Školní úrazy a jejich odškodňování

25.02.2019

Zdroj:

Při zajišťování bezpečnosti a ochrany zdraví ve školství lze postupovat podle Metodického pokynu k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví dětí, žáků a studentů ve školách a školských zařízeních zřizovaných Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy č. j.: 37 014/2005-25, kde je obsažena definice úrazu žáků. Hlavním tématem článku JUDr. Evy Dandové je odškodňování úrazů žáků ve školách mateřských, základních a středních a jejich odpovědnost za tyto úrazy.

4. Odpovědnost školy

Žádný obecně závazný předpis neukládá školám a školským zařízením se pojistit z titulu odpovědnosti za škodu způsobenou dětem, žákům a studentům při vzdělávání a s ním přímo souvisejících činnostech a při poskytování školských služeb. Doporučuje se nepodceňovat odpovědnost právnických osob vykonávajících činnost školy nebo školského zařízení za škodu způsobenou dětem, žákům či studentům a uzavírat pojištění této odpovědnosti.

Obecně platí, že školy a školská zařízení, jejichž zřizovatelem je stát (právní formou státní příspěvkové organizace nebo organizační složky státu) mohou podle ustanovení § 70 odst. 2 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, pojistit majetek České republiky, se kterým hospodaří, a jiné pojištění mohou uzavřít jen, stanoví-li tak zvláštní zákon. Vzhledem k tomu, že výslovná možnost uzavřít pojištění pro případ odpovědnosti za škodu vzniklou na věcech, životě a zdraví dětí, žáků a studentů je upravena zatím pouze v § 40 zákona č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, mohou být pojišťována pouze státní školská zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy a střediska výchovné péče, nikoliv například státem zřizované základní či střední školy.

Školy a školská zařízení ostatních zřizovatelů (obecní, krajské, soukromé, církevní) nijak v možnosti uzavírat pojištění limitovány nejsou – tj. pojistit se mohou, ale nemusí.

Co se týče možnosti použít na úhradu pojistky odpovědnosti za škodu způsobenou dětem, žákům a studentům při činnosti školy nebo školského zařízení prostředky ze státního rozpočtu, je nutno rozlišit školy a školská zařízení podle jejich zřizovatelů:

v případě škol a školských zařízení zřizovaných obcemi, svazky obcí a kraji nelze použít finanční prostředky poskytované ze státního rozpočtu podle § 160 odst. 1 písm. c) a d) ŠZ - případné pojištění hradí zřizovatel v rámci provozních výdajů;
v případě školských zařízení zřizovaných státem podle zákona č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, lze prostředky ze státního rozpočtu použít jako nezbytné neinvestiční výdaje spojené s provozem školy na pojištění odpovědnosti za škodu související s činností školy [§ 160 odst. 1 písm. a) SŽ];
u církevních škol a školských zařízení je možné prostředky ze státního rozpočtu použít jako nezbytné neinvestiční výdaje spojené s provozem školy na pojištění odpovědnosti za škodu související s činností školy [§ 160 odst. 1 písm. b) ŠZ];
obdobně u soukromých škol je možné využít dotace ze státního rozpočtu k pojištění jako neinvestiční výdaj související s běžným provozem školy a školského zařízení podle § 1 odst. 2 zákona č. 306/1999 Sb., o poskytování dotací soukromým školám, předškolním a školským zařízením, ve znění pozdějších předpisů.