První zásadní novela nového zákoníku práce

Na program 21. schůze Poslanecké sněmovny bylo zařazeno prvé čtení vládního návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. Novela předpokládá celkem 120 změn současné právní úpravy.

Obecně lze shrnout, že primárním účelem této novely je náprava řady právních nepřesností a legislativně technických pochybení, které jsou novému zákoníku práce vytýkány ode dne jeho schválení. Předkládaná novela má rovněž zajistit soulad a provázanost zákoníku práce s řadou dalších právních předpisů, které do problematiky upravené zákoníkem práce různým způsobem zasahují a které byly přijaty až po schválení nového zákoníku práce, resp. se do jeho úpravy nepromítly. Novela zákoníku práce reaguje rovněž na nový návrh zákona o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů (antidiskriminační zákon), jehož projednávání je rovněž zařazeno na aktuálním programu Poslanecké sněmovny.

Předmětná novela nadto přináší i několik podstatnějších věcných změn; v krátkosti je vhodné zmínit alespoň následující:

• Vymezují se případy, kdy nebude zaměstnanci příslušet při rozvázání pracovního poměru ze zdravotních důvodů zvýšené odstupné ve výši dvanáctinásobku průměrného výdělku. Jedná se konkrétně o situace, kdy se zaměstnavatel svojí odpovědnosti za pracovní úraz či nemoc z povolání dotčeného zaměstnance zcela zprostí.
• V souvislosti s poskytováním odstupného novela rovněž staví najisto, že v případě okamžitého zrušení pracovního poměru zaměstnancem, náleží dotčenému zaměstnanci odstupné ve výši trojnásobku průměrného výdělku (současná úprava s ohledem na nepřesnou referenci uvedenou v § 56 odst. 2 připouští výklad, že zaměstnanec je v takové situaci oprávněn požadovat odstupné ve výši dvanáctinásobku průměrného výdělku). Nově potom odstupné v uvedené výši náleží zaměstnanci nejen v případě okamžitého zrušení pracovního poměru z důvodu prodlení zaměstnavatele s výplatou mzdy či jiného zákonem specifikovaného plnění, ale i z důvodu zdravotních.
• Novela rovněž zmírňuje současnou limitaci zaměstnávání mladistvých zaměstnanců - prodlužuje celkovou maximální týdenní pracovní dobu zaměstnanců mladších než 18 let na 40 hodin (namísto současných 30 hodin) při délce směny nejvýše 8 hodin (namísto současných 6 hodin).
• Praktický dopad mohou mít i změny právní úpravy konta pracovní doby, neboť významně usnadňují implementaci tohoto zvláštního druhu nerovnoměrného rozvržení pracovní doby: nově se totiž umožňují změny rozvržení pracovní doby v průběhu konta pracovní doby a vypouští se požadavek předchozího souhlasu jednotlivých zaměstnanců k zavedení konta pracovní doby.
• Novela dále znovuzavádí možnost smluvního ujednání směřujícího ke zjednodušení mzdové kompenzace práce přesčas tím, že mzda bude sjednána již s přihlédnutím k případné práci přesčas, nicméně pouze v případě vedoucích zaměstnanců a nejvýše v rozsahu 150 hodin v kalendářním roce. Důsledkem takového ujednání tedy bude vyloučení nároků dotčeného zaměstnance na nároky plynoucí z přesčasové práce ve smyslu § 114 zákoníku práce (dosažená mzda, příplatek za práci přesčas, popř. náhradní volno). 

Novela zákoníku práce se ovšem obecně zaměřuje skutečně jen na zjevné chyby a zdaleka neřeší všechny problematické body současné právní úpravy – v této souvislosti je možné poukázat např. na § 364 odst. 3 (přechodné ustanovení týkající se pracovních poměrů založených podle předcházející právní úpravy jmenováním), jehož nejednoznačné znění působí v praxi nemalé potíže.

ZDROJ:
Kadlecová, Tereza. První zásadní novela zákoníku práce. In Epravo.cz [online]. Praha: EPRAVO.cz, a.s., 2007 [cit. 10-10-2007]. Dostupný z WWW: <http://www.epravo.cz/v01/index.php3?s1=3&s2=0&s3=0&s4=0&s5=0&s6=0&m=1&ty....