Není měření lokální svalové zátěže tak trochu přepych?

Zdroj: 
Na dotaz odpověděla MUDr. Jana Hlávková ze Státního zdravotního ústavu.

Při své práci technika BOZP jsem se setkala s požadavkem na měření lokální svalové zátěže. Není to tak trochu přepych za 20 tis. Kč? Mám k tomuto problému dotazy: 1. Je výsledek měření lokální svalové zátěže rozdílný v závislosti na pokusných osobách (tzn. jiný pracovník - jiný výsledek)? 2. Sdělí osoba, která provádí měření, do jaké kategorie měřená zátěž patří, nebo nesdělí?

Metoda je celorepublikově schválena a používána pro měření lokální svalové zátěže rutinně téměř 25 let. Používaná je metoda integrované elektromyografie. Měření je prováděno pro posuzování přetěžování horních končetin v oblasti ruky a předloktí.

Jedná se o nejpřesnější metodu, která je v současné době k dispozici. Hygienické limity v oblasti lokální svalové zátěže, dané platnou legislativou, jsou postaveny na výsledcích měření touto metodou. Skutečně nerozumím Vaší připomínce, jestli to není přepych měřit lokální svalovou zátěž. Domnívám se, že s ohledem na skutečnost, že onemocnění z jednostranného dlouhodobého přetěžování horních končetin jsou nejčastějšími přiznávanými nemocemi z povolání a poškozeními zdraví z práce, to přepych rozhodně není. Navíc jsme v používání metod vázáni posuzováním překračování platných hygienických limitů.

Jiná věc je samozřejmě cena měření. Cenová politika je věcí jednotlivých měřících autorizovaných laboratoří, ceny měření se u jednotlivých laboratoří liší. Vámi uváděna cena rozhodně není oficiálně nastavená cena jednoho měření.

K Vašim dalším dotazům:

1. První Váš dotaz s velkou pravděpodobností vyplývá z neznalosti metodiky měření a interpretace výsledků měření. Metodické postupy při měření, hodnocení a interpretaci výsledků jsou jednoznačně dány tak, aby maximálně eliminovaly individuální odlišnosti jednotlivých měřených osob. Je to poměrně složitá věc, jedná se o měření odezvy organismu, kde se individuální odlišnosti mohou objevit, ale v rukou odborníka nemají tyto vlivy pro závěrečnou interpretaci výsledků měření zásadní vliv. Budete-li mít zájem o podrobnější informace, jsem Vám k dispozici.

2. K druhému dotazu lze říci, že samozřejmě závěrečná interpretace výsledků měření obsažená v autorizovaném protokolu z měření obsahuje jednak údaje o překračování (či nepřekračování) daných hygienických limitů při provádění posuzované práce a dále doporučení k zařazení práce do příslušné kategorie pro faktor lokální svalová zátěž. To se týká měření prováděných ke kategorizaci prací. Měření v rámci šetření nemoci z povolání má trochu jiná pravidla. Závěrem není doporučení ke kategorizaci prací, ale vyjádření ke splnění či nesplnění hygienických kritérií pro přiznání posuzovaného onemocnění jako nemoc z povolání.

Autor článku: 

Komentáře

Praktická poznámka.

18.04.2016 - 08:48 Václav Syrový
Před několika lety si u jedné společnosti začala stěžovat pracovnice ( ještě více její manžel) na bolesti v rukách (ramena, paže a další). Tak jsem vzal hygienický předpis a posbíral znalosti ze školy a začal počítat ( počet pohybů rukama za směnu, hmotnost zmanipulovaných břemen a další parametry) ještě jsem se zašel poradit do SZTŠ k fyzikářovi a když jsem se dopočítal nějakého konečného výsledku, tak mě polil pot. Okamžitě jsme objednali hygienu a její měření. V té době byli ještě společné. A výsledky měření potvrdily a ještě trochu překonaly moje víceméně amatérské výpočty. A hned jsme na základě těch výsledků pracovnicím zkrátili pracovní dobu u lisů jenom do svačiny a po svačině šly na jinou práci a k lisům šly pracovnice z jiných pracovišť. Toto neudělat, tak tam měla společnost hned několik nemocí z povolání. Stačí si pročíst trochu zákony jaké má zaměstnavatel povinnosti v případě vzniku nemoci z povolání a částka 20 000,- Kč Vám přijde víceméně zanedbatelná.

Re: Praktická poznámka.

18.04.2016 - 16:05 Radoslav Vlasák
Plný souhlas,pane Syrový - o tom to přesně je. Na jedné straně sice náklady na zajištění BOZP (včetně měření apod.), ale na druhé straně - pokud se tyto náklady nevynaloží - mnohonásobně vyšší škody jak pro poškozené zaměstnance, tak pro firmy a vlastně i celou společnost. Jenom si to mnozí neumějí "dát dohromady". A to se přitom jedná jenom o finanční dopady - o těch dalších (morálních apod.) ani nemluvě, byť mohou být v mnoha případech daleko závažnější.

Re: Praktická poznámka.

18.04.2016 - 16:17 Václav Syrový
Ty dopady nefinanční na toto téma jsem dělal nějakou seminární práci, nevím jestli ji mám doma, ale ty sociální dopady ( např. výměna bytu za menší, adaptace na nové prostředí a pod.) u smrtelného pracovního úrazu se promítají ještě u vnoučat toho člověka, kterého ten smrtelný pracovní úraz postihl. Ještě ta vnoučata podle nějaké studie mají snížený prospěch proti svým vrstevníkům z nepostižených rodin. A to bych mohl pokračovat v dalších a dalších oblastech.

Re: Praktická poznámka.

18.04.2016 - 19:57 Radoslav Vlasák
Jasně - a i v případech pracovních úrazů se závažnými trvalými následky také dopady do rozvodovosti, psychosociálního vývoje dětí atd. atd. Tyto následky však jaksi nejsou brány při posuzování důležitosti odpovědné péče o BOZP na vědomí, samozřejmě ke škodě celé společnosti. Převážně je to (až na čestné výjimky) pořád jenom o penězích (viz např. vývoj úrazového pojištění zaměstnanců, prevenci a komplexní rehabilitaci atd.). Až je z toho člověku někdy (často) smutno...

Lokální zátěž na horní

18.04.2016 - 21:04 Norbert Chalupa
Lokální zátěž na horní končetiny je záležitost téměř všech dělnických a řemeslných činností. Metoda integrované elektromyografie je možná rutinně používána 25 let, avšak ne pro měření každé lokální zátěže zařazené do kategorie II., popř. III., jak je vyžadováno dnes? Co se týče ceny za měření, tak tazatelka je v relaci ,,běžných,, cen za tento typ měření. Mám pocit, že se tady všichni uměříme a pracovat nebude moci nikdo. Tím situaci nechci zlehčovat, sám jsem v podzemí 12 let pracoval a velmi dobře znám, jako ostatně mnozí z nás, činnosti a profese s velkou lokální zátěží na horní končetiny. Tam, kde je zátěž extrémní, je měření a ochrana zaměstnance na místě, ale obávám se, že to pomalu zachází do absurdit. Za současného stavu chybí metodika, která by stanovila postupy a kritéria pro požadavky na měření určitých rizikových faktorů. Ne se obecně odvolávat na zákon kategorie II., doložit měření. Samozřejmě, že jsou a budou tendence zařazovat práce, pokud možno, do kategorie I.

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Nové příspěvky publikované na informačním serveru BOZPinfo.cz

Kde nás najdete

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1
+420 221 015 844
X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail