indikátor kvality pracovního života

This article reports on the regional differences in subjectively perceived quality of working life – measured using the Subjective Quality of Working Life index – in the Czech Republic. Using survey responses from 2,026 workers from 2020, representative of the working population, we show that variance in quality of working life is lower than in objective measures of social and economic development. At the same time, both importance and evaluation of the quality of working life domains are linked to macroeconomic characteristics, specifically unemployment and average gross wage.

Text na základě srovnání dat z výzkumu Kvalita pracovního života 2020 realizovaného na přelomu listopadu a prosince s daty ze srovnatelných výzkumů z let 2018 a 2014 analyzuje dopady pandemie COVID-19 a změn v pracovní oblasti, které si vynutila či přinesla, na kvalitu pracovního života měřenou prostřednictvím subjektivního indikátoru pracovního života (SQWLi). Výsledky ukazují, že v hodnocení řady dílčích aspektů práce došlo k posunům provázeným výraznou změnou dřívějšími výzkumy stabilně reprodukovaných profesních, odvětvových a jiných rozdílů. Vedle některých očekávatelných negativních posunů se objevily i změny hodnocení v pozitivním směru, přičemž v obou případech se tyto změny často lišily v závislosti na typu ekonomické aktivity, profesi či odvětví.

Indikátor subjektivní kvality pracovního života představuje empirický nástroj, jímž je v sadě různých dílčích aspektů práce reprezentujících šest základních domén spojených s prací a zaměstnáním měřena subjektivní kvalita pracovního života v hlavním zaměstnání ekonomicky aktivní populace České republiky. Daný nástroj v případě dílčích aspektů práce poskytuje údaje ve dvou základních dimenzích, které se vzájemně doplňují. Jednu dimenzi představuje spokojenost měřená na hodnotící škále s póly „velmi špatné“ a „velmi dobré“, druhou dimenzi tvoří subjektivně vnímaná důležitost dílčích aspektů práce měřená na škále s krajními hodnotami „naprosto nedůležité“ a „zcela zásadní“. Na datech sebraných v průběhu let 2018 až 2020 jsme se nyní pokusili podrobněji otestovat, jak se v rámci různých třídění druhého stupně budou diferencovat souhrnné indexy reprezentující jednotlivé domény pracovního života, jež byly zkonstruovány z těchto dat. Základní výsledky těchto analýz a některé vývody z nich prezentujeme v následujícím textu.