Poznatky z dokazování ve správním řízení

Správní řízení pro podezření ze spáchání správních deliktů, příp. přestupků, dle zákona o inspekci práce (a od roku 2012 i zákona o zaměstnanosti) doznalo za několik posledních let významných změn. Sami účastníci řízení začali být mnohem aktivnější.

Došlo k významnému nárůstu procentního zastoupení účastníků řízení advokáty. Účastníci řízení dnes rozporují i pokuty uložené ve výši, která jim dříve nestála za to, aby se správního řízení aktivně účastnili či rozhodnutí správního orgánu nějakým způsobem napadali.

Stále více advokátů i advokátních kanceláří nabízí aktivně své služby i pro případ správního řízení vedeného s oblastním inspektorátem práce, což je do značné míry způsobeno tím, že se významně zvýšily počty advokátů i advokátních kanceláří. Druhým významným faktorem pro mnohem větší zastoupení a aktivnější účast advokátů ve správních řízeních pak je minimální hranice pokuty u správního deliktu umožnění výkonu nelegální práce.

Výše uvedené přineslo i nové trendy týkající se obsahové části správního řízení. Účastníci řízení či spíše jejich právní zástupci již mnohem méně věcně argumentují ke zjištěným nedostatkům, ale velmi často se ve správním řízení domáhají prokázání procesních pochybení správního a kontrolního orgánu. Zpochybňují již průběh samotné kontroly, dovolávají se její nezákonnosti. Při prokazování nezákonnosti kontroly, příp. následujícího správního řízení, se právní zástupci účastníků řízení hromadně odvolávají na Listinu základních práv a svobod, jejíž zásady aplikují do procesu kontroly a správního řízení dle vlastních, mnohdy extenzivních, výkladů. Oblíbeným a často účastníky řízení navrhovaným důkazem jsou svědecké výpovědi. Účastník řízení obvykle trvá i na provedení výpovědi svědků-cizinců, jejichž současný pobyt není znám, či nekompromisně požaduje svědeckou výpověď dalších a dalších svědků, byť se mohou jen zprostředkovaně k věci vyjádřit.

V současné době se také významně rozšířil trend, kdy písemné dokumenty nepředložené při kontrole, jsou doloženy až ve správním řízení (dokumenty prokazující, že ke zjištěnému porušení zákonných předpisů nedošlo). Uváděné důvody nedoložení předmětných dokumentů při kontrole bývají velmi různorodé – od dlouhodobé dovolené externí účetní nebo druhého jednatele či společníka, zpronevěry samotnými zaměstnanci s jejich pozdějším navrácením, až po pouhé „zapomenutí“ při kontrole. Účastníci řízení také místo dokazování ve správním řízení vznášejí, a to i opakovaně, námitku podjatosti úředních osob, někdy dokonce celého oblastního inspektorátu práce, kdy podjatost spatřují již jen v tom, že jim vůbec byla provedena kontrola a že byly při této kontrole zjištěny nedostatky.

Správní řízení tak v současné době klade na vyřizující oprávněné úřední osoby zvýšené nároky zejména v oblasti dodržení všech formálních procesních pravidel, hlídání lhůt, preciznosti a přesnosti vedení spisů a profesionality při používání judikatury soudů.

Autor článku: 

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Přehled příspěvků publikovaných na oborovém portálu BOZPinfo zasílaný každý pátek odpoledne

Kde nás najdete

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1
+420 221 015 844
X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail