Nebezpečné chemické látky, chemické směsi a jejich odpady

RNDr. Stanislav Malý, Ph.D., bývalý ředitel a nynější náměstek ředitele VÚBP, přivítal účastníky a představil činnost výzkumného ústavu, která zahrnuje vědecký výzkum, ergonomii, prevenci pracovních a průmyslových rizik, vzdělávání, zkoušení osobních ochranných pracovních prostředků, poradenství a osvětu. „Pro bezpečnost průmyslu VÚBP představuje významnou podporu, která má pozitivní vliv na praxi, přispívá ke zvyšování úrovně vědeckého poznání a vzdělanosti, snížení pracovní úrazovosti, zlepšování pracovního prostředí a pracovních podmínek na pracovištích, bezpečnosti pracovních procesů a neohrožujícímu chování zaměstnanců. Tento seminář představuje také průnik do problematiky, kterou ústav vykonává již od r. 2000, a sice prevence závažných průmyslových havárií,“ řekl.

„Chemické nebo biologické látky se podle průzkumu mezi podniky prováděného Agenturou EU-OSHA nacházejí v 38 % podniků,“ uvedla Mgr. Lucie Kyselová z Ministerstva práce a sociálních věcí, která hovořila o kampani Zdravé pracoviště má nebezpečné látky pod kontrolou. Vyzdvihla problematiku karcinogenů. Každý rok expozice karcinogenům na pracovišti zapříčiní rozvoj rakoviny u 91 500 - 150 500 osob, 57 700 - 106 500 úmrtí (RIVM, 2016). Zvýšenou pozornost zasluhují také specifické skupiny pracovníků, kterými jsou ženy, mladí pracovníci, migrující pracovníci, dočasní pracovníci, nezkušení pracovníci, pracovníci úklidu a dodavatelé.

Zapojit do kampaně se mohou organizace všech velikostí a ze všech odvětví, ale i jednotlivci, a to:

• šířením a zveřejňováním materiálů kampaně,
• účastí na aktivitách a akcích nebo jejich organizováním,
• využíváním a propagováním nástrojů pro kontrolu nebezpečných látek
• nebo se stanou partnerem kampaně.

Ing. Jiří Vala, Ph.D. z VÚBP podal ucelený přehled o problematice včetně zajímavých příkladů z praxe.

Chemické látky se mohou nacházet na různých pracovištích, i když předmětem jejich činnosti nemusí být typicky chemická výroba (např. kadeřnictví, úklidové práce, prodejny, staveniště). Zaměstnavatel provede hodnocení zdravotních rizik chemických faktorů, které upravuje § 10 nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů. Zahrnuje zjištění přítomnosti chemických látek na pracovišti (měření autorizovanou osobou); zjištění nebezpečných vlastností chemických látek a směsí (NCHLaS) s využitím bezpečnostních listů; zjištění úrovně, typu a trvání expozice (zda překračujeme povolené koncentrace, jak se látka dostává do organismu, doba její přítomnosti na pracovišti).

Na úrovni Evropské unie nejsou stanovena žádná závazná pravidla, jak provádět hodnocení rizik na pracovišti (v roce 1996 vydala Evropská komise Pokyny k hodnocení rizik na pracovišti a v roce 2005 Nezávazné praktické pokyny pro bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců před riziky spojenými s chemickými činiteli používanými při práci).

Souhrnné informace o látce nebo směsi pro použití na pracovišti poskytuje bezpečnostní list. Je jedním z významných zdrojů informací o nebezpečné látce a směsi, který usnadňuje zaměstnavateli provádění hodnocení rizik a přijímání opatření k jejich minimalizaci.

Požadavky na bezpečnostní listy jsou uvedeny v Nařízení (ES) č. 1907/2006 (REACH). Ze začátku byly na nízké úrovni, nyní se jejich úroveň zlepšila.

Příklad z praxe: Inspektoři České inspekce životního prostředí v Hradci Králové uložili pokutu 200 tis. Kč distributorovi chemikálií. Firma uvedla v letech 2014 až 2016 na trh cca 4 tuny nebezpečných chemických látek (kyselina chlorovodíková, draselná, sírová a hydroxid draselný), aniž by k nim svým odběratelům poskytla řádně zpracované bezpečnostní listy. U bezpečnostních listů chyběly scénáře expozice. Firma se proti pokutě odvolala, Ministerstvo životního prostředí odvolání zamítlo a pokutu v plné výši potvrdilo.

Organizace musí mít k dispozici vnitřní předpis pro nakládání s NCHLaS, hodnocení zdravotních rizik, příslušné bezpečnostní listy (expoziční scénáře), vnitřní předpis pro poskytování OOPP, školení zaměstnanců. K dalším povinnostem zaměstnavatelů patří zpracování písemných pravidel podle § 44a zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů, povinnost zařadit zaměstnance do kategorie dle zákona o ochraně veřejného zdraví a vyhlášky č. 432/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů, podmínky odběru biologického materiálu pro provádění biologických expozičních testů a náležitosti hlášení prací s azbestem a biologickými činiteli, ve znění pozdějších předpisů. Na pracovištích, na kterých jsou vykonávány práce, při nichž může dojít k poškození zdraví, je zaměstnavatel povinen umístit bezpečnostní značky, které poskytují informace nebo instrukce týkající se BOZP, a seznámit s nimi zaměstnance.

V čem se nejvíce chybuje? Zaměstnavatelé nesprávné přidělují OOPP; není vhodné skladování chemických látek (společné skladování kyselin a zásad) a nejsou označené sklady.

Závěr přednášky Ing. Vala zpestřil krátkými filmy s postavičkou NAPO (najdete je na konci článku).

Téma nebezpečných látek a směsí obohatil ještě o problematiku odpadů Ing. Jiří Tilhon z VÚBP. „Hierarchie způsobů nakládání s odpady preferuje předcházení vzniku odpadů a jeho přípravu k opětovnému použití, nebo provedení recyklace odpadu, před možností jiného využití (např. energetického) či před jejich odstraněním,“ řekl úvodem.

Dále zdůraznil, že při nakládání s odpady nesmí být ohroženo lidské zdraví ani ohrožováno nebo poškozováno životní prostředí. Souhlas k nakládání nebezpečného odpadu vydává místně příslušná obec s rozšířenou působností, krajský úřad. Původce odpadu smí odpad předat jen oprávněné osobě, která má platné oprávnění k nakládání s tím druhem odpadu, kterého se původce hodlá zbavit. Nebezpečný odpad musí být označen štítkem (příklad označení - viz prezentace). Pro označení převážených odpadů se používají symboly nebezpečnosti (obaly, štítky) ADR nebo RID (převozní cisterny a obaly). Pro sklad odpadů platí stejná pravidla jako pro sklady NCHLaS (stavební, administrativní, organizační, technická, značení), stejná pravidla jsou pro sběrná místa. Je nutné vést průběžnou evidenci odpadů a každoročně do 15. února následujícího roku podávat hlášení o produkci odpadů místně příslušnému obecnímu úřadu s rozšířenou působností vzhledem k množství odpadu. Přeprava nebezpečného odpadu od jednoho odesílatele k jednomu příjemci podléhá ohlašovací povinnosti. Řidič musí být vybaven vhodnými informacemi a doklady o nebezpečnosti převáženého odpadu, prostředky požární ochrany a havarijní soupravou pro prvotní likvidaci následků havárie. Další informace včetně právních předpisů upravujících tuto problematiku najdete v prezentaci za článkem.