Je akceptovatelné nerovnoměrné rozvržení hodin učitele?

Zdroj: 

Na dotaz odpověděla JUDr. Eva Dandová.

Pracuji jako učitel na střední škole a v současné době řešíme otázku rozvržení rozvrhu učitele. Kolega, který má úvazek 22 hodin, obdržel rozvrh, kdy jeden týden učí 36 vyučovacích hodin a druhý týden 8 hodin. Rozvrh školy je ve čtrnáctidenním režimu. Protože se mi zdá, že takto rozvržená pracovní doba je absolutně nevyvážená, chtěl bych se zeptat, jestli toto rozložení pracovní doby je v pořádku. Takto sestavený rozvrh přece absolutně nemůže odpovídat pedagogickým zásadám, hygieně práce a klade velmi vysoké nároky na samotného učitele.

Na Váš dotaz je jednoduchá odpověď. Nerovnoměrně rozvržená pracovní doba je samozřejmě možná i ve školství, školství nemá v tomto směru žádné výjimky. Naopak ustanovení § 2 odst. 3 nařízení vlády č. 75/2005 sb., o stanovení rozsahu přímé vyučovací, přímé výchovné, přímé speciálně pedagogické a přímé pedagogicko-psychologické činnosti pedagogických pracovníků, ve znění pozdějších předpisů, jasné stanoví: „Týdenní rozsah přímé pedagogické činnosti lze rozvrhnout nerovnoměrně na jednotlivé týdny tak, aby nebyl překročen průměrný stanovený týdenní rozsah přímé pedagogické činnosti za období nejdéle 5 po sobě následujících měsíců.

Jinak obecně specifika pracovní doby pedagogického pracovníka upravuje zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (§ 22a až 23). Stanovená týdenní pracovní doba, popř. kratší pracovní doba pedagogického pracovníka, zahrnuje jednak výkon přímé pedagogické činnosti, jednak výkon prací souvisejících s přímou pedagogickou činností. Při sjednání kratší než stanovené týdenní pracovní doby se úměrně tomu sníží rozsah přímé pedagogické činnosti.

Připomeňme si zásady obsažené v § 23 zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

  • týdenní rozsah hodin přímé pedagogické činnosti stanoví ředitel školy pedagogickému pracovníkovi na období školního vyučování nebo na pololetí školního vyučování,
  • ředitel školy s celoročním provozem a ředitel zařízení sociálních služeb stanoví rozsah hodin přímé pedagogické činnosti na období kalendářního roku,
  • ředitel školy zřizované ministerstvem, krajem, obcí a svazkem obcí stanoví týdenní rozsah hodin přímé pedagogické činnosti podle prováděcího právního předpisu (nařízení vlády č. 75/2005 Sb.). Při sjednání kratší než stanovené týdenní pracovní doby se úměrně tomu sníží rozsah přímé pedagogické činnosti,
  • ředitel školy nebo ředitel zařízení sociálních služeb může nařídit pedagogickému pracovníkovi konání přímé pedagogické činnosti nad jemu stanovený rozsah nejvýše v rozsahu 4 hodin týdně, další hodiny s ním může dohodnout,
  • za přímou pedagogickou činnost nad rozsah hodin stanovený ředitelem školy nebo zařízením sociálních služeb se považuje vykonaná přímá pedagogická činnost i v případě, že pedagogický pracovník nesplnil ředitelem stanovený týdenní rozsah hodin přímé pedagogické činnosti vyplývající z týdenního rozvrhu přímé pedagogické činnosti, protože v době, která se posuzuje jako výkon práce, přímou pedagogickou činnost nevykonával,
  • u pedagogických pracovníků s kratší pracovní dobou je přímou pedagogickou činností nad stanovený rozsah přímá pedagogická činnost přesahující týdenní rozsah hodin přímé pedagogické činnosti odpovídající stanovené týdenní pracovní době; těmto pedagogickým pracovníkům není možné konání přímé pedagogické činnosti nad stanovený rozsah nařídit.

Týdenní rozsah hodin přímé pedagogické činnosti stanoví ředitel školy pedagogickému pracovníkovi na období školního vyučování nebo na pololetí školního vyučování, a to podle prováděcího nařízení vlády č. 75/2005 Sb., o stanovení rozsahu přímé vyučovací, přímé výchovné, přímé speciálně pedagogické a přímé pedagogicko-psychologické činnosti pedagogických pracovníků, ve znění pozdějších předpisů. Jak jsem uvedla úvodem, ustanovení § 2 odst. 3 citovaného nařízení vlády k tomu výslovně uvádí, že týdenní rozsah přímé pedagogické činnosti lze rozvrhnout nerovnoměrně na jednotlivé týdny tak, aby nebyl průměrný stanovený týdenní rozsah přímé pedagogické činnosti na období nejdéle 5 po sobě následujících měsíců. To je v praxi důležité zejména pro ty případy, kdy nařízení vlády stanoví rozsah přímé pedagogické činnosti nikoliv pevně, ale v rozpětí (např. u vychovatelů, učitelů odborného výcviku, trenérů, asistentů pedagoga a mnoha dalších pedagogických pozic). Ve všech případech je ale pouze ředitel školy (veřejné) a nikdo jiný, kdo v rámci rozpětí stanoveného právním předpisem určí každému jednotlivému pedagogovi jeho konkrétní týdenní rozsah hodin přímé pedagogické činnosti. To je plná pravomoc ředitele školy.

Autor článku: 

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Přehled příspěvků publikovaných na oborovém portálu BOZPinfo zasílaný každý pátek odpoledne

Kde nás najdete

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1
+420 221 015 844
X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail