Oprávnění k řízení vysokozdvižného vozíku

Mám dotaz ohledně řízení vysokozdvižného vozíku. Jediný jednatel společnosti je zaměstnán jako jediný zaměstnanec v obchodní firmě. Dochází k situaci, kdy pro manipulaci se zbožím bude třeba zakoupit vysokozdvižný vozík - starší, již použitý. S vozíkem se bude jezdit jen v areálu firmy, kde je sklad a do skladu vede brána, kam přijede auto se zbožím. V prostoru manipulace se nepohybují žádné osoby. S vozíkem se nebude nikam jinam popojíždět; jen od brány v areálu do skladu. Musí jednatel absolvovat kvůli příležitostnímu užívání nějaké zkoušky - získání oprávnění k řízení vysokozdvižného vozíku, nebo stačí když napíše směrnici, ve které popíše všechna rizika a přiloží případně návod k obsluze stroje? A co do budoucna, kdyby zaměstnával kromě sebe i jiného zaměstnance, který by nevlastnil oprávnění, ale bylo by třeba, aby se zdvižkou také jezdil? Nikde jsem nenašla žádný zákon ani předpis, který by nařizoval, že je nutnost, aby vysokozdvižný vozík řídila jen osoba, která má k tomuto oprávnění. Na inspektorátu práce jsem si ověřila, že se toto vozidlo nemusí nikde registrovat, neboť nebude jezdit po pozemních komunikacích.

Již úvodem je třeba si uvědomit, že na provoz a obsluhu motorových vozíků se váže celá řada závažných rizik, projevujících se zejména zvýšenou úrazovostí; kupříkladu jen smrtelná úrazovost se dlouhodobě podílí v rozsahu od cca 1,2 % do 4,3 % na celkové smrtelné úrazovosti České republiky. Nepřehlédnutelné jsou rovněž materiální, ale i finanční ztráty vznikající jako důsledek této úrazovosti, ale i dalších nežádoucích událostí vázaných na provoz motorových vozíků.

Na jednatele společnosti, který současně pracuje v obchodní firmě a v této souvislosti bude obsluhovat motorový vozík, se podle ustanovení § 12 zákona č. 309/2006 Sb. (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci) vztahují uvedené paragrafy zákoníku práce - mj. i § 102. V návaznosti na odst. 1 cit. paragrafu je jednatel společnosti povinen přijímat opatření k předcházení rizikům. Ještě je třeba uvést, že prevencí rizik, jak stanoví odst. 2 téhož §, se rozumí všechna opatření vyplývající z právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci - tzn. i z technických norem.

K zajištění bezpečného provozu motorového vozíku by měl jeho provozovatel, podle znění čl.3.3.2 ČSN 26 8805 zejména:
1. provést analýzu rizik v místě používání vozíku a na základě této analýzy přijmout opatření k jejich minimalizaci,
2. stanovit požadavky na kvalifikaci mj. i řidiče vozíku,
3. zajistit seznámení řidiče s bezpečným používáním vozíku, včetně případných přídavných zařízení.
Poznámka: viz též čl. 14.1.1 ČSN ISO 3691 + Amd 1 (26 8812).

Při provádění analýzy rizik je třeba vycházet ze všech souvisejících bezpečnostních předpisů, jakož i z návodu k používání příslušného vozíku. Výsledkem této analýzy by mělo být mj. i stanovení kvalifikačních požadavků pro řízení a obsluhu vozíku. Součástí kvalifikačních požadavků by vedle teoretických znalostí měly být též praktické dovednosti v obsluze konkrétního vozíku na příslušných pracovištích, popř. i práce s používaným přídavným zařízením a to v potřebném rozsahu. Vedle vstupního - základního školení - je nutno současně určit i rozsah a lhůty školení opakovaného.

Proškolení budoucího řidiče vozíku (z předloženého dotazu lze usuzovat, že jednatel společnosti sám nemá potřebnou kvalifikaci) by mělo být provedeno dostatečně kvalifikovaným externím školitelem. K dostatečné kvalifikaci školitele je nutno počítat zejména:
a) přiměřené teoretické znalosti,
b) přiměřené praktické dovednosti.

Ještě je třeba zdůraznit, že uvedený postup je nutno realizovat také při pouze příležitostním užívání vozíku, jakož i v případě přijetí dalšího zaměstnance, který by měl pracovat s vysokozdvižným motorovým vozíkem.