Právní předpisy BOZP a jejich vazba na požadavky bezpečnostního managementu dle OHSAS 18001

Prevence rizik

Prevence rizik

Právní předpis (zákoník práce) definuje pojem prevence rizik, jako soubor všech opatření vyplývající z právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a z opatření zaměstnavatele, která mají za cíl předcházet rizikům, odstraňovat je nebo minimalizovat působení neodstranitelných rizik. Tyto zásady platí pro právní vztahy vznikající při výkonu závislé práce mezi zaměstnanci a zaměstnavateli, tzv. vztahy pracovněprávní. Z praxe víme, že daleko složitější jsou vztahy týkající se zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy, na které v současné legislativě je pamatováno v zákoně 309/2006 Sb. Tento předpis ukládá zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v taxativně stanoveném rozsahu zákoníku práce (jedná se konkrétně o § 101 odst. 1 a 2, § 102, 104 a 105 a § 2 až 11 s přihlédnutím k podmínkám vykonávané činnosti nebo poskytování služeb a jejich rozsahu) pro zaměstnavatele, který je fyzickou osobou a sám též pracuje nebo je fyzickou osobou, která provozuje samostatně výdělečnou činnost. Do této kategorie rovněž patří spolupracující manžel nebo dítě, fyzická nebo právnická osoba, která je zadavatelem stavby (stavebník) nebo jejím zhotovitelem, popřípadě se na zhotovení stavby podílí. Co se týká otázky rizik, je zde dána stejná povinnost těmto fyzickým osobám jako zaměstnavateli dle zákoníku práce (§102).V této souvislosti se nesmí opomenout skutečnost, že tam, kde se v zákoníku práce uvádí pojem zaměstnavatel nebo zaměstnanec, rozumí se tím i osoby výše uvedené. Tímto zákonodárci „zkomplikovali život“ např. pro stavebníka jako fyzickou osobu.

Ze zákonů (zákoník práce, zákon č.309/2006, zákon č.258/2000 ...) zcela zřetelně nevyplývá důležitost pojmu identifikace nebezpečí. Zákony uvádí pouze pojem riziko s různými přívlastky (např. prevence rizik, vyhledávání a vyhodnocování rizik a pod.). Je fakt, že v některé části zákona je zmínka o soustavném vyhledávání nebezpečných činitelů a procesů pracovního prostředí a podmínek. V samotné praxi platí, že pokud máme určit přípustnou míru rizika, musíme v prvé řadě identifikovat nebezpečí. Nebezpečí lze charakterizovat jako proces rozpoznání výskytu zdroje, situace nebo činnosti s možností způsobit poškození zdraví člověka, včetně stanovení jeho charakteristik. Až na tomto základě můžeme posuzovat stupeň ohrožení, hodnotit velikost rizika a přijímat opatření k omezení jeho působení (tím jsou v prvé řadě myšlena opatření vyplývající z právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci), pokud nelze riziko zcela vyloučit.

Problematika rizik se v OHSAS prolíná téměř do všech požadavků v jednotlivých prvcích systému řízení. Již předmět normy stanovuje požadavky na systém managementu BOZP tak, aby organizace mohly řídit svá rizika v oblasti BOZP a zlepšovat svou výkonnost. Dále OHSAS definuje některé pojmy v souvislosti s řízením rizik pro své účely, kde došlo k změnám a doplnění definic oproti stávajícímu standardu. Termín „přípustné riziko“ byl nahrazen termínem „přijatelné riziko“ a termín „nehoda“ je nyní obsažen v termínu „incident“ (dříve užíván pod pojmem nežádoucí událost). Definice tohoto pojmu je nová a znamená událost související s pracovním výkonem (činností), při které došlo nebo mohlo dojít k úrazu, poškození zdraví (bez ohledu na závažnost) nebo smrtelnému úrazu. Incident, při němž nedojde k úrazu, nemoci nebo smrti může být označen také jako „skoronehoda“. Řízení skoronehod pro prevenci pracovních úrazů je v samotné praxi obzvlášť důležité.

Rozdíl mezi nehodou, která vede ke smrtelnému úrazu a nehodou, která vede k skoroúrazu, je záležitost štěstí. Každému závažnému úrazu předchází několik méně závažných a stovky nebezpečných činností. Odstranit smrtelné a těžké úrazy vyžaduje odstranit všechny nehody a nebezpečné činnosti. K této problematice se váže §106 zákoníku práce, kde je dána povinnost zaměstnanci oznamovat svému nadřízenému vedoucímu zaměstnanci nedostatky a závady na pracovišti, které ohrožují nebo by bezprostředně a závažným způsobem mohly ohrozit bezpečnost nebo zdraví zaměstnanců při práci, zejména hrozící vznik mimořádné události nebo nedostatky organizačních opatření, závady nebo poruchy technických zařízení a ochranných systémů určených k jejich zamezení. Dále OHSAS uvádí definici nových pojmů, např. poškození draví a pracoviště, který v základních předpisech BOZP chybí a je tolik důležitý a diskutabilní právě ve vazbě na řízení rizik. Tento pojem je pro účely OHSAS definován jako jakýkoliv fyzický prostor, kde jsou vykonávány činnosti související s prací řízené organizace.

Organizace stanoví a schválí politiku BOZP v rámci rozsahu svého systému managementu BOZP, která odpovídá povaze a rozsahu rizik organizace v oblasti BOZP. Stanovení tohoto závazku by snad šlo přirovnat k uložené povinnosti pro zaměstnavatele zákoníkem práce, kde platí, že zaměstnavatel je povinen zajistit bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců při práci s ohledem na rizika možného ohrožení jejich života a zdraví, která se týkají výkonu práce a vytvářet bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí a pracovní podmínky vhodnou organizací bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a přijímáním opatření k předcházení rizikům.