Zpracovatel plánu BOZP a projektant v oblasti bezpečného udržování objektů

Zdroj: 
Obecné povědomí o povinnostech zpracovatele plánu BOZP a projektanta věnovat se ve fázi zpracování plánu BOZP a projektové dokumentace bezpečné údržbě a bezpečnému užívání objektů je stále poměrně malé. Proto se na tuto problematiku blíže podíváme v tomto Tématu týdne

Obecné povědomí o povinnostech zpracovatele plánu BOZP a projektanta věnovat se ve fázi zpracování plánu BOZP a projektové dokumentace bezpečné údržbě a bezpečnému užívání objektů je stále poměrně malé. Výjimkou je péče o fasádu. Kde je nutné například mytí fasády ze střešního pláště, obsahuje vždy projektová dokumentace potřebná řešení.   Zájem stavebních úřadů o toto téma je pak zcela ojedinělý. 

U řady projektantů dochází sice v poslední době ke změně vztahu k užívání a údržbě objektu, a do projektových dokumentací zařazují stavebně technická opatření, která bezpečný provoz a údržbu umožní. Zpracovatelé plánů BOZP však jakoby zapomínali, že plán BOZP se zpracovává jak pro vlastní výstavbu, tak i pro následný provoz objektu. Jistě tím není myšlena například bezpečnost výrobních postupů, ale bezpečnost související s nutnou, více či méně pravidelnou údržbou objektu. Některé činnosti, které bude nutné v době užívání objektu provádět, nelze bezpečně provést. Typickým příkladem je, letos tak časté, odstraňování nadměrného množství sněhu ze střešních plášťů. V situaci kdy je to potřebné, zejména u vyšších objektů, často není bezpečný způsob jak sníh odstranit.  Přitom je to jedním z rizik,  které zde nejčastěji hrozí a mají až fatální následky.

Sníh však není jediným, čím je nutné se v projektové dokumentaci a plánu BOZP zabývat. Vyhl.č. 268/2009 Sb. o technických náležitostech staveb, mimo jiné v § 8 ukládá, že stavba musí splňovat požadavek na bezpečné užívání při běžné údržbě a působení předvídatelných jevů po dobu plánované životnosti. Základním rizikem, se kterým je nutné se vypořádat je ochrana před pádem. Mimo již zmiňovaného odstraňování nadměrného množství sněhu, lze také uvést např.: revize zařízení a systémů umístěných na plášti a střeše stavby, čištění vpustí a okapních žlabů, péče o zařízení umístěná na střechách, anténní stožáry, fotovoltaické panely, péče o zelené střechy, péče o světlíky nechráněné proti propadnutí, revize komínových těles a mnoho dalších aktivit. Jedním z mnoha zcela opomíjených případů je údržba pásových světlíků, krytých polykarbonátovými deskami. K těmto světlíkům se bez použití vhodných opatření zabraňujících propadnutí otvorem nelze přiblížit. Přesto jsou navrhovány a stavěny objekty s rozsáhlými plochými střechami, kde je údržba těchto světlíků nemožná.

Je dobré, že dodržování pravidel bezpečné práce při výstavbě se sice pomalu, ale postupně zlepšuje. Vždyť ještě před deseti lety vidět na stavbě reflexní vestu a ochranou přilbu bylo spíše výjimkou, dnes je naopak výjimkou stavba, kde se tyto základní pomůcky nepoužívají. V ochraně před pádem je však používání ochranných prostředku stále ještě víc než nedostatečné.

Z projektových dokumentací stále více mizí tak oblíbená, nic neřešící věta, že při výstavbě budou dodržovány všechny předpisy vztahující se k bezpečnosti práce, a jsou nahrazovány skutečným řešením bezpečné výstavby objektu.  Lze si jen přát, aby tento zlepšující se trend postupoval ještě rychleji. Na druhou stranu nalézt projektovou dokumentaci, které se řeší i bezpečnou údržbu je velký problém. O plánu BOZP to platí shodně. Spolupráce zpracovatele plánu BOZP a projektanta v oblasti bezpečného užívání stavby je základní a nutnou podmínkou. Projektant je obeznámen s tím, jaké aktivity bude běžná údržba za předvídatelných jevů a po dobu plánované životnosti vyžadovat. Ne vždy musí projektant znát, jaká rizika pracovníkům při těchto činnostech hrozí a jaká opatření pro bezpečnost práce je nutné přijmout. Naopak zpracovatel plánu BOZP nemůže vědět, co vše si „provoz“ objektu bude vyžadovat, ví a umí specifikovat rizika, která je třeba řešit. Vzájemná konzultace mezi zpracovatelem plánu BOZP a projektantem je pak nezbytná. Bohužel, současná právní úprava této spolupráci mnoho nenapomáhá. Projektant a zpracovatel plánu BOZP se často míjejí v čase a projektant mnohdy zpracovatele plánu ani nezná. Povinnost určit si zpracovatele má zadavatel stavby. Nic tedy nebrání projektantovi, aby si spolupráci vyžádal. Zpracovatel plánu BOZP projektanta zná prakticky vždy. Spolupráce těchto dvou subjektů, by měla být v zájmu obou, aniž by k tomu nějakým právním předpisem byli vedeni.V zájmu objektivity je potřebné uvést také, že stavební fakulty se tomuto tématu věnují zcela okrajově. Absolventi projektanti často netuší, podle jakých pravidel a zásad například opatření k ochraně před pádem projektovat.

Samostatnou kapitolou jsou stavební úřady, které zcela běžné vydávají stavební povolení a kolaudační souhlas na stavby, které zcela evidentně nepůjde bezpečně udržovat. Dokonce u staveb, kde jsou obce a města investory je situace nejhorší. U těchto staveb není výjimkou, že i když v projektu jsou potřebná stavebně technická opatření pro bezpečnou údržbu zahrnuta, je investor zcela pomine. Je možné konstatovat, že pro stavební úřady je posuzování, zda objekt lze, či nelze bezpečně udržovat, poměrně jednoduché. Postačí si například nalistovat souhrnnou technickou zprávu a zjistit, zda obsahuje povinný bod „bezpečnost při užívání“ a najít příslušnou kapitolu v plánu BOZP týkající se bezpečné údržby. Není to nijak časově náročná aktivita. Uložit žadateli doplnění těchto kapitol je poměrně snadné. Je třeba konstatovat, že stavební úřad má právo i v případě, že projektová dokumentace obsahuje konstatování, že stavba nevyžaduje žádná stavebně technická opatření pro bezpečnou údržbu, si vynutit i jiný postup, tedy vynutit si realizaci potřebných opatření. Není od věci konstatovat, že tam, kde je zřejmé, že stavební úřad vydal kolaudační souhlas na stavbu, kterou nelze bezpečně udržovat, přijímá stavební úřad i právní odpovědnost za případné následky.

Zcela jistě není pominutelné postavení zhotovitele, investora, stavebníka. Je možné vyslovit názor, že on není povinen znát, co vše bude objekt následně v době užívání vyžadovat. K tomu účelu si najímá a platí projektanta a zpracovatele plánu BOZP ( tam, kde se tento plán zpracovává ). Oba jsou povinni mu navrhnout stavbu bezpečnou i pro následnou údržbu. Není výjimkou, že investor dodatečně požaduje, aby projektant a zpracovatel plánu BOZP na své náklady dodatečně opatření pro bezpečnou údržbu provedli. Mnoho účastníků výstavby si neuvědomuje, že jde o něco jiného, než například dodržování normových hodnot uvedených v ČSN a EN, které nejsou zákonem kodifikované. Zde, v oblasti BOZP platí zásada, že pokud jsou naplněny povinnosti vyplývající z právních předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, musí být tyto povinnosti splněny.

Všemocné peníze si i zde vybírají svojí daň, a tak řada opatření není realizována právě s ohledem na požadované snižování nákladů při výstavbě. I zde však lze najít vhodný postup. V řadě případů je možné navrhnout taková opatření, která bude možné používat při výstavbě a následně budou sloužit pro údržbu objektu. Dojde tak k úspoře nákladů na zajištění bezpečnosti pracovníků jednotlivých dodavatelů. Tyto náklady dodavatelů se pak neobjeví v ceně dodávky a tím v celkových nákladech investora. V tomto případě spolupráce projektanta a zpracovatele plánu BOZP přinese nemalou úsporu v ceně stavby. Pokud bude projektant a zpracovatel plánu BOZP postupovat ve vzájemné součinnosti, přinese to užitek všem zainteresovaným.

http://www.mojmirklas.cz

Autor článku: 

Komentáře

Plně se ztotožňuji s názorem,

30.03.2010 - 10:52 Zdeněk Cais
Plně se ztotožňuji s názorem, že nejúčinnější, a v konečném součtu i nejlevnější, je takové technické řešení bezpečné údržby stavby, které je obsaženo v projektové dokumentaci a realizováno během výstavby. Z hlediska platné legislativy bych rád k některým tvrzením autora článku učinil několik poznámek: 1. "Plán BOZP", tedy pravděpodobně "plán bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi" ve smyslu ustanovení § 15 odst. 2 zákona č. 309/2006 Sb., se zpracovává pro staveniště a jeho smyslem je zajištění bezpečné a zdraví neohrožující práce během realizace stavby. Se skončním poslední činnosti související s výstavbou působnost plánu končí. 2. Podle ustanovení § 7 písm. d) nařízení vlády č. 591/2006 Sb. zajistí zpracování požadavků na bezpečnost a ochranu zdraví při udržovacích pracích koordinátor (bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi) během přípravy stavby. Právní předpis nespecifikuje dokumentaci, jež tyto zpracované požadavky obsahuje, nicméně z hlediska přehlednosti a uživatelského komfortu během užívání stavby nelze doporučit, aby tyto požadavky byly součástí plánu BOZP, jenž byl zpracován pro realizaci stavby a může být značně rozsáhlý, ale z hlediska užívání stavby převážně nepotřebný.

Re:

30.03.2010 - 11:35 Vladimír Burda
Slova p. Ing. Caise bych 2 x podtrhl. Přesně tak to říká zákon a je třeba odlišovat plán v kapitole E projektové dokumentace - tedy fázi výstavby a kapitolu 5 v souhrnné technické zprávě - bezpečnost při užívání. Jinak naprosto souhlasím s názory, že bez spolupráce projektanta a zpracovatele plánu nebo zpracovatele kapitoly 5 v souhrnné technické zprávě je naprosto nezbytná a nelze se bez ní obejít, má-li být výsledek použitelný.

poděkování za názpor a reakce

31.03.2010 - 15:20 Mojmír Klas
Vážení pánové, velmi děkuji za Vaše reakce. V této oblasti a při tradiční nejdnoznačnosti našich právních předpisů, není člověk nikdy dost moudrý. Moje, možná poněkud silné tvrzení o součinnosti ve fázi přípravy stavby, vychází z nař.vl. ČR č. 591/2006 Sb., kde se mimo jiné v § 7 říká: Koordinátor během přípravy stavby d) zajistí zpracování požadavků na bezpečnost a ochranu zdraví při práci při udržovacích pracích Vím, že název tohoto usnesení vlády s tváří, že se vztahuje pouze ke staveništi, ale dovolil jsem si tento paragraf vztáhnout k udržovacím pracím. nepředpokládám, že vláda měla na mysli udržovací práce na staveništi. Udržovací práce jsou řešeny v "nadřazeném" zákoně č. 183/2006 Sb. - stavební zákon a to nikoliv k fázi stavebních prací či vztahu ke staveništi. Určitě bylo správnější uvést tuto formulaci než vztah k plánu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi. za tuto nepřesnost se omlouvám a ještě jednou děkuji za podněty a postřehy. Ma základě Vašich podnětů požádám gestora tohoto nařízení vlády o stanovisko.

Re: poděkování za názpor a reakce

10.02.2011 - 15:19 Eduard Šimánek
Velmi dobře napsaný příspěvek a ona nepřesnost, o které se zmiňuje autor, není vůbec žádný problém, protože ten kdo je znalý problematiky zcela jistě pochopopil již článek původní. Díky

Re: poděkování za názpor a reakce

10.02.2011 - 15:19 Eduard Šimánek
Velmi dobře napsaný příspěvek a ona nepřesnost, o které se zmiňuje autor, není vůbec žádný problém, protože ten kdo je znalý problematiky zcela jistě pochopil již článek původní. Díky

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Nové příspěvky publikované na informačním serveru BOZPinfo.cz

Kde nás najdete

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1
+420 221 015 844
X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail