Pracovní úraz a dva pracovněprávní vztahy

Zdroj: 

Na dotaz odpověděla JUDr. Eva Dandová.

Stal se mi úraz při práci na dohodu o provedení práce u jiného zaměstnavatele, než je můj zaměstnavatel, u kterého jsem čerpal dovolenou z důvodu přivýdělku na chmelové brigádě. Bohužel hned první den brigády se mi stal pracovní úraz (zlomené předloktí, se kterým jsem musel na operaci) a doba léčení bude minimálně 3 měsíce. Tudíž nebudu moci nastoupit do své práce a ujde mi značná suma peněz, jelikož ve své práci mám velmi slušný výdělek. Vše u zaměstnavatele bylo sepsáno do knihy úrazu a mám vystavenou neschopenku. Co mohu nárokovat?

Ve Vašem případě je třeba vyjít ze dvou ustanovení, a to z § 271o zákoníku práce (ZP) a § 271p ZP. Podle § 271o ZP platí, že u zaměstnance, který je v době pracovního úrazu nebo zjištění nemoci z povolání v několika pracovních poměrech nebo je činný na základě dohody o práci konané mimo pracovní poměr, se při stanovení výše náhrady za ztrátu na výdělku vychází z průměrných výdělků dosahovaných ve všech těchto základních pracovněprávních vztazích, a to po dobu, po kterou by mohly trvat. To znamená, že výše náhrady za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti se bude počítat do součtu průměrného výdělku ve Vašem „hlavním“ zaměstnání a této dohody o provedení práce, nebudete tedy v tomto ohledu škodný.

Dále pak podle § 271p ZP platí, že zaměstnanci, který utrpí pracovní úraz nebo u něhož byla zjištěna nemoc z povolání v pracovním poměru sjednaném na dobu určitou nebo při výkonu práce na základě dohody o práci konané mimo pracovní poměr uzavřené na dobu určitou, přísluší náhrada za ztrátu na výdělku jen do doby, kdy měl tento základní pracovněprávní vztah skončit. Po této době přísluší náhrada za ztrátu na výdělku, jestliže je možné podle okolností předpokládat, že postižený zaměstnanec by byl i nadále zaměstnán. Ostatní práva vyplývající z povinnosti nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu způsobenou pracovním úrazem nebo nemocí z povolání tím nejsou dotčena.  

Z uvedeného vyplývá, že zaměstnanec, který utrpěl pracovní úraz v pracovním poměru sjednaném na dobu určitou (v dohodě o práci konané mimo pracovní poměr), má po uplynutí doby trvání tohoto pracovního poměru (dohody) nárok na náhradu za ztrátu na výdělku nejen tehdy, když prokáže, že by byl dále zaměstnán, ale i tehdy, kdy to lze z okolností předpokládat. To u Vás nebude problém, Vy jste zaměstnán v „hlavním“ pracovním poměru, takže nárok na náhradu za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti Vám bude trvat po celou dobu pracovní neschopnosti.

Jen si dejte pozor, aby Váš odpovědný zaměstnavatel skutečně projednal Vaše nároky s pojišťovnou a zařídil výplatu. Ve Vašem případě se bude asi jednat pouze o náhradu za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti podle § 271a ZP a o náhradu bolestného podle § 271c ZP. Bolestné vám lékař vypíše až po ustálení zdravotního stavu, tedy po skončení léčení.

Jen připomínám závěrem, že neschopenku uplatníte u „hlavního“ zaměstnavatele, na základě této dohody by Vám stejně nevznikl nárok na náhradu mzdy z titulu pracovní neschopnosti podle § 192 ZP a ani na dávky nemocenského. Jinak nástup na pracovní neschopnost přerušuje ze zákona dovolenou.

Autor článku: 

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Přehled příspěvků publikovaných na oborovém portálu BOZPinfo zasílaný každý pátek odpoledne

Kde nás najdete

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1
+420 221 015 844
X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail