Roušky opět na pořadu dne

Za bezpečnost a zdraví zaměstnanců na pracovištích odpovídá zaměstnavatel. Základní ustanovení zákoníku práce nelze měnit ani Mimořádným opatřením a už vůbec nelze jakýmkoliv způsobem provádět výklad směrem k zákoníku práce článkem na webu MZDr., pod který se neměl odvahu ani nikdo podepsat – protože je to nesmysl. I v době nouzového stavu platí úvodní věta. Pokud se změní právní anebo ostatní předpisy dopadající na problematiku bezpečnosti a zdraví zaměstnanců, musí zaměstnavatelé (v součinnosti s OZO BOZP a případně i s PPLS) odpovídajícím způsobem reagovat. Tzn. zaměstnavatelé musí zajistit soulad firmy s těmito novými požadavky ve všech potřebných souvislostech. V posuzovaném případě (všeobecná povinnost používat ochranu dýchacích cest) musí zaměstnavatel především zajistit následující: posoudit rizika a stanovit nová opatření ve vztahu k vykonávaným pracovním činnostem, upravit relevantní vnitřní předpisy, proškolit zaměstnance o nových podmínkách jejich práce, přidělit nové OOPP, vedoucím zaměstnancům upravit pravidla kontrol a vyžadování nových opatření/nových pravidel po jim podřízených zaměstnancích (kontrolovat a vyžadovat používání roušek), … Vzhledem ke shora uvedenému je těm rozumným čtenářům jasné, že argumenty uvedené v článku na webu MZDr. k používání roušek zaměstnanci nerespektují základní ustanovení ZP k bezpečnosti a ochraně zdraví zaměstnanců. Proto zaměstnavatelům nedoporučuji podle informací uvedených v článku postupovat. Pro zaměstnavatele/OZO BOZP kteří chtějí postupovat striktně podle článku na webu MZDr. mám několik námětů k zamyšlení: 1. Občan A.B. vstupem do areálu/budovy firmy = Váš zaměstnanec pan A.B. projde vrátnicí s šálou přes obličej. Zaměstnanec A.B. se převleče do pracovního, zakryje si ústa šálou a jde pracovat na vrtačku(?). Otázkou je, kdo bude odpovídat za smrtelný pracovní úraz pana A.B.? Zaměstnavatel/vedoucí zaměstnanec nebo někdo z MZDr.? 2. Referent pan C.D. na obchodním oddělení používá roušku tzv. ,,na půl žerdi“ (roušku má víc na bradě než na nose a ústech). Kdo a jak prokáže u soudu pozůstalým po spolupracovnici paní E.F. (zemřela na kovid), že zaměstnavatel zajistil v souladu s tehdy platnými předpisy řádné používání ochrany dýchacích cest u všech spolupracovníků pracujících na obchodním oddělení? Jak zaměstnavatel doloží, že používání roušek bylo na pracovištích zaměstnavatele stanoveno a vedoucími zaměstnanci vyžadováno? Jak zaměstnavatel doloží, že zaměstnanci byli informováni, jak roušky správně používat, jak prokáže, že roušky byly ve stanovených intervalech měněny a používání roušek bylo zaměstnavatelem/vedoucími zaměstnanci soustavně kontrolováno a vyžadováno? 3. Řidič VZV pan G.H. používá roušku nesprávně a proto dochází (v chladném prostředí) k nadměrnému mlžení jeho brýlí. Otázkou je, jak prokáže zaměstnavatel vyhodnocení rizik/stanovení opatření pro řidiče VZV v době, kdy byl nouzový stav a došlo k úrazu? Jak zaměstnavatel prokáže seznámení řidiče VZV s návodem na používání roušky ve specifických podmínkách (při řízení VZV v chladném prostředí)? Kdo bude nést odpovědnost na přejetí spolupracovníka pana CH.I., kterého přes zamlžené brýle pan G.H. neviděl? Závěr. Při projednání shora uvedených případů před soudem nebude zaměstnavatelům předčítán text článku z webu MZDr., ale soudy se budou ve svých závěrech opírat o ta ustanovení ZP, která dopadají na uvedené případy, tzn. ,,za bezpečnost a zdraví zaměstnanců na pracovištích odpovídá zaměstnavatel“. Předpokládaná otázka soudce směrem k odpovědnému vedoucímu zaměstnanci firmy: ,,Co jste udělal proto, aby následek který zde posuzujeme nenastal?“. Správná odpověď není: Řídil jsem se článkem umístěným na webu MZDr. Proč je článek na webu MZDr. napsán tak, jak je napsán? Velice pravděpodobně jde o peníze. Pokud by zaměstnavatelé ,,legalizovali“ používání roušek zaměstnanci (rizika–opatření–OOPP-rouška), staly by se náklady na roušky pro zaměstnavatele daňově uznatelným nákladem a stát by přišel u zaměstnavatelů o značný peníz na daních. Když už mluvíme o penězích, je nutné zmínit § 101 odst. 6 ZP: ,,NÁKLADY spojené se zajišťováním bezpečnosti a OCHRANY ZDRAVÍ při práci JE POVINEN HRADIT ZAMĚSTNAVATEL; tyto náklady nesmějí být přenášeny přímo ani nepřímo na zaměstnance.“. Je skutečně zajímavé, že odborová centrála nemá se stanoviskem MZDr. žádný viditelný problém. To nemění nic na tom, že ZP je i v tomto případě hrubě porušován, protože roušky si v práci platí zaměstnanci. Správný postup lze odvodit se shora uvedeného, proto jen stručně: Zaměstnavatel nemůže vyžadovat po zaměstnanci používání ochrany dýchacích cest bez toho, aby tuto záležitost dle shora uvedeného řádně nezajistil, ale především musí zaměstnavatel zaměstnanci roušku BEZPLATNĚ poskytnout.