Nebezpečí spojená se stavebními pracemi

Stavebnictví je ekonomickým odvětvím, ve kterém dlouhodobě vzniká nejvíce pracovních úrazů. S rostoucím počtem úrazů pochopitelně narůstají i finanční ztráty s nimi spojené. Důsledná pozornost věnovaná problematice bezpečnosti a ochraně zdraví při práci (BOZP) vede nejen ke snížení finančních prostředků vynaložených na ošetření a případnou rekonvalescenci zraněných pracovníků, ale rovněž zlepšuje jejich pracovní podmínky a prostředí.

 

Stavebnictví je ekonomickým odvětvím, ve kterém dlouhodobě vzniká nejvíce pracovních úrazů. S rostoucím počtem úrazů pochopitelně narůstají i finanční ztráty s nimi spojené. Důsledná pozornost věnovaná problematice bezpečnosti a ochraně zdraví při práci (BOZP) vede nejen ke snížení finančních prostředků vynaložených na ošetření a případnou rekonvalescenci zraněných pracovníků, ale rovněž zlepšuje jejich pracovní podmínky a prostředí.

Každá stavba je ve své podstatě jedinečná a s tím souvisí i různé pracovní postupy a metody její realizace. Pracovní činnosti vykonávané na stavbě nesmí ohrožovat lidské zdraví ani životní prostředí. Je tedy nutné dodržovat veškeré právní předpisy, bezpečnostní pravidla a stanovené pracovní postupy, aby nedocházelo k ohrožení zdraví pracovníků nebo jakýchkoliv jiných osob vyskytujících se na staveništi či v jeho blízkosti.  
Řešit problematiku BOZP až ve fázi výstavby je příliš pozdě. důležité je hledat správná řešení již ve stádiu projektové přípravy, protože právě během zpracování projektu je možno buď úplně odstranit nebo přinejmenším zjednodušit/zmírnit případné problémy, se kterými se budou později pracovníci při provádění stavebních prací setkávat.

 

Stavebnictví je rozsáhlým oborem, který skýtá řadu činností se zvýšenou mírou rizika ohrožení zdraví. V politice firmy by měl být kladen řádný důraz na BOZP, neboť zajištěním bezpečnosti při práci firma snižuje finanční náklady spojené s úrazy, zvyšuje pracovní pohodu svých zaměstnanců a všeobecně tak směřuje ke zvýšení prosperity firmy. V praxi se však pravidelně setkáváme s porušováním bezpečnostních pravidel. Nejčastějším důvodem této skutečnosti je finanční stránka věci. Vedení firem, především menších a středních, mnohdy neochotně vynakládá finanční prostředky na BOZP. Neuvědomují si však, že tyto náklady jsou v závěru mnohokrát menší než náklady spojené s řešením pracovních úrazů a sankcí. Proto je i dle statistik míra úrazovosti vyjádřená v počtech úrazů za rok na jednoho pracovníka větší u malých a středních firem, než-li u firem velkých. Alarmujícími čísly jsou počty pracovních úrazů  včetně  úrazů s následkem smrti, které řadí stavebnictví mezi nejrizikovější odvětví a tato statistika je v posledních třech letech rok od roku stále méně příznivá. Podíl smrtelných úrazů v jednotlivých odvětvích za rok 2007 je zobrazen na obrázku 1.

Klikněte pro zvětšení

  Obrázek 1:Podíl počtu smrtelných pracovních úrazů ve vybraných odvětvích v roce 2007

K nejčastějším příčinám vzniku pracovního úrazu ve stavebnictví patří:

  • Pády osob z částí budov, staveb;
  • Pády osob z lešení a jiných pomocných konstrukcí (žebříky);
  • Sesutí zeminy na osoby ve výkopech;
  • Kontakt pracovníka s pracovním strojem;
  • Pády částí staveb nebo zavěšených břemen na osoby;
  • Úraz elektrickým proudem (nezajištěné kabelové vedení);
  • Pořezání, udeření, odření, popálení, pohmoždění, zlomeniny aj.

V roce 2005 bylo ve stavebnictví evidováno 281 tisíc zaměstnanců a 34 z nich v témže roce na následky pracovního úrazu zemřelo. Pro srovnání lze uvést, že ve zpracovatelském průmyslu došlo v témže roce ke 48 smrtelným úrazům, avšak počet evidovaným pracovníků byl v tomto odvětví téměř pětinásobný, konkrétně 1 248 000 zaměstnanců! Stavebnictví je tak odvětvím s největší úmrtností vzhledem k počtu zaměstnanců. Ze statistik také vyplývá, že pracovníci, kterým se přihodil úraz s následkem smrti, patří nejčastěji do věkové kategorie od 46 do 55 let. Nejčastějším důvodem vzniku smrtelných úrazů jsou dopravní nehody, pád předmětů z výšky, pády osob, kontakt s pracovním strojem (přejetí, přiražení, sražení). Značný počet úmrtí je zapříčiněn také požitím alkoholu. Konzumace alkoholu byla a je stálým problémem v souvislosti s výkonem práce. Po požití alkoholu člověk ztrácí sebekontrolu, má otupělé smysly, je nesoustředěný a především přestává vnímat nebo podceňuje hrozící nebezpečí. Podstatným problémem je ale ta skutečnost, že člověk po požití alkoholu ohrožuje nejen své zdraví, ale především zdraví svých spolupracovníků nebo osob vyskytujících se na pracovišti.

Ekonomický dopad nehod

Statistika nehod reprezentuje nejen lidské tragédie, ale také značné ekonomické náklady, protože nehody rovněž způsobují:

  • škody na strojích a zařízeních,
  • škody na již dokončených dílech,
  • ztráty produktivního pracovního času vynaloženého na odstraňování trosek a na rekonstrukci poškozeného díla,
  • snížené pracovní tempo, dokud nedojde k obnovení normálního pracovního rytmu a morálky na staveništi,
  • přerušení prací po dobu vyšetřování, jehož cílem je určit příčinu a odpovědnost,
  • právní výdaje a v některých případech pokuty,
  • ztrátu důvěry a pověsti stavební firmy.

Toto vše může být na druhé straně ovlivněno vynaloženými náklady na bezpečnost práce. V budoucnosti by se ekonomický dopad měl promítnout i do vztahů s pojišťovnami. I tak je však jasné, že náklady vynaložené na bezpečné a řádně vedené staveniště jsou dobře investovány, protože rizika a náklady vážných nehod jsou pak velmi vysoké.
Existuje mnoho důvodů, proč je statistika úrazovosti ve stavebnictví vysoká ve srovnání s průměrnou statistikou nebo se statistikou v průmyslové výrobě. Ve výrobních podnicích je za normálních okolností kontrolované pracovní prostředí, v němž se po dlouhou dobu málo mění pracovní postupy a zařízení, a stav pracovních sil obvykle zůstává téměř konstantní. Ve stavebnictví se však pracovní prostředí stále mění, staveniště existují po relativně krátkou dobu a činnosti a rizika s nimi spojená jsou často ze dne na den jiná. Během krátké doby, kdy je riziko identifikováno a zvládnuto, se pracoviště změní a přinese nová rizika. Problémy ve stavebnictví jsou také spojeny s mnoha malými firmami, subdodavateli a samostatnými řemeslníky, kteří se současně vyskytují na staveništi. To ztěžuje vypracování bezpečných pracovních postupů.

Povinnosti při zajišťování BOZP na staveništi

Osoby pracující nebo vyskytující se na staveništi nesmí svým chováním ohrožovat své zdraví, či zdraví jiných osob na staveništi. Především zhotovitelé staveb (zaměstnavatelé) musí dbát na dodržování zásad bezpečné práce a v této souvislosti mají dle platné legislativy i své povinnosti. Mezi hlavní povinnosti patří především dodržování bezpečnostních předpisů. Zhotovitelé tedy musí podnikat potřebné kroky a důsledně dohlížet na to, aby jejich zaměstnanci řádně dodržovali všechna pravidla týkající se bezpečnosti, neboť jejich porušováním často dochází k těžkým až smrtelným úrazům.

Podstatnou změnou v legislativě, týkající se BOZP na staveništi, je implementace směrnice Rady č. 92/57/EHS do zákona č. 309/2006 Sb., o dalších podmínkách bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Tato směrnice Rady určuje nově vzniklou odborně způsobilou osobu, kterou je koordinátor bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi. Odborně způsobilý koordinátor je proškolený bezpečnostní, stavební a koordinační odborník. Jeho úkolem není ovlivňovat činnost účastníků výstavby a vměšovat se jim do plnění jejich odborných činností, ale koordinovat opatření bezpečnosti práce v etapě přípravy a realizace stavby. Správný výkon funkce koordinátora by měl přispět ke snížení úrazovosti na stavbách.

 

K nebezpečím ve stavebnictví lze zařadit i některé rizikové faktory. Lze mezi ně zařadit povětrnostní podmínky a rizika spojená s používáním pracovního nářadí a strojů. U pracovního nářadí a strojů je důsledkem jejich negativního působení na lidský organismus nesprávné (neodborné) používání. Mezi nejrizikovější faktory na staveništi patří:

Hluk

  • Intenzita hluku se odvíjí od pracovního prostředí a především od konstrukce pracovních strojů a nářadí, které hluk emitují. Nevhodné zakrytování, špatný technický stav nebo nesprávné používání mohou způsobit zvýšení míry hluku až na nepřijatelnou úroveň.
  • Na staveništích jsou hodnoty hluku často natolik vysoké, že používání OOPP při daném druhu práce je nezbytné. Hlavní zdrojem hluku na staveništích jsou ruční nebo strojní sbíječky, sekací kladiva, vrtačky, brusky, mobilní kompresory, ruční kotoučové pily, hlasitý projev osob, hluk od motorů pracovních strojů, ručního nářadí a další. Nepřiměřená hladina hluku a nedostatečná osobní ochrana může mít za následek zdravotní potíže. S nadměrnou hladinou hluku souvisí duševní pohoda zaměstnance, která ovlivňuje jeho schopnost soustředit se na práci. 

Fyzická zátěž

  • S fyzickou zátěží na staveništi je spojena téměř každá práce (práce s ručním nářadím, nástroji, ruční manipulace s břemeny apod.). Fyzicky náročné práce způsobují dřívější nástup únavy, nebezpečí úrazu, bolesti svalů, kloubů a dalších faktorů, mající negativní vliv na duševní pohodu pracovníka. 

Prach

  • Prach může dosahovat v ovzduší takových koncentrací, které jsou pro člověka nebezpečné jak z hlediska zdravotního (onemocnění především horních cest dýchacích), tak i bezpečnostního (možnost výbuchu hořlavých prachů). Na staveništích vzniká nejvíce prachu při bouracích pracích, opracovávání pevných materiálů (např. řezání dlažby nebo betonu), při práci s cementem, svářečských pracích a v neposlední řadě při úklidových nebo zemních pracích.
  • Dle způsobu zpracování a druhu materiálu se do ovzduší dostávají různé složky pevných částic. Jejich škodlivost závisí na chemickém složení zpracovávaného materiálu, koncentraci prachových částic ve vzduchu a době inhalace.

Vibrace

  • Vznikají pohybem pružného tělesa jako například chodem strojů, přístrojů, motorů dopravních či jiných prostředků. Z těchto zdrojů se přenášejí vibrace na člověka přímo nebo prostřednictvím dalších materiálů, médií a zařízení (vibrující podlaha od činnosti stroje, ruční nářadí, stroje apod.).
  • Při dlouhodobém nebo i krátkodobém intenzivním působení vibrací mohou vznikat onemocnění poškozující cévy, nervy, kosti, klouby rukou, zápěstí nebo loktů atd., které mnohdy zanechávají trvalé následky. Na rozdíl od jiných států není v ČR zaveden systém odškodnění za poškození zdraví v důsledku expozice celkovým vibracím. Mezi časté onemocnění způsobené vibracemi patří například profesionální traumatická vazoneuróza, tj. onemocnění cév (zejména poškození cév na prstech rukou a dlaních).
  • Negativní účinky vibrací na lidský organismus zvyšuje chlad. Při práci v zimě nebo chladném prostředí, jejíž výkon je spojen s vibracemi, je proto nutné věnovat zvýšenou pozornost ochraně lidského zdraví.

Mikroklimatické podmínky

  • V zimním období jsou pracovníci ohrožováni především chladem a mrazem, kde k největším zdravotním rizikům patří nachlazení, úrazy vznikající v důsledku námraz (např. kluzké zledovatělé povrchy), možnost vzniku omrzlin nebo poranění kůže (např. dotyk s namrzlými částmi strojů nebo nářadí, nedostačující obuv apod.), padající sníh zhoršující viditelnost apod. Účinkem chladu dochází k omezení průtoku krve kůží, stoupá krevní tlak a srdeční frekvence a zvyšuje se spotřeba kyslíku. 
  • V letním období je největším rizikem přehřátí organismu vlivem vysokých teplot, při kterých může vzniknout úpal, úžeh a s tím související nevolnost, zvracení, průjmy, vyčerpanost, bolesti hlavy, únava, dezorientace nebo křeče.
  • Ve staveništních podmínkách se také projevuje vliv větru, který může ohrozit stabilitu dočasných konstrukcí, ohrožovat pracovníky pracující ve výškách, apod.

 

Identifikace rizik je základním a přednostně prvním úkolem před prováděním prací, při kterých může dojít k ohrožení zdraví pracovníka případně jiných osob vyskytujících se na staveništi. Při identifikaci rizik (a následně i při jejich hodnocení) se musí vycházet z charakteru pracovní činnosti a zaměřit se především na ty skutečnosti, jejichž zanedbáním by mohl vzniknout pracovní úraz, případně škody na majetku či životním prostředí. Správným a především včasným zhodnocením rizik zaměstnavatel získá přehled o nebezpečích, kterým jsou zaměstnanci vystaveni, předejít pracovním úrazům, určit stupeň ochrany a bezpečnostních prvků pro zamezení nebo snížení daného rizika na přijatelnou úroveň.

Rizika spojená s pracemi ve stavebnictví jsou charakteristická pro jednotlivé činnosti. Ke stavebním činnostem vykazujících největší úrazovost patří výkopové práce, práce ve výškách a nad volnou hloubkou, dočasné stavební konstrukce, manipulace s materiálem, pohyb osob po staveništi a s tím spojené střety s dopravními prostředky nebo jejich částmi.

 

Při provádění výkopových prací jsou ohroženi především pracovníci pohybující se ve výkopech. Důvodem častých pracovních úrazů (především smrtelných) je nedodržování stanovených bezpečnostních pravidel a pracovních postupů. Nejčastějším problémem je zavalení pracovníka sesutím zeminy, kdy tato nehoda končí ve většině případů smrtí pracovníka.

K sesutí zeminy dochází nejčastěji z důvodu nedostatečného zajištění výkopu pažením nebo jeho neodborným provedením (improvizované pažení pomocí nevhodných nebo nevhodně umístěných prken, opěr a rozpěr). Z legislativních požadavků vyplývá, že pažení musí být provedeno u výkopů jejichž hloubka je větší než 1,3 m v zastavěném území a při hloubce výkopu vetší než 1,5 m v nezastavěném území. Pažení musí být provedeno dle stanovených postupů a návodů pro jeho montáž a osobami k tomu způsobilými.

Druhým podstatným problémem je nedodržování bezpečné vzdálenosti od okrajů výkopů nebo jejich nedostatečné označení. Porušováním tohoto  požadavku dochází k pádu osob do výkopu a případně i dopravních prostředků pohybujících se po jejich okraji. U podmočených terénů je pravděpodobnost sesunutí zeminy ještě větší. Výkopy musí být řádně označeny (osvětlení, fluorescenční pásky, výstražné cedule) a zabezpečeny (např. ohrazením, zábradlím) především pak v noci, kdy je riziko pádu do nich největší. Dopravní prostředky musí kolem výkopu jezdit ve stanovených vzdálenostech a dostatečně pomalu, aby otřesy nezpůsobily sesutí zeminy. Předpisově je stanoveno, že výkopy se nesmí zatěžovat ve vzdálenosti 0,5 m od jejich hrany. Velikost smykového klínu ale také záleží na místních podmínkách, které musí být předem známy.

Při provádění výkopových prací nesmí být ohrožena stabilita a části jiných staveb nikdo se nesmí zdržovat v ohroženém prostoru (např. prostor kolem pracujícího stroje). Zejména při souběžném strojním a ručním provádění výkopových prací. Při ručním provádění výkopových prací musí být od sebe pracovníci vzdáleni na takovou vzdálenost, aby se vzájemně neohrožovali. Na odlehlých pracovištích, kde není zajištěn dohled, nesmí být výkopové práce od hloubky 1,3 m prováděny osamoceně.

Pažení stěn výkopu musí být navrženo a provedeno tak, aby spolehlivě zachytilo tlak zeminy a zajišťovalo tak bezpečnost osob ve výkopech, zabránilo poklesu okolního terénu a sesouvání stěn výkopu. Nejmenší světlá šířka výkopu se svislými stěnami, do kterých vstupují fyzické osoby, činí 0,8 m. Při ručním odstraňování pažení stěn výkopu se musí postupovat zespodu za současného zasypávání odpaženého výkopu tak, aby byla zajištěna bezpečnost práce. Sklony svahu výkopu určuje zhotovitel se zřetelem zejména na geologické a provozní podmínky. Podkopávání svahu je nepřípustné! Při špatných povětrnostních podmínkách, kdy muže být ohrožena stabilita svahu, se nikdo nesmí zdržovat na svahu ani pod svahem.

Pro přepravu zeminy pomocí koleček, musí být zřízena dostatečně široká a únosná komunikace ve sklonu nejvýše 1:5. Povrch komunikace nesmí být kluzký. Pokud se zemina přepravuje kolečkem, z důvodu zásypu výkopu hlubšího než 1,5 m, musí být při okraji výkopu zřízena pevná zarážka zabraňující sjetí kolečka do výkopu.

 

Pád z výšky nebo do hloubky může končit vážným poškozením zdraví často s trvalými následky (zlomení páteře, poranění krčních obratlů, zlomeniny, pohmožděniny, roztržení vnitřních orgánů aj.) nebo i smrtí člověka. Z tohoto důvodu je zaměstnavatel povinen přijímat technická a organizační opatření k zabránění pádu zaměstnanců z výšky nebo do hloubky, propadnutí nebo sklouznutí nebo k jejich bezpečnému zachycení a zajistit jejich provádění. Ochrana proti pádu z výšky musí být zajišťována buď kolektivním, nebo osobním zajištěním. Při kolektivním zajištění se vždy jedná o technický způsob zabezpečení pomocí ochranných a záchytných konstrukcí (např. pomocí ochranných zábradlí a hrazení, poklopů, záchytných lešení, sítí aj.). Nejčastěji používané dočasné stavební konstrukce jsou pracovní lešení. Na pracovištích, kde nelze použít prostředky kolektivní ochrany je nutné použít prostředky osobní ochrany. Těmi jsou zejména osobní ochranné pracovní prostředky proti pádu (např. zachycovací postroje, pásy pro pracovní polohování aj). V obou zmíněných případech však platí, že pracovníci musejí být po celou dobu, kdy budou práci ve výškách provádět, chráněni některým z výše uvedených způsobů.

V praxi se často setkáváme s porušováním pravidel pro bezpečnou práci ve výškách, kdy zaměstnanci porušují stanovené pracovní postupy nebo úmyslně nepoužívají přidělené OOPP, ať již z důvodu nepohodlí nebo podcenění rizika pádu. Pády osob jsou nejčastěji zaviněny jejich vlastní nedbalostí, nedostatečnou ochranou proti pádu na okraji střech či jiných pracovištích ve výšce (chybějící zábradlí, ohrazení atd.), přeceněním vlastních sil a schopností. Druhou skupinou jsou pak pády způsobené nezajištěnými otvory, propadnutím z důvodu malé únosnosti pracovních ploch, sklouznutím vlivem sklonu pracoviště, kluzké plochy a další.

 

Při práci na žebříku je největším nebezpečím pád osoby. V praxi se mnohdy používají nevhodné žebříky, které jsou zdrojem pádů osob. Jsou to žebříky vyráběné bez dokumentace, konstrukčně nevhodné či žebříky v nevyhovujícím stavu (bez příčlí, shnilé dřevo, špatné zajištění příčlí, poškozená hliníková konstrukce apod.) zvyšující riziko pádu. Dalším problémem je nevhodně prováděná práce na žebřících. Zaměstnanci používají pracovní nářadí (např. ruční motorové pily), které je pro práci na žebříku zakázané. Vynášejí břemena jejichž hmotnost je vyšší než legislativou povolená (15 kg), což zapříčiňuje změnu jejich těžiště a přetěžování žebříku. Rovněž výstup po žebříku se smí provádět jen čelem k němu, aby v případě pádu měl zaměstnanec možnost zachytit se o příčle. Častím zdrojem úrazu je rovněž pád předmětů nebo nářadí při práci, je proto nutné tyto zajistit proti pádu. 

 

V současné době se jako dočasné stavební konstrukce používá nejčastěji lešení, přičemž lešení trubková jsou postupně nahrazována dílcovými konstrukcemi, především lešením rámovým. Lešení lze montovat, demontovat nebo podstatným způsobem přestavovat jen v souladu s návodem na montáž a demontáž obsaženým v průvodní dokumentaci. Provádět uvedené činnosti mohou pouze zaměstnanci, kteří byli vyškolení a jejich znalosti a dovednosti byly ověřeny.

K zajištění pracovníka proti pádu (zejména při montáži a demontáži lešení) se používají především osobní ochranné prostředky. Jisticí lana musí být přiměřeně dlouhá, aby měl pracovník volnost potřebnou pro výkon práce. Nedostatečně dlouhé jistící lano nutí pracovníka k jeho častému odpojování a k opomenutí zpětného zajištění. Naopak dlouhé jistící lano znamená riziko dlouhého volného pádu, kdy při zachycení vznikají příliš velké síly, které nelze účinně tlumit. S výhodou je možno používat například samozatahovací zachycovače pádu. Kotvící body pro uchycení prostředků osobní ochrany lze umístit jak na lešení, tak na fasádě přilehlé stavby, vždy však musí mít dostatečnou únosnost. V případě umístění kotvicích bodů na lešení musí být zajištěno přenesení síly vzniklé při pádu do konstrukce, k níž je lešení přikotveno. V praxi se často setkáváme s případy kdy pří montáži lešení, lešenáři nepoužívají příslušné OOPP a zbytečně tak zvyšují riziko pádu, neboť nedokončené lešení představuje zvýšenou míru rizika pádu.

Nejčastější závadou u lešení je jejich nedostatečné přikotvení k objektu. Kotvy musí být rozmístěny v souladu s dokumentací k lešení a musí mít dostatečnou únosnost. Společně s kotvami zajišťuje tuhost konstrukce i právné vyztužení ve všech třech rovinách.

Lešení musí být složeno ze všech částí, nezbytných pro zajištění jeho bezvadné funkce a především stability. Ke složení se mohou použít jen nepoškozené dílce, trubky, spojovací části, podlahy atd. Pro zajištění stability je nutné lešení umístit na dostatečně únosném povrchu a při založení použít nánožky nebo stavitelné patky na dřevěném podkladu. Používáním nevhodných konstrukčních částí, jako jsou například shnilé fošny, rezavé či poškozené trubky, deformované rámy nebo nevhodné spojení jednotlivých části lešení, může dojít k narušení jeho stability. Proto je jejich používání zakázáno. Pokud je přestup mezi jednotlivými patry řešen pomocí žebříků, pak ty musí být bezpečné a svou konstrukcí nesmí ohrožovat zdraví pracovníků. Nevhodné zajištění otvorů pro prostupy mezi patry je další častou příčinou pádu pracovníků. Je tedy nutné dbát na to, aby prostupy mezi patry měly dostatečné zajištění (poklop, přesahující žebřík). Případný pád lešení ohrožuje pracovníky, kteří na něm pracují, osoby vyskytující se v jeho blízkosti, dopravní prostředky (pokud je v jeho blízkosti komunikace pro dopravní prostředky) nebo přilehlé budovy.

 

Při stavebních pracích se manipuluje s břemeny, materiálem a předměty. Manipulace se provádí buď ručně (tahání, sunutí, držení, zvedání, pokládání) nebo pomocí jednoduchých mechanických strojů (např. kladky) nebo strojů poháněných elektřinou nebo motorem (např. jeřáby, výtahy, motorové vozíky apod.). Nejčastějším důvodem vzniku pracovního úrazu je nesprávná ruční manipulace s břemeny (tj. zvedání břemen, jejich přenášení a pokládání) a s tím mnohdy spojená nadměrná hmotnost břemene. K dalším úrazům patří mimo jiné pořezání o ostré hrany, zlomeniny způsobené pádem břemene nebo náhlou změnou jeho polohy.

Při skladování materiálu hrozí jeho nechtěné uvolnění, změna polohy či zřícení, což by mohlo zapříčinit zavalení osob a v případě rozměrných a nadměrně těžkých břemen smrtelné zranění. Plochy určené pro skladování materiálu proto musí být rovné, odvodněné a zpevněné. Samotná stabilita materiálu (např. u potrubí, trubek, cihel, dlažby aj.) musí být zajištěna po celou dobu jeho skladování. Při používání nebezpečných látek (např. žíravých), hrozí nebezpečí pracovníků například poleptáním. Z tohoto důvodu, musí zaměstnanci striktně dodržovat bezpečnostní pravidla, především používat OOPP a dané látky musí být skladovány v předepsaných obalech a řádně zajištěny proti použití nepovolanými osobami.

Břemena, která jsou velmi těžká a případně tvarově rozsáhlá, se na stavbách dopravují jeřáby. S pohybem břemene zavěšeném na háku jeřábu je spojena řada rizik, proto je nezbytně nutné, aby vazač a jeřábník měli striktně smluvené znaky a pravidla pro dorozumívání. Pokud jeřábník nevidí jaký pokyn od vazače dostal, nesmí pokračovat v práci. Břemeno musí být dokonale zajištěno, aby nemohlo dojít k jeho pádu či jinému nechtěnému pohybu, a nebyli tak ohroženi pracovníci pohybující se pod ním nebo v jeho blízkosti. Pracovníci nesmějí vstupovat do dráhy pojezdu jeřábu nebo se vyskytovat v jeho bezprostřední blízkosti. Všeobecným pravidlem při práci nebo pobytu na staveništi je používat ochranné přilby a nepodceňovat tak riziko pádu předmětů z výšky v jakékoliv části stavby.

Jeřábem je zakázáno provádět práce, při kterých by mohlo dojít k jeho přetížení a následnému zřícení nebo práce v rozporu s pracovním postupem. K těmto pracím patří zdvihání přimrzlých břemen, ponechat zavěšené břemeno bez dohledu, přepravovat na háku osoby aj.

 

Rizik spojených s pohybem osob po staveništi je mnoho. Základním pravidlem pro jejich snížení je, že cesty, po kterých se pohybují osoby, nebo přístupové cesty na pracoviště, musí být řádně označeny. Pracovníci musí dbát zvýšené opatrnosti pokud se pohybují po komunikaci, po které jezdí dopravní prostředky. Pracovník musí dle bezpečnostních značek nebo v případě, že byl poučen, vědět, které cesty jsou určeny pro dopravní prostředky a v této souvislosti dbát zvýšené obezřetnosti při chůzi po nich. Jámy, poklopy, šachty nebo prohlubně musí být opatřeny kryty, aby se zabránilo pádu osob do nich.

Na staveništi se musí dbát na pořádek. Skladovat věci, materiál, břemena, nářadí nebo stroje na místa pro ně určená. Často se stává, že se pracovník poraní o nevhodně zajištěné břemeno, stoupne na ostré předměty, zakopne o neuložený materiál atd. Nebezpečné mohou být v tomto ohledu zejména kaluže vody nebo bláta, které mohou tyto nebezpečné předměty „ukrývat“. Proto by se jim měli pracovníci při chůzi na staveništi striktně vyhýbat.

Samotné pracoviště musí být bezpečné, tj. dostatečně osvětlené, označené a pracovník nesmí být při výkonu práce ohrožován jinými pracovníky nebo pracovními stroji. Pracovníci se nesmějí pohybovat v těsné blízkosti pracovních strojů, pod pohybujícím se břemenem nebo v jeho těsné blízkosti. Musí striktně dodržovat veškerá bezpečnostní pravidla, týkající se nejen jejich bezpečnosti, ale i bezpečnosti osob vyskytujících se na staveništi (např. signály pro opuštění pracoviště v případě mimořádné události). Staveniště musí být po obvodu řádně označeno a ohrazeno tak, aby se zamezilo vstupu nepovolaným osobám.

 

Pokud rizika spojená se stavebními pracemi nelze odstranit kolektivní ochranou, musí zaměstnavatel zaměstnancům poskytnout prostředky osobní ochrany. Dle zákoníku práce je zaměstnavatel povinen svým zaměstnancům poskytovat příslušné OOPP, pokud si to vyžaduje charakter práce a zaměstnanci jsou povinni, dle rozhodnutí zaměstnavatele, tyto ochranné prostředky používat. Druh a typ OOPP závisí na druhu práce. Musí být po celou dobu používání účinné proti vyskytujícím se rizikům a jejich používání nesmí představovat další riziko. Pokud se používá více OOPP najednou, je nutné, aby byly vzájemně slučitelné. Pracovníci, kteří je užívají, musí být proškoleni v jejich používání. V souladu s návodem se musí provádět údržba a kontroly ochranného prostředku.

Správný druh a typ daného OOPP je dán charakterem práce (fyzická náročnost, s jakým nářadím, nástrojem nebo strojem se pracuje), pracovním prostředím (hluk, vibrace, prach), mikroklimatickými podmínkami (teplo, chlad, vítr), nebo zdravotním stavem pracovníka. Dle těchto kritérií se zvolí nejvhodnější ochranný prostředek, nejčastěji však kombinace několika OOPP.

 

V následujících obrázkových přílohách jsou uvedeny fotografie správné a nesprávné praxe ve stavebnictví. Většina fotografií byla pořízena z namátkově objevených staveb. Součástí příloh jsou i tabulky uvádějící periodické lékařské kontroly pracovníků a stavebních konstrukcí a nebezpečí spojená při používání zemních strojů pro zemní práce.

 

Legislativa

  • Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce
  • Zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci)
  • Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
  • Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky ve znění pozdějších předpisů, vč. nařízení vlády č. 24/2003 Sb. (strojní zařízení), č. 21/2003 Sb. (osobní ochranné prostředky), č. 173/1997 Sb. (stanovené výrobky) a č. 190/2002 a 163/2002 Sb. (stavební výrobky), vše v aktuálních zněních
  • Nařízení vlády č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích;
  • Nařízení vlády č. 362/2005 Sb., o bližších požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky
  • Nařízení vlády č. 495/2001 Sb., kterým se stanoví rozsah a bližší podmínky poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čisticích             a dezinfekčních prostředků
  • Nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci
  • Nařízení vlády č. 502/2000 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací
  • Nařízení vlády 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany při práci
  • Vyhláška Ministerstva pro místní rozvoj č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu
  • Vyhláška ČÚBP č. 48/1982 Sb., kterou se stanoví základní požadavky k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení, ve znění pozdějších předpisů
  • Vyhláška MSv č. 77/1965 Sb., o výcviku, způsobilosti a registraci obsluh stavebních strojů

Vybrané související normy

  • ČSN EN 795 - Ochrana proti pádům z výšky – Kotvicí zařízení – Požadavky a zkoušení
  • ČSN EN 60 439-4 – Rozvaděče nn – Část 4: Zvláštní požadavky pro staveništní rozvaděče
  • ČSN ISO 8456  - Skladovací zařízení sypkých hmot. Bezpečnostní předpisy
  • ČSN 26 9030 - Manipulační jednotky - Zásady pro tvorbu, bezpečnou manipulaci a skladování
  • ČSN ISO 12480-1 Jeřáby - Bezpečné používání - Část 1: Všeobecně
  • ČSN 73 8120 - Stavební plošinové výtahy
  • ČSN 33 1310 - Bezpečnostní předpisy pro el. zařízení určená k užívání osobami bez elektrotechnické kvalifikace
  • ČSN 33 1500 - Elektrotechnické předpisy. Revize elektrických zařízení
  • ČSN 33 1600 - Revize a kontroly el. ručního nářadí během používání
  • ČSN 33 2000-4-41 - Elektrotechnické předpisy - Elektrická zařízení - Část 4: Bezpečnost - Kapitola 41: Ochrana před úrazem elektrickým proudem
  • ČSN EN 280  - Pojízdné zdvihací pracovní plošiny - Konstrukční výpočty - Kritéria stability - Konstrukce - Přezkoušení a zkoušky
  • ČSN EN 474 - Stroje pro zemní práce. Bezpečnost.
  • ČSN EN 131-1 a 2 - Žebříky
  • ČSN 73 4130 - Schodiště a šikmé rampy. Základní ustanovení
  • ČSN 73 2310 - Provádění zděných konstrukcí
  • ČSN P ENV 13670-1  - Provádění betonových konstrukcí - Část 1: Společná ustanovení
  • ČSN 73 3050 - Zemní práce. Všeobecné ustanovení (vč. změny)
  • ČSN 73 8101 - Lešení. Společné ustanovení
  • ČSN 73 8102 - Pojízdná a volně stojící lešení (vč. změny)
  • ČSN 73 8106 - Ochranné a záchytné konstrukce (vč. změn)
  • ČSN 73 8107 - Trubková lešení
  • ČSN EN 12812 - Podpěrná lešení - Požadavky na provedení a obecný návrh
  • ČSN EN 12810-1 a 2  - Fasádní dílcová lešení 
  • ČSN EN 1004 - Pojízdná pracovní dílcová lešení
  • ČSN EN 12811-1, 2 a 3 - Dočasné stavební konstrukce
  • ČSN EN 13374 - Systémy dočasné ochrany volného okraje – Specifikace
  • ČSN 74 3282 - Ocelové žebříky
  • ČSN 74 3305 - Ochranná zábradlí
  • ČSN EN 365 - Osobní ochranné prostředky proti pádům výšky. Všeobecné požadavky, návody k používání
  • ČSN EN 355 - Osobní ochranné prostředky proti pádům z výšky. Tlumiče pádu
  • ČSN EN 361 Zachycovací postroje
  • ČSN EN 362 - Osobní ochranné prostředky proti pádu z výšky. Spojky
  • ČSN EN 363 Systémy zachycení pádu
  • ČSN EN 365 Osobní ochranné pracovní prostředky proti pádům z výšky
  • ČSN 05 0705 - Zaškolení pracovníků a základní kurzy svářečů
  • ČSN EN 287-1 Zkoušky svářečů - Tavné svařování
  • ČSN EN ISO 9606-2, 3, 4, 5 Zkoušky svářečů - Tavné svařování
  • ČSN 26 8805 - Manipulační vozíky s vlastním pohonem - Provoz, údržba, opravy a technické kontroly
  • ČSN 49 6105 Dřevozpracující zařízení. Bezpečnostní požadavky pro kotoučové a válcové pily

 

Výkopy a jámy - správná praxe

Klikněte pro zvětšení

Obrázek 1
Ohrazení a ohraničení výkopů musí být provedeno v takové míře, aby bylo zabráněno pádu osob do nich. Označení musí být jasně viditelné a upozorňující na nebezpečí (nejčastěji kombinace barev červená-bílá, nejlépe v reflexním provedení). Ohrazení musí být dostatečně pevné a stabilní, aby při případném opření či nárazu člověka na něj, bylo zabráněno jeho pádu do výkopu. Na obrázku je ohrazení ze zábradlí, které od pohledu nemusí zabránit pádu pokud by se o něj například opřel člověk. Jednotlivé díly, jsou však vzájemně pospojovány, což v celkovém důsledku zajistí dostatečnou stabilitu. Dle nařízení vlády č. 591/2006 Sb., musí být výkop zajištěn zábradlím o výšce nejméně 1,1 m.

Klikněte pro zvětšení

Obrázek 2
Pažení výkopů musí provedeno v případech, kdy se v nich vyskytují osoby, nebo kdy je při větších hloubkách výkopů nutno zabránit sesuvu zeminy. Dle nařízení vlády 591/2006 Sb., je nutné pažit výkopy při hloubce 1,3 m v zastavěném a 1,5 m v nezastavěném území. Na obrázku je použito pažení dřevěnou konstrukcí. Je nutné, aby jednotlivé části pažení byly správně nadimenzovány.

 Klikněte pro zvětšení

Obrázek 3
Dle nařízení vlády 591/2006 Sb., musí být přes výkopy na veřejných prostranstvích a veřejně přístupových komunikacích zřízeny přechody nebo přejezdy opatřené zábradlím. Zarážky u podlahy slouží také jako zarážka pro slepeckou hůl.

Výkopy a jámy – nesprávná praxe

Klikněte pro zvětšení

Obrázek 4
Obrázek ilustruje nevhodné a chaotické provedené pažení výkopu.

 Klikněte pro zvětšení

Obrázek 5
Výkop provedený na staveništi nesplňuje legislativní povinnosti plynoucí z nařízení vlády č. 591/2006 Sb. Okraj výkopu není označen ani ohrazen. Hrozí zde nebezpečí pádu osob a zřícení vozidel do něj. Legislativně je stanoveno, nezatěžovat výkop ve vzdálenosti 0,5 m od jeho okraje.

Klikněte pro zvětšení

Obrázek 6
Nezapažený výkop jehož hloubka přesahuje 1,5 m.

 
 

Označení staveniště – správná praxe

Klikněte pro zvětšení

Obrázek 7
Dle nařízení vlády č. 591/2006 Sb., musí být zákaz vstupu nepovolaných osob na staveniště vyznačen bezpečnostní značkou na všech vstupech a komunikacích, které k nim vedou. Povinnost označit místa, kde hrozí nebezpečí ohrožení zdraví, stanovuje mimo jiné také zákon č. 309/2006 Sb.

 
Označení staveniště – nesprávná praxe

Klikněte pro zvětšení

Obrázek 8
Staveniště je ohrazeno, ale vstupní brána je otevřená. Chybí bezpečnostní značky upozorňující na zákaz vstupu nepovolaných osob či na druh hrozícího nebezpečí.

 

Lešení – správná praxe

Klikněte pro zvětšení

Obrázek 9 – Lešení se zábradlím včetně zarážky u podlahy
Zarážky u podlahy musejí být dle nařízení vlády č. 362/2005 Sb., vysoké nejméně 0,15 m. Zábradlí musí být dvoutyčové a jeho výška (horní tyč) min. 1,1 m, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak. Tímto předpisem je nařízení vlády č. 173/1997 Sb., v platném znění, kde je v principu uvedeno, že lešení odpovídající technickým normám je považováno za bezpečné. České technické normy přebírají částečně požadavky evropských norem, v nichž je bezpečná výška zábradlí již od 1,0 m. Tuto výšku zábradlí u dočasných stavebních konstrukcí je proto nutno považovat za dostatečnou. Vzdálenost mezi horní tyčí a střední tyčí, nebo střední tyčí a zarážkou nesmí být větší než 0,47 m.

Lešení – nesprávná praxe

Klikněte pro zvětšení

Obrázek 10
Částečně demontované zábradlí u výstupu může být zdrojem velmi nebezpečných situací.

Klikněte pro zvětšení

Obrázek 11
Na obrázku je lešení založené velmi nebezpečným způsobem. Dle nařízení vlády č. 362/2005 Sb., se dočasné stavební konstrukce považují za bezpečné pokud jsou založeny/postaveny na dostatečně únosném terénu nebo na konstrukci, jejíž únosnost je staticky prokázána.

Klikněte pro zvětšení

Obrázek 12 - Chybějící nánožka
Dle nařízení vlády č. 362/2005 Sb., se lešení považuje za bezpečné pokud jsou nosné části zajištěny tak, aby byla zajištěna jejich stabilita. Dle ČSN 73 8107 musí být sloupky trubkových lešení opatřeny nánožkami.

Klikněte pro zvětšení

Obrázek 13
Na lešení chybí zábradlí, zarážky u podlahy a mezi prkny v podlaze jsou nebezpečné mezery. Dle nařízení vlády č. 362/2006 Sb., musí být lešení opatřeno zábradlím, pokud je práce vykonávána ve výšce větší jak 1,5 m nad úrovní terénu, nebo pokud hrozí nebezpečí pádu do hloubky větší jak 1,5 m. Od výšky 2 m je nutné zábradlí opatřit středovou tyčí. Ve zmíněném nařízení je dále požadavek na umístění zarážek u podlahy (výška nejméně 0,15 m) a zákaz vytváření nebezpečných mezer mezi podlahovými díly. Dle ČSN 73 8101 je stanoven požadavek na minimální vzdálenost mezi prkny, deskami případně jinými podlahovými díly na 25 mm.

 

Zábradlí – správná praxe

Klikněte pro zvětšení

Obrázek 14
Nebezpečné otvory a okraje stavby jsou zajištěny zábradlím. U podlahy musí být zarážky.

Zábradlí – nesprávná praxe

Klikněte pro zvětšení

Obrázek 15
Nevyhovující zajištění volného okraje pracoviště ve výšce. Na pracovních plošinách chybí zábradlí, zarážky u podlahy a přechod mezi plošinami je kompletně nezajištěný.

Klikněte pro zvětšení

Obrázek 16
Pokus o vytvoření zábradlí, které je tvořeno prknem v úrovni horní a střední tyče, včetně zarážky, osazeným na velmi subtilním sloupku. Pevnost a stabilita takového zábradlí jsou naprosto nedostatečné.
 
 

Ohrazení staveniště – správná praxe 

Klikněte pro zvětšení

Obrázek 17
Ohrazení staveniště splňující výškové požadavky a požadavky na stabilitu. Dle nařízení vlády č. 591/2006 Sb., musí být staveniště oploceno do výšky nejméně 1,8 m.

Ohrazení staveniště – nesprávná praxe

Klikněte pro zvětšení

Obrázek 18
Je problém rozeznat, kde staveniště začíná. Přístup není nijak označen ani řádně ohrazen.

Klikněte pro zvětšení

Obrázek 19
Vyčnívající podpěra zajišťující stabilitu ohrazení se pravděpodobně uvolnila a ohrožuje kolem jdoucí osoby. Dle nařízení vlády č. 591/2006 Sb., musí být staveniště na veřejných prostranstvích řádně oploceno a ohrazeno a musí umožňovat bezpečný pohyb jak fyzických osob, tak i osob s pohybovým a zrakovým postižením. 

 

Poloha stroje/břemene – správná praxe

Klikněte pro zvětšení

Obrázek 20
Dle nařízení vlády č. 591/2006 Sb., nesmí obsluha stroje opustit své místo, aniž by bylo pracovní zařízení stroje spuštěno na zem, nebo na podložku na zemi a musí být zajištěno v souladu s návodem k používání.

Poloha stroje/břemene – nesprávná praxe

Klikněte pro zvětšení

Obrázek 21
Pracovní zařízení stroje není umístěno na zemi a je v těsné blízkosti kolem jdoucích osob.

Klikněte pro zvětšení

Obrázek 22
Jeřábník opustil kabinu stroje, přičemž ponechal na háku jeřábu zavěšené břemeno. Takovéto jednání/manipulaci striktně zakazuje například ČSN 12 481-1.
 
 

Skladování materiálu na stavbě – nesprávná praxe

Klikněte pro zvětšení

Obrázek 23
Materiál uložený uprostřed cesty, po které se pohybují dopravní prostředky. Dopravní prostředky musejí objíždět neoznačený materiál. Dle všeobecných požadavků je povinností na pracovištích udržovat pořádek a samotné pracovište v takovém stavu, aby svým uspořádáním neohrožovalo zdraví osob (není známo co je pod plachtou uloženo).

Klikněte pro zvětšení

Obrázek 24
V sudech jsou umístěny žíravé látky. Jsou volně přístupné a nijak neohrazené. Dle nařízení vlády č. 591/2006 Sb., zhotovitel skladuje materiál tak, aby nevzniklo nebezpečí ohrožení fyzických osob, majetku a životního prostředí. V nařízení vlády č. 101/2005 Sb., je ustanoveno, že před použitím pracoviště musí být přijata opatření k ochraně zdraví pro pracoviště, na kterých jsou používány zdraví škodlivé nebo nebezpečné látky a přípravky. Dle zákona 356/2003 Sb., musejí být nebezpečné chemické látky a přípravky řádně zabaleny a označeny (značka nebezpečnosti, R, S věty atd.). Na sudech je pouze piktogram značící nebezpečnost. Je však přilepený na obalové fólii, která se může poničit, nebo odtrhnout. Sudy jsou postaveny na nerovném terénu. 

Klikněte pro zvětšení

Obrázek 25
Nezajištěné tlakové láhve postavené na nerovném terénu. Láhve nejsou zajištěny proti pádu a jsou vystaveny slunečnímu záření.

Skladování materiálu na stavbě – správná praxe

Klikněte pro zvětšení

Obrázek 26
Materiál uskladněný na rovném a pevném povrchu. Jednotlivé vrstvy jsou proloženy paletami.

 

Použití reflexních vest a helem – správná praxe 

Klikněte pro zvětšení

Obrázek 27 - Pracovníci používající ochranné přilby a reflexivní vesty
Dle § 104, odst. 1 zákoníku práce je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnancům OOPP, pokud nelze jiným způsobem odstranit hrozící rizika nebo je minimalizovat prostřednictvím prostředků kolektivní ochrany.

Použití reflexních vest a přileb – nesprávná praxe

Klikněte pro zvětšení

Obrázek 28
OOPP poskytuje zaměstnavatel podle vlastního seznamu vycházejícího z analýzy rizik na staveništi. Bezpečnost pracovníků na obrázku by jistě zvýšilo použití vesty s vysokou viditelností podle ČSN EN 471. Používání průmyslové přilby by mělo být na staveništi samozřejmé.

 

Člověk v nebezpečné blízkosti stroje – nesprávná praxe

Klikněte pro zvětšení

Obrázek 29
Pracovník se pohybuje v nebezpečné vzdálenosti u stroje. Dle nařízení vlády č. 591/2006 Sb., se nikdo nesmí zdržovat v ohroženém prostoru stroje při souběžném strojním a ručním provádění výkopových prací. Pokud není v průvodní dokumentaci stanoveno jinak, je za ohrožený prostor považován maximální dosah  pracovního zařízení zvětšený o 2 m.

 

Žebříky – nesprávná praxe 

Klikněte pro zvětšení

Obrázek 30
Žebřík na obrázku je používaný pro vstup na další patro. Je postaven v bedně a nedostatečně dlouhý. Žebříky používané pro výstup (sestup) musí dle nařízení vlády 362/2005 Sb., přesahovat svým horním koncem nástupní plošinu nejméně o 1,1 m, případně může být tento přesah nahrazen pevnými madly. Sklon žebříku nesmí být větší jak 2,5:1 a u paty žebříku, ze strany vstupu, musí být zachovaný volný prostor alespoň 0,6 m.

Klikněte pro zvětšení

Obrázek 31
Žebřík není dostatečně stabilní, nepřesahuje hranu nástupní plochy minimálně o 1,1 m a není zajištěn proti převrácení.

 

Klikněte pro zvětšení

Obrázek 32
Všeobecným požadavkem na BOZP je udržovat pracovní prostředí v bezpečném stavu po celou dobu jeho používání (např. zákon č. 262/2006 Sb., zákon č. 309/2006 Sb., nařízení vlády č. 591/2006 Sb.). Hlavním nebezpečím je poranění nohy o ostré předměty, zakopnutí, odření, zvrtnutí, zlomeniny, apod.

Klikněte pro zvětšení

Obrázek 33 – Nepořádek na staveništi

 

Jeřáby – nesprávná praxe

Dle ČSN ISO 12480-1 (27 0143) je nesprávný způsob používání jeřábu následující:

Klikněte pro zvětšení

Obrázek 34 – Ukládání rozhoupaného břemena
Břemeno se musí pokládat na zem či jinou úložnou plochu v klidu. Rozhoupané břemeno se při položení může posunout až o několik metrů, což ohrožuje především vazače a blízké okolí.

Klikněte pro zvětšení

Obrázek 35
Před zdvihnutím břemene, musí být zdvihové lano ve svislé poloze. Při nedodržení tohoto požadavku hrozí nebezpečí poškození konstrukce jeřábu, případně ztráty jeho stability.

 

Dle ČSN EN 474-1 jsou jako významná nebezpečí při používání strojů pro pozemní práce označována:

Číslo Nebezpečí, nebezpečné situace a nebezpečné události
1 Mechanická nebezpečí způsobená:

  • částmi stroje a opracovanými díly jako jsou například tvar, umístění, hmotnost, a stabilita, hmotnost a rychlost, mechanická pevnost - akumulace energie uvnitř stroje (např. pružné díly, kapaliny a plyny pod tlakem, efekt podtlaku)
1.1. Nebezpečí stlačení
1.2. Nebezpečí střihu
1.3. Nebezpečí pořezání nebo uříznutí
1.4. Nebezpečí vtažení nebo zachycení
1.5. Nebezpečí nárazu
1.6. Nebezpečí bodnutí nebo propíchnutí
1.7. Nebezpečí tření nebo odření
1.8. Nebezpečí vystříknutí nebo výron vysokotlaké tekutiny
2 Elektrická nebezpečí způsobená:
2.1. Dotykem osob s živými částmi (přímý kontakt)
2.2. Elektrostatickými jevy
2.3. Tepelným zářením nebo jinými jevy jako je například odlet roztavených částic a chemické účinky zkratů, přetížení apod.
3 Tepelná nebezpečí způsobující:
3.1. Popálení, opaření a další zranění způsobená případným dotykem osob s předměty nebo materiály s extrémně vysokou nebo nízkou teplotou, plameny nebo výbuchy a také zářením tepleným strojů
3.2. Poškození zdraví horkým nebo studeným pracovním prostředím
4 Nebezpečí vytvářená hlukem způsobující:
4.1. Ztrátu sluchu (hluchotu), jiné fyziologické poruchy (např. ztrátu rovnováhy, ztrátu vědomí)
4.2. Rušení přenosu řeči, zvukových signálů, atd.
5 Nebezpečí způsobená vibracemi
5.1. Vibrace na tělo, zejména v kombinaci s nucenou polohou těla
6 Nebezpečí způsobená zářením
6.1. Nízkofrekvenční, vysokofrekvenční záření, mikrovlny
6.2. Infračervené, viditelné a ultrafialové světlo
7 Nebezpečí způsobená materiály a látkami zpracovanými nebo používanými strojním zařízením
7.1. Nebezpečí způsobená kontaktem s/nebo inhalací škodlivých tekutin, plynů, mlh, kouřů a prachů
7.2. Nebezpečí požáru nebo výbuchu
8 Nebezpečí způsobená zanedbáním ergonomických zásad při konstrukci stroje jako jsou např.:
8.1. Nevhodné polohy nebo nadměrné přetížení
8.2. Nevhodné přizpůsobení anatomii ruky-paží nebo chodidlu-noze
8.3. Opomenutí použití osobních ochranných prostředků
8.4. Nevhodné místní osvětlení
8.5. Psychické přetížení a nevytížení, stres
8.6. Lidská chyba, lidské chování
8.7. Nevhodná konstrukce, umístění nebo identifikace ručních ovladačů
8.8. Nevhodná konstrukce nebo umístění vizuálních displejových jednotek
8.9. Zanedbání zásad bezpečného zapojení
8.10. Nevhodné ochranné kryty a ochranná zařízení
8.11. Nevhodná pracovní poloha
8.12. Nevhodná konstrukce seřizovacích, servisních a údržbových míst a přístup k těmto místům
9 Kombinace nebezpečí
10 Neočekávané spuštění, neočekávané překročení rychlosti (nebo podobná selhání) způsobená:
10.1. Poruchou/selháním ovládacího systému
10.2. Obnovením dodávky energie po přerušení
10.3. Vnější vlivy na elektrickém vedení
10.4. Další vnější vlivy (gravitace, vítr apod.)
10.5. Chyby v software
10.6. Chybami obsluhy (způsobené chybným vztahem mezi schopnostmi a vlastnostmi člověka a strojním zařízením)
11 Nemožnost zastavit stroj v nejvhodnějších podmínkách
12 Porucha dodávky energie
13 Porucha ovládacího obvodu
14 Chybná montáž
15 Pád nebo vymrštění předmětů nebo vystříknutí tekutin
16 Ztráta stability strojního zařízení
17 Uklouznutí, zakopnutí a pád osob (v souvislosti se strojním zařízením)
  Další nebezpečí, nebezpečné situace a nebezpečné události, způsobené pohyblivostí
18 Vztahující se k pojezdové funkci
18.1. Pohyb při spuštění motoru
18.2. Pohyb bez řidiče
18.3. Pohyb aniž by všechny části byly v bezpečné poloze
18.4. Funkce pojezdu
18.5. Nadměrné výkyvy při pohybu
18.6. Nedostatečná schopnost strojní zařízení zpomalit, zastavit, a znehybnit
18.7. Dálkové ovládání
19 Spojená s pracovní polohou (včetně místa řidiče) na stroji
19.1. Pád osob během přístupu do (nebo na/z) stanoviště obsluhy
19.2. Výfukové plyny/nedostatek kyslíku na pracovním místě
19.3. Požár (hořlavost kabiny, nedostatek hasících prostředků)
19.4. Mechanická nebezpečí na stanovišti/stanovištích obsluhy

  • kontakt s koly
  • převrácení
  • pád předmětů, vniknutí předmětů
19.5. Nedostatečný výhled ze stanoviště/stanovišť obsluhy
19.6. Nevhodné pracovní osvětlení
19.7. Nevhodné sedadlo
19.8. Hluk na pracovišti
19.9. Vibrace na pracovním místě/místech
19.10. Nedostačující prostředky k úniku/nouzový východ
20 Způsobená ovládacím systémem
20.1. Nevhodná konstrukce silových/ovládacích obvodů
20.2. Nevhodné umístění ručních ovladačů
20.3. Nevhodné konstrukce ručních ovladačů a jejich režimu ovládání
21 Způsobené manipulací se strojem (nedostatečná stabilita)
22 Způsobené zdrojem energie a přenosem výkonu
22.1. Nebezpečí způsobené motorem a bateriemi
22.2. Nebezpečí způsobené přenosem síly mezi stroji
22.3. Nebezpečí způsobené vyprošťováním, přepravou, zdviháním a tažením
23 Způsobené třetími osobami/třetím osobám
23.1. Neoprávněné použití/spuštění
23.2. Odchýlení části z její klidové polohy
23.3. Nedostatek nebo nevhodnost vizuálních nebo akustických výstražných prostředků
24 Nedostatečné instrukce pro řidiče/obsluhu (návod k používání, značky, výstrahy a značení)
  Další nebezpečí, nebezpečné situace a nebezpečné události způsobené Zdviháním
25 Mechanické nebezpečí a nebezpečné události
25.1. Pád břemene, kolize, překlopení stroje z důvodu:

  • ztráty stability
  • neočekávaného/neúmyslného pohybu břemene
  • nevhodného upínacího zařízení/příslušenství
25.2. Nedostatečné mechanické pevnosti částí
25.3. Nevhodný výběr řetězů, lan, zdvihu a příslušenství a jejich nevhodné začlenění do stroje
  Další nebezpečí, nebezpečné situace a nebezpečné události způsobené při práci v podzemí
26 Mechanické nebezpečí a nebezpečné události způsobené:
26.1. Stanovištěm obsluhy
26.2. Zakázanými pohyby osob
26.3. Požárem a výbuchem
26.4. Emisemi prachu, plynů apod.
26.5. Výstražnými značkami

Periodické prohlídky/kontroly vybraných subjektů ve stavebnictví

Předpis: Nařízení vlády 163/2002 Sb.
Typ kontroly/revize/prohlídky: Pravidelný dohled u výrobce-dodavatele autorizovanou osobou
Subjekt: Vybrané stavení výrobky
Ustanovení:Autorizovaná osoba provádí nejméně jedenkrát za 12 měsíců dohled nad řádným fungováním systému řízení výroby v místě výroby. O vyhodnocení dohledu vydá autorizovaná osoba zprávu, kterou předá výrobci, popřípadě též dovozci. Pokud autorizovaná osoba zjistí nedostatky, je oprávněna zrušit nebo změnit jí vydaný certifikát.
 
Předpis: ČSN 73 2480
Typ kontroly/revize/prohlídky: Kontrola provedení svářečkých prací
Subjekt: Betonové konstrukce – montáž a svařování
Ustanovení:Provedení svářečských prací včetně příslušného deníku musí být kontrolováno ve lhůtách odpovídajících technologickým postupům, dokud jsou svary kontrolovatelné, nejméně však jednou měsíčně.
 
Předpis: Vyhláška 362/2005 Sb., ČSN 73 8101
Typ kontroly/revize/prohlídky: Pravidelné odborné prohlídky stavu v intervalech určených v dokumentaci
Subjekt: Stavební konstrukce dočasné
Ustanovení:Dočasné stavební konstrukce musí být podrobovány pravidelným odborným prohlídkám způsobem a v intervalech stanovených v průvodní dokumentaci.Pokud nejsou intervaly stanoveny v návodu výrobce, je potřeba se řídit ČSN 73 8101, která uvádí:Konstrukce lešení musejí být každý měsíc odborně prohlíženy. Tento interval se zkracuje na 14 dní u:

  • lešení vystavených účinkům mechanického kmitání;
  • lešení pojízdných;
  • lešení zavěšených.

Při pravidelných odborných prohlídkách se ověřuje, zda v průběhu užívání nedošlo v konstrukci ke změnám nebo poruchám, které by mohly mít nepříznivý vliv na statickou, funkční a pracovní bezpečnost. Mimo pravidelné prohlídky se provádí denně před zahájením práce zběžná prohlídka konstrukce lešení jako celku, při které se kontroluje zejména kompletnost konstrukce (zábradlí, podlahy, výstupy apod. ).Pokud nastaly mimořádné okolnosti, které mohly mít nepříznivý vliv na bezpečnost lešení (například nepříznivá povětrnostní situace), musí být odborná prohlídka provedena bezodkladně.

Předpis: Zákon 309/2006 Sb.
Typ kontroly/revize/prohlídky: Pravidelná kontrola strojů, zařízení, přístrojů a nářadí
Subjekt: Staveniště – pracoviště a prostředí
Ustanovení:Zaměstnavatel je povinen dodržovat další požadavky kladené na bezpečnost a ochranu zdraví při práci při přípravě projektu a realizaci stavby, jimiž jsou:

  • provádění kontroly před použitím, během používání, při údržbě a pravidelném provádění kontrol strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí během používání s cílem odstranit nedostatky, které by mohly nepříznivě ovlivnit bezpečnost a ochranu zdraví.
Typ kontroly/revize/prohlídky: Pravidelná kontrola, údržba a revize
Subjekt: Staveniště – výrobní a pracovní prostředky
Ustanovení:Zaměstnavatel je povinen zajistit, aby stroje, technická zařízení, dopravní prostředky a nářadí byly z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví vhodné pro práci, při které budou používány. Stroje, technická zařízení, dopravní prostředky a nářadí musí být pravidelně a řádně udržovány, kontrolovány a revidovány.

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Nové příspěvky publikované na informačním serveru BOZPinfo.cz

Kde nás najdete

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1
+420 221 015 844
X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail