Několik poznámek k pracovní době řidičů

Zdroj: 
Na pracovní dobu řidičů dostáváme do redakce BOZPinfo.cz mnoho dotazů, které se týkají délky směny, přesčasů, přestávek apod. Na některé z nich by měl dát odpověď článek JUDr. Evy Dandové.

V druhém zákoníku práce (dále ZP) je do právní úpravy pracovní doby obecně zapracována směrnice Rady 2003/88/ES ze dne 4. listopadu 2003 o některých aspektech úpravy pracovní doby. Vzhledem k tomu, že pro odvětví dopravy bylo třeba v právní úpravě pracovní doby transponovat další směrnice Rady, které se týkají pracovní doby a doby odpočinku mobilních pracovníků v letecké, silniční dopravě, zejména směrnici Rady 2000/79/ES – civilní letectví a  směrnici Rady 2002/15/ES – silniční doprava, bylo přijato nařízení vlády č. 589/2006 Sb., kterým se stanoví odchylná úprava pracovní doby a doby odpočinku zaměstnanců v dopravě.

Cílem nařízení vlády je zohlednit specifické pracovní podmínky u jednotlivých druhů dopravy (letecká, silniční, železniční, vodní, městská hromadná doprava, údržba silniční sítě). Tyto specifické podmínky vyžadují zvláštní úpravu délky směny a v návaznosti na to zvláštní úpravu doby odpočinku těchto zaměstnanců tak, aby byly dodrženy principy bezpečné práce.

Z toho důvodu bylo v § 4 stanoveno, že pracovní doba člena osádky nákladního automobilu nebo autobusu v silniční dopravě ve všech pracovněprávních vztazích může ve svém souhrnu činit nejvýše 48 hodin týdně. Z toho vyplývá, že pokud zaměstnanec - řidič uzavře více pracovněprávních vztahů (pracovních poměrů a dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr) u několika zaměstnavatelů,  sjednané pracovní doby se sčítají a ve svém souhrnu nesmí přesáhnout 48 hodin týdně. Je to výjimka ze ZP o tom, že v pracovním poměru nesmí délka stanovené týdenní pracovní doby přesáhnout 40 hodin. Druhý  ZP totiž již neupravuje tzv. hlavní a vedlejší pracovní poměr jako to upravoval starý ZP (když stanovil, že ve vedlejším pracovním poměru musí být týdenní pracovní doba kratší než stanovená týdenní pracovní doba a v praxi druhý a další pracovní poměry nesměly přesáhnout 39 a ½ hodiny). Druhý ZP obsahuje pouze § 79, a to platí pro všechny pracovněprávní vztahy, které má zaměstnanec uzavřeny, třeba v praxi dva, tři pracovní poměry či dohody, což znamená že u zaměstnance dnes může týdenní pracovní doba ze všech pracovněprávních vztahů činit dohromady třeba 80 hodin týdně.

U řidičů to nejde, tam je třeba klást důraz na BOZP, a proto se výslovně stanoví, že tito zaměstnanci, členové osádky nákladního vozu, nesmí pracovat déle jak 48 hodin týdně ve všech pracovněprávních vztazích, tj. když má např. uzavřen pracovní poměr na 40 hodin, tak dále již může uzavřít jen druhý nebo dohodu o pracovní činnosti maximálně na 8 hodin týdně. Když bude mít zaměstnanec, člen osádky nákladního automobilu, uzavřen jeden pracovní poměr na kratší pracovní dobu 30 hodin, pak druhý pracovní poměr nebo dohodu o pracovní činnosti může mít uzavřeny jen na 18 hodin.

Dále platí zásada, že pracovní dobu je možné prodloužit až na 60 hodin týdně, pokud její průměr bez práce přesčas nepřesáhne stanovenou týdenní pracovní dobu za období, které může činit nejvýše 26 týdnů po sobě jdoucích.

Jinak délka směny může činit nejvýše 13 hodin, což je opět výjimka ze ZP, podle kterého délka směny nesmí přesáhnout 12 hodin. Délka směny zaměstnance pracujícího v noční době může činit nejvýše 10 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích.

Podle § 89 ZP platí, že má-li zaměstnanec při výkonu práce právo na bezpečnostní přestávky podle zvláštních předpisů, započítá se tato přestávka do pracovní doby. Proto také platí, že i řidičům se bezpečnostní přestávka započítává do pracovní doby, ne do doby řízení, neboť pracovní doba a doba řízení jsou dva různé pojmy.

Pracovní dobou člena osádky nákladního automobilu nebo autobusu je podle definice tohoto pojmu obsažené v § 2 nařízení vlády č. 589/2006 Sb. doba řízení vozidla, nakládka a vykládka, kontrola a dohled nad cestujícími při nastupování do autobusu nebo vystupování z autobusu, čištění a prohlídka vozidla, sledování nakládky a vykládky, práce, kterou se zajišťuje bezpečnost vozidla, nákladu nebo cestujících, technická údržba vozidla, administrativní práce spojené s řízením vozidla a nezbytná jednání před správními orgány související s plněním pracovních úkolů; doba, kdy je člen osádky nákladního automobilu nebo autobusu připraven na pracovišti k výkonu práce podle pokynů zaměstnavatele, zejména čekání na nakládku a vykládku, jejíž doba není předem známa. Doba řízení vozidla musí být vždy kratší než pracovní doba, řidič musí ještě kromě řízení provádět řadu jiných úkonů, které se započítávají do pracovní doby.

Podle výslovného ustanovení nařízení vlády zaměstnavatel poskytne členu osádky nákladního automobilu nebo autobusu v silniční dopravě nejdéle po 6 hodinách nepřetržité práce přestávku v práci na jídlo a oddech v trvání nejméně 45 minut, pokud je pracovní doba člena osádky nákladního automobilu nebo autobusu v silniční dopravě delší než 9 hodin. Tato přestávka v práci na jídlo a oddech může být rozdělena do několika částí v trvání nejméně 15 minut.

Autor článku: 

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Přehled příspěvků publikovaných na oborovém portálu BOZPinfo zasílaný každý pátek odpoledne

Kde nás najdete

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1
+420 221 015 844
X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail