Pandemie chřipky a její vliv na fungování složek záchranného systému

V tomto období roku jako každý rok nabývá na aktuálnosti problematika chřipkové epidemie. V případě sezónní epidemie běžné chřipky onemocní 5 - 10 % obyvatelstva. Mnohem větší počet obyvatel však může zasáhnout pandemie chřipky, tedy celosvětová událost, která je spojená s vysokou nemocností, vysokou úmrtností a může dojít k závažnému narušení sociálního a ekonomického systému.

Část II. - Pandemický plán České republiky

Část II. - Pandemický plán České republiky

Pandemický plán České republiky

Vláda České republiky na svém zasedání č. 1271 8. listopadu 2006 schválila Pandemický plán České republiky pro případ pandemie chřipky vyvolané novými variantami chřipkových virů. Pandemický plán České republiky je dokumentem stanovujícím postupy a základní systém reakce České republiky na chřipkovou pandemii, způsobenou novými typy chřipkového viru. Důvodem zpracování plánu je očekávání značných dopadů pandemie do fungování sociálních i hospodářských systémů všech států světa a nemalé zdravotní dopady. Pandemický plán České republiky vychází ze současných doporučení světové zdravotnické organizace (WHO) a Evropské unie pro národní pandemické plány.

Reakce státu na pandemii je obecně rozdělena do jednotlivých fází. Začíná opatřeními, jež je nutno učinit před nástupem pandemie, následně určuje nezbytné kroky v průběhu hlavní vlny pandemie a následují další opatření určená k rekonvalescenci celé společnosti a hospodářství. Primárním cílem příprav na pandemii je redukce ztrát na lidských životech v souvislosti s pandemií, dále minimalizace dopadů na zdraví celé populace a snížení možných ztrát ve všech sektorech národního hospodářství. Významného snížení zdravotních dopadů bývá dosahováno dvěma klíčovými metodami medicínské intervence – vakcinací a správnou aplikací antivirotik.

Dopady pandemie chřipky

Účinky pandemie na společnost jsou nevyhnutelné, avšak efektivní plánování připravenosti a reakce na ně může přispět ke zmírnění jejího rozsahu a dopadu. Základem všech plánů musí být komplexní národní a místní komunikační strategie, která doplňuje a podporuje mechanismy k poskytování včasného, přesného a jednoznačného poradenství a informací. Plánování pro případ pandemie je složitou záležitostí, jelikož existuje jen málo poznatků o pravděpodobném dopadu - údaje jsou nejisté a postrádají společné znaky. Na základě informací z předchozích pandemií, konzultací s odborníky a teoretického modelování se většina národních plánů připravenosti zakládá na těchto předpokladech:

Míra zasažení - podíl obyvatelstva, u kterého se během pandemie vyvine klinické stádium chřipky. Předpokládá se, že v ČR onemocní během 9 až 15 týdnů od začátku pandemie přibližně 30 % populace, tj. více než 3 milióny osob. Míra zasažení a závažnost nemoci se budou v jednotlivých věkových skupinách pravděpodobně lišit. Předpokládá se závažnější průběh nemoci a vyšší míra úmrtnosti než v případě běžné „sezónní“ chřipky, protože celá populace nebude imunní vůči novému chřipkovému viru.

Úmrtnost na chřipku - je poměr počtu zemřelých v důsledku chřipky z celkového počtu nemocných. Většina národních plánů zakládá své předpoklady na odhadu, který zohledňuje zkušenosti z pandemie 1957-58. Na jejich základě se předpokládá, že během pandemického období zemře na chřipku 0,37 % nemocných, což v ČR představuje téměř 12 000 osob.

Návštěva lékaře – očekává se, že 50% nemocných osob vyhledá odbornou lékařskou péči, zejména u praktického lékaře.

Počet hospitalizovaných osob - předpokládá se, že pro akutní dýchací a související potíže bude hospitalizováno navíc 1 % onemocnělých, tedy přibližně 30 000 osob.

Míra intenzivní péče - očekává se, že 15 % pacientů hospitalizovaných v důsledku nemoci podobné chřipce bude potřebovat intenzivní péči a 50 % z nich může potřebovat mechanické ventilátory.

Nepřítomnost v zaměstnání - pro účely plánování by se mělo předpokládat, že během tří měsíců od počátku pandemie nebude v důsledku nemoci přítomno v zaměstnání celkem 30 % pracovních sil po dobu pěti až osmi pracovních dnů. Šíření chřipky se urychlí ve školách a jiných uzavřených komunitách, takže bude možná nutné uzavřít školy. Toto společně s narušením dopravy a nutností, aby pracovníci poskytovali péči rodinným příslušníkům a jiným osobám, nepřítomnost v zaměstnání ještě zvýší.

Cíl a principy pandemického plánu České republiky

Hlavním cílem plánu v případě vzniku pandemie chřipky je zmírnit její zdravotní, sociální a ekonomické následky. Základní priority vycházejí z doporučení a zásad stanovených Evropským centrem pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) a Světové zdravotnické organizace (WHO). Pro dosažení tohoto cíle byla přijímají tato opatření:

  • posílení národního systému rychlého varování pro včasné zachycení možného onemocnění způsobeného pandemickým kmenem,
  • ochrana obyvatelstva před vznikem nového pandemického viru v co největší míře,
  • rychlá identifikace viru ptačí chřipky u drůbeže a ptáků, resp. jiných zvířat,
  • rychlé zachycení vzniku nového subtypu viru chřipky v populaci,
  • minimalizování rozšíření nového viru a předejití vzniku pandemie,
  • průběžné vyhodnocování epidemiologické situace, analýza výskytu, přijímání okamžitých protiepidemických opatření,
  • ohraničení nemocnosti a úmrtnosti při rozšíření pandemického kmene viru chřipky,
  • zabezpečení léčby nemocných a léčba komplikací,
  • zabezpečení pohřbívání mrtvých,
  • zabezpečení okamžité informovanosti zdravotnických pracovníků prostřednictvím a Ministerstva zdravotnictví a veřejnosti prostřednictvím médií,
  • kontrola dodržování doporučených opatření,
  • redukování dopadu pandemie chřipky na každodenní život, práci a plánování dalších důsledků,
  • minimalizování ekonomických ztrát.

Principy základních opatření:

  • redukce dopadu na veřejné zdraví snížením nemocnosti a úmrtnosti. Tyto principy je třeba aplikovat tam, kde lze dosáhnout zdravotního efektu. Postupovat se bude podle stanovených priorit,
  • ochrana a léčba populace cílenými opatřeními zaměřenými na zpomalení šíření pandemie i za cenu prodloužení trvání pandemie,
  • spolupráce mezi vládou, Komisí, orgány ochrany veřejného zdraví, zdravotnickými organizacemi, státní veterinární správou a veřejností na všech úrovních.

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Přehled příspěvků publikovaných na oborovém portálu BOZPinfo zasílaný každý pátek odpoledne

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1

Sociální sítě VÚBP

facebook linkedin instagram buzzsprout twitter youtubepinterest

Kde nás najdete

X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail