Home office ze zahraničí

Zdroj: 

Na dotaz odpověděla JUDr. Eva Dandová.

Můj dotaz se týká práce na dálku ze zahraničí. Jak by v tomto případě fungovalo BOZP? Když zaměstnavatel povolí, aby zaměstnanec pracoval na home office (HO) například v Portugalsku, a něco se mu náhodou stane, jak by se to řešilo z ohledu na BOZP? Z informací na BOZPinfo jsem pochopila, že BOZP se aplikuje na cesty do zahraničí, jen je-li zaměstnanec oficiálně vyslán – znamená to, že by zaměstnanec potřeboval nějaký vysílací dokument (i když tam jede „jen“ na HO), aby se na něj BOZP vztahovala? A co když zaměstnanec odjede, bez toho aniž by to zaměstnavateli řekl (protože je na HO), a náhodou se mu v cizině něco stane? 

Z hlediska zajištění BOZP to je zcela stejné jako kdyby jel dotyčný na pracovní cestu do ciziny a tam utrpěl pracovní úraz. Při homeworkingu je zásadní věcí, aby zaměstnavatel dal souhlas s prací mimo pracoviště, protože ho také dát nemusí, a pak stanoví zaměstnanci podmínky související se zajištěním BOZP, zcela obdobné jako v případě pracovní cesty do ciziny. Řada zaměstnavatelů se právě bojí dát souhlas k homeworkingu nebo teleworkingu z toho důvodu, že neví, jak by měla postupovat, kdyby se něco stalo (myslím pracovní úraz). Je nedostatek naší právní úpravy v zákoníku práce, že tam nemáme lépe transponovanou Rámcovou dohodu o práci na dálku (telework), která byla přijata dne 16. července 2002. Při přípravě novely zákoníku práce v r. 2016 to bylo navrhováno, ale novela neprošla Poslaneckou sněmovnou.

Článek 8 Rámcové dohody nazvaný „Bezpečnost práce a ochrana zdraví (BOZP)“ totiž stanoví, že pro teleworkera musí být zajištěna BOZP v souladu se směrnicí Rady 89/391/EHS ze 12. června 1989 o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a národní legislativou. Zdůrazňuje se, že zaměstnavatel musí informovat teleworkera o všech opatřeních, která provádí v oblasti BOZP a že teleworker musí všechny předpisy z oblasti BOZP řádně dodržovat (v praxi se to týká zejména BOZP při práci na počítačích). V té souvislosti se připomíná, že zaměstnavatel, zástupci zaměstnanců nebo příslušné orgány mají v souladu s národní legislativou a podmínkami dohodnutými v kolektivních smlouvách za účelem ověření dodržování předpisů BOZP přístup na pracoviště teleworkera. Tento přístup podléhá předchozímu oznámení a souhlasu teleworkera.

S tím samozřejmě souvisí řádné poučení a proškolení zaměstnance, to je předpokladem správného fungování teleworkingu. Teleworker musí být řádně proškolen zejména z bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. V tomto článku se sice ze všech směrnic z oblasti BOZP cituje pouze směrnice 89/391/EHS, ale pro teleworkera je nejdůležitější směrnice Rady 90/270/EHS ze dne 29. května 1990 o minimálních zdravotních a bezpečnostních požadavcích na práci se zobrazovacími jednotkami. V naší legislativě je transponována z převážné části do nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů, neboť zde jsou stanoveny požadavky na pracoviště se zobrazovací jednotkou a zdravotní rizika práce na zařízeních se zobrazovacími jednotkami a opatření k ochraně zdraví. Nakonec i školení BOZP je možno provést e-learningovou formou, nemusí kvůli němu zaměstnanec docházet na pracoviště zaměstnavatele.

Zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci prováděné formou homeworkingu (teleworkingu) v praxi do jisté míry naráží na otázku ochrany a nedotknutelnosti soukromí. To je sice pravda, ale, jak jsme si uvedli výše, homeworking (teleworking) je založen na dohodě zaměstnavatele a zaměstnance a v této dohodě je třeba sjednat všechno – i např. to, že zaměstnanec umožní zaměstnavateli (pověřenému zaměstnanci zaměstnavatele) přístup do bytu za účelem kontroly, že pracoviště je prostorově a konstrukčně uspořádáno a vybaveno tak, aby pracovní podmínky pro zaměstnance z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví při práci odpovídaly bezpečnostním a hygienickým požadavkům na pracovní prostředí a pracoviště, stanoveným obecně závaznými předpisy BOZP.

Z vlastní zkušenosti vím, že se zaměstnavatelé v souvislosti se zaváděním homeworkingu nebo teleworkingu nemusí bát vzniku pracovních úrazů (sama jsem řešila pouze dva úrazy a jednalo se o klasické vyvrknutí kotníku a zlomenou ruku při uklouznutí ze schodů, což se může stát i na pracovišti). I zde je primárním požadavkem dohoda zaměstnavatele se zaměstnancem, že v případě vzniku pracovního úrazu umožní zaměstnanec zaměstnavateli přístup na pracoviště, aby mohl řádně vyšetřit příčiny a okolnosti pracovního úrazu. Nic víc pak není potřeba a případný pracovní úraz se vyšetří stejně jako by se vyšetřil například pracovní úraz, který se stal na pracovní cestě v cizině.

Kdyby zaměstnanec do ciziny odjel bez vědomí zaměstnavatele a odtud vykonával teleworking nebo homeworking, pak by se v případě pracovního úrazu určitě zaměstnavatel deliberoval, že zaměstnanec porušil jejich ujednání ohledně zajištění BOZP.

Autor článku: 

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Přehled příspěvků publikovaných na oborovém portálu BOZPinfo zasílaný každý pátek odpoledne

Kde nás najdete

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1
+420 221 015 844
X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail