojištěnců = smrtelné úrazy × 10 000 / pojištěnci

Procento smrtelných pracovních úrazů z nově hlášených případů pracovních úrazů (procento z  pracovních úrazů s pracovní neschopností)

Ukazatel stanoví, kolik procent z případů pracovních úrazů vykazovaných ve sledovaném období  končilo smrtí postižených v důsledku pracovních úrazů. Vypočítá se ze vztahu: procento z pracovních úrazů = smrtelné úrazy × 100 / pracovní úrazy s pracovní neschopností. 

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Nové příspěvky publikované na informačním serveru BOZPinfo.cz

Kde nás najdete

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1
+420 221 015 844
X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail