design

19.11.2020
Současný svět průmyslové výroby lze definovat jako období růstu a výrazných změn od tradičních technologií k naprosto novým řešením a převratným změnám. Jedním z těchto trendů je zavádění kolaborativních robotů do výroby. Změny, které jsou spojeny s nákupem automatizační techniky a robotů jsou nejen finančně náročné, ale vyžadují především nový přístup při řešení a projektování pracovišť, který úzce souvisí s vybranými principy ergonomických zásad. Ty získávají v současném světě využívání moderních technologií a rozvoji automatizace nový význam. V tomto pojetí jsou více propojeni s požadavky na nutnou úroveň bezpečnosti. Standard ISO 9241-210:2010 představuje návod pro uplatnění nového přístupu (HCD) pro designové řešení produktu. Tento dokument je nezbytným doplňkem stávajících norem pro návrh společných pracovišť člověk-robot a v současnosti není mezi projektanty příliš známý. Antropocentrický přístup při projektování takových pracovišť je založen na myšlence, že člověk má oproti robotu určitá omezení a tato omezení mohou být hlavní příčinou chyb a selhání, související s prací operátora. Toto je důvod, proč by mělo být osvojení ergonomických zásad, rovněž tak znalost ISO 9241-210, součástí projektových prací při návrhu kolaborativních pracovišť.
28.08.2018
Navrhování řídicích center vždy vyžadovalo, aby ergonomové a designéři dokázali skloubit požadavky na řízení procesů s individuálními potřebami operátorů. Díky moderním stavebním technologiím, spolehlivé regulační technice a výkonnému IT vybavení již nemusíme řešit problémy s fyzickým stavem pracovního prostředí, jako tomu bylo ještě před 20 lety. Zcela nové změny ale postupně přináší Průmysl 4.0. O výzvách, kterým budeme muset nově čelit, jsme se doposud mohli dočítat leda ve vědecko-fantastické literatuře. Jedná se především o robotizaci, která podstatně ovlivní roli lidského operátora. A nebude se jednat o roboty ledasjaké. Budou vypadat jako lidé, ale budou stvořeni z neživé hmoty; budou schopní se učit, ale nebudou mít lidské myšlení. V řídicím centru tak bude, patrně, bok po boku s lidmi pracovat humanoidní umělá inteligence. Ta člověka předčí v rychlosti a mnoha dalších výkonových parametrech, ale patrně nikdy nebude schopná se plně socializovat. V řídicích centrech, kde je práce často monotónní a nezajímavá, tak zavládne doposud nepoznané pracovní klima. Někteří sociologové se obávají konfliktů mezi lidmi a roboty i vzniku zcela nového druhu psychické zátěže. Má-li se tato obava zmírnit, bude nutné vzít tyto hrozby vážně a začít se na ně připravovat. Základním předpokladem bude ctít názory operátorů a navrhovat pracovní podmínky v řídicích centrech tak, aby byly jejich fyzické, senzorické i mentální potřeby bezezbytku uspokojeny. Pouze tak bude možné zajistit, aby byli lidé spolu s roboty schopni tuto práci vykonávat úspěšně a bez větších problémů. Úvahy o tom, jaké se v tomto směru otevírají možnosti i jaké otázky si budeme dříve či později klást, se pokusí stručně představit tento článek.
13.01.2014
Although there is a clear improvement on the safety performance in construction sector, it is still a high risk occupational area and suffers from very high accident rates. One of the most effective ways to improve health and safety conditions in construction sites rests in sound education of people incorporated in construction planning, managing or executing. In our region, the creative approaches are essential to encourage new methods to teach health and safety in a stimulating way. The potential of digital technologies widely used in designing buildings for creation of design/construction visualization tools focused on design for construction safety implementation is discussed in the paper. There is also presented the educational program centred on development of construction safety awareness through unconventional teaching techniques. It is addressed particularly to designers or future designers and is focused on implementation of Prevention through Design concept and so is aimed at designers’ safety education especially through the supporting tool developed on building information modelling (BIM) platform.
30.08.2013
Tento článek se zabývá vymezením specifických ergonomických principů v oblasti sedacích prvků městského mobiliáře a jejich využitím při návrhu vlastního designu netradičního sedacího prvku (lavičky). Tyto principy vycházejí z analýzy existujících sedacích prvků. Na některých je možné nalézt prostředky sloužící k omezení nežádoucích způsobů používání, kterým jsou sedací prvky běžně vystaveny. Protože jsou tyto prostředky používány k potlačení ergonomických vlastností, které jsou u daného prvku nežádoucí (v případě sedacích prvků do veřejného prostoru jde např. o ergonomii ležení), jedná se o (vztaženo k ergonomii nežádoucího používání) antiergonomické principy. Předložené řešení má ambici podnítit používání antiergonomických principů i v dalších oblastech designu výrobků určených k veřejnému používání.
04.04.2011
Pracovné prostredie je jedným z dôležitejších faktorov pri získavaní nových zamestnancov, ich udržaní a zvyšovaní ich výkonu a pohody, redukcii chýb zamestnancov, zníženiu neprimeranej pracovnej záťaže a únavy, práceneschopnosti, či chorôb z povolania. Dosiahnuť tú správnu rovnováhu vo firmách nie je jednoduché. Naviac zamestnanec svojou snahou, duševnou a fyzickou prácou pracovné prostredie nielen spoluvytvára, ale ho aj mení. Estetika pracovného prostredia, riadenie bezpečnosti a ochrany zdravia zamestnancov pri práci patrí medzi nosné piliere prosperity a úspešnosti firmy. Cieľom článku je poukázať na dôsledky neustálej modernizácie, ktoré zvyšujú požiadavky na tvorbu a úpravu pracovného prostredia, ktorý je tvorený súborom vonkajších hmotných a nehmotných faktorov priamo pôsobiacich na zamestnanca a jeho prácu. Pozornosť je venovaná teoretickej i praktickej stránke pracovného priestoru, ktorý podľa analýz má byť priestorom úžitkovým, pohodlným, estetickým, bezpečným a hygienicky neškodným.
12.07.2010
Príspevok Zdena Kolesára „Dve bauhausovské inšpirácie“ sa venuje dvom vzdelávacím inštitúciám, ktorých štruktúra a metódy výuky boli ovplyvnené Bauhausom. Škola umeleckých remesiel v Bratislave existovala v rokoch 1928-1939 a bola v tom čase na Slovensku jedinou školou výtvarného zamerania. Jej špecifikom bola snaha integrovať do výuky domáce výrobné tradície. Škola umění v Zlíne existovala v období 1939-1946. Bola súkromnou školou firmy Baťa, potrebám firmy sa podriaďovali zásady výuky. V období vojnového protektorátu Čechy a Morava v čase zatvorenia vysokých škôl udržiavala kontinuitu výtvarného školstva. Škola umeleckých remesiel v Bratislave aj Škola umění v Zlíne silne ovplyvnili metódy vzdelávania dizajnérov v povojnovom Československu a ich vplyv cítiť podnes.

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Přehled příspěvků publikovaných na oborovém portálu BOZPinfo zasílaný každý pátek odpoledne

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1

Sociální sítě VÚBP

facebook linkedin instagram buzzsprout twitter youtubepinterest

Kde nás najdete

X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail