Napadení na pracovišti beze svědků

Zdroj: 

Pracovnice byla při výkonu zaměstnání napadena jinou zaměstnankyní a byla poraněna. Nyní je na nemocenské, lékařské zprávy od lékaře má. Problém je v tom, že každá zaměstnankyně říká něco jiného. Poškozená tvrdí, že byla napadena, a ta druhá tvrdí, že se nic takového nestalo. Svědci události nejsou. Napadená podala trestní oznámení. Kdo v tomto případě rozhoduje, zda se jedná o pracovní úraz? Pokud odešleme záznam o úrazu vyplněný podle tvrzení poškozené, znamená to, že zaměstnavatel potvrzuje její verzi? I když ještě není vyšetřeno, co se přesně stalo? Není to tak, že zaměstnavatel pracovní úraz neuznává, spíše neví, ke které straně se přiklonit. Kdyby zaměstnavatel úraz uznal, a tím vlastně potvrdil verzi napadené, může pak útočnice toto rozhodnutí nějak napadnout?

Pokud zaměstnanec napadne druhého zaměstnance v souvislosti s plněním pracovních úkolů (pro plnění pracovních úkolů) a tento utrpí úraz, bude to pro něj úraz pracovní. Zaměstnavatel může vymáhat náhradu škody na zaměstnanci, který úraz způsobil. Zaměstnavatel je podle § 105 zákoníku práce povinen objasnit příčiny a okolnosti vzniku tohoto úrazu za účasti zaměstnance, pokud to zdravotní stav zaměstnance dovoluje, svědků a za účasti odborové organizace a zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bez vážných důvodů neměnit stav na místě úrazu do doby objasnění příčin a okolností vzniku pracovního úrazu. To se zřejmě zaměstnavatel snažil udělat, ale k žádnému závěru nedošel. A jak píšete, napadená podala trestní oznámení. Zde si to tedy budou muset škůdce a poškozená vyrovnat mezi sebou. Pokud zaměstnavatel úraz neuznává jako pracovní, záznam se nevyplňuje. Ale zaměstnanec by měl dostat nějaké písemné vyrozumění, že zaměstnavatel úraz neuznává jako pracovní a z jakého důvodu. 

Předpokládám, že úraz byl zapsán do knihy úrazů. Pokud jste po vyšetření úrazu dospěli k názoru, že ho uznáváte za pracovní, tak záznam o úrazu vyplňte a odešlete. To že zaměstnavatel uzná pracovní úraz, nemusí nutně znamenat, že souhlasí s verzí poškozené. Vy byste k nějakému závěru dospět měli, protože pokud přišla zaměstnankyně na pracoviště zdravá, a pak ji například odvezli do nemocnice nebo ji někdo viděl, že byla potlučená, tak se něco na pracovišti muselo stát. Taky záleží na tom, jestli úraz bezodkladně oznámila svému nadřízenému. Ale napadnout to rozhodnutí dotyčná útočnice může, zvláště když se po ní bude vyžadovat nějaká náhrada škody. Podle § 55 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů, má příslušná zdravotní pojišťovna vůči třetí osobě právo na náhradu těch nákladů na hrazené služby, které vynaložila v důsledku zaviněného protiprávního jednání této třetí osoby vůči pojištěnci. Nebo pojišťovna, u které jste pojištěni pro případ své odpovědnosti za škodu způsobenou pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, by to nemusela uhradit v plné výši, a vy byste pak po této zaměstnankyni požadovali náhradu škody (podle § 257 odst. 2 zákoníku práce do čtyřapůlnásobku jeho průměrného měsíčního výdělku; toto omezení neplatí, byla-li škoda způsobena úmyslně, v opilosti nebo po zneužití jiných návykových látek). Ale pokud poškozená podala trestní oznámení a bude vymáhat škodu na osobě, která ji napadla, tak stejně nemůže náhradu škody dostat dvakrát.

Autor článku: 

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Přehled příspěvků publikovaných na oborovém portálu BOZPinfo zasílaný každý pátek odpoledne

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1

Sociální sítě VÚBP

facebook linkedin instagram buzzsprout X youtubepinterest

Kde nás najdete

X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail