Pracovnělékařské služby

Zdroj: 
Vláda předložila Parlamentu k projednání "balíček" zákonů tzv. zdravotní reformy. V souvislosti s tím by mělo dojít i k úpravě pracovnělékařské péče, kde byly dosud nejasnosti.

V souvislosti s přijetím druhého zákoníku práce (ZP) č. 262/2006 Sb. se v praxi vyskytly problémy ohledně lékařských preventivních podmínek. Druhý ZP totiž počítal, že spolu s ním nabude účinnosti i zákon o zdravotní péči, který bude institucionalizovat pracovnělékařskou péči a udělá pořádek v lékařských preventivních prohlídkách. Nicméně projednávání zákona o zdravotní péči bylo již před třemi roky v  Poslanecké sněmovně přerušeno. Druhý ZP tak nabyl účinnosti s tím, že používal pojmu „pracovnělékařská péče“, aniž pro tento pojem byl dostatečný právní základ. To pak bylo tzv. technickou novelou ZP změněno a vrátilo se pojmosloví „závodní preventivní péče“, které má právní základ v ustanovení § 18a zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu.

Nyní vláda předložila Parlamentu k projednání „balíček“ zákonů tzv. zdravotní reformy. Jedná se o novelu zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, o zákon o zdravotních službách. Zákon o specifických zdravotních službách, zákon o zdravotnické záchranné službě a zákon, kterým se mění zákony v souvislosti s přijetím zákona o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), zákona o specifických zdravotních službách a zákona o zdravotnické záchranné službě.

Pracovnělékařská péče je upravena zákonem o specifických zdravotních službách podle Úmluvy o závodních zdravotních službách (MOP č. 161) zejména v té oblasti, kterou je nezbytné upravit na úrovni zákona, tedy v oblasti práv a povinností zúčastněných subjektů. Navrhuje se, aby tím, kdo poskytuje pracovnělékařské služby v plné šíři, byl poskytovatel v oboru všeobecné praktické lékařství nebo poskytovatel v oboru pracovní lékařství. Novela předpokládá, že „praktický lékař“ bude absolvovat akreditovaný kurz zaměřený na pracovnělékařské služby.

Oba tito poskytovatelé jsou oprávněni z titulu své odbornosti poskytovat pracovnělékařské služby pro zaměstnavatele, na jehož pracovištích se souběžně vyskytují práce zařazené podle § 37 odst. 2 zákona o ochraně veřejného zdraví do kategorie první, druhé, druhé - rizikové, třetí nebo čtvrté, a to vždy na základě písemné smlouvy. Zejména pak práce zařazené do kategorie druhé není možné svěřit pouze do režimu pracovnělékařských prohlídek, ale je nezbytné, aby pracoviště, na nichž se takové práce vykonávají, posuzoval lékař se znalostí pracovních podmínek a obecně problematiky BOZP. To dokládá i fakt, že každoročně je zaznamenáván výskyt nemocí z povolání u těch osob, které vykonávají práci zařazenou do kategorie druhé, přičemž podíl těchto nemocí z povolání na celkově přiznaných nemocech z povolání činí cca 25 až 26 %. Tím, že se navrhuje, aby výslovně komplexní pracovnělékařské služby byly svěřeny jen lékařům se znalostí problematiky BOZP, očekává se i snížení výskytu nemoci z povolání právě u těch prací, které nejsou rizikové.

Tam, kde se na pracovištích zaměstnavatele vyskytují výhradně práce zařazené jen do kategorie první podle § 37 odst. 2 zákona o ochraně veřejného zdraví, se umožňuje, aby pracovnělékařské prohlídky, tedy prohlídku vstupní a prohlídku periodickou, vykonávali registrující lékaři zaměstnanců nebo uchazečů o práci, a to vždy na žádost zaměstnavatele nebo budoucího zaměstnavatele.

Navrhuje se dále, aby v případě, že příslušný orgán ochrany veřejného zdraví rozhodne o tom, že práce kategorie první je prací kategorie vyšší, tedy s vyšší dávkou rizika, nebo se u zaměstnavatele změní podmínky pro výkon práce stanovené jinými právními předpisy, byl zaměstnavatel povinen zajistit si pracovnělékařské služby jedním z oprávněných poskytovatelů, a to na základě písemné smlouvy nebo rozšířit stávající smlouvu o ty pracovnělékařské služby, které dosud nepožadoval. Protože se nemusí vždy jednat o totožného poskytovatele, s nímž již má zaměstnavatel uzavřenu smlouvu o pracovnělékařských službách, navrhuje se přechodná doba třech měsíců ode dne, kdy k této změně došlo, aby případně mohl zaměstnavatel oslovit jiného poskytovatele.

Pracovnělékařské služby nejsou samostatným druhem zdravotní péče, neboť svým účelem naplňují definici preventivní, diagnostické, konzultační a posudkové péče. Jejich odlišnost spočívá jednak v okruhu osob, kterým jsou poskytovány – zaměstnancům, a jednak ve způsobu, jakým jsou poskytovány - tedy na základě smlouvy mezi poskytovatelem zdravotních služeb a zaměstnavatelem. 

Návrh zákona stanoví povinnost úhrady pracovnělékařských služeb zaměstnavateli s tím, že již v současné době je povinnost hradit náklady související se zajišťováním bezpečnosti a ochrany zdraví při práci uložena zaměstnavateli zákoníkem práce a zákonem o ochraně veřejného zdraví. Nejednotně je v současnosti hrazena klinická část, tedy náklady související s prováděním preventivních pracovnělékařských prohlídek a posuzováním zdravotní způsobilosti k práci. Část těchto nákladů je hrazena nesystémově z veřejného zdravotního pojištění a převážnou část nákladů již v současné době hradí zaměstnavatel. Úhrada je dovozována podle čl. 12 Úmluvy o závodních zdravotních službách.

Kromě povinností nezbytných pro zajištění kvality těchto zdravotních služeb, které zákon ukládá jak zaměstnanci, tak zaměstnavateli, jsou zejména za účelem posílení ochrany zdraví při práci uloženy povinnosti i poskytovateli pracovnělékařských služeb. Poskytovatel pracovnělékařských služeb je povinen zejména informovat zaměstnance o možném vlivu faktorů pracovních podmínek na jeho zdraví a zaměstnavatele o možném vlivu faktorů pracovních podmínek na zdravotní stav jeho zaměstnanců. Rovněž je povinen spolupracovat se zaměstnavateli, zaměstnanci a s dotčenými orgány státního odborného dozoru nad bezpečností a ochranou zdraví při práci, kterými jsou orgány ochrany veřejného zdraví, inspekce práce a báňského úřadu, a dalšími správními úřady. Stejně tak je povinen oznamovat zaměstnavateli a dotčeným správním úřadům zjištění závažných skutečností negativně ovlivňujících bezpečnost a ochranu zdraví při práci, vydávat lékařské posudky pro potřeby posouzení příčin vzniku úrazu, a dále též zajistit, aby ve zdravotnické dokumentaci byly zaznamenávány podstatné údaje o pracovních podmínkách potřebné pro hodnocení vlivu pracovních podmínek na zdraví zaměstnance.

Nová právní úprava bude mít podle důvodové zprávy v oblasti pracovnělékařských služeb dopad na rozpočty těch zaměstnavatelů, jejichž zaměstnancům byly lékařské preventivní prohlídky hrazeny podle § 35 zákona č. 48/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů - tzn. zaměstnavatelům, jejichž zaměstnanci vykonávají práce rizikové podle zákona č. 258/2000 Sb., a dále práce, u kterých jsou podle § 12 až 14 směrnice č. 49/1967 Věst. MZ ČSR, o posuzování zdravotní způsobilosti k práci, ve znění pozdějších předpisů, stanoveny preventivní periodické a mimořádné prohlídky, s výjimkou prohlídek řidičů z povolání. Vzhledem ke změně financování těchto činností dojde ke snížení výdajů z veřejného zdravotního pojištění.

S ohledem na stávající praxi, kdy z veřejného zdravotního pojištění jsou zpravidla hrazeny pouze náklady za provedení lékařské prohlídky, ne již náklady za provedení dalších z posudkových důvodů požadovaných odborných vyšetření, které převážně již v současnosti hradí zaměstnavatelé, a současně i s ohledem na to, že úhrada z veřejného zdravotního pojištění je realizována pouze pokud jsou pracovnělékařské služby předmětem smlouvy mezi provozovatelem zdravotnického zařízení a příslušnou zdravotní pojišťovnou, nepředpokládají se rozdíly zásadního významu.

Podrobné rozpracování pracovnělékařských prohlídek, včetně zapracování příslušných směrnic, bude předmětem prováděcího předpisu, který bude obsahovat druhy, četnost a obsah lékařských prohlídek nezbytných pro zjištění zdravotního stavu posuzované osoby a posuzování zdravotní způsobilosti, rozsah odborných vyšetření, postup při zajištění a provádění lékařských prohlídek, včetně případů, kdy se provádějí. Dále bude obsahovat podmínky, za kterých lze vydat lékařský posudek, dobu a podmínky jeho platnosti včetně podmínek, za kterých lze požadovat nové posouzení zdravotní způsobilosti, a dobu, po kterou lze lékařský posudek uplatnit.

Náklady na prohlídku k posuzování zdravotní způsobilosti osob ucházejících se o práci hradí posuzovaná osoba, nedohodne-li se s potencionálním zaměstnavatelem jinak nebo nestanoví-li jiný právní předpis jinak. Zde je ponechána možnost zaměstnavatele náklady na prohlídku uchazeči uhradit. Například podle § 15 odst. 5 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů, hradí náklady spojené se zjišťováním zdravotní způsobilosti občana bezpečnostní sbor.

Autor článku: 

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Nové příspěvky publikované na informačním serveru BOZPinfo.cz

Kde nás najdete

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1
+420 221 015 844
X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail