Kvalita pracovního života – nový výzkum po 3 letech

Zdroj: 

Jak lidé hodnotí svůj pracovní život? Považují se za spokojenější ženy nebo muži, mladší či starší lidé, osoby samostatně výdělečně činné nebo zaměstnanci? To se můžete dozvědět za použití Indikátoru subjektivní kvality pracovního života, standardizovaného výzkumného nástroje (SQWLi - Subjective Quality of Working Life index), který vznikl v rámci projektu Kvalita pracovního života. Můžete si ho vyzkoušet na webových stránkách projektu. Projekt se řešil v letech 2014 – 15 a nyní, v roce 2018, pokračuje.

V rámci tohoto projektu se konal workshop 27. 11. 2018 v hotelu Olšanka v Praze.

Na workshopu vystoupili hlavní řešitelé z Výzkumného ústavu bezpečnosti práce, v. v. i. – Ing. Lenka Svobodová, Ing. Iveta Mlezivová, Mgr. Pavlína Bulínová, ze Sociologického ústavu AV ČR, v. v. i. – PhDr. Jiří Vinopal, Ph.D., Ing. Jan Červenka, Mgr. Naděžda Čadová a Prof. Ing. Zuzana Dvořáková, CSc. z Českého vysokého učení technického.

Úvodní slovo patřilo řediteli VÚBP, v. v. i., Davidu Michalíkovi, který poděkoval organizátorům workshopu i účastníkům. Řekl, že doufá, že tomuto tématu bude nadále věnována pozornost. Akci moderovala Pavlína Kvapilová, známá z Českého rozhlasu a České televize.

Cílem projektu bylo zjištění aktualizované subjektivně vnímané kvality pracovního života ekonomicky aktivních obyvatel České republiky. V předchozí fázi projektu z let 2014-15 byla vydána certifikovaná metodika a tištěná publikace Proměny kvality pracovního života.

Tvůrci nástroje SQWLi se inspirovali německým Index Gute Arbeit a rakouským Arbeitsklima Index, kde kvalitu pracovního života sledují už 20 let. Do budoucna by nástroj mohly využívat například podniky nebo odborové organizace ke zjišťování spokojenosti zaměstnanců.

Vznik a vývoj tohoto nástroje představil účastníkům Jiří Vinopal. Hodnotí se 6 domén pracovního života - odměňování, seberealizace, vztahy, čas, podmínky, jistota - každá je zastoupena 3 otázkami, lze tedy získat informace o 18 aspektech pracovního života. Je možné porovnat aktuální výsledky a výsledky z doby předchozího řešení projektu. Můžeme také porovnávat jednotlivé kraje, skupiny lidí (muže, ženy, věkové skupiny apod.). Zájemci si mohou nástroj vyzkoušet a zjistit, jak jsou na tom ve srovnání s ostatními. 

A jak lidé hodnotí kvalitu svého pracovního života? Z dosažených informací můžeme jednoznačně říci, že pozitivně. Dalo se vysledovat, že čím jsou lidé s danou doménou spokojenější, tím pro ně trochu ztrácí na důležitosti. Například stoupá spokojenost s odměňováním, tím ztrácí na důležitosti, zatímco u jistot, které stagnují, nebo hodnocení mírně klesá, důležitost roste. Převažuje spokojenost osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) nad zaměstnanci, je pro ně důležitější seberealizace a hůře hodnotí časové aspekty.

Hodnocení prestiže povolání v ČR představil Jan Červenka. Obecně platí, že čím vyšší vzdělání, tím je společenská prestiž vyšší, ale i zde se objevují výjimky.

První výzkumy vznikaly již ve 2. a 3. desetiletí 20. století. K významným změnám, souvisejících s nástupem tržní ekonomiky, došlo na počátku 90. let, vyšší prestiže nabyl majitel obchodu, majitel realitní kanceláře apod., naopak propad byl zaznamenán u politických pracovníků, tajemníků politických stran, administrativních pozic spojených s politikou.

Nejprestižnější profesi pro nás představují lékaři, vědci, VŠ pedagogové, soudci, programátoři, soukromí zemědělci. Naopak k nejhůře hodnoceným patří uklízečky, popeláři, sekretářky, prodavači, postupem času se na nejhorší místa propadli poslanci. Dlouhodobě se horší hodnocení eviduje u profesí jako je duchovní nebo řádová sestra.

Toto vyplývá i z posledního výzkumu z roku 2018, kde se k nejvíce váženým profesím zařadila i zdravotní sestra, naopak k nejhůře hodnoceným přibyl ministr, nízké hodnocení zaznamenal novinář nebo bankovní úředník. Svoji vlastní profesi lidé hodnotí z hlediska prestiže relativně vysoko (57, 7 bodů ze 100), podstatně výše OSVČ než zaměstnanci. Nejvýše si svoji profesi cení specialisté, potom řídící a techničtí pracovníci.

S výzkumem spokojenosti s různými aspekty života – celková životní spokojenost; spokojenost s pracovním životem; spokojenost s partnerským/rodinným životem; spokojenost s osobním životem, záliby, čas pro sebe apod.; spokojenost se vztahy s přáteli, známými, vzdálenější rodinou; spokojenost se skloubením práce, rodiny, osobního života a vztahy s přáteli; spokojenost se zdravím, zdravotním stavem; celková psychická pohoda, který proběhl 26. 5. – 13. 6. 2018, seznámila Naděžda Čadová.

Z výzkumu vyplynulo, že celková životní spokojenost výrazně převažuje, mezi jednotlivými oblastmi jsou jen malé rozdíly. Spokojeno je 83 % ekonomicky aktivních obyvatel. O něco více ženy než muži, muži ale hodnotili lépe celkovou psychickou pohodu. Celková životní spokojenost klesá s věkem, nejlépe jsou na tom mladí do 30 let, rovněž spokojenost se zdravím se s narůstajícím věkem snižuje, vyšší spokojenost s pracovním životem vykazují lidé mezi 40. – 49. rokem věku. Celkově spokojenější ve všech oblastech jsou vzdělanější lidé, než ti méně vzdělaní.

Celkové hodnocení charakteru práce, které zahrnuje aspekty jako fyzická náročnost, psychická náročnost, tempo práce, různorodost a monotónnost práce představila Pavlína Bulínová. Z hodnocení vyplývá, že práce je pro nás pestrá a zajímavá.

V porovnání s předchozím obdobím se hodnoty nepatrně zvýšily u většiny aspektů práce, práce je vnímána spíše jako psychicky náročnější (převažuje u žen, než u mužů) než fyzicky (převažuje u mužů a lidí s nižším vzděláním). Mezi nejrizikovější práce patří jednání s lidmi (práce v oborech zdravotnictví, vzdělávání, státní správa), opakující se pohyby ruky a paže a uživatelská práce na PC. Větší pestrost práce vykazují lidé s vyšší vzděláním a převažuje u OSVČ nad zaměstnanci.

Jak jsme spokojeni s dalším aspektem pracovního života - pracovní dobou, zdali máme možnost využívat flexibilní formy práce, bylo tématem prezentace Ivety Mlezivové.

Přesčas pracuje 1 x týdně nebo víckrát 62 % mužů a 44 % žen. 64 % tázaných nikdy nepracuje v noci. Úpravu pracovní doby podle svých osobních potřeb může 1 x týdně – víckrát využít 28 % mužů, 21 % žen. Běžná je práce v sobotu, jen třetina dotázaných uvedla, že v sobotu nepracuje a naopak třetina pracuje v neděli. Na dotaz, jestli musí měnit na poslední chvíli své osobní plány kvůli práci, respondenti odpovídali, že ano, třetina alespoň 1x měsíčně.

Flexibilní formy práce, jako je pružná pracovní doba, volná pracovní doba, sdílené pracovní místo, práce z domova, které usnadňují sladění osobního a pracovního života, jsou celkově běžnější pro muže, pro OSVČ než zaměstnance, VŠ pracovníky, ženy více využívají pouze sdílené pracovní místo.

Lenka Svobodová, hlavní řešitelka projektu, doplnila ještě další informace ohledně pracovního života, a sice, že 39 % mužů a žen se cítí být přepracováni, hlavně v odvětví ubytování a stravování, dále ve stavebnictví a zdravotnictví, nejméně u mladší generace. K pozitivům patří, že více než 62 % ekonomicky aktivních má kontakt se svými kolegy i mimo práci. Skoro 40 % se těší do práce.

Méně optimistická čísla uvedla Zuzana Dvořáková. Podle průzkumu veřejného mínění Gallup celosvětově méně než 13 % zaměstnanců uvádí, že jsou motivovaní - angažovaní, iniciativní, kreativní ve prospěch zaměstnavatele. V Evropě podle studie zpracované European Working Conditions 20 % zaměstnanců tvrdí, že pociťují špatnou mentální pohodu. Zaměstnavatelé hledají stimuly, jak tento nepříznivý poměr obrátit. Před personálními útvary, zvláště ve velkých firmách vyvstávají nové úkoly. Kromě tradiční funkce přibývají zvláště ve velkých firmách nové role v personalistice, například manažer motivovanosti zaměstnanců, ředitel učení, správce diverzity, manažer talentů, kouč myšlení apod.

Z výše uvedeného vyplývá, že kvalita pracovního života v ČR je hodnocena dobře. I přesto, že ne všichni to takto cítí. Z pléna zazněla připomínka pracovnice Odborového svazu KOVO, že se nezřídka s nespokojenými pracovníky setkává. A sice kvůli práci přesčas, o víkendech, ohledně požadavků na jejich výkon, nerealizování flexibilních režimů, které by práci slaďovaly s osobním životem. Naopak neví, kdy je do práce neplánovaně zavolají.

Informace o projektu najdete, jak už bylo zmíněno v úvodu, na webových stránkách projektu. Řešitelé projektu uvítají zpětnou vazbu, své podněty tedy můžete posílat na kontakty tam uvedené. Projektu bude také věnováno tematické číslo časopisu Journal of Safety Research and Applications (JOSRA).

Autor článku: 

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Nové příspěvky publikované na informačním serveru BOZPinfo.cz

Kde nás najdete

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1
+420 221 015 844
X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail