Zdravé pracoviště snižuje fyzickou zátěž

Zdroj: 

V současné době nabývá na aktuálnosti problematika muskuloskeletálních poruch, a to nejen proto, že je na ni zaměřena kampaň Evropské agentury pro BOZP „Zdravé pracoviště si posvítí na fyzickou zátěž“. 14. června 2021 se konal on-line seminář s názvem Zdravé pracoviště snižuje fyzickou zátěž. Prezentace z této akce najdete v přílohách na konci článku.

Přibližně 3 z 5 pracovníků v Evropské unii uvádějí, že mají muskuloskeletální potíže. Celkem 60 % všech pracovníků v EU se zdravotními potížemi souvisejícími s prací považuje muskuloskeletální poruchy za svůj nejzávažnější problém. Riziko muskuloskeletálních poruch zvyšuje i práce na dálku, která se začala více využívat v souvislosti s pandemií covid-19 v celé Evropské unii,“ uvedl Ing. Jaroslav Hlavín z Ministerstva práce a sociálních věcí, který představil kampaň Zdravé pracoviště si posvítí na fyzickou zátěž.

Ing. Jiří Tilhon, Ph.D., LL.M. z Výzkumného ústavu bezpečnosti práce ve své přednášce Evaluace prvků fyzické zátěže hovořil hlavně o ergonomii. Je to multioborová disciplína, která sdružuje poznatky řady vědních disciplín, reaguje na multifaktoriální podmínky různých pracovišť. Na každém pracovišti vyplývají z výkonu práce určitá rizika, střídají se na něm pracovníci v různých směnách, každý je jinak vysoký, každému vyhovuje něco jiného, proto je potřeba, aby bylo možné pracoviště konkrétnímu pracovníkovi přizpůsobit. Pracoviště by se měla zaměřit na zaměstnance, kteří nejsou až tak výkonní, nejsou tak fyzicky zdatní, neodpovídají průměru, něčím se vymykají, jsou starší, nemají takovou sílu, nemají standardní postavu apod. Existuje řada tzv. organizačních opatření, která nejsou finančně nákladná. Zvláště důležitá jsou školení, která mají být zaměřená na konkrétní pracoviště, spojená s konkrétními riziky práce. Odborně způsobilé osoby v prevenci rizik by měly vnímat pracoviště z hlediska své funkce „bezpečáka“ a také z hlediska ergonoma. V této souvislosti Jiří Tilhon doporučil kurz Specialista v ergonomii. Různé metody hodnocení muskuloskeletální zátěže najdete v prezentaci za článkem. „Ergonomie muskuloskeletálních systémů má výhodu v tom, že pokud budete poslouchat svoje tělo, brzo vás upozorní, že není něco v pořádku. Záleží na vás, zda tyto signály budete akceptovat a začnete s tím něco dělat, nebo je akceptovat nebudete,“ řekl Jiří Tilhon.

Nejen o práci z domova hovořil ve své přednášce Eliminace zátěže při práci z domova z pohledu BOZP Mgr. et Mgr. Josef Senčík z Výzkumného ústavu bezpečnosti práce.

Práci na jiném dohodnutém místě upravuje § 2 a § 317 zákoníku práce. Práci z domova nelze nařídit. Týká se především administrativy. Neměla by probíhat na provizorním pracovišti, ale je nutné mít pracoviště správně nastavené. V tom může pomoci ergonomie. Zaměstnanec musí dokázat oddělit osobní a pracovní život. Rodina by měla respektovat, že v určitou dobu pracuje. Pokud toto zaměstnanec nedokáže zabezpečit, není pro něj práce z domova vhodná.

Ergonomie je v právních předpisech řešena pouze nepřímo (například v nařízení vlády č. 361/2007 Sb., vyhlášce č. 79/2013 Sb., ČSN ISO 6385 Ergonomické zásady pro navrhování pracovních systémů). Může nám pomoci vyřešit optimální velikost, umístění a rozvržení pracovišť; barevné řešení pracovišť; mikroklimatické podmínky - teplota, vlhkost, proudění vzduchu; osvětlení; kvalitu ovzduší; hluk; psychickou zátěž, interpersonální vztahy, stres a odpočinek. Důležité je časté větrání. Sezením strávíme velké množství času, uvádí se až 80 tis. hodin za život, proto je třeba věnovat pozornost výběru správné kancelářské židle a stolu.

Zaměstnavatel a zaměstnanec by si měli dohodnout, že zaměstnanec pustí zaměstnavatele domů, přestože obydlí je nedotknutelné, aby si zkontroloval, jestli domácí pracoviště zaměstnance splňuje alespoň základní požadavky. K tomu mohou sloužit také checklisty, jejichž prostřednictvím zaměstnanec popíše své pracovní místo.

Metodiku řízení práce prováděné formou home office jako výstup z výzkumného projektu VÚBP, v. v. i., najdete zde.

Také Ing. Ivan Dlugoš, Ph.D., který se podílí na výzkumném úkolu Výzkumného ústavu bezpečnosti práce Výzkum ergonomických aspektů v kontextu moderních přístupů a změn na pracovištích pro prevenci muskuloskeletálních onemocnění (2019 - 2021), se s účastníky semináře podělil o praktické zkušenosti s muskuloskeletálními poruchami v podnikové praxi.

Zdůraznil, že zaměstnanec by neměl být pro firmu pouze nástroj k dosažení cíle, ale měl by být především člověk, o jehož pracovní podmínky se zaměstnavatel příkladně stará.

Pro správný výkon zaměstnance musí být zabezpečeny organizační předpoklady, ergonomický systém a pozitivní ovlivňování řízení lidských zdrojů.

Pravidelně by se měla analyzovat spotřeba času, aby někteří lidé nebyli přetěžováni, jiní naopak nevyužiti. Podstatná je organizace práce. Mohou vznikat organizační ztráty, které způsobují, že člověk nezabezpečuje výkon v požadované úrovni.

V rámci ergonomického systému hovoříme o subsystému člověka, subsystému pracovního prostředí a subsystému stroje.

Musíme si uvědomit, že každý člověk je jiný - introvert, extrovert, sangvinik, melancholik apod., jiné jsou jeho kompetence, znalosti, charakter, vůle, vnitřní motivace, nálada, ale například i rodinné vztahy, které jeho pracovní výkon také ovlivňují.

Výkon člověka se v průběhu denního pracovního procesu mění, a podle toho je nutné přijímat opatření. Můžeme například zařadit delší přestávky nebo minimalizovat práci zaměstnance v čase, kdy dochází k poklesu biologické výkonové pohotovosti člověka. Brát v úvahu, že někdo je ranní, noční typ apod. Je potřeba specifikovat všechny kroky, objektivně zhodnotit stav a výsledkem by měly být optimální podmínky pro zaměstnance.

Jak už bylo uvedeno výše, důležité je správné zaškolení, pravidelné porady, komunikace zaměstnance s vedoucím pracovníkem, aby se zaměstnanec mohl vyjádřit, zda systém funguje v pořádku a vedoucí pracovník mohl případně situaci řešit. K dalším důležitým aspektům patří pozitivní pracovní vztahy; správné odměňování - nejen finanční, ale i chvála; nadřízení by měli poskytovat zaměstnancům zpětnou vazbu.

Rozhodující atributy vzniku nemoci z povolání jsou nadměrnost, jednostrannost, dlouhodobost zátěže. Zaměstnanec má být dostatečně informován, aby bral vážně i první příznaky přetížení, aby zejména ve stresových situacích neignoroval příznaky svalové bolesti. Pokud se únava a bolest svalů a kloubů pravidelně opakuje, bolest se zintenzivňuje, může docházet k trvalému poškození zdraví jedince. Informace a instrukce by měly být v pravidelných intervalech opakovány. Při vnitřní kontrole má zaměstnavatel zajistit, že jsou instrukce relevantní a odpovídající stavu a aktuálním podmínkám a že si navzájem neodporují. Důležitá je také kontrola, zda zaměstnanci dodržují předepsané zásady a postupy. Zaměstnavatel nesmí připustit provádění práce nesprávným způsobem!

On-line seminář pořádala Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (EU-OSHA) ve spolupráci s Ministerstvem práce a sociálních věcí a Výzkumným ústavem bezpečnosti práce, v. v. i.

Autor článku: 

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Přehled příspěvků publikovaných na oborovém portálu BOZPinfo zasílaný každý pátek odpoledne

Kde nás najdete

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1
+420 221 015 844
X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail