Červnové číslo časopisu JOSRA

V prvním recenzovaném článku se autor věnuje dočasnému přidělení pracovníka. Dočasné přidělení může být velmi dobře využito ke zvýšení efektivity práce stávajících zaměstnanců, současně jsou zde však základní aplikační problémy spojené s fungováním tohoto institutu v praxi. Vedle neujasněnosti koncepce, a tím i podstaty a smyslu dočasného přidělení, existuje řada dalších problémů, které je nutno dostatečně smluvně ošetřit. Autor navrhuje řešení identifikovaných problémů.

Druhý příspěvek je úvodním článkem připravované série článků, které budou prezentovat vybrané výsledky (využívání nových technologií v praxi) ukončeného projektu „Kvalita pracovního života 2018“. Projekt byl řešen Výzkumným ústavem bezpečnosti práce, v. v. i., ve spolupráci s Centrem pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu AV ČR, v. v. i, a byl realizován v rámci institucionální podpory Ministerstva práce a sociálních věcí. První článek této série se dotýká používání pokrokových technologií v rámci šíření procesů automatizace, robotizace, digitalizace a virtualizace. Je zaměřen na vnímání změn ve výkonu a charakteru práce v důsledku aplikací informačních, komunikačních a dalších nových technologií samotnými zaměstnanci. Zdrojem předkládaných informací jsou výsledky reprezentativního šetření, které bylo provedeno v rámci řešení výše zmíněného projektu „Kvalita pracovního života 2018“.

Dále následují články, které jsou si tematicky blízké a zabývají se výbuchovými parametry a charakteristikami různých směsí. První z nich je zaměřen na plyno-vzduchové směsi s metanem a vodíkem. Cílem článku je analýza maximálního výbuchového tlaku, maximální rychlosti nárůstu výbuchového tlaku a deflagračního indexu směsí uhlovodíku a vodíku v závislosti na koncentraci a teplotě. Na začátku je popsána experimentální aparatura a také výbuchová komora. Pro měření byla použita metodika původně navržená pro atmosférické podmínky s procedurou přípravy hořlavého souboru pro reálné podmínky teplot. Důraz je kladen na analýzu formou predikcí klíčových parametrů v závislosti na teplotě i koncentraci. Následná měření probíhala pro metan, vodík a jejich směsi při různých objemových procentech daných látek a různých teplotách.

Cílem dalšího článku Výbuchové parametry směsí uhlovodíku se vzduchem za nízkých počátečních teplot je stanovení výbuchových parametrů, jmenovitě výbuchového tlaku a rychlosti nárůstu výbuchového tlaku, propanu a metanu se vzduchem v závislosti na třech počátečních parametrech: čase, koncentraci a teplotě. Komplexní studium základních jevů spojených s procesy výbuchu bylo provedeno ve specifické variantě výbuchové komory o objemu 0,020 m³. Celkem bylo experimentálně získáno přibližně 70 originálních záznamů tlaku na čase, ze kterých bylo možné vypočítat deflagrační indexy, laminární rychlosti hoření čela plamene a stanovit dobu od iniciace do maximálního výbuchového tlaku. Dále byly provedeny termodynamické výpočty predikcí adiabatického výbuchového tlaku a adiabatické teploty plamene. Prezentovaný výzkum je obousměrně propojen předáváním originálních výsledků do průmyslové sféry pro protivýbuchovou ochranu, ale i s oblastmi charakterizace výbuchu za nestandardních podmínek. Výsledky charakteristik zkoumaného systému jsou obzvláště důležité po stránce hranic současných znalostí a zkušeností s dosahem na tvorbu nových norem.

Další článek se zabývá alternativními způsoby pyrotechnické iniciace prachovzdušných směsí. V rámci experimentálního měření byly připraveny alternativní pyrotechnické iniciátory. Ty byly vloženy do připraveného obalu, utěsněny různými druhy víček a testovány. Během testů byly všechny používané pyrotechnické iniciátory snímány vysokorychlostní kamerou. Získaná data byla využita pro následný vývoj daných iniciátorů a popis jejich chování po jejich aktivaci. Jednotlivé typy pyrotechnických iniciátorů byly následně testovány ve výbuchovém autoklávu, aby bylo možné posoudit jejich schopnost iniciovat prachovzdušnou směs.

Následují výbuchové parametry směsí alkoholů se vzduchem. Alkoholy jsou molekuly obsahující hydroxylovou funkční skupinu (-OH), která je vázána na atom uhlíku alkylu nebo substituovaného alkylu. Hydroxylová funkční skupina silně přispívá k fyzikálním vlastnostem alkoholů. V příspěvku byly prezentovány predikce výbuchových parametrů dvou isomerů propanolu, popis experimentální aparatury pro měření výbuchových parametrů směsí isomerů propanolu a vzduchu, experimentální procedura pro měření směsí alkoholů se vzduchem a analýza závislosti výbuchových parametrů na počáteční teplotě. Originalitou práce je zhodnocení vzájemného vztahu výbuchových parametrů na strukturním uspořádání atomů v molekule při různých počátečních podmínkách (koncentrace a teplota). Výsledky propojují základní a aplikovaný výzkum a vedou k realizaci tzv. aplikačně zaměřeného základního výzkumu.

První z nerecenzovaných příspěvků přináší krátkou informaci o aktualizaci Výkladového terminologického slovníku některých pojmů používaných v Posouzení rizik závažné havárie pro účely zákona o prevenci závažných havárií. Tento slovník je dostupný ZDE.

Následuje 2. část příspěvku, který se zabývá aplikací analýzy rizik pro účely zákonů o prevenci závažných havárií. Navazuje na první část a analyzuje další aspekty. V této části se autor zaměřuje na (i) stav poskytnutých informací v návrhu bezpečnostních dokumentů, (ii) stav plnění jednotlivých položek posouzení rizik závažné havárie a (iii) seznamuje se subjektivním pohledem autora do budoucnosti posouzení rizik závažné havárie v prevenci závažných havárií.

Poslední článek shrnuje průběh konference APROCHEM 2019, která se konala ve dnech 20. – 21. března 2019 v Hustopečích u Brna. Tato konference je pod záštitou Českého ekologického manažerského centra, z. s. Část konference byla zaměřena na rizikový management v průmyslu s cílem informovat o řešených problémech k aplikaci zákona o prevenci závažných havárií. V této souvislosti byla diskutována i role územního plánování ve vztahu k provozovatelům objektů a jeho vztahu k ochraně obyvatelstva. Dalším tématem byly typové plány, které řeší připravenost na novodobý vodní fenomén. Cílem konference APROCHEM je sdružovat odborníky z celé této oblasti.

Přehled publikovaných článků

Recenzované články:

• Dočasné přidělení v zajetí koncepčních problémů - doc. JUDr. Martin Štefko, Ph.D.
• Technologická revoluce v praxi - 1. část – Ing. Iveta Mlezivová, Ing. Lenka Svobodová
• Analýza výbuchových parametrů plyno-vzduchových směsí s metanem a vodíkem – Bc. Filip Silovský, Ing. Jan Skřínský, Ph.D.
• Výbuchové parametry směsí uhlovodíku se vzduchem za nízkých počátečních teplot – Bc. Filip Kmošek, Ing. Jan Skřínský, Ph.D.
• Alternativní pyrotechnické iniciátory prachovzdušných směsí – Ing. Vojtěch Jankůj, Doc. Aleš Bernatík a kolektiv
• Výbuchové parametry směsí alkoholů se vzduchem – Bc. Jiří Celner, Ing. Jan Skřínský, Ph.D.

Nerecenzované články:

• Aktualizace výkladového terminologického slovníku – Ing. Vilém Sluka
• 18 let analýzy rizik pro účely zákonů o prevenci závažných havárií – 2. část – Ing. Vilém Sluka
• Konference Aprochem 2019 – Ing. Lenka Frišhansová, Ing. Martina Pražáková, Ing. Vilém Sluka, Ing. Mária Skřínská

Rádi bychom rozšířili řady autorů, takže pokud budete mít zájem v našem časopise publikovat své články z oblasti BOZP, kontaktujte, prosím, redakci na adrese josra@vubp-praha.cz. Může se jednat o článek ze zajímavého domácího či mezinárodního projektu, prezentaci výsledků z výzkumných aktivit, informace o zajímavých konferencích, seminářích apod. Budeme se těšit na spolupráci.