Jak se po letech změnil zákon o inspekci práce

Zdroj: 

Je tomu již řada let, co vyšel zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce. Za tu dobu došlo k významným či méně významným změnám. Některá ustanovení se přesunula do zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád), po novele zákonem č. 285/2020 Sb. se již v zákoně nepoužívá termín správní delikty, přibyly nové přestupky, promítl se do něj i zákon č. 250/2021 Sb., o bezpečnosti práce v souvislosti s provozem vyhrazených technických zařízení.

Pokud se zaměstnanec domnívá, že zaměstnavatel porušuje bezpečnostní, pracovněprávní a další předpisy spadající do působnosti Státního úřadu inspekce práce (SÚIP), může se obrátit na SÚIP nebo místně příslušný (podle sídla firmy) oblastní inspektorát práce (OIP) a dát podnět ke kontrole

Orgány inspekce práce jsou ze zákona povinny zachovávat mlčenlivost o totožnosti toho, kdo podnět podal. V roce 2023 obdržely celkem 6 268 podnětů ke kontrole, což je nárůst počtu o 826 podnětů oproti roku 2022. Z toho 758 podnětů směřovalo do oblasti bezpečnosti práce.

Kromě kontrol na základě podnětů OIP vykonává kontroly podle Ročního programu kontrolních akcí. Dále poskytuje bezúplatně základní informace a poradenství, které lze využít osobně, telefonicky nebo prostřednictvím elektronické pošty; vyjadřuje se k vybraným projektovým dokumentacím staveb, je garantem programu Bezpečný podnik, který je jedním z možných způsobů k zajištění prevence na pracovišti zaměstnavatele.

Práva a povinnosti zúčastněných stran při kontrole

Inspektor většinou kontrolu ohlašuje předem. „Některé kontroly se neohlašují, například kontroly nelegálního zaměstnávání, na podnět, někdy i na stavbách. Ale i přesto, že se ohlásíme, kontrolovaná osoba často nemá věci v pořádku. Nyní po delší pauze z důvodu covidu zjišťujeme pochybení například v nemocnicích, na které se teď více zaměřujeme, a to především na výtahy, kotelny, rozvody plynů,“ říká inspektor Milan Moravec z OIP pro hl. m. Prahu. Na otázku, jestli má ohlášená kontrola smysl, odpovídá, že je potřeba působit nejen represivně, ale i preventivně. Někdy se také ohlašují z důvodu nutnosti připravit si větší množství dokladů ze strany kontrolované osoby nebo i z důvodu, že by na místě nemusel nikdo být, kdyby se kontrola neohlásila. To už se také stalo.

Postup při kontrole upravuje zákon č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád). Podle § 7 tohoto zákona kontrolující je v souvislosti s výkonem kontroly oprávněn vstupovat do staveb, dopravních prostředků, na pozemky a do dalších prostor s výjimkou obydlí, jež vlastní nebo užívá kontrolovaná osoba anebo jinak přímo souvisí s výkonem a předmětem kontroly, je-li to nezbytné k výkonu kontroly. Do obydlí je kontrolující oprávněn vstoupit jen tehdy, je-li obydlí užívané k podnikání nebo provozování jiné hospodářské činnosti nebo v případě, kdy se mají prostřednictvím kontroly odstranit pochybnosti o tom, zda je obydlí užívané k těmto účelům a nelze-li dosáhnout splnění účelu kontroly jinak. Vlastníci nebo uživatelé těchto prostor jsou povinni kontrolujícímu vstup umožnit.

Inspektor má právo vydat do odstranění závady rozhodnutí o zákazu používání objektů, pracovišť, výrobních, pracovních prostředků nebo zařízení, pracovních nebo technologických postupů, látek nebo materiálů, vykonávání prací nebo činností, které bezprostředně ohrožují bezpečnost zaměstnanců nebo dalších fyzických osob (§ 7 zákona o inspekci práce).

Kontrolor se prokazuje průkazem inspektora. Je oprávněn například požadovat prokázání totožnosti fyzické osoby na místě kontroly, pořizovat obrazové nebo zvukové záznamy, požadovat poskytnutí údajů, dokumentů a věcí vztahujících se k předmětu kontroly nebo k činnosti kontrolované osoby (§ 8 zákona č. 255/2012 Sb.).

Kontrolující nebo přizvaná osoba ke kontrole má povinnost zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, o kterých se dozvěděla v souvislosti s kontrolou nebo s úkony předcházejícími kontrole, a nezneužívat takto získaných informací.

Mezi další povinnosti kontrolujícího patří vyhotovit protokol o kontrole a doručit jeho stejnopis kontrolované osobě. Protokol o kontrole se vyhotoví ve lhůtě 30 dnů ode dne provedení posledního kontrolního úkonu, ve zvláště složitých případech do 60 dnů. Protokol o kontrole obsahuje náležitosti podle § 12 kontrolního řádu.

Kontrolované osobě se ukládají opatření k odstranění nedostatků zjištěných při kontrole včetně přiměřených lhůt k jejich odstranění, případně návrhů opatření k odstranění rizik.

Podat námitky proti kontrolnímu zjištění, které je uvedeno v protokolu o kontrole, může kontrolovaná osoba podle § 13 a § 14 kontrolního řádu. Je to uvedeno v poučení v protokolu o kontrole. Tyto námitky je oprávněna podat písemně ve lhůtě 15 dnů od doručení protokolu o kontrole, není-li stanovena v protokolu o kontrole lhůta delší, kontrolnímu orgánu – OIP, který kontrolu prováděl. Musí z nich být zřejmé, proti jakému kontrolnímu zjištění směřují a rovněž musí obsahovat odůvodnění nesouhlasu s tímto kontrolním zjištěním. V § 14 kontrolního řádu je upraveno vyřizování námitek.

Pokuty za přestupky

Dříve byla uložena fyzické osobě, která nevytvořila podmínky k výkonu kontroly, neposkytla součinnost odpovídající oprávněním inspektora nebo se nedostavila v určeném termínu k projednání výsledků kontroly, pořádková pokuta do výše 50 tis. Kč, kterou vymáhaly inspektoráty práce. Dnes lze za tento přestupek uložit tzv. nesoučinnostní pokutu do 1 mil. Kč podle § 9a a 22a zákona o inspekci práce fyzické, právnické nebo podnikající fyzické osobě.

Od vydání zákona o inspekci práce například přibyly přestupky na úseku bezpečnosti práce týkající se povinností zadavatele stavby, zhotovitele, koordinátora BOZP na staveništi, OZO k zajišťování úkolů v prevenci rizik. Nebo došlo ke změně u přestupků na úseku pracovního poměru nebo dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Ke změnám došlo také na základě zákona č. 250/2021 Sb. Inspektor je nyní oprávněn podle § 7 odst. 1 písm. g) vydat rozhodnutí o odnětí nebo omezení oprávnění nebo osvědčení o odborné způsobilosti k činnostem na vyhrazených technických zařízeních vydaného podle zákona o bezpečnosti práce v souvislosti s provozem vyhrazených technických zařízení, pokud jeho držitel neprovede řádně prohlídku, revizi nebo zkoušku ve stanoveném rozsahu; změnil se § 20 a § 33 týkající se přestupků na úseku bezpečnosti vyhrazených technických zařízení.

O výši udělených pokut inspekcí práce informují tiskové zprávy „Výsledky činnosti SÚIP…“ zveřejňované na BOZPinfo v rubrice Tiskové zprávy. V roce 2023 SÚIP uložil pokuty za více než 366 milionů korun.

Pokuty vymáhá Celní správa ČR. O úspěšnosti při vymáhání pokut udělovaných inspekcí práce dává přehled následující tabulka. Počet předpisů je počet rozhodnutí, která byla předána Celní správě v daném roce. Jejich výše je výše nedoplatku předaných rozhodnutí v daném roce (v Kč). Úspěšnost je rozdíl mezi předaným nedoplatkem a aktuální výší evidovaného nedoplatku. (Zdroj: Celní správa ČR, filtrováno 30. 4. 2024, včetně nákladů řízení)

Uloženo rok Počet předpisů Částka v Kč

Uhrazeno

Počet předpisů

Uhrazeno

Částka v Kč

% úspěšnosti (počet předpisů) % úspěšnosti (částka)
2020 1 264 173 048 994 1 142 156 320 357,66 90,3 % 90,3 %
2021 1 667 220 714 541 1 456 181 653 192,96 87,3 % 82,3 %
2022 1 998 200 806 694 1 674 142 694 412,85 83,8 % 71,1 %
2023 1 467 168 752 500 1 109   70 211 723,69 75,6 % 41,6 %
k 30.4.2024    513 103 682 000    295   24 299 984,40 57,5 % 23,4 %

Co je a není v kompetenci SÚIP a OIP

Působnost úřadu a inspektorátů upravuje § 6 zákona o inspekci práce. V oblasti bezpečnosti práce je působnost orgánů inspekce práce vymezena zejména kontrolou dodržováním povinností vyplývajících z:

  • právních předpisů k zajištění bezpečnosti práce,
  • právních předpisů k zajištění bezpečnosti provozu technických zařízení se zvýšenou mírou ohrožení života a zdraví a právních předpisů o bezpečnosti provozu vyhrazených technických zařízení.

Oblastní inspektorát práce je například oprávněn kontrolovat příčiny a okolnosti pracovních úrazů, popřípadě se zúčastňovat šetření na místě úrazového děje, nemůže však rozhodovat o uznání, či neuznání pracovního úrazu zaměstnance zaměstnavatelem a v této záležitosti ovlivňovat nebo měnit rozhodnutí zaměstnavatele, nebo rozhodovat o uznání nemoci z povolání; řešit stížnosti na hygienické požadavky v pracovním prostředí - osvětlení, větrání, teplota, hluk, poskytování ochranných nápojů na pracovišti, to spadá pod působnost krajských hygienických stanic.

Rovněž nemohou vydávat stanoviska a výklady k jednotlivým ustanovením pracovněprávních předpisů a řešit uspokojování individuálních nároků zaměstnanců vůči zaměstnavateli (například vymáhání mzdy, vymáhání potvrzení o zaměstnání).

Použité zdroje:

  • Zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů;
  • Zákon č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád), ve znění z. č. 183/2017 Sb.;
  • Zákon č. 250/2021 Sb., o bezpečnosti práce v souvislosti s provozem vyhrazených technických zařízení a o změně souvisejících zákonů;
  • www.suip.cz.
Autor článku: 

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Přehled příspěvků publikovaných na oborovém portálu BOZPinfo zasílaný každý pátek odpoledne

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1

Sociální sítě VÚBP

facebook linkedin instagram buzzsprout X youtubepinterest

Kde nás najdete

X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail