Jak se chovat při ozbrojeném útoku

Nedávný ozbrojený útok v ostravské nemocnici přinesl mnohé otázky, na které se v současné době hledají odpovědi. Bohužel útočník nepřežil, a proto na některé z nich nebude snadné je nalézt. Jednou z nich je, jak na takovou situaci připravit své zaměstnance a nejen je, neboť zaměstnavatel je povinen zajistit BOZP i ve vztahu k dalším osobám, které se s jeho souhlasem pohybují na jeho pracovištích. Jejich ochrana v krizových situacích je nedílnou součástí zajišťování BOZP.

Ozbrojený útok v ostravské nemocnici potvrdil, že ochrana tzv. měkkých cílů je velmi problematickou záležitostí a že výkon některých zaměstnání je spojen s rizikem ozbrojeného útoku jak na zaměstnance, tak i na další osoby – pacienty, zákazníky, klienty, návštěvníky atd. Je zřejmé, že v rámci vyhodnocení rizik při práci by měla být věnována pozornost i této problematice, včetně přijetí potřebných opatření, a to nejen technických či organizačních, ale též výchovných. Následně s nimi musí být zaměstnanci seznámeni.

Jak se zachovat v případě teroristického útoku nebo útoku „šíleného“ střelce

Útok v ostravské nemocnici byl překvapivý a krátký. To významným způsobem limitovalo obrannou reakci přímo ohrožených osob na něj. Tak tomu však nemusí být vždy. Proto v případech, kdy může dojít k obdobnému útoku, je vhodné, když je zaměstnavatel na takovou situaci do jisté míry připraven. To zahrnuje i přípravu, seznámení zaměstnanců s opatřeními pro takovou situaci a alespoň teoretické seznámení s tím, jak se mají chovat.

V případě teroristického útoku je vhodné dodržet tyto zásady:

• neztrácet hlavu,
• udržovat naději na záchranu,
• uplatnit základní instinkty k přežití,
• utéct, je-li to možné,
• nebýt zvědavý, nebezpečí nepozorovat,
• bránit se jen tehdy, není-li jiná možnost,
• vyhýbat se očnímu kontaktu s potenciálním útočníkem.

Jak se chovat jako rukojmí při přepadení

Při přepadení některých pracovišť, například bank, pošt, benzinových čerpacích stanic, může dojít k držení zaměstnanců, případně i dalších na místě se vyskytujících osob, za rukojmí. Rukojmí by v zájmu minimalizace nebezpečí jejich zranění, případně usmrcení, měli dbát těchto několika základních zásad:

• smířit se se svou situací,
• zachovat klid,
• zachovat ostražitost,
• jednat lidsky,
• mít víru.

V praxi tyto zásady znamenají:

• zachovávat klid, akce trvá v průměru čtyři a půl až pět hodin a v 95 % případů končí záchranou,
• počítat s tím, že může dojít k svázání, vsunutí roubíku nebo přelepení úst, případně zavázání očí,
• plnit příkazy pachatelů (prvních třicet minut je krizových),
• informovat útočníky o svých zdravotních problémech,
• udržovat ostražitost, ale nenechat se přistihnout při pozorování,
• snažit se zdržovat se co nejdále od oken, dveří a od pachatelů,
• vyvarovat se unáhlených pohybů,
• komunikovat normálně, neprojevovat hněv, pohrdání, tzv. hrdinství,
• nesnažit se uniknout nebo zmateně utíkat,
• nekoordinovaně nebo na vlastní pěst nepoužít násilí, případně zbraň,
• pokud možno sednout si na zem,
• při výstřelu si lehnout břichem k zemi, popřípadě dát ruce za hlavu,
• neargumentovat (například potřebou jíst, pít, dojít si na toaletu, spěchem),
• neodmítat službu nebo úslužnost (jídlo, pití, televizi, četbu apod.),
• nebát se o nezájem z venku,
• strpět těžkosti jako rukojmí (většinou se zachází slušně) a také při osvobozování,
• počítat s tím, že po vysvobození může být jednáno s rukojmími jako s pachatelem.

Oproti teroristickému útoku je jen jedna zásadní změna, a to, nesnažit se uniknout nebo zmateně utíkat. V návaznosti na ustanovení § 102 odst. 6 zákoníku práce by zaměstnavatel měl do tzv. školení BOZP zahrnout i informace týkající se ochrany zaměstnanců v krizových situacích pramenících ze situací, které ne přímo souvisejí s provozovanou činnosti.