Novinky v bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a požární ochraně

Zdroj: 

O novém zákoně o bezpečnosti práce v souvislosti s provozem vyhrazených technických zařízení se diskutuje již delší dobu. Oblast bezpečnosti technických zařízení bude zcela nově upravena. I když se jedná o nejzásadnější změnu v BOZP od roku 2006, neměly by se opomenout i další, ke kterým by mělo dojít, například novely zákoníku práce.

Zákonu o bezpečnosti práce v souvislosti s provozem vyhrazených technických zařízení a o změně souvisejících zákonů (30. června 2021 vyšel ve Sbírce zákonů pod č. 250/2021 Sb.) se jistě bude věnovat mnoho samostatných článků, a proto se mu budu věnovat jen krátce. Zákon nabude účinnosti 1. července 2022. Do té doby by mělo být vydáno šest prováděcích nařízení vlády, která nejen upřesní plnění požadavků zákona, ale též nahradí dnes již zastaralé právní předpisy.

Zrušeny, kromě zákona o státním odborném dozoru nad bezpečností práce (č. 174/1968 Sb.), budou například vyhláška ČÚBP a ČBÚ č. 50/1978 Sb., všechny čtyři vyhlášky o vyhrazených technických zařízeních a též některé části vyhlášky ČÚBP č. 48/1982 Sb. (sedmá - tlaková zařízení, devátá - plynová zařízení a jedenáctá část - elektrická zařízení; část věnovaná zdvihacím zařízením byla zrušena již dříve). Tedy nový zákon se nedotkne jen zajišťování bezpečnosti vyhrazených technických zařízení, ale i některých ostatních technických zařízení.

Bez zajímavosti jistě také není, že zákon zavádí povinnost provozovatele vyhrazeného technického zařízení bez zbytečného odkladu ohlásit OIP havárii, v jejímž důsledku došlo ke škodě na majetku zjevně přesahující částku 5 000 000 Kč, která vznikla v souvislosti s provozem vyhrazeného technického zařízení, případně, kdy příčinou vzniku bylo vyhrazené technické zařízení.

V Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR se nyní projednává několik návrhů novel zákoníku práce. K jednomu z nich, jenž má nabýt účinnosti 1. ledna 2022, byl podán pozměňovací návrh, který navrhuje vložit nový paragraf (271v), jenž by měl upravovat problematiku zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za pracovní úraz a nemoc z povolání. V podstatě se jedná o zařazení dnes stále platného § 205d starého zákoníku práce (č. 65/1965 Sb.).

Nová právní úprava by měla zaměstnavateli umožnit pojistit se pro případ své odpovědnosti za pracovní úraz nebo nemoc z povolání u kterékoliv pojišťovny v České republice, která bude nabízet tento způsob pojištění. To by mělo vytvořit konkurenční prostředí, které by mělo být přínosem pro zajištění bezpečnosti práce (např. umožněním zavedení bonusů a malusů v rámci pojištění, využít modelů hodnotících rizikovost práce u jednotlivých zaměstnavatelů). Ustanovení nového paragrafu by též mělo obsahovat zmocnění vládním nařízením stanovit podrobnější podmínky zákonného pojištění a sazby pojistného.

Ostatní principy zákonného pojištění mají zůstat nezměněny. Pojištění má být i nadále povinné pro každého zaměstnavatele zaměstnávajícího alespoň jednoho zaměstnance, vyjma organizačních složek státu, tedy i pro případ zaměstnání pouze zaměstnanců na dohodu o provedení práce s odměnou do 10 000 Kč.

Další pozměňovací návrh k této novele zákoníku práce má odstranit povinnost, aby řidiči motorových vozidel, kteří jsou povinni absolvovat zdokonalování odborné způsobilosti pro účely profesní způsobilosti řidičů nebo školení pro přepravu nebezpečných věcí, museli ještě absolvovat školení o dopravních předpisech v rámci školení o právních a ostatních předpisech k zajištění BOZP. Toto školení je v některých firmách a zvláště v autoškolách, které jej provádějí, vnímáno a realizováno jako samostatné školení, tzv. školení řidičů referentů.

Zmíněná úprava má být provedena vložením nového odstavce do § 103. Jeho formulace je obecná, takže ji lze uplatnit nejen pro řidiče motorových vozidel, kteří se stali podnětem pro tuto úpravu. Školení nemá být požadováno v případě, že „zaměstnanec prokázal znalost právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, které doplňují jeho odborné předpoklady a požadavky pro výkon práce, které se týkají jím vykonávané práce a vztahují se k rizikům, s nimiž může přijít zaměstnanec do styku na pracovišti, na kterém je práce vykonávána, úspěšným složením odborné zkoušky dle jiných právních předpisů“. Tedy i odborně způsobilá osoba k zajišťování úkolů v prevenci rizik by nemusela u svého zaměstnavatele absolvovat školení o právních a ostatních předpisech k zajištění BOZP. Nad vhodností formulace navrženého odstavce by bylo možné vést diskusi, ale to je nad rámec tohoto článku.

Jiná připravovaná novela zákoníku práce, na kterou chci upozornit, se dotýká výkonu práce mimo pracoviště zaměstnavatele. Nové navrhované znění § 317 se mimo jiná zabývá i BOZP. Formulace na zajištění BOZP je velmi zajímavá, a proto ji ocituji: „Ustanovení tohoto zákona týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci se při výkonu práce mimo pracoviště zaměstnavatele použijí přiměřeně. V případě, že po dobu výkonu práce mimo pracoviště dojde k pracovnímu úrazu zaměstnance, je zaměstnanec povinen umožnit zaměstnavateli provést šetření objasnění příčin a okolností vzniku pracovního úrazu postupem dle § 105 tohoto zákona i v místě výkonu práce mimo pracoviště zaměstnavatele“. Co je a co není přiměřené, by bylo jistě velkým dilematem.

Novely zákoníku práce jsou zatím v jednání Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR a je otázkou, zda budou přijaty (jsou navrženy k projednání v průběhu července). Úspěšnou cestu sněmovnou má za sebou návrh nového stavebního zákona, jakož i s ním úzce související návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím stavebního zákona. V senátu měl být projednán 1. 7. 2021. Tento zákon by měl zasáhnout do obsahu zákona o požární ochraně. Má zavést kategorizaci staveb z hlediska požární bezpečnosti, která bude mít mimo jiné vliv na provádění činností státního požárního dozoru a na zpracování požárně bezpečnostního řešení, včetně oprávnění, kdo jej může zpracovat.

Pokud by výše uvedené úpravy právních předpisů úspěšně prošly legislativním procesem a nabyly účinnosti, bylo by jistě možné hovořit o minimálně nové etapě v zajišťování BOZP a PO. Nové řešení bezpečnosti technických zařízení bude jistě přelomové, i když přesný obsah prováděcích předpisů není znám, neboť se proslýchá, že ještě doznají značných změn. Neméně přelomovým by se mohla stát možnost nově upravit podmínky zákonného pojištění zaměstnavatelů. Také úprava zajištění BOZP při výkonu práce mimo pracoviště zaměstnavatele je více než žádoucí a požadavek, že je „zaměstnanec povinen umožnit zaměstnavateli provést šetření objasnění příčin a okolností vzniku pracovního úrazu postupem dle § 105 tohoto zákona i v místě výkonu práce mimo pracoviště zaměstnavatele“ je průlomovým, a to nejen z hlediska zajištění BOZP. Navíc jsem nezmínil, že zaměstnavatel by měl mít možnost zaměstnanci tento způsob výkonu práce nařídit, pokud z vážných provozních důvodů či v důsledku nepříznivých povětrnostních vlivů či živelné události anebo opatření nařízených orgánem veřejné moci nemůže být práce konaná zaměstnancem prováděna na pracovišti zaměstnavatele. Myslím, že projednání této novely ve sněmovně bude opravdu zajímavé.

Autor článku: 

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Přehled příspěvků publikovaných na oborovém portálu BOZPinfo zasílaný každý pátek odpoledne

Kde nás najdete

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1
+420 221 015 844
X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail