Povinnost zaměstnavatele při ukončení pracovního poměru ve zkušební době a uznání nemoci z povolání

Zdroj: 

Na dotaz odpověděla JUDr. Eva Dandová.

Zaměstnanec den po ukončení pracovního poměru ve zkušební době nastoupil na nemocenskou. Od té doby je asi 6 měsíců veden jako práce neschopný. Měsíc po nástupu nemocenské mu byla přiznána nemoc z povolání. Jsem jako zaměstnavatel povinen zaměstnanci doplácet k pobírané nemocenské ještě zbylou částku do výše průměrného platu před vznikem nemoci z povolání, když byl se zaměstnancem rozvázán pracovní poměr?

Podle § 4 vyhlášky č. 104/2012 Sb., o posuzování nemocí z povolání, musí lékařský posudek o uznání nemoci z povolání obsahovat:

  • náležitosti podle vyhlášky č. 98/2012 Sb., o zdravotnické dokumentaci, ve znění pozdějších předpisů;
  • identifikační údaje zaměstnavatele (název a adresu sídla zaměstnavatele a jeho identifikační číslo);
  • datum zjištění nemoci, kterým je den vyšetření, při kterém bylo poprvé prokázáno onemocnění uznané později za nemoc z povolání;
  • označení příslušné kapitoly a položky seznamu nemocí z povolání podle nařízení vlády č. 290/1995 Sb., kterým se stanoví seznam nemocí z povolání, ve znění pozdějších předpisů.

Z toho posudku musí být tedy zřejmé datum uznání nemoci z povolání a teprve od toho data může zaměstnanci vzniknout nárok na některou náhradu majetkové a nemajetkové újmy podle zákoníku práce, tedy i nárok na náhradu za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti.

Z Vašeho dotazu vyplývá, že dotyčný zaměstnanec u Vás pracoval krátce, když s ním byl rozvázán pracovní poměr ve zkušební době. Mám tedy vážné pochybnosti o tom, zda jste vůbec zaměstnavatelem odpovědným za vzniklou škodu.

Podle § 269 odst. 2 zákoníku práce totiž platí, že zaměstnavatel je povinen nahradit zaměstnanci škodu nebo nemajetkovou újmu vzniklou nemocí z povolání, jestliže zaměstnanec naposledy před jejím zjištěním pracoval u zaměstnavatele za podmínek, za nichž vzniká nemoc z povolání, kterou byl postižen.

Proto nevím, zda jste skutečně tím posledním zaměstnavatelem, u kterého postižený pracoval za podmínek, za nichž vzniká nemoc z povolání. V praxi je velice časté, že nemoc z povolání je uznána až s časovým odstupem od skončení pracovního poměru u zaměstnavatele, kde zaměstnanec pracoval naposledy za podmínek, za nichž nemoc z povolání vzniká. Neplatí však pravidlo, že odpovědným je vždy poslední zaměstnavatel. Odpovědným je poslední zaměstnavatel, ale jen ten, u kterého zaměstnanec skutečně pracoval za podmínek, za nichž vzniká nemoc z povolání (tedy v rizikovém prostředí), a to nemusí být skutečný poslední zaměstnavatel postiženého.

To vše ale musí být zřejmé z obsahu posudku. Jste-li tedy oním podle dikce zákoníku práce „zaměstnavatelem odpovědným za nemoc z povolání“ pak Vám ordinariát nemocí z povolání doručil posudek přímo a Vy se musíte spojit s pojišťovnou (asi Kooperativu a.s.), aby za Vás provedla odškodnění nemoci z povolání.

Doporučuji zatím nevyplácet poškozenému žádnou náhradu, dokud se nedohodnete s pojišťovnou a dokud nebude skutečně najisto postaveno, že Vy jste zaměstnavatelem odpovědným za vzniklou nemoc z povolání.

Autor článku: 

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Přehled příspěvků publikovaných na oborovém portálu BOZPinfo zasílaný každý pátek odpoledne

Kde nás najdete

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1
+420 221 015 844
X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail