Rizika práce v zámečnické dílně, na točivých strojích na SOU

Jaká jsou možná rizika úrazů při práci v zámečnické dílně, při práci na točivých strojích (ruční bruska, stolní vrtání, strojní pila, soustruh, frézka, obrážečka) při odbornén výcviku na středním odborném učilišti obor automechanik a opravář zemědělských strojů?

Dříve, než zodpovím tento dotaz, musím vysvětlit, co vlastně pojem riziko znamená. Dle ČSN EN ISO 12100-1 je pojem riziko definován jako "kombinace pravděpodobnosti výskytu škody a závažnosti této škody". Za škodu přitom považujeme fyzické zranění a/nebo poškození zdraví nebo majetku. V praxi dochází často k zaměňování dvou základních pojmů "riziko" a "nebezpečí". Zde bych upozornil na novelu bezpečnostních norem zaváděných po roce 2000. Dle ČSN EN ISO 12100-1 je pojem nebezpečí definován jako "potenciální zdroj škody". Nebezpečí můžeme blíže určovat tak, aby byl definován jeho původ (mechanické nebezpečí, elektrické nebezpečí, tepelné nebezpečí aj.), nebo druh potenciální škody (např. úraz elektrickým proudem, nebezpečí říznutí, nebezpečí popálení aj.). Toto nebezpečí může být přítomné buď nepřetržitě během předpokládaného používání stroje (např. pohyb nebezpečných rotujících částí), nebo se může objevit neočekávaně (např. nebezpečí stlačení jako důsledek neúmyslného/neočekávaného spuštění stroje). Posouzení rizika u strojních zařízení se věnuje norma ČSN EN 1050. Toto posouzení rizika zahrnuje jednak analýzu rizika (sestávající z určení mezních hodnot stroje, identifikace nebezpečí a odhadu rizika) a jednak zhodnocení rizika (rozhodnutí o tom, zda bylo dosaženo přijatelné bezpečnosti stroje, nebo zda je požadováno snížení rizika). Dokumentace procesu posuzování rizika potom většinou mimo jiné obsahuje i popis příslušného strojního zařízení (např. mezní hodnoty, předpokládané použití), identifikovaná nebezpečí (nebezpečné situace a uvažované nebezpečné události) a zbytková rizika, která jsou spojena se strojním zařízením. Předpokládám, že teď je již čtenáři zřejmé, že na výše položenou otázku nelze jen tak od stolu odpovědět. Pro její zodpovězení je nezbytná prohlídka zmiňovaného strojního zařízení, zjištění jeho technického stavu a mezních parametrů a dalších údajů potřebných pro provedení analýzy rizika. Doporučoval bych tedy v první řadě prostudovat návody k příslušným strojním zařízením, v kterých musí být uvedeny mimo jiné i všeobecné informace o osobních ochranných pomůckách (například oblečení, ochranné brýle) a rizikách pro určité skupiny osob, zřetelné upozornění (slovy nebo pomocí značek) před nebezpečím vznikajícím používáním nebo likvidací produktu (nebo jeho vedlejších produktů) a upozornění na přiměřeně předvídatelné nesprávné použití. Dále by bylo vhodné se seznámit s metodickými návody ČÚBP (nyní SÚIP pozn. redakce) pro bezpečnost práce u obráběcích strojů.

Ing. Petr Blecha, Ph.D., VUT Brno