Nebezpečí výbuchu hořlavých prachů v průmyslu

Část 4. ZÁVĚR

Část 4. ZÁVĚR

Havárie spojené s výbuchy hořlavého prachu nejsou tak časté jako výbuchy hořlavých plynů a par hořlavých kapalin, i tak však nelze nebezpečí výbuchu hořlavého prachu v průmyslových provozech v žádném případě podceňovat. Pokud není možno vyloučit vznik výbušné atmosféry směsi prachu se vzduchem v zařízení (např. inertizací procesu), či eliminovat veškeré účinné iniciační zdroje výbuchu, je nutno přistoupit k zajištění technických opatření - instalaci zařízení pro minimalizaci účinků výbuchu (systémy potlačení nebo uvolnění výbuchu) a zařízení pro zabránění přenosu výbuchu.

Přijetí technických opatření však pro zajištění dostatečné úrovně bezpečnosti není postačující. Musí být přijata také organizační opatření, jako např. označení prostorů s nebezpečím výbuchu, zajištění systému povolování prací v prostředí s nebezpečím výbuchu, či provádět pravidelná školení zaměstnanců. Školení musí být zajištěno pro všechny zaměstnance pracující v prostoru s nebezpečím výbuchu a v dostatečné periodicitě. Za dodržování povinností na úseku bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, resp. v prostorech s nebezpečím výbuchu, jsou odpovědni zaměstnanci na všech stupních řízení.

Použitá literatura

[1] Nařízení vlády č. 23/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na zařízení a ochranné systémy určené pro použití v prostředí s nebezpečím výbuchu;
[2] Nařízení vlády č. 406/2004  Sb. o bližších požadavcích na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v prostředí s nebezpečím výbuchu v platném znění;
[3] ČSN EN 60079-10-2 - Výbušné atmosféry - Část 10-2: Určování nebezpečných prostorů - Výbušné atmosféry s hořlavým prachem;
[4] ČSN EN 1127-1 ed. 2 - Výbušná prostředí - Prevence a ochrana proti výbuchu - Část 1: Základní koncepce a metodika.