Pracovní úrazovost v České republice v roce 2010

3 Pracovní úrazovost v krajích

3 Pracovní úrazovost v krajích

Na počet pracovních úrazů v krajích mají vliv především následující faktory:

• Počet pojištěnců v jednotlivých krajích

Rozložení počtu pojištěnců podle krajů je znázorněno v grafu č. 3.3 (tabulka č. 3.1). Na jeden kraj připadalo v roce 2010 průměrně cca 307,9 tis. pojištěnců z celkového počtu za ČR. Ve čtyřech krajích bylo vykázáno víc pojištěnců než tato průměrná hodnota, v deseti krajích bylo vykázáno méně pojištěnců než průměrná hodnota. Nejvíce pojištěnců vykázalo Hlavní město Praha (trojnásobek průměru), nejméně Karlovarský kraj (třetinu průměru). Tato skutečnost ovlivňuje hodnocení absolutního počtu pracovních úrazů.

• Struktura odvětví v jednotlivých krajích

Graf č. 3 znázorňuje strukturu odvětví v jednotlivých krajích vyjádřenou počtem pojištěnců. V krajích s větším podílem odvětví, která vykázala nadprůměrnou četnost pracovních úrazů, došlo k celkově většímu počtu pracovních úrazů a naopak. (Rizikovost jednotlivých odvětví v rámci ČR je charakterizována grafem č. 4.3.2). Z tohoto pohledu se od průměru nejvíce odlišuje Hlavní město Praha, které vykázalo nejnižší podíl rizikových odvětví. Na druhé straně nejrizikovější strukturu odvětví měla Vysočina.

3.1 Pracovní úrazovost v roce 2010 v krajích

Rozložení počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností v jednotlivých krajích je znázorněno v grafu č. 3.1 (tabulka č. 3.1). Z porovnání četností případů v jednotlivých krajích a v ČR vyplývá, že:

• výrazně vyšší četnost než je republikový průměr (1,20) vykázaly kraje: Plzeňský (1,82), Vysočina (1,70), Jihočeský (1,64), Královéhradecký (1,44), Karlovarský (1,37), Ústecký (1,33), Pardubický (1,32) a
• přibližně stejné hodnoty jako republikový průměr vykázaly kraje: Liberecký (1,29), Středočeský (1,29), Zlínský (1,21) a
• nižší hodnoty tohoto ukazatele než je republikový průměr vykázaly kraje: Olomoucký (1,12), Jihomoravský (1,10), Moravskoslezský (1,08) a hl. m. Praha (0,81), viz graf č. 3.3.2.

3.2 Smrtelná pracovní úrazovost v roce 2010 v krajích

V následujícím grafu č. 3.2 je znázorněn podíl počtu smrtelných pracovních úrazů v ČR v jednotlivých krajích v roce 2010 (tabulka č. 3.2). Z porovnání četností smrtelných pracovních úrazů v jednotlivých krajích a v ČR vyplývá, že:

• výrazně vyšší hodnoty tohoto ukazatele než je republikový průměr (0,28) vykázaly kraje: Ústecký (0,52), Pardubický (0,47), Karlovarský (0,43), Moravskoslezský (0,36) a
• přibližně stejné hodnoty jako republikový průměr vykázaly kraje: Olomoucký (0,29), Vysočina (0,29), Královéhradecký (0,29), Zlínský (0,28), Jihočeský (0,25), Středočeský  (0,24) a
• nižší hodnoty tohoto ukazatele než je republikový průměr vykázaly kraje: Jihomoravský (0,22), hl. m. Praha (0,22), Liberecký (0,20) a Plzeňský (0,14), viz graf č. 3.4.2.

Porovnání pracovní úrazovosti se smrtelnou pracovní úrazovostí v krajích

V grafech č. 3.1, 3.2 a 3.3 jsou znázorněny podíly počtů pojištěnců, pracovních úrazů s pracovní neschopností a smrtelných pracovních úrazů v jednotlivých krajích ČR. Vzájemným porovnáním těchto grafů zjistíme pro každý kraj váhu smrtelné a celkové pracovní úrazovosti.