Psychická zátěž učitelů základních škol

Výzkumy týkající se psychické pracovní zátěže uvádějí opakovaně na prvních místech mezi exponovanými profesemi kromě zdravotnických profesí také učitele. V EU je této profesi věnována velká pozornost, co se týče dopadu stresu na jedince i prevence možného nástupu syndromu vyhoření.

Výzkumy týkající se psychické pracovní zátěže uvádějí opakovaně na prvních místech mezi exponovanými profesemi kromě zdravotnických profesí také učitele. V  EU je této profesi věnována velká pozornost, co se týče dopadu stresu na jedince i prevence možného nástupu syndromu vyhoření. Za hlavní zdroje stresu souvisejícího s výkonem učitelské profese jsou považovány: 1. žáci se špatnými postoji k práci, vyrušující a agresivní, 2. rychlé změny vzdělávacích projektů a organizace školy, 3. špatné pracovní podmínky, včetně osobních vyhlídek na zlepšení finančního hodnocení v práci, 4. časový tlak s časově limitovanými úkoly, 5. konflikty s kolegy, 6. stížnosti na nízkou společenskou prestiž profese.

Šetření subjektivního hodnocení psychické zátěže u vzorku 142 učitelů základních škol v Jihomoravském kraji mělo za účel získat podklady pro kategorizaci prací. Pomocí dotazníků byly sledovány faktory přetížení a jednostrannosti v profesi, četnost neurotických potíží, příznaky syndromu vyhoření a fyzická únava. Hlavním problémem, který učitelé uváděli, byla práce v nepřetržitém časovém tlaku, zodpovědnost za bezpečnost a zdraví jiných osob a vysoké nároky na psychiku (nepřetržité sledování, nutnost průběžného hodnocení a okamžité reakce na situaci). Výsledky hodnocení fyzické únavy učitelů ukázaly průměrnou hodnotu 3 bodů ze 6-tistupňové škály, příznaky fyzické únavy a bolestí se koncentrovaly do oblasti zad (třetina osob). V souboru učitelů byla pětina osob s počínajícími příznaky vyhoření a vysokou míru neurotických tendencí hlavně v oblasti neurastenických stížností (poruchy spánku, bolesti hlavy, zvýšená unavitelnost, podrážděnost, nesoustředěnost) vykazovala třetina osob. Učitelé jako celek uváděli nejvíce příznaků vyhoření od depresivních pocitů k zvýšené dráždivosti a profesionálnímu neuspokojení z několika dalších sledovaných souborů (sestry, personál domovů důchodců, pracovníci rychlé záchranné pomoci, střední zdravotní personál psychiatrie). Z literatury je známo, že subjektivně hodnocené zdraví fyzické i psychické pociťují učitelé jako horší oproti jiným souborům profesí, ve sledovaném vzorku téměř desetina učitelů subjektivně hodnotila své zdraví jako nevyhovující.

Známý je tradičně nezdravý životní styl učitelů, který je zatížen nevhodnými praktikami zvládání stresu – kofein, cigarety, nedostatek pohybu, Výsledky ukázaly, že nesportuje 40 % učitelů, nedostatek spánku pociťuje 42 % učitelů, 33 % jich uvádí nedostatek času na klidné jídlo, nepravidelné stravování 49 %. Kouří 15% učitelů, ale dalších 15% je bývalých kuřáků.

Jako základní psychosociální stresor uváděla třetina učitelů nespokojenost s postavením učitele ve společnosti, výraznou nespokojenost se svou profesí však deklarovala pouze 4 % učitelů.

Studie upozorňuje na vliv psychosociálních faktorů na pracovní zátěž. Učitelé sami nepovažují svou pracovní činnost – výuku - za nadměrně zatěžující, ale stresují je vnější okolnosti jejich činnosti, které souvisejí s nespecifickým stresem na pracovišti. Zařazení do kategorie druhé z hlediska psychické zátěže odpovídá   současným poznatkům o úrovni psychosociálního stresu v činnosti učitelů.

Autoři: Zdeňka Židková, Jaroslava Martinková

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Nové příspěvky publikované na informačním serveru BOZPinfo.cz

Kde nás najdete

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1
+420 221 015 844
X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail