JOSRA 4 - 2011

31.01.2012
V posledních letech zaznamenaly nanotechnologie nebývalý rozvoj. V souvislosti s tím vyplynuly také oprávněné obavy týkající se bezpečnosti. S ohledem na některé nepříznivé zkušenosti z minulosti (škodlivé účinky azbestu, cigaretového kouře, výfukových plynů, DDT atd.) je v současnosti k tzv. „novým rizikům“, mezi něž jsou potenciální nežádoucí důsledky nanotechnologií řazeny, přistupováno v souladu s tzv. „principem předběžné opatrnosti“. Předběžná opatrnost nás vyzývá k tomu, abychom očekávali možnou škodu vždy, je-li to možné a provedli všechna dostupná opatření pro snížení potenciálních rizik. Tam, kde existuje vědecký doklad nebo odůvodněný předpoklad o tom, že může docházet k ohrožení lidského zdraví, by měla být přijata ochranná opatření, i když neexistuje úplná vědecká jistota o tom, že může k nežádoucím důsledkům docházet. Princip předběžné opatrnosti je však potřeba vnímat jako přechodné řešení, jehož aplikace je vhodná pouze po dobu, dokud nebudou získány všechny klíčové znalosti, které umožní přijmout ekonomicky, technicky i společensky nejvhodnější opatření pro zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví (potenciálně) exponovaných osob. V zájmu každého státu je proto rozvíjet výzkum v oblasti nanobezpečnosti (tj. BOZP při výrobě a používání nanomateriálů a nanotechnologií). Evropská unie stanovila prostřednictvím Evropské agentury pro BOZP v oblasti nanobezpečnosti tyto cíle: (1) vývoj metod pro odhad expozice novým materiálům na pracovištích (zejména nanočásticím a aerosolům) a (2) výzkum potencionálních nebezpečí, které nové materiály skýtají. Dalšími cíli výzkumu je vývoj postupů pro jejich detekci a monitorování v pracovním ovzduší a zaznamenávání změn zdravotního stavu exponovaných jedinců. Ačkoli tento výzkum probíhá více než 10 let a EU i USA na něj vynakládají stále větší finanční prostředky, jeho výsledky nejsou uspokojivé. Hlavní potíží je skutečnost, že obrovská množství informací, která poskytuje základní výzkum, nejsou vhodným způsobem převáděna do podoby nástrojů a opatření využitelných v provozní praxi, doporučených standardech či legislativě. Cílem tohoto příspěvku je proto seznámit čtenáře s aktuálními poznatky o účincích nanočástic na lidské zdraví, s klíčovými otázkami nanobezpečnosti, se způsoby hodnocení rizik a s vhodnými opatřeními pro prevenci rizik při provozování nanotechnologií.
31.01.2012
Článek informuje o nové národní soutěži pro odborníky v oblasti BOZP, jejímž cílem je podpořit aktivní přístup k provádění úkolů v prevenci rizik, zpopularizovat tuto pracovní činnost, zvýšit prestiž osob, které úkoly v prevenci rizik plní, a podpořit jejich oprávněnou hrdost na dosažené úspěchy.
31.01.2012
Mezinárodní konference „Aktuálne otázky bezpečnosti práce“ se téměř každoročně koná ve slovenských Tatrách. XXIV. ročník se konal v hotelu Patria ve Štrbském plese. Konference byla organizovaná v rámci evropských aktivit na podporu kampaně „Hodnocení rizik“ ve spolupráci s OSHA, Národním inspektorátem práce (NIS), Technickou univerzitou v Košicích (TUKE), Asociací pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci a Institutem pro výzkum práce a rodiny (IVPR) a v letošním roce byla zorganizována mimo jiné i při příležitosti 10letého výročí od založení Katedry bezpečnosti a kvality TUKE.
31.01.2012
Článek představuje nový mezinárodní projekt z oblasti vzdělávání v eko-průmyslu, který nese název THESEIS (Training on Health & Safety for workers in the Environmental Industrial Sector). Jeho cílem je připravit, otestovat a diseminovat vzdělávací program BOZP pro zaměstnance v průmyslu zaměřeném na ekologii, životní prostředí, odpadové hospodářství atd., tedy na tzv. “environmental industry” či “eco-industry”.
31.01.2012
Volba správné metody údržby má zásadní vliv na funkčnost a spolehlivost technických zařízení a významně tak ovlivňuje jejich bezpečnost. Konvenční predeterminovaná a korekční údržba nesplňuje plně požadavky dnešních komplexních zařízení a strojů. Je potřeba využít nových strategií jako např. údržby podle stavu resp. prediktivní údržbě, založené na trvalém monitorování zařízení, průběžném vyhodnocování jeho stavu včetně odhadu úrovně degradace a určování zbývající životnosti. Zvyšující se výpočetní výkonnost vestavných jednoúčelových real-time monitorovacích systémů (tzv. embedded systémů) usnadňují nasazení komplexních diagnostických a prognostických algoritmů, nebo alespoň rozšiřují konektivitu, a tím napomáhají lépe monitorovat dané zařízení. Samozřejmě rozvoj senzorové techniky, zejména měření neelektrických veličin, rozšiřuje spektrum použítí diagnostických embedded systému. Ve výsledku tak můžeme snadněji nasadit systém prediktivní údržby a ušetřit tak výrazně na provozních nákladech, což je vedle spolehlivosti další z klíčových stimulů pro rozvoj v této oblasti. Tento příspěvek srovnává obecné metody údržby, rozvádí princip prediktivní údržby. Autor také uvádí příklady aplikací a hlouběji rozvadí aktuálně řešená témata v této oblasti, a to zejména technickou prognostiku.

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Přehled příspěvků publikovaných na oborovém portálu BOZPinfo zasílaný každý pátek odpoledne

Kde nás najdete

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1
+420 221 015 844
X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail