Pracovní úrazovost v České republice v roce 2006

Příčiny pracovních úrazů s pracovní neschopností nad 3 dny

Příčiny pracovních úrazů s pracovní neschopností nad 3 dny

Nejčastější příčinou pracovních úrazů uváděnou zaměstnavateli v roce 2006 bylo „Špatně nebo nedostatečně odhadnuté riziko“ (tab. 7.1). Tato příčina je uváděna u 72 % případů. Na druhém místě byly označeny „Nedostatky osobních předpokladů k řádnému pracovnímu výkonu (chybějící tělesné předpoklady, smyslové nedostatky, nepříznivé osobní vlastnosti a okamžité psychofyziologické stavy) a riziko práce“ (21 %). Jako třetí nejčastější příčinou pracovních úrazů bylo označeno „Ohrožení zvířaty a přírodními živly“ (2 %). 

Mezi další významné příčiny podle jejich podílu na všech příčinách náleží “Ohrožení jinými osobami (odvedení pozornosti při práci, žerty, hádky a jiná nesprávná či nebezpečná jednáni druhých osob)“ – 1,3 %, dále „Vadný nebo nepříznivý stav zdroje úrazu (nikoli pracoviště) – 1,2 % a „Používáni nebezpečných postupů nebo způsobů práce vč. jednání bez oprávnění, proti zákazu, prodlévání v ohroženém prostoru“ – 1,3 %.

Ostatní příčiny se na celkovém počtu pracovních úrazů podílejí méně než 0,2 %. U 0,9 % pracovních úrazů nebyla příčina zjištěna.

Představu o příčinách pracovních úrazů s pracovní neschopností delší než 3 dny poskytují údaje zpracované podle metodiky evropské statistiky, které přinášejí informaci, k jaké došlo odchylce od normálního průběhu pracovní činnosti, jejímž důsledkem byl pracovní úraz (tab. 7.2 a 7.3). Tyto údaje jsou k dispozici ze zpracování za roky 2003 - 2005, lze však předpokládat, že se zjištěné údaje v posledních po sobě jdoucích letech výrazně neliší. Významnější změny se mohou očekávat až v delším časovém rozmezí.

Nejčastější nežádoucí událostí v roce 2006 byla zjištěna „Neovladatelnost - ztráta kontroly částečná nebo úplná: strojů, dopravních a manipulačních prostředků, ručního nářadí, předmětů, zvířat“ (56 %), přičemž se nejčastěji jednalo o ztrátu kontroly nad manipulovanými předměty (32 %), nad ručním nářadím popř. jím opracovávaným materiálem (10 %) nebo nad strojem (8 %).

Z podrobného členění nežádoucích událostí vyplývá, že dalšími velmi častými nežádoucími událostmi jsou uklouznutí nebo klopýtnutí (15 %), špatné došlápnutí bez pádu (9 %) a pád zraněného na nižší úroveň (5 %). Součet těchto nejčastějších podskupin nežádoucích událostí, při kterých byl úraz způsoben různými typy ztráty kontroly, špatným došlápnutím nebo pádem činí 79 % případů z celku.

U zbylých nežádoucích událostí (21 %), lze konkrétněji určit jaká ustanovení bezpečnostních předpisů byla pravděpodobně porušena a jaká konkrétní organizační, technická nebo výchovná opatření by měl zaměstnavatel přijímat, popřípadě na co by se měly zaměřit kontroly bezpečnosti práce, aby bylo riziko odstraněno nebo minimalizováno u jeho zdroje. Jsou to úrazy vzniklé vlivem bezprostředních příčin, např. elektrickým proudem, požáry, technickými závadami, únikem látek, nepoužíváním OOP, zdviháním břemen, apod.

U první skupiny pracovních úrazů, které tvoří převážnou většinu, je nutno hledat příčiny spíše v úrovni pracovního prostředí, pracovních podmínek, uspořádání pracovišť, v úrovni pracovní pohody nebo stresu, v organizaci práce a celkové úrovni řízení bezpečnosti práce v podniku. Prevenci úrazů je třeba zaměřit na systémové změny, které postihnou i nejčastěji uváděné příčiny („Špatně nebo nedostatečně odhadnuté riziko“ a „Nedostatky osobních předpokladů…“), které se podílí na vzniku pracovních úrazů v 93 % případů.