Postup při nakládce a vykládce nákladních vozidel

Vozím zeleninu a ovoce ze zahraničí na různé centrální sklady obchodních řetězců. Většinou je to tak, že po přistavení vozidla k rampě dostanu do ruky klíč a kartu s nějakým poučením k elektrickému vozíku, aniž bych podepsal záznam o školení. Dále musím zboží na paletách vyvézt ven, zvážit, váhu zapsat na paletu a odvézt na místo, kam určí skladník. Proto by mě zajímalo, zda existuje nějaký předpis, který upravuje tuto činnost. A kam se obrátit s případnou stížností?

K dotazu lze velice stručně říci, že na nakládání a vykládání je stanoveno několik základních požadavků, taktéž na obsluhu technických zařízení a manipulaci s břemeny, jak ruční, tak pomocí těchto technických zařízení. Nikde není stanoveno, že si řidič má ukládat a vykládat náklad sám. Od toho byli vždy závozníci. Pochopitelně, rozváží-li řidič housky na malé obchody, manipuluje s přepravkami sám; rovněž má-li vůz naložený paletou s kosmetickými výrobky rozváženými v rámci města. Stejně tak lze na jeho činnost nahlížet, nakládá-li se na ložnou plochu jeho vozidla materiál/ technika pomocí jeřábu, který si na ložné ploše uloží sám (musí být pro tuto činnost oprávněn). Nicméně představa, že řidič přijede s kamiónem do velkoskladu, kde mu dají klíče od motorového vozíku, aby si naložil a vyložil náklad, je děsivá. Vyžaduje to zaškolení k obsluze; seznámení s místními podmínkami, riziky, specifiky; dohodu se zaměstnavatelem tohoto řidiče (měl by vědět, že jeho řidič bude vykonávat jinou práci a kdo jej za tuto práci platí) aj.

Myslím, že je zde problém, který by stál za prozkoumání a vyřešení v rámci správné praxe. Vyložit vůz je jedna věc, ale dělat práci za obsluhu skladu je věc jiná! Tak, jak to popisujete, používáte technické prostředky jiného zaměstnavatele, zřejmě vykonáváte práci za pracovníky skladu jiného zaměstnavatele. Zřejmě to máte ve své pracovní náplni, třeba na základě smlouvy mezi zaměstnavateli. Pominu-li stránku školení pro práci s technickými prostředky, manipulaci s břemeny, školení k výkonu práce na pracovišti jiného zaměstnavatele - rovina vlastní bezpečnosti práce, zůstává zde rovina pracovněprávních vztahů. Podle mého názoru to v pořádku není, ale měl by se k tomu vyjádřit Státní úřad inspekce práce, na který byste se měl obrátit.

Vyjádření Státního úřadu inspekce práce

V problematice bezpečnosti práce, a to při vykládání a nakládání nákladních vozidel, vycházíme z níže uvedených základních platných právních předpisů. Jedná se zejména o obecná ustanovení, která jsou uvedena v zákoně č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. Například ustanovení § 101 odst. 1 zákoníku práce, ze kterého jednoznačně vyplývá, že zaměstnavatel je povinen zajistit bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců při práci s ohledem na rizika možného ohrožení jejich života a zdraví, která se týkají výkonu práce, tzn. spojené s vykládkou a nakládkou nákladních vozidel. Dále pak ustanovení z § 101 odst. 3 zákoníku práce, tzn. plní-li na jednom pracovišti úkoly zaměstnanci dvou a více zaměstnavatelů, jsou zaměstnavatelé povinni vzájemně se písemně informovat o rizicích a přijatých opatřeních k ochraně před jejich působením, která se týkají výkonu práce a pracoviště, a spolupracovat při zajišťování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci pro všechny zaměstnance na pracovišti. Na základě písemné dohody zúčastněných zaměstnavatelů touto dohodou pověřený zaměstnavatel koordinuje provádění opatření k ochraně bezpečnosti a zdraví zaměstnanců a postupy k jejich zajištění. Dalším ustanovením k dané problematice je § 103 odst. 1 písm. g) zákoníku práce, tzn. zabezpečit, aby zaměstnanci jiného zaměstnavatele vykonávající práce na jeho pracovištích obdrželi před jejich zahájením vhodné a přiměřené informace a pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a o přijatých opatřeních.

Navážeme-li dále pak, souvisejícím ustanovením v dané problematice je § 103 odst. 2 zákoníku práce, tzn. zaměstnavatel je povinen zajistit zaměstnancům školení o právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, které doplňují jejich odborné předpoklady a požadavky pro výkon práce, které se týkají jimi vykonávané práce a vztahují se k rizikům, s nimiž může přijít zaměstnanec do styku na pracovišti, na kterém je práce vykonávána, konkrétně tedy při vykládání a nakládání nákladních vozidel. 

Součástí prováděného školení musí být vedle teoretické části například seznámení se souvisejícími legislativními ustanoveními, dále s interními předpisy vztahujícími se k dané problematice, návody pro obsluhu a údržbu manipulační skladové techniky, konkrétními riziky, též praktické seznámení školeného s konkrétním pracovištěm (konkrétním centrálním skladem) a s konkrétní činností, např. s manipulací se zbožím, s vážením, dále s konkrétním typem manipulační skladové techniky (elektrickým vozíkem) včetně řádného zaučení na tomto vozíku. Školení musí také, dle § 103 odst. 2 zákoníku práce, obsahovat způsob ověřování znalostí, např. ústně, testem, prakticky. O informacích a pokynech je zaměstnavatel povinen vést dokumentaci.

Další požadavky bezpečnosti práce a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích, v návaznosti na zákoník práce, jsou upraveny v zákoně č. 309/2006 Sb., zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Například, dle ustanovení § 5 odst. 1, je zaměstnavatel povinen organizovat práci a stanovit pracovní postupy tak, aby byly dodržovány zásady bezpečného chování na pracovišti. V případě skladového provozu (skladu) oblast konkrétních organizačních a bezpečnostních opatření (zásad bezpečného chování na pracovišti) musí provozovatel skladového provozu zpracovat, dle čl. 4.1.1 ČSN 26 9030 Manipulační jednotky - Zásady pro tvorbu, bezpečnou manipulaci a skladování, do místního provozního bezpečnostního předpisu, který v případě skladového provozu název “Místní řád skladu“. S tímto místním řádem skladu jsou pak prokazatelně seznámeni příslušní zaměstnanci. Tito prokazatelně seznámení zaměstnanci se musí také místním řádem skladu řídit.

Další informace k dané problematice lze také najít i v nařízení vlády č. 101/2005 Sb., o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí.

Bylo by asi vhodné, na základě výše uvedeného, problematiku bezpečnosti práce, která se týká vykládky a nakládky nákladních vozidel a dalších činností, které jsou spojené s bezpečností práce ve skladovém provoze, projednat s příslušným zaměstnavatelem, případně s odborovou organizaci a zástupcem pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

Závěrem upozorňujeme na skutečnost, že v souladu se zákonem č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, není Státní úřad inspekce práce oprávněn podávat závazná stanoviska.