Nebezpečí spojená se stavebními pracemi

Stavebnictví je ekonomickým odvětvím, ve kterém dlouhodobě vzniká nejvíce pracovních úrazů. S rostoucím počtem úrazů pochopitelně narůstají i finanční ztráty s nimi spojené. Důsledná pozornost věnovaná problematice bezpečnosti a ochraně zdraví při práci (BOZP) vede nejen ke snížení finančních prostředků vynaložených na ošetření a případnou rekonvalescenci zraněných pracovníků, ale rovněž zlepšuje jejich pracovní podmínky a prostředí.

Nebezpečí související se stavebními činnostmi

Nebezpečí související se stavebními činnostmi

K nebezpečím ve stavebnictví lze zařadit i některé rizikové faktory. Lze mezi ně zařadit povětrnostní podmínky a rizika spojená s používáním pracovního nářadí a strojů. U pracovního nářadí a strojů je důsledkem jejich negativního působení na lidský organismus nesprávné (neodborné) používání. Mezi nejrizikovější faktory na staveništi patří:

Hluk

  • Intenzita hluku se odvíjí od pracovního prostředí a především od konstrukce pracovních strojů a nářadí, které hluk emitují. Nevhodné zakrytování, špatný technický stav nebo nesprávné používání mohou způsobit zvýšení míry hluku až na nepřijatelnou úroveň.
  • Na staveništích jsou hodnoty hluku často natolik vysoké, že používání OOPP při daném druhu práce je nezbytné. Hlavní zdrojem hluku na staveništích jsou ruční nebo strojní sbíječky, sekací kladiva, vrtačky, brusky, mobilní kompresory, ruční kotoučové pily, hlasitý projev osob, hluk od motorů pracovních strojů, ručního nářadí a další. Nepřiměřená hladina hluku a nedostatečná osobní ochrana může mít za následek zdravotní potíže. S nadměrnou hladinou hluku souvisí duševní pohoda zaměstnance, která ovlivňuje jeho schopnost soustředit se na práci. 

Fyzická zátěž

  • S fyzickou zátěží na staveništi je spojena téměř každá práce (práce s ručním nářadím, nástroji, ruční manipulace s břemeny apod.). Fyzicky náročné práce způsobují dřívější nástup únavy, nebezpečí úrazu, bolesti svalů, kloubů a dalších faktorů, mající negativní vliv na duševní pohodu pracovníka. 

Prach

  • Prach může dosahovat v ovzduší takových koncentrací, které jsou pro člověka nebezpečné jak z hlediska zdravotního (onemocnění především horních cest dýchacích), tak i bezpečnostního (možnost výbuchu hořlavých prachů). Na staveništích vzniká nejvíce prachu při bouracích pracích, opracovávání pevných materiálů (např. řezání dlažby nebo betonu), při práci s cementem, svářečských pracích a v neposlední řadě při úklidových nebo zemních pracích.
  • Dle způsobu zpracování a druhu materiálu se do ovzduší dostávají různé složky pevných částic. Jejich škodlivost závisí na chemickém složení zpracovávaného materiálu, koncentraci prachových částic ve vzduchu a době inhalace.

Vibrace

  • Vznikají pohybem pružného tělesa jako například chodem strojů, přístrojů, motorů dopravních či jiných prostředků. Z těchto zdrojů se přenášejí vibrace na člověka přímo nebo prostřednictvím dalších materiálů, médií a zařízení (vibrující podlaha od činnosti stroje, ruční nářadí, stroje apod.).
  • Při dlouhodobém nebo i krátkodobém intenzivním působení vibrací mohou vznikat onemocnění poškozující cévy, nervy, kosti, klouby rukou, zápěstí nebo loktů atd., které mnohdy zanechávají trvalé následky. Na rozdíl od jiných států není v ČR zaveden systém odškodnění za poškození zdraví v důsledku expozice celkovým vibracím. Mezi časté onemocnění způsobené vibracemi patří například profesionální traumatická vazoneuróza, tj. onemocnění cév (zejména poškození cév na prstech rukou a dlaních).
  • Negativní účinky vibrací na lidský organismus zvyšuje chlad. Při práci v zimě nebo chladném prostředí, jejíž výkon je spojen s vibracemi, je proto nutné věnovat zvýšenou pozornost ochraně lidského zdraví.

Mikroklimatické podmínky

  • V zimním období jsou pracovníci ohrožováni především chladem a mrazem, kde k největším zdravotním rizikům patří nachlazení, úrazy vznikající v důsledku námraz (např. kluzké zledovatělé povrchy), možnost vzniku omrzlin nebo poranění kůže (např. dotyk s namrzlými částmi strojů nebo nářadí, nedostačující obuv apod.), padající sníh zhoršující viditelnost apod. Účinkem chladu dochází k omezení průtoku krve kůží, stoupá krevní tlak a srdeční frekvence a zvyšuje se spotřeba kyslíku. 
  • V letním období je největším rizikem přehřátí organismu vlivem vysokých teplot, při kterých může vzniknout úpal, úžeh a s tím související nevolnost, zvracení, průjmy, vyčerpanost, bolesti hlavy, únava, dezorientace nebo křeče.
  • Ve staveništních podmínkách se také projevuje vliv větru, který může ohrozit stabilitu dočasných konstrukcí, ohrožovat pracovníky pracující ve výškách, apod.

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Přehled příspěvků publikovaných na oborovém portálu BOZPinfo zasílaný každý pátek odpoledne

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1

Sociální sítě VÚBP

facebook linkedin instagram buzzsprout X youtubepinterest

Kde nás najdete

X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail