Kuřácké přestávky

Dotaz byl publikován v Novinách Odborového svazu státních orgánů a organizací č. 2-3/2020 a odpověděl na něj JUDr. Pavel Sirůček.

Je nás v úřadě několik kuřáků (rádi bychom sice přestali kouřit, ale nejde nám to), kteří v době pracovní přestávky kouříme před úřadem. A v tom je ten problém, náš nejvyšší nadřízený je velký odpůrce kouření a zakázal kouření před budovou. Má na to právo?

Musíme vycházet z toho, že zákoník práce § 88 ukládá povinnost zaměstnavatele poskytnout zaměstnanci přestávku v práci na jídlo a oddech v trvání nejméně 30 minut. Jedná se o dobu, která se nezapočítává do pracovní doby a zaměstnavatel s touto dobou nemůže disponovat. Je zcela na zaměstnanci, jak tuto dobu stráví, kde a jakým způsobem. Není ani povinný zůstat v areálu zaměstnavatele. Jeho jedinou povinností v tomto smyslu je, aby stanovenou dobu přestávky nepřetáhl a po jejím skončení dál plnil pracovní úkoly tak, jak mu to ukládá zákoník práce. Ten v základních povinnostech zaměstnanců, jak jsou stanoveny v § 301, ukládá zaměstnanci mimo jiné pracovat svědomitě a řádně, plně využívat pracovní dobu a dodržovat právní i ostatní předpisy.

Pokud tedy je „kuřácká pauza“ součástí přestávky na jídlo a oddech a kouření neohrožuje další zaměstnance nekuřáky, nelze proti ní po právní stránce nic namítat. Problém by pouze nastal, kdyby kuřácké pauzy přerušovaly práci mimo tuto přestávku.

Negativní postoj vašeho nadřízeného se podle mne netýká pouze jeho vztahu ke kouření. Vedoucí jistě ví, že dispoziční právo zaměstnavatele se nevztahuje na prostor, který je mimo budovu. Domnívám se, že mu však jde i o image vašeho úřadu. Vztah společnosti ke kouření je všeobecně negativní. Zaměstnanci, kteří postávají před úřadem a kouří, nemusí být procházejícími občany vnímáni pozitivně. Občané nebudou zkoumat, zda tam stojíte oprávněně v době své pracovní přestávky. Pro danou situaci bude úplně jedno, zda plníte vzorně své úkoly nebo, že v této kuřácké skupině dokonce řešíte pracovní problémy. Situace přesto může působit na okolí negativně.

Pokud by se problém týkal více zaměstnanců, stojí za úvahu i ve spolupráci s odborovou organizací, zkoumat, zda by zaměstnavatel nenašel vhodný prostor, kde by bylo možné zřídit kuřárnu. Podotýkám, že toto řešení není povinností zaměstnavatele.

Závěrem musím ještě jednoznačně odpovědět na vaší otázku. Pokud nestojíte na případném schodišti budovy zaměstnavatele, ale stojíte na chodníku, jste na veřejném prostranství. Zaměstnavatel nemá kompetenci vás odtud vykázat či vám cokoliv zakazovat.

Otázkou je, zda je účelné na vaší zaběhlé praxi trvat a nehledat kompromisní řešení.

Shrnuto:

  • Způsob jak zaměstnanec využívá přestávku na jídlo a oddych je zcela na jeho rozhodnutí.
  • Zaměstnavatel nesmí do tohoto rozhodnutí nijak zasahovat.
  • Zaměstnanec má povinnost délku této přestávky dodržet.
  • Pokud zaměstnanec kouří ve veřejném prostoru, např. na chodníku před budovou zaměstnavatele, zaměstnavatel musí tuto skutečnost respektovat.
  • Zaměstnavatel není povinen zřídit pro zaměstnance kuřárnu.
Autor článku: 

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Přehled příspěvků publikovaných na oborovém portálu BOZPinfo zasílaný každý pátek odpoledne

Kde nás najdete

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1
+420 221 015 844
X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail