Pracovní úraz při stravování

Zdroj: 

Nedávno do redakce BOZPinfo přišel zajímavý dotaz: Pracovník si v době přestávky ohříval stravu v mikrovlnné troubě a po jejím otevření se opařil. K úrazu opařením nedošlo tedy přímo při stravování, které je vyloučeno z přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů, ale při obsluze mikrovlnné trouby. Bude tento úraz uznán jako pracovní?

Pro ty, kteří se zajímají o BOZP, je jistě známý § 274 odst. 1 zákoníku práce, kde jsou uvedeny úkoly, které jsou v přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů. Jedná se o úkony potřebné k výkonu práce a úkony během práce obvyklé nebo nutné před počátkem práce nebo po jejím skončení a úkony obvyklé v době přestávky v práci na jídlo a oddech konané v objektu zaměstnavatele a dále vyšetření u poskytovatele zdravotních služeb prováděné na příkaz zaměstnavatele nebo vyšetření v souvislosti s noční prací, ošetření při první pomoci a cesta k němu a zpět. Takovými úkony však nejsou cesta do zaměstnání a zpět, stravování, vyšetření nebo ošetření u poskytovatele zdravotních služeb ani cesta k němu a zpět, pokud není konána v objektu zaměstnavatele.

Z uvedeného vyplývá, že samotné stravování je vyloučeno z přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů a úraz při něm vzniklý tedy nebude úrazem pracovním.

Ve firmě, kde se výše uvedený úraz stal, se odborně způsobilá osoba v prevenci rizik vyjádřila právě s poukazem na zmíněný § 274 zákoníku práce, že to pracovní úraz není. Stejný názor měla i pracovnice oblastního inspektorátu práce, se kterou se radila. Ve firmě však přesto nechtěli zaměstnance poškodit, tak si vyžádali stanovisko pojišťovny Kooperativa. Z jejího překvapivě příznivého stanoviska vyplynulo, že se o pracovní úraz jedná, protože obvyklým úkonem o přestávce na jídlo v objektu zaměstnavatele je i ohřívání jídla v mikrovlnné troubě, kterou tam za tím účelem zaměstnavatel pořídil. Pokud to zaměstnavatel uzná, pak pojišťovna odškodní.

V minulosti jsme na BOZPinfo řešili podobný případ. Zaměstnankyně zalévala kávu vodou z konvice a opatřila se. Zde se autorka odpovědi přikláněla k názoru, že vlastní stravování, stejně jako vše, co s tím souvisí (v tomto případě zalévání kávy horkou vodou z rychlovarné konvice), je však z přímé souvislosti vyloučeno. A mezi odbornou veřejností přetrvával názor, že úraz utrpěný při zalévání kávy by byl úrazem pracovním pouze tehdy, utrpěla-li by ho například sekretářka, která by vařila kávu v rámci svých pracovních povinností.

Jak má tedy zaměstnavatel v těchto případech postupovat? Je vyloučeno z přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů pouhé stravování nebo i příprava jídla apod.?

Nedávno nás také jeden z čtenářů informoval o případu, kdy někdo dal dezinfekci do krabice s mlékem, která byla v lednici na pracovišti. A zaměstnanec se toho mléka napil a přivodil si zdravotní problémy. Pojišťovna prý zatím nerozhodla, ale vyjádřila se ve smyslu, že pokud by došlo tímto úkonem k poleptání trávicího ústrojí, byla by ochotna se touto událostí zabývat jako pracovním úrazem. Zde již, dalo by se říci, nad rámec zákona, protože pracovník přímo konzumoval.

Dříve se tyto úrazy za pracovní nepovažovaly. Nyní, jak se zdá, pokud se tedy na nějakém pracovišti stane podobný úraz, pojišťovna ho nebude mít problém odškodnit. A to je zřejmě rozhodující. Protože, jak známo pracovní úraz uznává zaměstnavatel, ale je pro tyto účely pojištěn, takže náhrady mu proplatí pojišťovna. Zeptali jsme se Milana Káni, mluvčího pojišťovny Kooperativa, jak je to nyní s odškodňováním pracovních úrazů souvisejících se stravováním. Poskytl nám následující vyjádření:

„Na uvedený dotaz nelze dát jasnou odpověď bez dalšího upřesnění, resp. bez jednoznačně popsaného úrazového děje nelze zaujmout jednoznačné stanovisko.

Úraz způsobený pitím kávy na pracovišti, kde je toto kvůli podmínkám dané práce vyloučeno, by nemohl být považován za pracovní. Naopak v mnoha dalších situacích by takto být posouzeno mohlo a pojišťovna by zde příčinnou souvislost mezi pitím kávy a výkonem práce nezpochybňovala. Příkladem může být opaření kávou servírovanou na zaměstnavatelem organizované poradě nebo při ochutnávce kávy na zaměstnavatelem organizované „týmové akci“.

Pokud si však zaměstnanec během práce zajde na „kávičku“ do vedlejší kanceláře, tak to nemůžeme posoudit jako úkon související s pracovní činností. Dalšími faktory, jež mohou posouzení ovlivnit, jsou místo a čas incidentu. Pokud dojde k námi posuzovaným úrazovým dějům v prostorách vyhrazených zaměstnavatelem na jídlo a oddech a v době přestávky na jídlo a oddech, kdy se například zaměstnanec opaří horkou polévkou podávanou k obědu (nebo si v mikrovlnce ohřívá jídlo), tak to může být posouzeno jako pracovní úraz. Dle našeho výkladu se jedná o úkony obvyklé v době přestávky v práci na jídlo a oddech konané v objektu zaměstnavatele. Jiná situace by vznikla, pokud by během stravování došlo k udušení soustem jídla. Na takto vzniklý případ by se podle nás vztahovala výluka uvedená v § 274 odst. 1 poslední věta zákoníku práce.

Obecně lze tedy shrnout, že existuje řada proměnných, jež vstupují do posouzení každého jednotlivého úrazového děje, a nelze vykládat ustanovení § 274 zákoníku práce striktně formalisticky bez posouzení dalších okolností případu. Závěrem však můžeme říci, že hlášených případů úrazů, které vzniknou v souvislosti s přípravou nebo konzumací jídla na pracovišti, je minimum.“

Autor článku: 

Komentáře

Posouzení zranění zaměstnance v souvislosti se stravováním

08.07.2021 - 10:21 Zdenek Šenk
V příspěvku se pokusím přiblížit svoje stanoviska k jednotlivým úrazovým dějům popsaným v shora uvedeném dotazu a v odpovědích: 1. Mikrovlnná trouba opaření zaměstnance. Názor pojišťovny Kooperativa na úraz zaměstnance při ohřívání jídla v mikrovlnné troubě: ,,obvyklým úkonem o přestávce na jídlo v objektu zaměstnavatele je i ohřívání jídla v mikrovlnné troubě, kterou tam za tím účelem zaměstnavatel pořídil“. Stanovisko pojišťovny Kooperativa je chybné – jedná se už o proces, který je v přímé souvislosti se stravováním, viz níže uvedené odůvodnění. Opaření zaměstnance při ohřívání stravy v mikrovlnné troubě není (podle mého názoru) pracovním úrazem. 2. Opaření kávou vařenou pro sebe. Opaření zaměstnance při zalévání kávy pro vlastní potřebu (a to i v době mimo přestávku) není pracovním úrazem. 3. Opaření kávou – pokyn vedoucího. Opaření zaměstnance při zalévání kávy na pokyn vedoucího zaměstnance nebo v rámci pracovních povinností (sekretářka, barman, kuchař) je pracovním úrazem. 4. Požití mléka/požití desinfekce. Úraz zaměstnance po požití nádoby s nápisem ,,mléko“ umístěné v lednici, kde byla v nádobě místo mléka desinfekce je pracovním úrazem. Poznámka: K obdobnému případu existuje judikát Nejvyššího soudu ČR (jednalo se o PÚ). 5. Zranění při pití kávy. Úraz zaměstnance při pití kávy není pracovním úrazem. 6. Opaření kávou – sekretářka. 6.1 Opaření kávou servírovanou účastníkům na pracovní poradě je dle mluvčího pojišťovny Kooperativa pracovní úraz. S názorem mluvčího souhlasím, ale jen za podmínky, že zraněnou osobou je sekretářka, která kávu servírovala (sekretářka se opařila sama). 6.2 Pokud by se opařil kávou účastník porady, o pracovní úraz se nejedná. 6.3 Pokud by kávou účastníka porady opařila sekretářka – jedná se o pracovní úraz. 7. Teambuilding – ochutnávka kávy. 7.1 Ochutnávka kávy na teambuildingové akci je dle mluvčího pojišťovny Kooperativa (pan Káňa) pracovním úrazem. K teambuildingu je celkem bohatá judikatura. Při použití závěrů z judikátů lze s mluvčím pojišťovny souhlasit, ale jen za podmínky, že budou splněny podmínky stanovené judikaturou pro teambuilding. Tzn. musí být ochutnávka kávy uvedena v programu teambuildingové akce a ochutnávka kávy musí mít nějakou další vazbu na celkový cíl teambuildingové akce. 7.2 Pokud by k poškození zdraví zaměstnance (účastníka akce) došlo mimo oficiální program akce, tak se o pracovní úraz nejedná. Příkladem by mohla být situace, kdy účastníci akce si po skončení oficiálního programu akce společně zajdou (na základě vlastního rozhodnutí) na ochutnávku kávy a tam dojde k poškození zdraví účastníka teambuildingové akce. 8. Opaření kávou mimo vlastní kancelář. O pracovní úraz se nejedná. 9. Opaření zaměstnance polévkou. 9.1 Dle stanoviska mluvčího pojišťovny, je opaření zaměstnance polévkou v době přestávky na jídlo a oddech v jídelně pracovním úrazem. S názorem mluvčího Kooperativy nesouhlasím, protože se o pracovní úraz nejedná – úraz se stal v rámci stravování. 9.2 Dle stanoviska mluvčího pojišťovny, je opaření zaměstnance jídlem v jídelně (při ohřívá v mikrovlnné troubě), v době přestávky na jídlo a oddech - pracovním úrazem. S názorem nesouhlasím, protože se o pracovní úraz nejedná, viz bod č. 1. 10. Udušení zaměstnance jídlem. Udušení zaměstnance soustem jídla při stravování není pracovním úrazem. Souhrnná poznámka k shora uvedeným 10-ti bodům: Shora uvedené prokazuje, že posuzování úrazů zaměstnanců je poměrně složitá záležitost, a proto nelze bez hlubších odborných znalostí vydávat k této problematice (zdánlivě) jednoduchá stanoviska. Odůvodnění shora uvedených stanovisek: V § 274 odst. 1 ZP je uvedeno: ,,V přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů jsou úkony potřebné … nutné … obvyklé …, takovými úkony však nejsou … stravování … ani cesta k němu a zpět, pokud není konaná v objektu zaměstnavatele“. Z uvedeného vyplývá, že zákonodárce nerozděluje stravování na přípravu stravy a na vlastní konzumaci. Před ,,stravování“ předsazuje jen cestu z pracoviště na stravování a po skončení ,,stravování“ nastupuje cesta ze stravování zpět na pracoviště. K právním předpisům nelze ,,domalovávat“ něco, co tam není. Domalování právních předpisů v podání pojišťovny Kooperativa znamená: - příprava stravy = jedná se o pracovní úraz, - vlastní konzumace stravy = není pracovním úrazem. Takto postupovat nelze, protože tato metoda nemá oporu v ustanoveních zákoníku práce, ani v konstantní judikatuře. Závěr je tedy z mého pohledu jednoznačný. Cesta na stravování končí vstupem do místa stravování (vstupem do budovy, která celá slouží stravování/vstupem do jídelny/vstupem do klidové místnosti/vstupem do restaurace), kde je zahájeno stravování. Odchodem z místa stravování (odchodem z budovy, která celá slouží k stravování, z jídelny, z klidové místnosti, z restaurace) začíná cesta ze stravování. Shora uvedené propojeno s poškozením zdraví zaměstnance: 1.1 Cesta na stravování v budově/v areálu, kde zaměstnanec vykonává práci = pracovní úraz. 1.2 Cesta na stravování mimo budovu/mimo areál, kde zaměstnanec vykonává práci = nejedná se o pracovní úraz. 2. Vstupem do budovy, která celá slouží stravování/vstupem do jídelny/vstupem do klidové místnosti) a je zahájeno stravování (není rozhodující, kde se prostor stravování nachází) = nejedná se o pracovní úraz. 3.1 Cesta ze stravování z budovy/jídelny, klidové místnosti umístěné v areálu, kde zaměstnanec vykonává práci = pracovní úraz. 3.2 Cesta ze stravování z budovy/z jídelny/z klidové místnosti/z restaurace umístěné mimo areál, kde zaměstnanec vykonává práci = nejedná se o pracovní úraz. Závěr. Hlavní důvod, proč jsou moje stanoviska k některým posuzovaným případům odlišná od stanovisek pojišťovny je skutečnost, že pojišťovna Kooperativa vnímá proces stravování jen jako vlastní konzumaci stravy. Protože nebyla argumentace mluvčího pojišťovny Kooperativa podložena žádnými judikáty, lze předpokládat, že taková judikatura neexistuje. Je potom otázka, jak může pojišťovna Kooperativa usměrňovat závěry o náhradách za pracovní úrazy zpracované v organizacích odborně způsobilými osobami v prevenci rizik, když nedokáže na potřebné odborné úrovni obhájit svoje názory v oblasti pracovních úrazů při stravování. Zpracoval dne 7. 7. 2021, Zdeněk Šenk

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Přehled příspěvků publikovaných na oborovém portálu BOZPinfo zasílaný každý pátek odpoledne

Kde nás najdete

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1
+420 221 015 844
X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail