Švarcsystém a smluvní volnost

Častým argumentem ze strany kontrolovaných osob v případě zjištění výkonu závislé práce (§ 2 zákoníku práce) fyzickou osobou tzv. na živnostenský list na základě obchodněprávního vztahu, je poukaz na smluvní volnost jako na jeden ze základních principů soukromého práva.

Pro výkon činnosti fyzické osoby pro jinou, ať již fyzickou či právnickou osobu, zahrnuje soukromoprávní úprava celou řadu smluvních vztahů v oblasti občanskoprávní, resp. obchodněprávní (např. smlouva o dílo, smlouva příkazní, smlouva o zprostředkování, smlouva komisionářská, smlouva o obchodním zastoupení atd.), nebo v oblasti pracovněprávní (pracovní poměr, dohoda o provedení práce, dohoda o pracovní činnosti, služební poměr apod.). Tam, kde je jedním subjektem pro jiný subjekt na základě smluvního vztahu vykonávána činnost (práce), je přítomna i jistá míra závislosti. I výkon práce v pracovněprávním vztahu vykazuje naplnění jednotlivých znaků závislé práce (§ 2 odst. 1 zákoníku práce) v různé intenzitě (tak např. znak „nadřízenost zaměstnavatele a podřízenost zaměstnance“, resp. „práce podle pokynů zaměstnavatele“ se bude navenek projevovat odlišně u vedoucího zaměstnance, který disponuje jistou mírou samostatnosti při rozhodování, a např. u pracovnice podatelny); na druhou stranu vztah občanskoprávní se neobejde bez pokynů „zadavatele“ ve vztahu k „pracovníkovi“. Tato nabídka smluvních typů nepochybně poskytuje určitou míru smluvní volnosti účastníkům právních vztahů. Tuto volnost však nelze zaměňovat za jakousi libovůli nebo absolutní volnost při výběru toho či onoho smluvního vztahu. V rámci smluvní volnosti je třeba vycházet z účelu, k němuž je ten který smluvní vztah v právní úpravě označen a pro jakou činnost je určen. V některých aspektech potom obecně závazné právní předpisy stanoví dokonce kategorický imperativ, aby na činnost určitého charakteru byl použit určitý, právem presumovaný, smluvní vztah. Tak jako nelze např. při prodeji věci použít jinou smlouvu než smlouvu kupní, tak závislou práci lze vykonávat výhradně v základních pracovněprávních vztazích, za něž je považován pouze pracovní poměr a právní vztahy založené dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr (§ 3 zákoníku práce). V tomto ohledu plní zákoník práce ve vztahu k občanskému zákoníku roli speciálního předpisu (lex specialis).

Uzavření pracovněprávního vztahu poskytuje fyzickým osobám (zaměstnancům) vyšší ochranu v rámci vztahů pracovněprávních než v rámci vztahů občanskoprávních, když vztahy občanskoprávní jsou založeny na právní (smluvní) i faktické rovnosti smluvních stran, zatímco pro vztahy pracovněprávní platí rovnost právní, nikoliv však již faktická (srov. viz § 2 odst. 1 zákoníku práce, podle kterého je závislou prací mimo jiné práce, která je vykonávána ve vztahu nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance.) Využíváním jiných než pracovněprávních smluv (dohod) při výkonu závislé práce je často sledováno právě to, aby se zaměstnavatel vyhnul celé řadě povinností, jež mu pracovněprávní předpisy při zaměstnávání zaměstnanců ukládají. Opomenout nelze ani tu skutečnost, že společenský zájem na tom, aby závislá práce byla konána v pracovněprávním vztahu, pramení i z povinností zaměstnavatelů vůči státu v oblasti sociálního a zdravotního pojištění fyzických osob vykonávajících závislou práci.

Má-li tedy určitá činnost fyzické osoby pro jinou osobu charakter závislé práce, nemůže se uplatnit smluvní volnost účastníků takového vztahu v tom smyslu, že by si mohli zvolit jinou než pracovněprávní smlouvu (dohodu).

Autor článku: 

Komentáře

smluvní volnost a stavby

18.08.2015 - 12:34 Dana Lindová
Příspěvek je zajímavý, otázka je, jak s ním naložit v praxi.:) Tuší zpracovatel příspěvku jak to vypadá na stavbách a nejen u nás. Pokud by byl stát ve vymáhání uvedeného požadavku opravdu důsledný, nebylo by na stavbách takové množství úrazů s fatálními následky, které se nikdy nikam nehlásí, nebo jejich šetření končí jako sebevražda. Zaujal už tento závěr někoho na SUIPu nebo jsem uvedenou skutečnost zaznamenala pouze ve svém okolí za poslední dva roky min. 5 x pouze já. Možná by bylo vhodné podívat se pod pokličku hlavně u stavebních firem, které mají titul "Bezpečný podnik", všichni ostatní mají certifikát jakosti...... ale výkon práce tam provádí ve skutečnosti pouze (jak je nazvat správně? tak např.) "jiné osoby". Stačí se projít stavbou a chlapů na střeše, při pokládce dlažby, montážích nebo s lopatou se zeptat: "A vy pracujete pro koho". Výsledek? Nestačíte se divit. Když má firma jednoho, dva vlastní zaměstnance je to moc, většina je na nějaké pochybné ústní smlouvy a dohody. A už se těším, až nám se přejde praxe z Německa a budou to hlavně tzv. agenturní zaměstnanci, to nás zde teprve čeká:) dokáže si někdo představit v jak nevýhodné pozici jsou všichni ti, kteří ještě pořád vytváří pracovní místa pro dělníky a montéry na skutečnou pracovní smlouvu. Co dělá stát? Vždyť je to vše za jeho tiché podpory. Pro ilustraci ve zkratce popíšu, jak to vypadá v praxi. Při nástupu na stavbu se každý upíše, že převzal rizika zhotovitele stavby, pro jistotu ještě podepíšeme křížovou tabulku (však ona se možná bude hodit). Zhotovitel stavby vydá UNI postupy podle kterých postavíte od psí boudy po Temelín vše. Když se objeví nějaká kontrola jsou připraveny dohody:) no a když se přihodí nějaká nemilá událost je dost nástrojů k tomu toho zraněného chudáka přesvědčit, aby v nemocnici podepsal reverz. Připadám si jako v té pohádce o Mrazíkovi. Koordinátor, který vlastně za ten "organizovaný nepořádek" podle všech může, je ten maličký mužíček? který ze strachu, aby jej kdokoliv při podobném maléru nepotopil, jen tiše říká:" Už mlčím, už mlčím". Napadlo někoho, jak těžkou pozici koordinátor má, pokud stavbu provádí tzv. "Bezpečný podnik". Napadlo někoho, jak těžkou pozici koordinátor má, pokud jej zajímají smluvní vztahy, podle nich se totiž koordinace musí rovněž dělat. Napadlo někoho, že tím, že u nás neprobíhá žádná příprava staveb z hlediska BOZP a vše řeší pouze papír, je od samotného začátku vše špatně. Napadlo někoho, že za smluvní volností je ukryta velká část chaosu a nepořádku. Jako malé děti jsme stavěli hrady z dřevěných kostek, každý z nás se rychle naučil, že když postavíte první řadu špatně, spadne celá stavba. Je škoda, že si to většina z nás již nepamatuje.

Re: smluvní volnost a stavby

18.08.2015 - 17:10 Radoslav Vlasák
To je právě jeden ze zásadních problémů postavení koordinátora BOZP - kým je honorován. Samozřejmě stavebníkem (investorem), který má ve stanovených případech povinnost jeho instalace. A čí chleba jíš... Ale odpovědná místa o změně (např. takové, že koordinátora by "platil" stát a pak to nějakým způsobem stavebníkovi vyúčtoval), i nadále neuvažují...

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Nové příspěvky publikované na informačním serveru BOZPinfo.cz

Kde nás najdete

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1
+420 221 015 844
X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail