Není pravda, že by méně lidí ve státní správě na vedoucích místech povinně obsazovaných jmenováním podléhalo splnění podmínek lustračního zákona.
Stanovisko reaguje na rozdílné výklady porovnání starého a nového zákoníku práce a jeho kolize s lustračním zákonem kolem situace ve vedení České televize. Zákoník práce č. 262/2006 Sb. s tzv. lustračním zákonem počítá. Vyplývá to z § 30 odst. 1 zákoníku práce. Podle tohoto stanovení platí, že: „Výběr fyzických osob ucházejících se o zaměstnání z hlediska kvalifikace,
nezbytných požadavků nebo zvláštních schopností je v působnosti zaměstnavatele, nevyplývá-li ze zvláštního právního předpisu12) jiný postup; předpoklady kladené zvláštními právními předpisy na fyzickou osobu jako zaměstnance tím nejsou dotčeny.“. V poznámce pod čarou č. 12 se odkazuje na tzv. lustrační zákon.
Z platného a účinného právního stavu není možné dovozovat, že se okruh dalších určených pracovních míst (funkcí), v rozsahu podle § 73 odst. 2 zákoníku práce, s výjimkou případů, kdy nebyla sjednána v pracovní smlouvě možnost odvolání z vedoucího pracovního místa (funkce), zúžil.
Z toho vyplývá, že u
je třeba požadavky tzv. lustračního zákona respektovat.
Vkládat příspěvky do diskuzí mohou pouze přihlášení uživatelé. Využijte přihlašovací a registrační formulář.