Preventivní prohlídky v osobním volnu?

Na dotaz odpověděla JUDr. Eva Dandová.

Mám dotaz týkající se preventivních lékařských prohlídek. Dle rozhodnutí krajské hygienické stanice jsou někteří pracovníci ve výrobě zařazeni do kategorie 2R (rizikový faktor hluk) s předepsaným lékařským vyšetřením sluchu každé dva roky. Zaměstnavatel zajišťuje tyto preventivní prohlídky v osobním volnu zaměstnanců (odůvodňuje je to tím, že by to ohrozilo výrobu na některých pracovištích). Tyto prohlídky se objednávají na specializovaném pracovišti dopředu, nelze tam  přijít kdykoli.  Dobu strávenou na prohlídce jim nenahrazuje ani po předložení potvrzené propustky, nejedná se prý o překážku v práci.  Je to v souladu se zákonem?

To je zcela špatný výklad zaměstnavatele. Preventivní prohlídka je tzv. jiná důležitá překážka v práci na straně zaměstnance, neboť podle bodu 2 přílohy k nařízení vlády č. 590/2006 Sb. platí, že „Pracovní volno na nezbytně nutnou dobu se poskytne zaměstnanci, který se podrobil pracovnělékařské prohlídce, vyšetření nebo očkování souvisejícímu s výkonem práce v rozsahu stanoveném zvláštními právními předpisy nebo rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví.“ Je to tedy stejná překážka v práci jako návštěva lékaře nebo svatba či úmrtí.

Podle ustanovení § 103 odst. 1 písm. d) zákoníku práce pak platí, že zaměstnavatel je povinen sdělit zaměstnancům, které zařízení závodní preventivní péče jim poskytuje závodní preventivní péči a jakým druhům očkování a jakým preventivním prohlídkám a vyšetřením souvisejícím s výkonem práce jsou povinni se podrobit, umožnit zaměstnancům podrobit se těmto očkováním, prohlídkám a vyšetřením v rozsahu stanoveném zvláštními právními předpisy nebo rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví.  Podle písm.e) citovaného ustanovení  zákoníku práce pak dále platí, že zaměstnavatel je povinen nahradit zaměstnanci, který se podrobí preventivní prohlídce, vyšetření nebo očkování podle písmene d), případnou ztrátu na výdělku, a to ve výši průměrného výdělku, popřípadě ve výši rozdílu mezi náhradou mzdy nebo platu podle § 192 nebo nemocenským a průměrným výdělkem.

Do zákoníku práce máme totiž transponovanou již od roku 2001 tzv. rámcovou směrnici o BOZP (směrnici Rady 89/391/EHS ze dne 12. června 1989 o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci) a od té doby platí, že veškeré náklady spojené se zajišťováním BOZP hradí zaměstnavatel. Z dikce starého zákoníku práce nebylo tak výslovně zřejmé, že zaměstnavatel může zaměstnance vyslat na preventivní prohlídku jen v pracovní době a  v praxi docházelo zejména u zaměstnanců pracujících v noci (kteří mají prohlídku jedenkrát ročně), že je zaměstnavatel vyslal na prohlídku ráno po skončení směny. Při přípravě nového zákoníku práce byla právní úprava v tomto směru přehodnocena a do zákoníku práce bylo vloženo výslovně ustanovení § 103 odst. 1 písm. e) zákoníku práce, aby zaměstnavatel byl povinen nahradit zaměstnanci vždy a za každých okolností veškeré náklady spojené s prohlídkou. Proto když zaměstnanec bude prohlídku absolvovat po skončení pracovní doby, pak půjde v praxi o práci přesčas a zaměstnavatel mu to proplatí včetně příplatku za práci přesčas. Platí zásada, že zaměstnavatel může týdně zaměstnanci nařídit 8 hodin práce přesčas, tak asi nemusí v tomto směru vznikat v praxi problémy. Následně bylo ještě stanoveno, že vyšetření související s výkonem práce je překážkou v práci na straně zaměstnance podle nařízení vlády č. 590/2006 Sb. K tomu jen dodávám, že podle mého osobního názoru nejde o překážku v práci na straně zaměstnance (jak tvrdí zákoník práce a nařízení vlády č. 590/2006 Sb.), ale o překážku v práci na straně zaměstnavatele, neboť je základní povinností zaměstnavatele hradit veškeré náklady spojené se zajišťováním BOZP. Nicméně ať tak či tak, o překážku v práci se jedná, je upravena právním předpisem a je dnes již i výslovně stanoveno, že zaměstnavatel musí nahradit zaměstnanci případnou ztrátu na výdělku, která mu vznikla vysláním na preventivní prohlídku. Tato otázka je ale i v praxi poměrně nesporná. Některá vyšetření (např. když se má rozhodnout, jde-li o ohrožení nemocí z povolání nebo o nemoc z povolání) jsou i několikadenní, pak je zaměstnanci vystavena pracovní neschopenka a zase zaměstnavatel doplatí rozdíl mezi dávkami nemocenského a průměrným výdělkem.

Autor článku: 

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Přehled příspěvků publikovaných na oborovém portálu BOZPinfo zasílaný každý pátek odpoledne

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1

Sociální sítě VÚBP

facebook linkedin instagram buzzsprout X youtubepinterest

Kde nás najdete

X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail