Nebezpečí v domácnosti - plynové spotřebiče

Zdroj: 
V průběhu zimy používáme plynové spotřebiče více, než v ostatních ročních obdobích. S tím přibývá i nehod způsobených nesprávných užíváním těchto spotřebičů. Často se neřídíme návodem k použití, neprovádíme pravidelné kontroly a údržbu - zkrátka šetříme práci a čas na nepravém místě.

 

Úvodem

V průběhu zimy používáme plynové spotřebiče více, než v ostatních ročních obdobích. S tím přibývá i nehod způsobených nesprávných užíváním těchto spotřebičů. Často se neřídíme návodem k použití, neprovádíme pravidelné kontroly a údržbu - zkrátka šetříme práci a čas na nepravém místě.

Připravili jsme proto pro vás nejen Téma týdne, ale i Tématickou přílohu, ve které si můžete přečíst odpovědi na vaše nejčastější otázky, které zodpověděli Ing. Jiří Buchta, CSc. a Ing. Miroslav Burišin z Českého sdružení pro technická zařízení.

 

Jaká zařízení, zejména plynové spotřebiče, představují v domácnostech největší riziko?

Nelze obecně konstatovat, že určité kategorie plynových zařízení resp. spotřebičů představují při použití v domácnosti riziko a některá ne. Naopak lze říci, že všechna zařízení a tedy i plynové rozvody a spotřebiče vytvářejí rizika, jen pokud nejsou při jejich používání dodržena základní bezpečnostní pravidla.

Základní aspekty bezpečného a spolehlivého používání jsou vždy uvedeny v dokumentaci dodané se spotřebičem, nejčastěji v podobě Návodu pro instalaci a používání.

V případě, že se bude postupovat podle tohoto dokumentu, lze jednoznačně konstatovat, že plynový spotřebič bude uživateli spolehlivě sloužit bez jakékoliv obavy z ohrožení při jeho provozu.

Protože situace v reálném provozu spotřebiče je někdy i značně odchylná od tohoto stavu, pokusme se o přiblížení některých rizik, popis nejčastějších rizikových stavů a možnosti a návod pro správné řešení těchto situací tak, aby provoz plynových zařízení a spotřebičů v domácnosti byl bezpečný a spolehlivý a nepodílel se na nepříznivém vývoji statistik nehod, poruch a havárií.

Tab. 1 – Statistické údaje – požárů a výbuchů zemního plynu v objektech

 

1995 

1996 

1997 

1998 

1999 

2000 

2001 

2002 

2003 

2004 

2005

budovy občanské výstavby chaty,

12 

6

5

4

4

5

2

chalupy 

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

bytový fond domovní

45

53

45

38

43

33

41

36

29

30

23

rodinné domky a ost. bydlení 

15

28

22

13

21

21

21

18

14

13

12

výrobní budovy vč. energetických

2

6

3

4

3

2

4

2

1

4

1

sklady 

1

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

garáže 

0

1

0

0

1

0

0

0

2

0

8

Mezisoučet celkem plynová zařízení v objektech (v %) 

71
(68)

92
(82) 

82
(79)

62
(75)

73
(78) 

62
(77)

71
(83) 

60
(79) 

50
(88) 

52
(79)

38
(79)

objekty mimo budov 

23

14

7

12

12

11

11

10

5

8

0

provizoria 

0

0

1

0

0

1

1

1

0

0

0

výstavba, rekonstrukce 

0

2

0

3

0

0

0

0

0

1

0

dopravní prostředky a pracovní stroje 

0

1

2

0

0

0

0

0

0

2

0

komunikace 

0

0

7

3

1

1

0

1

0

1

0

přírodní (venkovní) prostředí

1

0

1

1

2

2

2

4

2

2

0

ostatní 

10

3

4

2

5

3

1

0

0

0

2

celkem 

105 

112 

104 

83 

93

 80  

86

76  

57

66 

48

Ze statistických údajů Ministerstva vnitra ČR, Ředitelství hasičského záchranného sboru vyplývá dlouhodobý nepříznivý stav v oblasti počtu požárů a výbuchů v případě zemního plynu v objektech. V mezisoučtu jsou uvedeny údaje pro nehody a havárie, ke kterým došlo v objektech. Je patrné, že dlouhodobě tyto údaje kulminují okolo 80 % všech případů (údaje v % v závorce Mezisoučtu).

Tato statistika je nepochybně alarmující a ukazuje na nutnost přijetí účinných preventivních opatření.

Tab. 2 – Vybraná rizika odběrných plynových zařízení 

Odběrná plynová zařízení

Druh zažízení a činnosti 

Zdroj rizika

1. Vedení plynovodů 

  • Duté a nekontrolovatelné prostory
  • Vlhké prostředí (koroze)
  • Možnost mechanického poškození
  • Nedostatečná vzdálenost od ostatních instalací
  • Nedostatečné ukotvení rozvodů

2. Tvarovky, armatury  a součásti plynovodů

  • Latentní (skryté) vady materiálu
  • Mechanické namáhání úzkých konstrukčních profilů (připojení armatur apod.)
  • Neovladatelnost a nefunkčnost armatur a bezpečnostních prvků
  • Těsnění spojů, vliv utahovacích momentů apod.
  • Zhoršené bezpečnostní funkce zařízení z titulu stárnutí

3. Hadice a flexibilní připojení

  • Omezená životnost některých materiálů
  • Tepelná odolnost zařízení
  • Mechanické vlivy na poškození

4. Špatné plnění resp. neplnění povinností vyplývajících z funkce osoby zodpovědné za provoz OPZ 

  • Neprovádění úkonů předepsaných pro provoz OPZ (kontroly a revize zařízení)
  • Provádění oprav a zásahů na OPZ bez potřebné koordinace
  • Systém odstraňování zjištěných závad
  • Nesystémové zajišťování prací při rekonstrukcích, rozšiřování a zřizování OPZ
  • Nedostatečné vedení provozní dokumentace a její aktualizace
  • Nevhodné řešení poruch, nehod a havárií

 5. Instalace spotřebičů v prostoru 

  • Nedodržení prostorových podmínek stanovených pro eliminaci krátkodobých mezních stavů
  • Nesplnění podmínek pro infiltraci vzduchu v prostoru s plynovými spotřebiči
  • Nesplnění podmínek pro přívod spalovacího vzduchu
  • Chybné řešení odvodu spalin
  • Porušení tahové funkce komínů vlivem souvisejících zařízení a činností
  • Nedostatečný servis spalovacích zařízení
  • Změny konstrukčních prvků ve vybaveních prostorů s vlivem na odchylný režim provozu zařízení
  • Nedodržení zásad provozu zařízení stanovených výrobcem

 

Protože významný podíl na událostech vyplývajících nejen ze statistik nehod, poruch a havárií, ale i ze statistik otrav a poškození zdraví, má nesprávný charakter provozu a používání plynových spotřebičů, pokusme se blíže rozebrat některá nejčastější rizika, která se v praxi vyskytují a neustále opakují.

Pro tento účel si plynové spotřebiče rozdělíme do tří základních skupin.

 1

Spotřebiče typu A – vzduch pro spalování odebírají z prostoru, kde jsou instalovány a do tohoto prostoru jsou i odváděny spaliny. Typickým představitelem je např. plynový sporák nebo vařič.  

Ilustrační obrázek

 

 Obrázek 1

 2 Spotřebiče typu B – vzduch pro spalování odebírají z prostoru, kde jsou instalovány a spaliny odvádějí kouřovodem a komínem do venkovního prostoru. Typickými představiteli jsou např. plynové průtokové ohřívače nebo plynové kotle. 

Ilustrační obrázek

 Obrázek 2

 3 Spotřebiče typu C – vzduch pro spalování odebírají z venkovního prostoru a spaliny odvádějí do venkovního prostoru. Typickým před¬stavitelem jsou např. plynové kotle nebo podokenní topidla.   

 

Ilustrační obrázek

 

 

Obrázek 3

 

Hlavní podíl rizik u těchto spotřebičů spočívá v odvodu spalin do prostoru, kde je spotřebič instalován, a ve zvýšení rizika požáru v důsledku otevřeného plamene při používání.

Při správné instalaci těchto spotřebičů je v souladu s předpisy platnými pro instalaci a předpisy výrobce zařízení dodržen minimální prostor pro jejich umístění a zajištěn dostatečný přívod vzduchu, zpravidla infiltrací okny. Při splnění těchto dvou základních požadavků je provoz i při odvodu spalin do prostoru jejich instalace naprosto bezpečný, a to tím, že je vzájemně sladěno několik aspektů pro bezpečný provoz:

  1. Minimální kubatura prostoru, v němž dojde k rozptýlení spalin a který současně zajišťuje určitou akumulaci vzduchu v prostoru.
  2. Minimální požadavky na větrání prostoru, přívod spalovacího vzduchu, zpravidla tzv. infiltrací okolo těsnění oken a dveří nebo větracími otvory, jako jsou větrací mřížky, štěrbiny atd.
  3. Omezená doba provozu, daná charakterem použití spotřebiče, tj. např. příprava pokrmů.

Nejčastějšími chybami při použití spotřebičů jsou:

  1. Používání spotřebičů v  prostorách s nedostatečnou  kubaturou.
  2. Nedostatečné větrání prostorů s těmito spotřebiči, způsobenému nejčastěji dodatečnými stavebními úpravami, jako jsou např. výměny stávajících oken za okna plastová, která – pokud nejsou provedena příslušná opatření – nesplňují požadavky na infiltraci v prostorách s plynovými spotřebiči (tzv. 4. poloha kliky tomuto požadavku nevyhovuje). Bližší informace k této problematice jsou uvedeny u samostatné otázky týkající se výměny dřevěných oken za okna plastová.
  3. Používání spotřebičů k tzv. přitápění.
  4. Možnost požáru při nedodržení vzdálenosti od hořlavých látek.
  5. Na spotřebiči bez pojistek plamene nebezpečí vyplývající z překypění pokrmů, zhasnutí plamene a následného úniku plynu a výbuchu a požáru.

 

Rizika při provozu těchto spotřebičů spočívají zejména v chybném odvodu spalin do venkovního prostoru a tím jejich pronikání do prostorů, kde jsou spotřebiče instalovány, příp. do prostorů navazujících. Hlavními příčinami, které mají vliv na nesprávnou funkci odvodu spalin, jsou zejména:

  1. instalace spotřebičů v prostoru s nedostatečnou kubaturou nebo s nedostatečně velkými propojovacími otvory
  2. nedostatečný přívod vzduchu pro spalování
    Ilustrační obrázek

    Obrázek 4 – Polodetail spodní části dveří koupelny s plynovým průtokovým ohřívačem – chybějící odvětrávací průduchy (ve dveřích nebo ve stěně)

    Ilustrační obrázek

    Obrázek 5 – Polodetail koupelnových dveří, přiléhajích těsně k podlaze
    (pohled z druhé strany dveří do koupelny)


  3. vytváření podtlaku v prostoru se spotřebičem, který způsobuje tzv. přetahování spalin z odvodu spalin, zejména z usměrňovače tahu, kterým jsou vybaveny spotřebiče s atmosférickými hořáky, tj. většina spotřebičů typu B používaných v domácnostech. Vytváření podtlaku je nejčastěji způsobeno různými sacími ventilátory, digestořemi v kuchyních, ale i propojeními s různými systémy vytvářejícími sací účinek, jako jsou větrací šachty, chodby apod., kde může docházet k tzv. komínovému efektu. 
    Ilustrační obrázek

    Obrázek 6 – Příklad sacího účinku schodiště v objektu

  4. provedení stavebních úprav, které mají za následek porušení funkce přívodu vzduchu nebo vytváření podmínek pro porušení tahové funkce komínů 

    Ilustrační obrázek

     Obrázek 7 – Pohled na karmu s kouřovodem

    – saze na plášti karmy nad mřížkami a stropu svědčí o špatném odvodu spalin nebo nedostatku spalovacího vzduchu

  5. provedení zásahů do odvodu spalin, které způsobí porušení funkce odvodu spalin (např. chybné provedení vložkování komínu apod.)  
     Ilustrační obrázek

     Obrázek 8 – Pohled do sopouchu.

    Průchodem komína prochází kovová komínová vložka, bez připojovací tvarovky, bez kondenzátní jímky a kontrolního otvoru.

  6. Zanesení výměníku kotle, v jehož důsledku dochází k omezenému průtoku zplo¬din hoření výměníkem do odvodu spalin. Hromadění zplodin hoření pod výměníkem nad hořákovou sestavou (v části spalování sekundárního vzduchu) vede k nedokonalému spalování s vysokým obsahem oxidu uhelnatého ve spalinách. Vlivem špatné průchodnosti spalin výměníkem dochází při plném výkonu kotle k částečnému obtékání spalin vnější částí výměníku a jejich pronikání podél krytu kotle do prostoru koupelny. O zanesení výměníku svědčí i působení plamenů na vnější dolní části výměníku (známky po plamenech na trubkách v pravé části výměníku). Nedokonalé spalování se projevilo i žlutými konci plamenů.

V této souvislosti je třeba zajistit důsledné čištění výměníků v souladu s pod¬mínkami výrobce. Provádí se PROUDEM VODY; u silně znečištěných a zane¬sených výměníků je nezbytné před proplachem ponořit výměník na dobu alespoň 5 minut do teplé saponátové lázně.

Při provozu takto zaneseného výměníku dochází rovněž k jiným poměrům v prou¬dění spalin, které ovlivňuje funkci pojistky proti zpětnému toku spalin. Ta zareagovala v předepsané době vypnutím kotle z provozu až po vyčištění výměníku. Stav znečištění výměníku dokumentuje obrázek 9.

Dalším nedostatkem bylo špatné seřízení kotle (zřejmě již při jeho uvádění do provozu), v jehož důsledku docházelo k přehřívání kotle, o čmž svědčí vyžíhaní části výměníku – obrázek 10.

Ilustrační obrázek 

Obrázek 9 – Pohled na znečištěný výměník kotle

Ilustrační obrázek 

Obrázek 10 – Pohled na těleso výměníku, kde jsou patrné stopy vyžíhání

Ilustrační obrázek

Obrázek 11 – Pohled na těleso výměníku řádně seřízeného kotle, kde nedochází k vyžíhání výměníku vlivem vysokých teplot; šipka označuje pojistku proti zpětnému toku spalin

Ilustrační obrázek 

  1. Plynový kotel s průchodným výměníkem a plně funkčním odvodem spalin.
  2. Plynový kotel se znečištěným výměníkem, špatně průchodným pro spaliny; spaliny obtékají výměník ze spodní části, hromadění spalin u ústí hořáku způsobuje nedokonalé spalování s tvorbou velkého množství CO ve spalinách. Spaliny odcházejí prostorem mezi výměníkem a krytem kotle do okolí a tím dochází k selhání pojistky proti zpětnému toku spalin. 
  3. Plynový kotel s průchodným výměníkem, ale poruchou v odvodu spalin (neprůchodný kouřovod, komín apod.). Dochází k vracení spalin do prostoru se spotřebičemokolo čidla pojistky proti zpětnému toku spalin, která zabezpečí odstavení kotle z provozu do 120 sekund (požadavek podle ČSN EN 297 čl. 3.5.8.3).

Legenda:

1 – Pojistka proti zpětnému toku spalin
2 – Kouřové hrdlo spotřebiče
3 – Výměník kotle
4 – Plynový hořák kotle

Tab. 3 – Závislost koncentrace karbonylhemoglobinu v krvi na koncentraci CO
v ovzduší a době expozice

Koncentrace CO v ovzduší (%)  

Doba expozice (min.)  

Koncentrace karbonylhemoglobinu
 v krvi (%)

0,02 – 0,03

300 – 600

23 – 30 

0,04 – 0,06   

240 – 300 

36 – 44 

0,06 – 0,09  

180 – 240

47 – 53 

0,10 – 0,14

90 – 180   

55 – 60 

0,15 – 0,18  

60 – 90 

61 – 64

0,18 – 0,27  

30 – 45

64 – 68 

0,27 – 0,46

20 – 30

68 – 73 

0,46 – 0,92 

2 – 5

73 – 76

Tab. 4 – Příznaky otravy oxidem uhelnatým

CO (ppm) 

CO (obj %) 

Příznaky

100 

0,01 

Žádné příznaky – bez nebezpečí

200

 0,02 

Mírné bolesti hlavy

400

 0,04 

Silné bolesti hlavy po 1 až 2 hodinách

800  

0,08

Silné bolesti hlavy po 45 minutách;
nevolnost, mdloby až bezvědomí po 2 hodinách

1 000

 0,10 

Nebezpečná koncentrace – bezvědomí
po 1 hodině

1 600 

0,16 

Nevolnost, silné bolesti hlavy a závratě
po 20 minutách

3 200 

0,32  

Nevolnost, silné bolesti hlavy a závratě
po 5 až 10 minutách; bezvědomí po 30 minutách

6 400

0,64 

Silné bolesti hlavy a závratě po 1 až 2 minutách; bezvědomí po 10 až 15 minutách

12 800 

1,28 

Okamžité bezvědomí, nebezpečí smrti po 1 až 3 minutách

 

Akutní otrava při náhlém a velkém zvýšení koncentrace CO ve vdechovaném vzduchu, kdy hladina COHb překročí 70 %, může probíhat bleskově a může způsobit smrt v několika vteřinách. Při menší expozici (do 30 % COHb) se otrava projevuje nejčastěji bolestmi hlavy, pocitem tlaku ve spáncích, bušením krve v hlavě a tlakem na prsou. Takřka pravidlem je při těžší otravě žaludeční nevolnost a zvracení, akční neschopnost (nechuť k útěku ze zamořeného prostředí). Při těžké otravě se prohlubuje bezvědomí, v němž se mohou projevit křeče, později je bezvědomí hluboké a bez pohybu. Dech je nepravidelný a povrchní, tep rychlý, nitkovitý.

Ilustrační obrázek

Obrázek 13 – Mechanismus vzniku oxidu uhelnatého

 

V tomto stavu může nastat smrt. Nedojde-li ke smrti, prognóza může a nemusí být dobrá (mohou přetrvávat neurologické příznaky). Větší naději na uzdravení bez následků mají ti, kteří byli krátký čas v prostředí s vyšší koncentrací CO, než ti, kteří byli dlouhodobě v prostředí s nižší koncentrací.

 

Při správném používání správně instalovaných spotřebičů typu C rizika uvedená při provozu spotřebičů A nebo B prakticky nehrozí. 

Autor článku: 

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Nové příspěvky publikované na informačním serveru BOZPinfo.cz

Kde nás najdete

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1
+420 221 015 844
X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail